Vše je najednou jiné než na začátku

gladiolka  Vydáno: 15.01.13

Na začátku se vše zdá být tak krásné, možná i dokonalé. Ale realita je potom, bohužel, jiná. Už jsem napsala dva deníčky o tom, jak jsem nesmírně šťastná, že jsem otěhotněla a následně jsem se stala onou pyšnou maminkou. Ano, pyšná jsem na své dokonalé dítko, ostatně jako každá maminka. Ale tento deníček bude o mně a o mém manželovi, a bohužel i o jeho mamce.

Když jsme se poznali, tak se mi při našem prvním políbení krásně zatočila hlava :), což se mi ještě nikdy nestalo :) Bylo to moc a moc krásné. Nastaly další krásné chvíle a bohužel i ty těžší, ale vše se díky krásné zamilovanosti v dobré obrátilo. Dokonce i jeho maminka se mi zdála být celkem v pohodě ženská, ale jen do chvíle, než jsem ji a ostatní, vlastně přestala poslouchat, jak nějaký alík :(

To vám bylo tak. Jak jsem se již zmínila v mém prvním deníčku, poprvé když jsem otěhotněla, tak se to nevyvedlo a ve 12. tt jsem potratila, ale byla jsem moc zamilovaná, a tak jsme to s mým mužem překonali. Následně jsme si pořídili krásnou kuchyň, abychom nemuseli chodit jíst k tchyni, a to byl asi ten kámen úrazu. Jí se to najednou přestalo líbit, že mě a mého muže nemá pod kontrolou. A v ten moment mi to bylo jasné. Holka, ty to tady budeš mít sakra těžké. Bohužel bydlíme všichni pod jednou střechou, ale naštěstí máme alespoň podkrovní byt. No a tak vojna, nebo vlastně válka začala.

Manžel pracuje sezónně, a tak, když mě v tom baráku nechal poprvé samotnou, poznala jsem, co je jeho matka zač. Nemohla přenést přes srdce, že máme svou kuchyň a že za ní nechodíme tak často. To bylo pořád dokola – kam jdeš, jdeš ven?! A kdy se vrátíš a takové tyto trapné kecy. My neplatíme nájem, tak jsem chtěla, abychom něco platili, protože vím, že energie něco stojí a já nejsem taková ta nevděčnice tak jsem za ní slušně přišla a ne jednou, že se domluvíme na nějaké té finanční částce. Ona, že ne, já nic nechci!! No a tak to pokračovalo. Následně, když ji nebylo po chuti, že jezdím k rodičům, často se mě, když byl muž ve světě, ptala: Máš peníze? Jestli nemáš tak já ti půjčím dvě stovky! A kam jdeš? Kdy se vrátíš? Tak nakonec to dopadlo tak, že když jsem někam šla, bylo to jako u výslechu. Rozhodla jsem se nic jí neříkat a samo že volala mému muži, aby věděl, co to má za ženskou.

Když jsme se chtěli vzít, tak samozřejmě z toho nebyla zrovna odvázaná. Nejvíc mě dostalo, jak se zachovala k svému synovi, když chtěl, aby se podílela na přípravách a jela s námi vybírat oblek, odpálkovala ho s tím, že ona by to neušla a neustála a vlastně je tam její matka, „tak mě neotravuj“. Tak tohle se přece nedělá! Já jsem myslela, vyletím z kůže, protože mu chudákovi vlítly slzy do očí. Ale co se dá dělat. Po veselce jsem zjistila, že jsem těhotná a byla jsem šťastná, a tak jsme tu radostnou zprávu honem běželi říct i jeho rodičům. No a co ona na to? Hmmm, a pokrčila rameny. To byla pro mě poslední kapka, tak jsem řekla, že já už tam chodit nebudu, když nebudu muset. Ona ale pěkně všechny proti mně očkuje, aby to bylo všechno těžší a těžší.

Nejhorší na tom všem je, že můj muž stojí při ní a ne při mně :( A jak šel čas, tak jsem zase zůstala sama, ona se samozřejmě nezajímala, jestli jsem já nebo spíš malej, co byl v bříšku, v pořádku (byla jsem totiž na riziku). Po vánocích jsme malovali, aby tam bylo vše čisté, když tam má být to malé :) A co myslíte? Řekl někdo, jestli chceme pomoci? Jasně že ne. Nakonec nám s malováním pomohli naši a to se najednou mohla přetrhnout, a taky se nezapomněla urazit před našima, že jsem ji, vlastně jim, neřekla o pomoc! Potom jsem šla rodit, ani se nepřijela podívat na prvního vnuka a jen mi poslala trapnou sms ve stylu – gratulujeme k narození syna a na konci se podepsali příjmením. Pak byla zase uražená, proč jsem ji nepoprosila, aby uvařila, když půjdu z porodnice. Vařila mi mamka, a tak se jí to zase dotklo.

Šestinedělí jsem celé probrečela, protože jsem ji tam měla snad každý den, a hlavně večer, kdy jsem chtěla mít se synem trochu klidu, a když jsem si postěžovala, tak jsem byla za tu nejhorší já. Co si to vlastně dovoluju si stěžovat na jeho matku i se zbytkem. Moje mamka mě naštěstí držela nad vodou, protože nebýt jí, tak se asi sbalím a uteču, a možná bych tenkrát udělala dobře. Potom, když jsem dostala zánět prsu, tak jsem byla chlapovi zase jenom na obtíž a stará mi řekla jenom, že pokud potřebuju pomoci, tak ať si přijdu říci. Na to já se jí můžu vyprdnout. No a tak bych mohla psát a psát a psát :( Dopadlo to tak, že se cítím neuvěřitelně ztracená a sama.

Moc bych si přála odejít, možná i s manželem, o kterém si myslím, že když se vymaní z jejího područí, tak se i změní, ale jak to udělat? Je to hrozně smutné, ona má nad ním neuvěřitelnou moc. Dokonce odmítl i TOP nabídku práce za neskutečný peníz :( Na všechno jsem sama a nevím, co mám dělat :(

Moc děkuji pokud to někdo přečetl a neodsoudil mě. A taky se omlouvám za chybky, ale malej kolem mě poletuje tak se potom píše hůř :) Ještě že ho mám :)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.4 bodů
 Váš příspěvek
 
lluuccii
Kecalka 213 příspěvků 15.01.13 09:26

Znám takovéhle případy… Přeji aby vše dobře dopadlo a manžel si uvědomil na kom mu OPRAVDU záleží!
Přeji hodně sil

 
Vermilion
Kecalka 305 příspěvků 15.01.13 09:27

Ja te rozhodne neodsuzuju, ma to s tchyni podobne. Bydli od nas o tri ulice dal a uz tak mi to prijde prehnane blizko, vubec si nedovedu predstavit jake to musi byt zit s nim pod jednou strechou. Radu nemam, ja sama s tim bojuju. Pritlacit manzela ke zdi a donutit ho si „vybrat“ neni dobre reseni, neni to fer uz kvuli nemu, ale mely by si to uvedomit obe dve zeny a hlavne ta matka odstoupit a nebranit mu byt stastny s partnerkou, kterou si vybral. Ty a vase dite jste jeho budoucnost, takze i kdyz neni fer, aby si vybiral, podle me mate prednost, protoze to tak je. Nekdy musi tvuj manzel byt spis synem, ale jeho hlavni role v zivote je odtedka manzel a otec. Mimochodem ja mam chlapecka a obcas me napadlo, to me jednou bude jeho partnerka taky nesnaset? V nasem pripade si muj manzel vybral za zenu nekoho uplne odlisneho od jeho matky a zbytku rodiny. Mozna proto pri mne stoji, ale nekdy je to choulostive, ja taky musim ustupovat a kolikrat hodne veci prekousnout.

 
ireeenka
Ukecaná baba ;) 1541 příspěvků 15.01.13 09:41

Zkoušelas poprosit tchýni o rozhovor? A ve vší slušnosti z ní vypáčit, o co jí jde? Zkusila bych to a pokud by to nezabralo, asi by to chtělo odtamtud zmizet. Z takových vztahů se malej nic dobrého nenaučí :nevim: A kvůli manželovi nemusíš celé roky snad trpět…

 
Skytafka
Závislačka 4164 příspěvků 15.01.13 09:50

Je to smutné, ale vina leží vina tvém muži. Kdyby on jasně stanovil hranice, nemusela by ses dennodenně potýkat s jeho matkou. Má rada zní: začni u něj. Nemyslím tím, abys ho k něčemu nutila, ale jsi jeho žena, určitě tě miluje a chce, aby ses cítila dobře. Přeji hodně štěstí ;)

 
zzuzzinda
Kecalka 264 příspěvků 15.01.13 09:51

Měli jsme něco podobného. Bydleli jsme u přítelovy babičky. Aby ona tam nebyla sama a abycho pak zdědili ten byt. Byl to očistec…Myslím, že i díky tomu jsme odkládali miminko. Nakonec jsem otěhotněla a když jsme jí to řekli, stylem, že jsem jí děkovala za dárek k narozeninám a bla a bla, tak přítel řekl, že když jsme u těch gratulací, tak že máme ještě jeden důvod a velký, že budeme mít miminko a ona se zeptala a necháte si to? No, nebylo to lehký, domluvě přístupná nebyla, neměla mě ráda…Umřela, dkyž Adamovi byl rok. A myslím, že na konci si uvědomila, kdo se o ní stará. A nechtěla bych být na jejím místě. Starali se o ní lidi, kteréona nesnášela a považovala je za cizí. její zeť a já.

 
Edi
Kecalka 152 příspěvků 15.01.13 09:51

Držím pěsti, ať se to zlepší. Máš malé mimčo, potřebovala bys spíš klid, ne stres..
Asi největší problém podle mě je, že ona chce pomáhat, kdy Ty nechceš, a Ty chceš, aby Ti automaticky pomáhala, když ji ani neřekneš. Problém v komunikaci.. To bych možná zkusila zlepšit. Když se budeš naštvávat (že jí to mělo jako trknout..), nic nevyřešíš.

Určitě to nemáš jednoduchý.. ale co by hodně holek dalo za to, že jim chce nějaká babička pomáhat. Neplatíte nájem, tak zatím bych šetřila na nové bydlení, ať se můžete odstěhovat (nebo alespoň Ty..).

Zkus se na to podívat třeba i z jiné stránky, s manželem ohledně matky mluvit spíše diplomaticky, než hystericky, udělat ze sebe vyrovnanou, klidnou holku, a nechat hysterčit spíš matku - a pak mít jakoby strach o její zdraví, když se rozčiluje atd.. že by spíš měla být v klidu, žádné další starosti, ve svých letech potřebuje spíš klid, než rušno, aby ji nepotkala nějaká příhoda.. a hlavně ne starost o vás :-)

 
kristyna92
Kecalka 192 příspěvků 15.01.13 09:57

Ahojda, věřím, že to nemáš jednoduché. Já a naštěstí i můj přítel zastáváme názor, že je nejlepší rodiče navštěvovat a ne bydlet s nimi pod jednou střechou. Jen nechápu proč manžel odmítl dobrou nabídku z práce když byla, jak píšeš, za neskutečný peníz?!? :nevim: Držím ti palce ať se vše k lepšímu obrátí a třeba se rozhodnete jít do vlastního :kytka:

 
nemain  15.01.13 10:15

Ahojky, docela mi tento příběh něco připomíná a podle se to má takto. Manžel má rodinu s Tebou, ne s matkou, s Tebou žije, Tebe miluje, tak si musí uvědomit, při kom bude stát. Takhle jsem dala já ultimátum manželovi a zabralo to. Chlap, kterej nestojí při své ženě, za to, bohužel, nestojí. Drž se a přeji, aby se to co nejdříve vyřešilo…

 
myšanda26  15.01.13 10:18

Kamarádka byla v podobné situaci. Dokonce skončili v poradně. Nevím, jestli se ti podaří aplikovat rady, které tam dostala. Jednak měla začít rozmluvou s manželem. Klidně i dopisem, kde si ujasníš, co ti nejvíc vadí a jak by jsi to pokud možno kompromisem a nějakými pravidly navrhovala vyřešit. Vymezit například dotazy kam jdeš a s kým. Když je on pryč taky ho nikdo nevyslíchá, cítíš se jako puberťák který něco provedl i když jde jen na nákup nebo na procházku. Totéž s návštěvami. za kamarády taky nechodíte každý večer bez pozvání. Svoboda jednoho končí tam kde začíná svoboda druhého. A tak dále podle situace. Že se svou maminkou vycházíš líp než s jeho, na tom snad není nic divného. Ty od něj taky nepožaduješ, aby se od té své odvrátil, jen si přeješ, aby neměla přednost před vámi. Vyjednávání s tchýní by ovšem měl vést on. Z pozice milovaného syna to má jednodušší, než ty z pozice snachy. Proto je nutné aby stál za tebou i když chlapům se do konfliktů nikdy nechce. Držím pěsti.
Mimochodem já taky bydlím v baráčku s tchánovci, ale vychvaluju je kam přijdu, Jsou moc fajn, vycházíme výborně, ovšem oni mi nic z toho co ti tvoji nědělají, každý máme v domku vlastní vchod a když dojde k nějaké neshodě stojí manžel za mnou.

 
Editttka13  15.01.13 10:54

Chudáku, jak já s tebou cítím. Neboj, za tohle tě žádný rozumný člověk nemůže odsoudit. Je špatné, že manžel není při tobě. Dřív nebo později odejdeš, ať s manželem nebo bez, protože takhle to dál nejde. Musíš být v pohodě a ne neustále ve stresu. Přijde poslední kapka a ty řekneš „a dost“. Připrav se na to, až se odstěhuješ, že bude tvoje tchýně ještě ostřejší a bude tě u manžela neustále pomlouvat, aby tě opustil. Předpokládám, že tchýně je sama a rozvedená/vdova, závislá na svém jediném synovi. Nechápu postoj tvého manžela, ale bohužel někteří takoví muži jsou. Zkus mu po dobrém vysvětlit, že tady nejde už jenom o tebe, ale i o vašeho drobečka. Že když budete dál, budete v klidu a on může svoji matku navštěvovat, jak se mu zachce. Odstěhovat se od tchýně je nutnost. Neznám rodiny, kde by jim to pospolu klapalo. Všichni se nakonec od sebe odstěhovali - a to to neměli tak drsné jako ty. Zkus si o tom pořádně promluvit s tvým manželem, aby pochopil, jak hrozně to prožíváš. Dopředu si připrav všechny argumenty, mluv pomalu, klidně a rozhodně. Stejně tak si můžeš zkusit promluvit se svou tchýní, ale tam se to jen otočí proti tobě. Znám to z vlastní praxe - všechno, co řeknete, může být použito proti vám. Jak se na tvou tchýni koukají ostatní lidi?

 
Mišanila  15.01.13 10:57

No není to jednoduché s takovou tchýní, asi jediná možnost je bydlet jinde, obzvlášť pokud chlap nestojí za tebou, pokud je jasná chyba na straně jěho matky.
Ale jinak si myslím, že pokud potřebuješ pomoct, tak je nejlepší přijít za tchýní a na rovinu a slušně poprosit o pomoc, protože máš třeba nějaké zdravotní problémy atd. Nemůžeš čekat, že se někteří dovtípí a přijdou sami, navíc pokud nemáte zrovna nejlepší vztah.
Já mám to samé u mamky a jejího manžela, neřekne si, čekají že my asi umíme číst myšlenky a pak jsou dotčení, když nepomůžeme. Takže ji se ségrou pořád meldujeme do hlavy, že pokud něco chce a není to zcela jasné, tak musí požádat. Já to dělám taky a tchyni nebo mamku o pomoc poprosím, pokud potřebuji.

 
Petra2829
Kelišová 7390 příspěvků 15.01.13 11:07

Jo pozdě bycha honit. Já říkám pořád. Starý a mladý, to nedělá dobrotu i kdyby byli zlatý. Hodně štěstí v boji…

 
Mahu11
Echt Kelišová 7559 příspěvků 15.01.13 11:12

Já osobně bych se sbalila, odjela k mámince na pár dnů, srovnat si myšlenky, dát si nervy do pořádku a rozhodnout se co dál. Třeba Tvýmu mužovi dojde, když budeš pryč, že by si ho mohla i opustit.
Ale každopádně, pokud manžel nestojí při Tobě, tak je to průser.
Držím palce, ať se Ti daří trošku líp!!!

 
MíšaČK
Kecalka 324 příspěvků 15.01.13 11:24

Já bych teda nikam neodjížděla, tchýně by si akorát tak gratulovala jak jsi vyklidila pole. Je to těžký boj. držím palce :think:

 
prcekniky
Závislačka 2877 příspěvků 15.01.13 12:35

Tak já to mám podobně - jen že mám spíš problém s tchánem. Naštěstí u nich nebydlíme, ale měli jsme to letos v plánu. Naštěstí jsme včas pochopili, že by to nedělalo dobrotu. Určitá alergie ale zůstala.

 
ajous76
Zasloužilá kecalka 798 příspěvků 15.01.13 13:11

Já bych odešla k rodičům si vyčistit hlavu a vyčkat jestli to mu svýmu stojím za to, alby za mnou přišel. Pokud ne tak nemá smysl s takovým člověkem být. Přeju ti pevné nervy a hlavně nenechej je myslet si, že je to tvoje chyba…NENÍ. Pokud cítíš, že to takhle nejde reš to a to co nejdřív než se z toho sesypeš. Držím pěsti :)

 
Rubika
Ukecaná baba ;) 1098 příspěvků 15.01.13 13:42

Bydleli jsme s tchány skoro 4 roky z toho 3 s dětmi, 2 děti a my v jednom pokoji. Měla sem šílené neschody s tchýní, hlavně při to prvním synovi a můžu říct, že je to celé o komunikaci mezi vámi dvěma. A hlavně je největší zabiják vztahu když začneš všechno líčit manželovi sotva dojede z práce, stěžovat si, ronit slzy atd. Myslím že už nejsi malá holka, a dokážeš si s tchýní promluvit.
Mě tehdy muž řekl, že za mě nic řešit, vysvětlovat, domlouvat nebude. Prostě sem musela zatnout zuby, říct tchýni, co a jak si představuju, do čeho se mi nemají pléct, co mi prostě vadí.
Teď už jsme odstěhovaní, sice máme společnou zahradu, takže pořád jsou nějaké ty třecí plochy, ale dycky se to dá domluvit.
Takže se drž a k vašim neutíkej, to není řešení.

 
Obr Koloděj
Ukecaná baba ;) 1713 příspěvků 15.01.13 13:46

To je hrozné když dělá tchýně problémy :,( ještě že já mám super tchýni i tchána :palec: ale úplně tě chápu, má sestra to má stejné jak ty, jen s tím že spolu nebydlí. A její chlap taky stojí při matce a své sestře :-( ségra má před druhým porodem a tchýně se jí ani nezeptala jak se cítí jestli něco nepotřebuje ani se neptala co čekají. Jsou to hrozné vztahy a všechny obdivuju jak to "zvládáté "! Já bych to nevydržela. A když chlap stojí při své matce a ne při své ženě tak je srab! Držím pěsti ať to zvládneš :hug: :kytka:

 
Těhullle
Kecalka 384 příspěvků 15.01.13 14:04

Ahoj, znám takové mamánky, a to je kříž s nima, Naštěstí mám svůj byt a svého chlapa a dobře s nastávající babičkou vycházíme.

 
Narovnako
Kelišová 5108 příspěvků 15.01.13 14:06

Mrzí mě to za tebe, částečně vím, čím procházíš. Problém je v tvém muži, měl by procitnout a zažít jaká dokáže být, ale vypadá to, že vůči mamince má růžové brýle..Je to dané tím, že ji takovou nezná, tudíž tomu nevěří, ale měla by se vychytat situace kdy by pochopil.. Já to mám o to snesitelnější, že matka mého přítele mu ničí život už od devíti let, takže ho nic nepřekvapilo.. Ale i tak vím jaké to je, když nemůže překonat to, že Vás nemůže kontrolovat. Má totiž takový ten pocit, barák je můj, já jsem velitelem domácnosti a rodiny, kdyby nebylo mě, nic by nebylo, já musím vše vědět a vaše soukromí je mi absolutně jedno. Je třeba aby jste dosáhli toho placení nájmu a vymohli si třeba nájemní smlouvu, nebo jak to bude v budoucnu s barákem, třeba odkup části..Dokud tam budete takhle tak se to nezmění, protože to funguje na principu, bydlí teď u mě v baráku, vy budete poslouchat a já budu rozhodovat.. věř mi, zažívám to již pět let ale loni došlo ke zlomu a vše se obrací o 100%.. A nebo se budete muset odstěhovat.. Ale k tomu je i tak potřeba, aby procitl, začal ti věřit a uvědomil si, že vy teď máte být jeho priorita. Drží pěstičky

 
lúlinek
Zasloužilá kecalka 666 příspěvků 15.01.13 14:06

Musíš pryyyč :! Mně to trvalo 6 let než jsem manžela přesvědčila, že takhle nee! Taky jsme bydleli nad nima pod jednou střechou. Mně pomohlo právě narození syna, kdy jsem řekla že odcházíme (se synem) s ním (manželem) nebo bez něj.
Jo a pro změnu, mně tchýně do porodnice přišla, ale v den porodu (rodila jsem ráno, odpoledne už tam byli) a s angínou 8o :poblion: :zed:

 
AnitAma
Ukecaná baba ;) 1259 příspěvků 15.01.13 14:53

Já po přečtení takových deníčku jen děkuju, že je moje tchýně 40 km daleko :lol:. Ne vážně lituju tě. Ale jáuž bych na začátku třeba nesouhlasila s bydlení s tchány to nikdy nedělá dobrotu. Už před dítětem sis měla stanovit určitá pravidla, pak už je všechno jen těžší a těžší…Tak přeju hodně sil dál :kytka:

 
IvčaIva
Zasloužilá kecalka 977 příspěvků 15.01.13 15:32

Jste oba s mužem dospělí (tvůj muž teda asi zatím více tělem než duší, ale to se nejspíš srovná :lol: ) a jste teď už kompletní „SAMOSTATNÁ RODINNÁ JEDNOTKA“! takže odstěhovat se :! jinak se z toho zblázníš a možná tě to bude i stát vztah s mužem :nevim:

 
NNatálie
Kecalka 156 příspěvků 15.01.13 15:42

Zbal se i s malym a odstehujse! Vim, zni to jednoduse, ale ono ti stejne nic jineho nezbyde! Mam kamaradku a ji se bohuzel manzelstvi rozpadlo jen kvuli mamzelove matce a to bydlela daleko, ale on ji byl tak ovlivnenej ze se to nedalo! Vim, ze manzela Milujes, ale jak uz tu nekdo napsal je to prevazne chyba manzela! Mel by si uvedomit co je pro nej nejdulezitejsi jestli matka a nebo manzelka a syn! Ja uz bych byla davno pryc! Drzim palce at najdes hodne sil a rozseknes tuto situaci, aby jsi mela klid!

 
phoma
Echt Kelišová 7711 příspěvků 15.01.13 16:40

Moc dobře chápu o čem mluvíš probrečela jsem noci k vuli tchnýni, která ztratila svého chlapečka ja jsem ta nejhorší atd…do svatby bylo vše ok naštěstí ji mam 200km daleko ale i tak mi hodně ublížila došla mi trpělivost a řekla jsem chlapovi at se rozhodne a on se rozhodl když slyšel jak mě tituluje když si myslela že tam není…ted mam od ni klid dělam že neexistuje už jsem ji 2 roky neviděla a jsem štastná

 
Rozárka78
Závislačka 2869 příspěvků 1 inzerát 15.01.13 17:27

Víš, to je těžký…nezlob se na mě, ale mě spíš připadá, že tchýně neví, co si počít s tebou… když u vás je a zajímá se, tak tě to obtěžuje a je ti to proti srsti. Když se teda nestará (protože možná cítí, že je ti to nepříjemný), tak je to zase špatně :nevim: Myslím, že byste si spolu měly promluvit nebo si navzájem budete pořád dokola otravovat život a ten je na takový zbytečný hašteření sakra krátkej…

 
Uživatel je onlinebalestra
Závislačka 4477 příspěvků 15.01.13 18:06

Ono dle mého prostě nikdy nemůže fungovat bydlení ve stejném domě.

 
Adaneli
Extra třída :D 14128 příspěvků 15.01.13 18:16

Mrzí mě, že se necítíš v domě manželových rodičů dobře a jsi nešťastná. Ale jak už tady bylo zmíněno, taky mi to přijde jako chyba v komunikaci mezi tebou a tchýní. Na jednu stranu ti vadí, že se o teba zajímá (kam jdeš, kdy přijdeš, nepotřebuješ peníze, návštěvy v šestinedělí) a na druhou stranu ti zase vadí, když se moc nezajímá (jestli nepotřebuješ vymalovat, jestli se daří dobře miminku atd.). Mě přijde rozumné, že ti tchýně řekla, ať si řekneš o pomoc, když budeš potřebovat. Nedělej ze sebe oběť a klidně si o pomoc řekni, když ji potřebuješ a je ti nabízená. Ono hrdost je jedna věc, ale s dítkem budeš třeba ještě za hlídání nebo pomoc s něčím v domácnosti ráda. Zkus si s ní jasně promluvit, říct jí, co bys potřebovala, ale neočekávej, že ona se všeho dovtípí. Třeba bys zase někdy na oplátku mohla pomoct ty jí?

 
Dydynky
Závislačka 3466 příspěvků 15.01.13 20:30

Jo holka, to je na prd..ale jestli ti můžu poradit, tak ten, kdo se má rozhodnout, jsi TY! Bydlet s tchýní je obrovskej risk a mnoho párů už to rozdělilo..takže se rozhodni, jestli ty chceš bydlet s tchýní..pokud se odstěhuješ a tvůj manžel se k tobě nepřidá, tak tě nikdy opravdu nemiloval a keci o tom, jak je těžký, rozhodnout se mezi maminkou a manželkou je ta největší blbost, kterou jsem kdy četla :cert: :zed: :zed: už mu snad není deset a má svou rodinu :! maminku může kdykoliv navštěvovat, ale nesmí si nechat kecat do života :! :! :pocitac: takže hodně sil, budeš je potřebovat.. :hug:

 
evaprochy
Extra třída :D 13969 příspěvků 21 inzerátů 15.01.13 20:58

Teda to mě tak rozproudilo, že musím napsat. Plně tě chápu a je mi líto, že jsi v takové situaci. Nejsem v té samé situaci jako ty, ale taky stím trochu bojuju, máme tchyni kousek od nás asi 1km. Přítelova mamka je už lepší co se dověděla že čekáme rodinu, ale musim říct že občas prostě se neudržim a příteli řeknu jaká je, občas její názory nebo co zase vyplodí, tak zůstává rozum stát. Občas slovně zasahuje do našeho života, ale já jsem tvrdohlavý typ a nikdy si nenachávám od nikoho diktovat, poradit ano, ale pokud mám jiný názor tak to řeknu, to ale ona nezkousla a dozvěděla jsem se že kdysi chtěla aby jsme se rozešli, nevím neptala jsem se jí jelikož by mi stejně neřekla pravdu, děsně si totiž vymýšlí. Přítel ví jaká je říkal že by sní nikdy nežil, ALE ze začátku vztahu co řekla maminka bylo svaté, maminka ať jde dřív do důchodu ať nepracuje má bolavá záda, maminka je sama, maminka říkala, maminka ví atd. Jenže časem poznal sám jak to občas přehání a trochu i já jsem tomu pomohla, jelikož jsem mu řekla jak se věci mají a že takhle teda ne, že to snad není nějaký mamánek a aby se zní neposr…ted je to vcelku vpohodě ale prostě máma je máma, popravdě věřím že kdyby si měl vybrat tak si vybere mě a naše dítě, ale doufám že k tomu nikdy nebude muset dojít. Oni jsou rozvedeni s přítelovim otcem (není divu, co jsem slyšela) i tak má už 15let přítele, avšak i na něj si furt stěžuje, že na ní ječí atd. bodeď by ne, když je to taková obřas semetrika :roll: každopádně, nevím jak to bude až se nám to narodí, už mi kecala do postýlky pfff tak to určitě, nemá šanci…
nevím jak bych ti poradila, je to těžké. Ona jiná nebude tomu nevěřím, teď je to spíše na manželovi a měl by si uvědomit že žije stebou a ne sní, ty a vaše dítě jste jeho rodina a vy by jste u něj měli být na 1 místě. Neříkám aby jí zavrhl to vůbec, ale měl by jí trochu usměrnit…

Ne nadarmo se říká, že 2generace nikdy nemají být pod jednou střechou, nedělá to dobrotu i kdyby tchánovci byli milionový, vždy se něco najde bohužel :think: i když chápu když není zbytí a nemáte kde jinde bydlet.

Přeji ti aby se to srovnalo a manžel prozřel ;) hodně štěstí :hug:

 
smon83
Ukecaná baba ;) 1244 příspěvků 15.01.13 22:14

Znám to a mám to úplně stejné… Manžel je jedináček a jeho taťka byl dost na cestách, když byl malej a tak se z něj stal závislák na mamince… Tady nepomůže ani domluva s tchýní a ani s ním… Zkoušela jsem to snad milionkrát… Prý jsem proti ní zaujatá a ona je přitom tak milá… Takže až přijdeš na nějakou zaručenou radu, tak mi dej vědět :)

 
Eilaan  16.01.13 09:29

I

 
Eilaan  16.01.13 09:48

Omlouvam se, nejak mi to tam naskocilo. Realny pribeh z manzelovy rodiny: Manzelova babicka byla podobna, michala se do rodiny svym synum neuveritelne. Manzelovu tatovi (svemu synovi) rikala i po svatbe, kdyz jeho zena cekala uz dite - a to dokonce pred ni - ze mu domluvila rande s uzasnou divkou, ze se mu bude moooc libit!!! 8o Svoji snachu totiz nemela rada. Bylo toho vic, samozrejme… Manzeluv otec byl ale rozumny a na rovinu ji odkazal do patricnych mezi, at se mezi ne neplete. I kdyz ji zboznoval. (Diky tomu ja mam ted prima tchyni, tehdy se pry zarekla, ze nerekne nikdy nic proti pritelkynim/man­zelkam synu a vazne to dodrzuje, je to obdivuhodne. Samo, ze obcas nekdy neco je, ale vesmes muzu byt stastna, jak jsem to chytla.) :lol:

Ale pozor, bohuzel manzeluv stryc si doma s matkou poradek neudelal. Nechal si vybrat nevestu - nastesti pry jim to klapalo, ale maminka jim zasahovala do zivota cim dal tim vic, presto, ze mela svuj byt se nastehovala k nim, az to zena nemohla snaset a vztah i se 2 detmi se rozpadal. Byly to pry sceny typu: Vecer tchyne vola na ony manzele, kteri jsou v loznici - rodice 2 deti: „Deti, nepovidejte si, Petricek musi uz spat, jde zitra brzy do prace!“ Nebudu to prodluzovat, skoncilo to velkou tragedii, vztah se rozpadl, ale jeste nez se rozvedli, manzeluv stryc spachal sebevrazdu… :|

Podle me ac by se mohlo na vztahu pracovat jakkoli, promluvit si s tchyni atd. atd., hlavni reseni je, aby se manzel probudil a zacal se chovat jako chlap!!! :cert: Vzdyt postavit se na vlastni nohy neznamena maminku zradit. K tomu ho musis nejak dovest a sup, odstehovat se. Tohle se vazne jinak nevyresi… Drzim palce! :hug:

 
zavjej
Kecalka 314 příspěvků 16.01.13 10:20

Souhlasím s @Rozárka78 zkus tchyni také vyjít vstříc

 
Veveří
Ukecaná baba ;) 1492 příspěvků 16.01.13 12:28

Gladiolko, jako bych četla o sobě, zažila jsem to samé - bydlení u tchánovců, a to není jako bydlet u svých vlastních rodičů (ale někdy i tam to může skřípat). Co na to říct? Vím jaké to je, když tě někdo stále vyslýchá, když někdo čeká, kdy vrzneš dveřma a už ho tam máš nakvartýrovaného, kdy se bojíš jít po chodbě, zahradě, že zase bude výslech „kam, kdy, kde…“. S manželem jsme se po jednom opravdu velkém střetu odstěhovali do bytu, musel se rozhodnout, jestli rodiče nebo já s děckama a rozhodl se pro nás. Ale moc to bohužel nepomohlo, protože životem ve stejném městě je stejně stále v područí teď už jen matky (tchán zemřel :( ). Jezdí tam denně po práci, za námi večer, víkendy tam tráví taky. Nedokáže to rozetnout a tak se taky cítím ztracená a sama (ještě že mám děti). Tchýně pořád dělá narážky na to ať se vrátíme a já vím, že prostě nemůžu, nejde to…a tak je nešťastný manžel i já a tchýně jak je teď sama ho v podstatě pojmula za druhého manžela.

 
martinamoje  16.01.13 15:02

Gladiolko, vůbec ti tu situaci nezávidím. já jsem sdílela dům s tchýní jednou a jen dočasně v době rekonstrukce a i když vztahy byly dobré, hodně rychle jsme se snažili bydlet ve vlastním. zdaleka nebyla tak „vtíravá“ jako Tvá tchýne. má rada především zní - tohle si musí vyřešit tvůj manžel s ní. musí jí ON vysvětlit, že jste rodina, potřebujete soukromí, má zaklepat, nebo se ohlásit, popř. bych to řešila zamykáním dveří, aby tvýchne pochopila jakousi bariéru mezi Vašimi domácnostmi. bohužel soužití generací je vždy problém - sama jsem při rozhodování s manželem zda bydlet s nimi v hotovém domě bez nákladů nebo si opravit vlastní učinila jasné rozhodnutí = SAMI, i za cenu vysoké hypotéky, nákladů na bydlení, odříkání si, méněčastých dovolených - ale jsi ve svem a sama svym panem a hlavne mas sve soukromi, ktere ja si nikdy nenecham vzit a velmi si ho hajim.. zkus si to nastavis stejně - i za cenu horsich vztahu s tchyni popr. hadek s manzelem. neda se cely zivot zit v takovych podminkach - to se brzy zblaznis a bude utikat jinde - popr. to odnese vase manzelstvi!

 
Monča S
Ukecaná baba ;) 1218 příspěvků 17.01.13 15:08

Úplně Tě chápu a vím, co cítíš. My taky bydleli s tchánovcema, ale naštěstí stál manžel vždy při mně.. hodně sil, ať vše dobře dopadne! :hug:

 
MyškaTerka
Povídálka 20 příspěvků 18.01.13 12:37
Kecalka

Skoro jako kdybych to psala já.. Akorát s tím rozdílem že to není manželova matka ale babička. svatba i těhotenství, průběh skoro totožný.. Jen je malý rozdíl mezi nášimi manželi ten můj stojí při mě.. Tak přeji aby se vše k dobrému obrátilo a aby nám dali pokoj a byli jsem šťastné :)

 
elija
Kecalka 308 příspěvků 18.01.13 14:14

Naprostý souhlas s @Rozárka78, přesně tohle mě napadlo po přečtení tvého deníčku. Stará se, je to špatně a plete se vám do života. Nestará se, zase špatně, nemá zájem. A nejspíš bude špatně cokoli, co udělá, už z principu, je to přece TCHÝNĚ, tak to tak MUSÍ být, ne? :roll: A soudě podle komentářů, jsou takových tchýní všude mraky. Jen nechápu, jak tak šílené ženské mohly vychovat tak skvělé chlapy… :think: Kam se poděla tolerance, úcta k druhým lidem, pokora???
Podle tvého popisu nevidím nic tak strašného, co by ti tvá tchýně prováděla. Měla bys s ní mluvit, říct jí, co se ti líbí a co ne, poprosit o pomoc, pokud o ni stojíš. Nikdo ti do hlavy nevidí, ani tchýně ne ;) Stavíš manžela mezi dva mlýnské kameny, nutíš ho volit mezi tebou a svou mámou… Pokud s ní máš problém, musíš ho řešit TY. A když bydlíte pod jednou střechou, tak holt se budete víc potkávat, občas se nejspíš zeptá, co děláš, kam jedeš atd., to mi přijde jako normální konverzace :nevim: Pokud ti tak strašně vadí a opravdu s ní nevyjdeš, máš i jiné možnosti - odstěhovat se ;)

 
Rozárka78
Závislačka 2869 příspěvků 1 inzerát 18.01.13 14:27

@elija Hurááá! Už jsem myslela, že jsem se zbláznila!!! :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

 
elija
Kecalka 308 příspěvků 18.01.13 22:48

@Rozárka78 Taky mám občas ten pocit :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: A jsem zvědavá, co budou snachy říkat o nás, až my budeme tchýně :think: :mrgreen:

 
poučená
Ukecaná baba ;) 1057 příspěvků 19.01.13 08:21

Ono v životě je pořád něco, co člověka trápí, co by si přál mít jinak a je jednoduché vinit druhé, že kvůli nim nemám na zemi ráj. Vezmi to s laskavým nadhledem a s pochopením, že manželova maminka přichází o svého syna a neumí si to v sobě správně srovnat. A tak ty vaše vztahy vezmi do rukou ty a postupně, krok za krokem, dávej těm vztahům správný směr. Ta změna nebude hned, nebude ze dne na den, ani za měsíc, ale trápit se je špatně. Je to o práci, kterou ty na tom musíš odpracovat, protože tobě to celé vadí a chceš to mít jinak, než to je teď. Dej jeho mamince pocit, že ji máš ráda a že o svého syna nepřichází, ale naopak získala i dceru-tebe. Vždyť ona toho svého syna vychovala vlastně pro tebe a ty ho máš ráda, a tak si jí za to važ. A současně citlivě tam stanovuj hranice toho oddělení od ní: naše domácnost - její domácnost, naše manželství – její babičkovství. Je to na tobě. Když se ti to povede, tak získáte tím všichni.

 
Rozárka78
Závislačka 2869 příspěvků 1 inzerát 19.01.13 08:48

@poučená :palec:

 
Alexka007  01.02.13 01:23

Gladiolko, zbal sebe a kluka a jdi mamce.. Pokud o Tebe bude manzel stat, rad se za Tebou pristehuje, ale on ani to neujistite, pokud panacek nedostane ranu pres cumak.. To co pises, je priserny!!!Jedubaba by Ti mela byt vdecna minimalne za prvniho vnuka a ne Ti pridelavat starosti… Rekla bych, ze synacek je jedinacek a matka je na nem psych. zavisla.. Lepe receno, ona bude zarlit na kazdeho do chvile dokud nebude stredem pozornosti.. Citi se nedocenena a odstrcena.. Brrrrr nesnasim takovy baby, doufam, ze jednou nebudu stejna.. Opatruj se a drze uz kvuli malemu!

 
jířa6
Ukecaná baba ;) 1133 příspěvků 01.02.13 22:37

Ahoj, já taky panímámně nepadla do oka, ale s kupou détí z prvního manželstvi se nebylo čemu divit :-D Když už si zvykla, tak jsem se rozhodla nechat mimi s VV a zase bylo vše špatné…byla jsem po porodu tři mésíce v nemocnici, ani jednou mi ani nezavolala, kdýž jsme se vrátili obcházela kočárek-bydlí ve vchodé-ani se nepodívala…bylo to moc téžký a do dnes to má múj přítel na taliři :-D ale malému jsem babí nikdy nezakazovala a výsledkem je milující babí, kterou malej zbožňuje…já jí její chování nikdy nezapomenu, ale jsme přece jedna rodina, tak se hrany obrousily…dnes už jsem taky tchyné, když můžu pomůžu, když nemůžu, tak nemůžu a a snachaa mi zrovna dnes psala: Ahoj bábuško, proč jsi nepřišla na kafe? :-D Tak jsme to snad vzaly za dobrý konec :-D Přeji zakladatelce alespoň trošku podobný konec-život je ať chceme nebo ne vždy o kompromisech…

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele