Všem snažilkám i nesnažilkám

 Vydáno: 25.04.05

Zaujaly mě články mnoha žen, které nevědí zda začít s miminkem. Za mě to osud bohužel rozhodl sám a proto Vám povím můj příběh, nechci aby to znělo, že se lituji, navzdory všemu jsem šťastná. Chci jen pomoct nejistým ženám.

Nevěděla jsem zda tenhle příběh dát „NeSnažilkám“ nebo „Snažilkám“ ale věřím, že si ho zde každý nejde.

V dnešní době mnoho žen zvažuje zda mít nebo nemít děti a nebo si je pořídí ve vyším věku. Nebudu hodnotit co je správné, každý má svůj úsudek. Někdo chce děti co nejdřív, jiný buduje kariéru. I já chtěla být tou neohroženou ženou a stát si za svým. Mít krásné zaměstnání, byt, peníze, dobré postavení a jednou.......třeba rodinu. Ovšem osud si se mnou zahrál a v mých 18 letech mě postavil před závažné rozhodnutí, které mělo ovlivnit zbytek mého života. Prodělala jsem složitou operaci vaječníků a doktor mi po operaci sdělil, že to nevypadá nejlíp. ptal se zda mám přítele a jak dlouho a pak to z něj vypadlo „Měli by jste se pokusit o dítě, nevím jestli by to ve vašem pozdějším věku šlo…“ Svět se se mnou zatočil a pryč byly mé cíle MUSÍM mít dítě. Několik příštích dnů jsem proplakala, příteli jsem nic neřekla, nevěděla jsem jak dál. Neměla jsem hotovou školu, chtěla jsem na vysokou a všechno jsem měla zahodit?
Mému příteli to nakonec řekla sestra, když ji znenadání nevštívil co se se mnou děje. Když se to dozvěděl, byl rozhodnutý, hned.

Když přišel, hned ve dveřích mě zahrnul polibky a začal mi říkat že se mnou dítě chce, že se o NÁS postará a já pochopila, že si nesmím upřít něco tak krásného jako je mateřství.
Studoval jsem dál, z jedné strany doufala, že stihnu školu dodělat a z druhé, že se dítě povede co nejdřív. A pak to přišlo, můj život dostal rychlý spát a změnil se. V den mých 19 narozenin jsem zjistila, že jsem těhotná, plakala jsem štěstím. Neustále jsem si opakovala, že se to povedlo a já budu maminka, budeme rodina. Přtel zanechal studia na vysoké škole a začal pracovat. Já musela ukončit školu, protože jsem musela denně dojíždět 50km. Všechno bylo ideální, do té doby než jsem na kalhotkách objevila krev. Zhroutila jsem se a probrala se v nemocnici. Mé těhotenství se snažili udržet ještě další měsíc, ale pak mě miminko opustilo a mně zšedivěl svět. Teď už je to přes tři měsíce a už se snažíme. Doktorka mi doporučovala spoustu „zaručených“ rad, ale já odmítla. Milujem se denně a už se tím moc ani nezabýváme, nepřestávám věřit, že si mě miminko přece jen najde. Nechci se upnout jen na to jedno a radši ani menstruační cyklus nehlídám. Vím že bych pak každe opždění brala jako těhotenství a taky by mě trýznil strach, že o něj znovu přijdu.

A kam svou výpovědí mířím? Mnoho žen odmítá těhotenství, buď úplně a nebo až je pozdě. Malo která si uvědomuje čas, který je tak cený a taky si možná neuvědomují to štěstí jaké to je, když jsou zcela zdravé. Ale nebudu nikomu nutit svůj názor, tak to cítím já. Mějte se krásně. Brzy nashledanou.

S pozdravem a pusinkou na čelíčko Vaše Jana.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.0 bodů
 Váš příspěvek
 
alda
Kecalka 282 příspěvků 25.04.05 07:44

Ahoj Jani,
Moc a moc ti držím palce, aby jsi byla šťastná a aby to všechno dopadlo jak má…tedy dobře:)

Máš pravdu, člověk si neuvědomuje kolik toho má když je zdravý…
Ale naděje umírá poslední a i když nevěřím na zázraky, věřím na záhadné cestičky přírody. Mě také moc velké šance na otěhotnění nedávali (jeden vejcovod a předešlé problémy) a najednou lup…bez „snažení“ jsem otěhotněla. Nikdy není situace bezvýchodná.

Nedávno jsem poznala jednu ženu, která otěhotněla přesto, že si nechala po třech dětech podvázat vaječníky…příroda si prostě cestičku najde, i když doktoři nechápou…:)))))

Ještě jednou ti moc držím palce, buďte oba s přítelem šťastní.

 
Barbula
Stálice 58 příspěvků 25.04.05 08:59

Ahoj Jani.

Moc Ti držim palce, aby vám to co nejdřív vyšlo a určitě to brzy vyjde. Taky jsem přišla o mimčo, ale až ve 21 tt. Jsou to asi 3 tejdny a nemůžu se dočkat, až se zase budeme moc začít snažit o další. Už jsem cejtila i pohyby a bylo to něco úžasnýho. Příští těhotenství si budu od začátku pořádně užívat.
Všem holčinám, které se nemůžou rozhodnout, zda mimčo mít a kdy radim, neváhejte a jděte do toho hned. Je to podle mě to nejkrásnější, co vás v životě může potkat.

Mějte se moc krásně. Bára

 
Anonymní  25.04.05 10:42

Ahoj Jano,

predem ti preji co mozna nejrychlejsi otehotneni a pak samozrejme co mozna nejkrasnejsi tehulkovstvi.
Nechci , stejne jako ty, nikomu nutit svuj nazor, ale napsat ho snad muzu.
Souhlasim s tebou, ze je opravdu stesti byt zdrava a otehotnet bez jakekoliv lekarske pomoci. Ale na tehotenstvi byvaji vetsinou dva a je-li jednomu z tech dvou jasne, ze ta druha osoba nebude rodicem pro jejich dite, je dle meho celkem zbytecne do tehotenstvi jit a predem vedet, ze ditko bude vyrustat v ne moc peknem prostredi. To je muj pripad. Ja tehotenstvi odmitala prave z tohoto duvodu, protoze jsem proste necitila tu jistotu, ze on bude tim spravnym otcem mych deti.
Kdyz jsem nasla opravdu toho praveho, tak si zase pro zmenu mimisek dava na cas.
Je to moc slozite a myslim, ze rozhodnuti zda byt ci nebyt tehotna je na kazdem z nas, at uz si to rozhodne drive ci pozdeji.
Snad to neni moc zmatene.
Pa Dede od holek z dikuze Tehule?!

 
Daria
Kecalka 324 příspěvků 25.04.05 10:46

Ano ano, souhlasím - neváhat a neotálet!
Mě je už 27 let a miminko chci od 24 let, co jsem dokončila VŠ. Bohužel po vysazení HA jsem měla problémy s MS..a už jsou to 2 a půl roku a já stále čekám a doufám, že to vyjde, s přítelem jsme 6 let spolu a dítě moc chceme.
Kdybych se mohla rozhodnout dříve, tak chci dítě už třeba ve 4.,5.roč. na VŠ, to by se už dalo zvládnout, a hlavně nikdy, NIKDY bych už nebrala hormonální antikoncepci!!!

Držím palce, ať ti to vyjde a nečekáš takdlouho, jako já (taky mám za sebou jeden samovolný potrat).

Daria

 
Berca
Zasloužilá kecalka 922 příspěvků 25.04.05 11:22

Ahoj jani,
plně souhlasím s Tebou i ostatními. člověk ani neví, co má, když je zdraví a když ještě navíc může otěhotnět. Ten pravý čas na mimi si ale každý musí určit sám.
Je skělé, že máš tak perfektního přítele!Přeji, aby mimi co nejdříve vyšlo!
 Berča

 
Anonymní  25.04.05 13:18

Ahoj Jani,
právě jsem si přečetla tvůj članek a rozhodla jsem se ti rovněž odepsat.
Já sama jsem také po operaci. Ted se lečím a po ukončeni léčby bych se co nejrychleji měla snažit otěhotnět. Je mi 26 let a do nedávna jsem neměla zázemí kam bych přivedla mimčo. Proto jsme to s přítelem doposud odkládali. Teď je možné, že s tím naopak budeme mít problémy.
Chci říci, že dokud to nebylo možné, tak jsem si mimčo přála a čím déle jsme to odkládali, tím byla z mé strany touha po miminku menší. Ta operace však opět zamíchala karty a my se k tomu budeme "muset " postavit čelem. Je to hrozný citový zmatek. Nikdy jsem nestavěla kariéru nebo záliby proti tomu pořídit si dítě.
Protože z mého okolí slýchám čím dál více od kamarádek větší či menší problémy s otěhotněním, doporučuji všem aby neotálely s miminkem. Na druhou stranu chápu, že každý dospívá jinak a jinak věci vnímá.
Ty ses Jani svěřila tím, že si ovulaci nijak nehlídáš, proto ti chci říct, že bys možná mohla zkusit LADY TESTER. Já sama s ním ještě zkušenosti nemám, ale podle toho co vím, by ti měl tester spolehlivě ukázat dobu ovulace, tj. přesně ten jeden den v měsíci kdy žena může otěhotnět. Prodávají ho i přes internet, kde najdeš i podrobnější informace. Táké bys měla vědět, že vysokou četností styku se může snižovat počet spermií v ejakulátu.

Vím, že rozhodnutí nebylo jednoduché, a proto ti přeju, aby se ti povedlo otěhotnět co nejdříve a zdravé miminko donosit.

Moc tě zdraví Mončičák

 
terik
Ukecaná baba ;) 2235 příspěvků 25.04.05 14:02

Ahoj holky,

ja sice nejsem snazilka…ale taky jsem se potykala s tim,ci mit dite nebo ne. Otehotnela jsem v 21 letech, memu priteli bylo teprv necelych 19 let a oby jsme chteli studovat vysokou. Jenze v mem okoli bylo prilis mnoho snazilek a jak jsem videla, ze to potom nemusi byt zas tak jednoduche, bylo rozhodnuto. Manzel mi rekl, ze pri me bude stat at se rozhodnu jakkoliv. Sice nejsem rada, ze jsme zavisli na rodicich a ze nemuzu byt s manzou zatim v Anglii, kde studuje. Ale na druhou stranu mame uzasnou dceru. Vubec niceho nelituju a jsem hrozne moc rada, ze to osud zaridil timto zpusobem. Hlavni impuls asi u me byl, ze moje matka po me uz dalsi deti mit nemohla a hodne tim trpela.
Ale uznavam, ze zalezi i na tom koho mame vedle sebe. Kdybych vedle sebe nemela partnera, rozhodla bych se asi stejne. Ale kdyby me nepodporili v te dobe ani rodice, tak opravdu nevim, jak bych tu situaci resila.

Terik A Charlie

 
Anonymní  25.04.05 14:26

Ahoj holky, všem vám děkuji za ohlasy a rady. Svůj článek jsem nechtěla napsat tak ať si někdo myslí že musí mít dítě za každou cenu. Jen jsem chtěla říct, že někdo má domov, manžela, či přítele, peníze a mateřství odkládá. Je to každého rozhodnutí a ať je jakékoli, tak musí být šťastný.
Já našla poklad, našla jsem lásku a ať všechno dopadne jakkoli, vím, že nikdy už nebudu sama.
Všem moc děkuji za ohlasy, moc si toho vážím. Pa Vaše Jana.

 
Anonymní  26.04.05 00:47

Ještě jednou jsem přemýšlela nad vašima vzkazíkama a nic se nemění na tom, že mi udělali obrovskou radost a dělají pořád. DĚKUJI!
Ale uvědomila jsem si, že některý části mohli vyznít opravdu jako kdybych se snažila někoho přinutit.
Vším jsem chtěla jen trošku pomoct těm opravdu nejistým, kteří by možná i chtěli, ale neví…
Já mám 38letou sestřenici a až teď se snaží o miminko, není to tak že by neměla peníze nebo přítele.
Naopak, má velmi slušné místo v jedné firmě s kosmetikou, má hodnýho manžela, dům… Před 8 lety otěhotněla, byla už tehdy vdaná 5 let, ale šla na miniinterupci. Dodnes toho lituje, manžel ji prosil, ale ona nechtěla, chtěla pracovat a budovat. No a teď se ji miminko vyhýbá.
Chtěla jsem jen trošičku pomoct, těm kteří stále pochybují a ať se rozhodnou jakkoli a kdykoli, přeji všem ať je to jejich šťastné rozhodnutí.
Aldo, tobě držím pěstičky ať ti vše vyjde a narodí se ti zdravé miminko a pokud už je narozené tak ať je zdravé teď a navždy. Děkuju za přání.
Barunko, buď statečná, příště se to vydaří, musíš tomu věřit. Uvidíš že zase brzo budeš šťastná!!! Děkuju za povzbuzení.
Dede, souhlasím s rebou do puntíku, všecno co jsi napsal je pravda, jak jsem to myslela já, jsem už uvedla. Nechtěla jsem budit dojem mít děti za každou cenu. Souhlasím s tebou a taky ti děkuji za názor a přání brzkého těhotenství a klidného jeho prožití.
Dario, děkuji a tobě přeji ať brzičko otěhotníš a třeba už další měsíc máš ll :-) Povede se to uvidíš. Já ti budu držet palečky, moc.
Berčo, opět děkuji :-)))
Mončičáku, víš, že si má oblíbená hračka? :-) Ale je fakt, že jsem na jednom jediným mončičákovi vyrostla a jmenuje se Barunka, dodněka ji mám, i když ji těch 19let poznamenalo :-) Rozhodli jsme se ze začátku to zkoušet jen tak a časem uvidíme. Ale jinak děkuji za radu, od rána mi to vrtá v hlavě, protoře mi to všichni doporučují.
Teriku a Charlie, Charlie je holčička? Bobečku, jestli na tebe bude mamka zlá, tak řekni a já ji dám :-) Tery, ať je holčička zdravá a stejně tak i ty a manžel. Všechno zvládnete. Máš úžasný rodiče, tak si jich važ!!!
Doufám, že jsem nic nevynechala. Holky, mějte se krásně a DĚKUJI!!!! Jana.

 
Bramborka
Kecalka 368 příspěvků 26.04.05 06:49

Ahoj Jano.
Souhlasím s tím,co píšeš.Člověk tak nějak čeká na tu správnou chvíli, kdy má mimi přijít a najednou se třeba objeví problém. Všechno začneš bilancovat a přehodnocovat.Já mám za sebou druhý spont. potrat (první v listopadu-7tt, druhý v půlce dubna-5tt).Včera jsem byla u Dr. a snažit se prý můžeme klidně hned.Ještě nás oba poslala na různá vyšetření. Snažím se na to nemyslet, ale v koutku duše se bojím- snad bude vše vpořádku.
Nikdy mne nenapadlo,že bych mohla mít podobný problém.
Držím vám pestičky ať to brzy vyjde a je vše jjk má být.
A všem snažilkám přeju rychlý přechod od „snažilek“ do „těhulek“
Barbara

 
Anonymní  26.04.05 12:44

Ahoj Jano,

je pekne vedet, ze ti nase komentare alespon trosku pomohly.
Jeste jednou se budu opakovat, ale opravdu ti preji co mozna nejdriv zavrsit snazilkovsti tehotenstvim a zkus nam cas od casu napsat, co je u tebe noveho.
Drzim palce
 Dede

Vložit nový komentář