Můj první porod - všechno bylo jinak...

kubina01  Vydáno: 27.02.10

Když sme plánovali mimíska, myslela sem že to bude hned, ale osud to mu chtěl, že rok sme si s početím počkali. Když sem chtěla porod podle mého (v duchu) naplánovaného scénáře, osud tomu chtěl a bylo vše jinak…

Moc mě baví číst vaše deníčky a dost často utírám slzičky, co všechno ženská musí skusit, pro vysněné štěstí:) Sice tomu je 9 měsíců co doma utírám zadeček naší princezně ale ráda přispěju i svým příběhem.
Celé těhotenství probíhalo úplně ukázkově, ovšem až na váhu, která ze 63kg vyšplhala na rovných 90kg což je opravdu zátěžová pecka :roll: jenže opravdu se to nedalo zastavit i přes úpornou hladovku. Kila skákala nahoru jak pominutá :mrgreen: ale jinak vše OK.
Jelikož jsme o první ratolest přišli, měla sem celé těhotenství strach aby maličká byla v pořádku a na porod sem vůbec nemyslela, až posledních 14 dní sem si říkala, že se snad už nemůže nic stát a zjistila sem že se to blíží kvapem a že někudy to opravdu musí ven auuu :) No, to sem ještě nevěděla, co to porodní bolesti jsou.

Jelikož se maličký nechtělo, musela jsem nastoupit na vyvolání. Bylo pondělí ráno, krásně slunečno a já se slzama v očích nastoupila hospitalizaci v porodnici plná očekávání. ještě musím říct že těch 14 dní předem sem opravdu přečetla snad tunu časopisů o porodu, a měla sem jasno! ! - ať to bude jakákoliv bolest já to vydržím. Říkala jsem si, že jde přece o pár hodin bolesti, zatnu zuby a bude to, porodily jiný tak já taky. Hlavně žádný epidurál bylo moje krédo - hrdinka :mrgreen: V hlavě se mi odehrávaly tuny článku na co mám nárok, co mám chtít atd, šla sem do porodnice s tím že to zabolí ale dobrý. . . Naivní blázen noo.

No nic, v pondělí po nástupu do mě začali prát ty jejich blázince na vyvolání porodu, ale nic, v 5 hodin to tedy zabalili s tím , že ráno dostaneme tabletu a zítra to prostě bude, pač porodnice praskala ve švech. No jo květen lásky čas. Šla sem odpočívat, ale kolem 7 hodiny začly nějaké letmé bolesti, říkám si hurá hurá to je ono holčička se narodí v noci, to sem chtěla.

Šla sem tedy za sestrou že mám již trochu bolesti a ona zavolala mudr a ten mě vyšetřil, že nic, žádný nález, ať jdu spát 8-o no tak sem šla, jenže ouvej za chvilku bolesti zesílily a zrychlily, tak sem čekala nechtěla sem být hysterická jenže to bylo víc a víc, tak jdu za PA a ona mě (což nechápu když se snažily porod vyvolat) dala čípek na bolest, no samo nezabral a tak o hodku dýl sem tam znova, že je to co 10 minut a moc to už bolí a opět injekce na bolest CO TO? ? Oni nechtěj abych porodila. Volala sem manželovi a ten mě uklidnil že vědí co dělaj, chytrák :mrgreen:
Samozřejmě nic nezabralo, pač to nebyly poslíčci ale porod začal, chodila sem po pokoji a prodýchávala bolesti a něco my říkalo to není asi ještě to nejhorší a taky že ne o další hodinu později sem se se slzama v očích dobelhala za PA že to prostě moc bolí a kontrakce už sou pravidelné 5-8minut zda můžu zavolat manžela, tak jsme šli konečně na porodní sál:)))
dostala jsem Yal a píchli mi vodu, pak jsem zavolala muže. Bylo kolem půlnoci a bolesti byly dost šílený… Ať byl porodní sál sebehezčí, nemohla sem ho vůbec využít pač sem byla pořád na monitoru a nemohla sem se hnout! Panebože já musím chodit, říkám PA ale ona nic. . .

Za půl hoďky přispěchal manžel a když mě viděl, říkal - to je síla už to bude vid? Říkám to jo!
Už se to nedá jedna kontrakce za druhou a já měla mdloby!

Čekala jsem až přijde doktor a něco mi poví, že jdeme na to nebo něco takového. Tlaky už taky byly na konečník a hlavně šílený křížový bolesti. Mudr povídá jste na 2. já se orosila takovou dobu bolesti a nic. . .
Bylo to fakt noční můra celou noc kontrakce ani ne po 5 min šílený a hrozný boj at mě už nemoniturujou že musím něco dělat, ulepená ubrečená sem věděla že to snad nepřežijůůůů a že to není zdaleka konečná :cry:
Nebýt tam manžel a mříže v oknech tak snad skočím. V 7 ráno jsem se rozhodla pro epidurál pač mi PA řekla že to může být ještě třeba 6 hodin. . . Panebože pomyslela sem si.
No nic epidurál zabral, :-P ale to píchnutí v pololeže a ani se nehnout byl fakt taky mučící zážitek.

Chvíli sem si dáchla a kupodivu konečně začala otvírat v 10 hodin sem byla na 6.
pak přišel mudr že epidurál vyhodíme :-( ať vím, kdy tlačit že ty konečný bolesti stejně neutlumí.
A tak skoro po dvouhodinový ulevě, to začalo nanovo, už sem neměla sílu, konečně sem mohla aspoň na balon a všichni odešli kromě muže. PA my říkala ať křiknu až bude ten tlak neúnosný, že pudem na to, jenže to byl pořád jak poznám ten pravý, když tlačit sem chtěla furt. :nevim:
No nic, tlak přišel a šílené kontrakce byly už snad v kuse a já křičela a brečela a chtěla umřít konečně mě řekli je to tady vylezte nahoru (křeslo bylo krásný měkký nový, ale v té chvíli mě to bylo víte kde) vylezla sem a už musela tlačit nešlo jinak,
Najednou šok :-( mudr nee, slezte je tam ještě nějaký lem, představte si že takhle slézt a vylézt jsem musela 3krát v těch šílených bolestech vždycky sem musela tlačit na záchodě aby se to uvolnilo, jenže ze mě všude krev já na omdlení a dítě nikde, TAK TAKHLE SEM TO NECHTĚLA! ! !

A už sem nahoře a tlačím jednou, dvakrát. . . . . , snad tisíckrát už ani nevím zda žiju či jsem v pekle, bylo to šílený, ale zároveň úleva moci tlačit.

Najednou hejno doktorů všichni mi tlačí na břicho a NIC.
Najednou někdo prohlásil a JE TO všichni přestali dělat 8-o

Podivali se po sobě a v tu chvíli sem se probrala! Říkám CO JE? Myslela sem na nejhorší a oni suverénně nic musíte na císaře. Ach jo to ne, ale JO. tak sem opět musela dolů z křesla pořád v těch šílenejch bolestech, musela si dojít na operační sál a tam konečně po asi 16 hodinovejch bolestech v 11. 25h přišla na svět zdravá holčička jménem Andrejka :mrgreen:
Tatínek který byl nesmírně statečný a kterému za vše moc děkuju si holčičku popsal a zatím co mě křísili, si jí první choval.

Moc mě mrzí že první tak vytoužený porod byl takový, chtěla sem vidět jak ze mě holčička vyjede a my budeme plní dojmů a všeho a ono to bylo všechno jinak.
Když sem se pak probrala a viděla ten úžasný uzlíček byla to dostatečná odměna za noc plnou hrůzy :mrgreen:

Asi 3 měsíce po porodu sem měla problémy s jizvou a celkově dost zmordovaná, dlouho mě všechno bolelo, to jsem si říkala už nikdy!
Dnes se těším až Aja povyroste a my budeme znova prožívat to šťastné peklo v porodnici! ! ! !

Mějte se, těšte se a držte se stojí za to žít! ! !

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.6 bodů
 Váš příspěvek
 
irinek  01.03.10 08:01

Ahoj, já jsem měla také vyvolávaný porod, tak vím o jakých bolestech mluvíš. Taky jsem si po porodu říkala, že nejdřív za 5 let znova a dneska jsem v 5 měsíci a už se těším jak vše v létě budu prožívat znova. Děti od sebe budou 2,5 roku.
přeji hodně štěstíčka a zdravíčka.

 
cinkxa
Zasloužilá kecalka 598 příspěvků 01.03.10 11:22

gratuluji k holčičce a vím jak ti asi bylo rodila jsem obdobně.

 
Amber
Extra třída :D 14492 příspěvků 01.03.10 13:00

Ahoj, já rodila rovnou císařem pro polohu KP, ale po přečtení tohoto deníčku bych rodit normálně fakt nechtěla nikdy :) Já se teda normálního porodu bojím tak jako tak, ale toto.. :)

 
Mamča z KM
Stálice 64 příspěvků 01.03.10 13:19
Vyvolávaný porod

Ahojky, naprosto chápu tvůj prožitek. Rodila jsem před třemi roky, taky mi ho museli vyvolat, protože jsem přenášela 9 dní a miminko už nemělo kyslík. Nakonec i infarkt placenty. Nastoupila jsem v Po a porodila až v úterý v 22h večer, a od Po od rána do mě rvali taky různý vyvolávací prostředky, jako taplety a injekce, a nejhorší bylo jak říkáš musela sem celou dobu ležet na monitoru, hrůza hrůza, fůůůůj. ještě teď je mi blbě. Nakonec teda sme přes hodinu tlačili na sále a miminko mi chtěli vytáhnout kleštěmi, což sem jim nedovolila ze strachu. Hopsali tam na mě jak na skákacím hradu pořád dokola se střídali dva doktoři a sestra. Stejně mě museli našmiknout a strčit mi ruky až bůhví kam aby malýho vytáhli ven, a stejně mě ještě k tomu pořádně roztrhli takže mám jizvu až na stehně, no šili mě víc jak hodinu, další porod, fůj co to do mě strkali za nástroje sem jim tam málem omdlévala. pocit je to sice nádherný vidět jak něco leze ven, ale ani mi ho nedali k prsu nic, nedýchal tak ho dlouho křísili. byl přidušený pupeční šňůrou. donesli mi ho jen ukázat total fialového a zas ho hned odnesli ani sem si ho nepochovala, proto sem pak bečela nejvíc. donesli ho až o půlnoci a to mi o nechali 2 min. proto tu čtu vešeré příspěvky o porodech protože mám za 3 dny termín a mám už noční můry teď. a nevím jak to budu zvládat. všem držím palce :)

Příspěvek upraven 01.03.10 v 13:19

 
žanule  02.03.10 13:45
1samovolny,3vyvolavane

holky přesně vim očem je řeč!Sveho prvniho syna jsem měsic přenašela,ano čtete fakt dobře pan doktor se asi rozhod že si něco vyzkouši termin jsem měla 2.6 a narodil se 1.7 vyvolavaně,plo­dova voda byla totalně zkažena,smrdělo to teda hezky,ale maly byl uplně zdravy ani žloutenku jsme neměli važil 3900g a 51cm.Asi tim že jsem byla mlada a věděla jsem o nějakem porodu asi tolik co koza o houslich jsem to moc neproživala.Druhy porod nasledoval za tři roky a začal v osum večer samovolně,odjela jsem teda do porodnice,kde mi udělali všechno to nutne vyšetřeni a slavne papirovani,uložili mě na takzvanou hekarnu tam jsem byla sama a světe div se ja jsem usnula občas mě vzbudil konec kontrakci,občas kontrola doktora nebo sestry z ujištěnim že jsem přijela brzo a ještě si poležim.Ve třičtvrtě na šest rano mě zkontrolovala ještě nočni smněna stim že nic,v šest asi deset přišla rani smněna a tady mi pan doktor řek že do pul hodiny jsme po porodu,ja jsem pořad čekala že začnou ty hrozne bolesti co u prvniho porodu,ale nic fakt nekecam nic odrodila jsem o pul sedme v naproste pohodě dalšiho chlapečka vaha 3450g mira 50cm.jo ještě jsem zapomněla že byl přesně v den terminu.Po deseti letech pravda trochu neplanovaně jsem otěhotněla a od začatku jsem mněla zdravotni problemy,nejdřiv jsem hrozně hubla,pak jsem nemohla dychat,stale hrozil potrat,vysoky tlak ke konci mi začaly hrozně otekat ruce,nohy a pak i obličej když se začala pouštět i krev z nosu a ja jsem to doktorovi řikala tak mě seřval že jsem těhotna a ne nemocna,ale to mi už naměřil tlak 180-100 a nevěděl si semnou rady tak mě samotnou bez doprovodu a sanitky poslal do porodnice.Tam mě cely den a celou noc monitorovali dělali mi vyšetřeni očniho pozadi a nevim co všechno a rano primař rozhodl že to musi ven,takže o tyden dřiv a vyvolavaně.Jedna tableta v 9.30 a nic pak druha a začalo peklo okamžitě jsem si vybavila prvni porod i po tolika letech,ale naštěsti to netrvalo tak dlouho jen co jsem se otevřela tak aby prošel mi hopli na břicho a napoprve musel ven,měl pupečni šnuru okolo krku a když šel ven tak si ji utahoval byl uplně modry,jako švestka,taky kluk a stejny jako ten prvni 3900g a 51cm.No a naš nejmladši se narodil před 10měsici a taky vyvolavaně a to to vypadalo tak dobře.Dva tydny před terminem mi praskla voda fakt jsem si myslela že konečně zase porodim samovolně,jenže voda odešla a bolesti nikde,tak mě nechali 24h.jestli se to nerozjede,ale pořad se nic nedělo tak zase tableta a zase ty šilene bolesti,nedavno manžel vzpominal jak jsem jim tam ve sprše malem strhala dlaždice a ukroutila kohoutek i se sprchou.Na porodni lužko jsem lezla tak že jsem malimu držela hlavičku,nějak na nas pořad nebyl čas a pak bylo skoro pozdě.Na prvni zatlačeni byl venku čtvrty kluk,vaha 3350g a 49cm.takže z vlastni zkušenosti mužu řict že vyvolavany porod je opravdu sila!!!!!Ale at je jaky je,hlavně at každy dopadne dobře a at jsou vaše dětičky zdrave,ja už vam dalši zkušenost nenapišu „zatrhli mi to“proto vam všem přeji hodně štěsti.Pa,Pa.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček