Všem Snažilkám i NeSnažilkám II.

 Vydáno: 30.04.05

Člověk se často dostane do tak zapeklitých situací, že neví, kam dál. Mě život potrestal a doufám, že jsem si svůj šálek smůly do dna vypila. Dnes jsem se dozvěděla něco co mi příliš optimismu nedalo. Neustále se zabývám otázkou zda mít dítě. Ještě včera to pro mě bylo vyřešené „Chci mít miminko“ a dnes ve mě vše bojuje.

Před několika dny jsem byla na genetických testech, nepřikládala jsem tomu žádnou váhu… Vždyť co by se mohlo přihodit a bohužel přihodilo. Dnes mi řekly, že mají hotovou ze všech testů pouze část a ta dopadla pro mého manžela, takže pro nás špatně. Nemůžou mi zajistit, že o další miminko zase nepřijdu, nebo nebude mít vrozenou vadu.
A co teď?
Mít dítě a riskovat, že se narodí poškozený, dívat se po zbytek života na nemocný dítě? Nebo žít bez dětí a doufat, že snad jednou dostaneme jedno ze spousty opuštěných miminek do vlastní péče?
Dnes poprvé jsem si řekla „Ať potatím třeba ještě 5, ale ať se mi po šestý narodí zdarvý dítě.“ Ovšem nejlepší by to bylo teď, tedy na podruhé, ale to mi bohužel nikdo nezaručí. Mám riskovat, mám do toho jít? Manžel mi nechává volnou ruku a pořád se mi nabízí dárce spermatu, ale zkoušet to v 19 letech a nedat tomu ani šanci?
Jsem zmatená, dali mě i manželovi vitaminy, mám brát koňský dávky kyseliny listové a manželovi dají podle dalších výsledků i léky ovlivňující sperma, ale pořád tomu nemohu uvěřít a nemohu se rozhodnout.
Strašně se tím vším trápím a manžel to už vůbec nezvládá, připadá si zbytečnej a moje ujišťováni je k ničemu. Hraje se na statečnýho, ale já vidím, že ho to trápí.
Ovšem doufat nepřestávám, stále máme přeci naději a takových párů, kterým se i pro maličkou naději narodilo zdravý miminko je přece spostu…

Jana.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
lenculka
Kecalka 333 příspěvků 30.04.05 19:24

Milá Jani,
je mi moc líto, že jste byli postaveni před takovouto věc, ALE já si myslím, že byste to zkusit měli, doktoři jsou sice machři, ale příroda je mocná čarodějka, a kolikrát to zařídila úplně jinak než se předpokládalo. Takže moc a moc držím pěstičky ať se vám zadaří a narodí se vám zdravé vysněné miminko.
Ahojky.
 Lenka

 
sisina
Zasloužilá kecalka 739 příspěvků 30.04.05 21:41

Ahoj Jani,
zamýšlím se nad tím, jak bych se v této situaci zachovala já. Rozhodování to není jednoduché. Nejistota a hrozba neúspěchu může provázet každou z možných cest. Ale jak píšeš, v 19ti bych se šance, že se to podaří normální cestou, určitě nevzdávala. Vždyť další varianty řešení tu budou stále. Až pokud by to nešlo, uvažovala bych o dárci spermatu. Znám pár, který se potýkal s podobným problémem a nakonec se na potřetí zadařilo a teď mají už dvě zdravé děti. Ať už si vybereš jakoukoliv cestu, tak o ní nepochybuj … věř jí. Manžela podporuj aby věděl, že zbytečný určitě není, protože je s tebou, neutíká od problému a podporuje tě… (a mj. táta je ten, kdo dítě vychovává, miluje ho … i kdyby ho nezplodil). Přeju ti optimismus i těchto těžkých chvílích, s úsměvem jde přece jen všechno líp. Držím ti palce a věřím, že se na Vás oba štěští usměje.
 Sisina

 
Anonymní  30.04.05 21:59

Ahoj Jani,
Chci Ti jenom napsat , aby si to nevzdávala a bojovali jste společně s manželem za vysněné štěstí ve svém životě. Jsi mladá, máš život před sebou a je důležité aby jste o pocitech, které prožíváte mluvili. My jsem o naše vysněné miminko přišli ve 27. týdnu, jsem momentálně v šestinedělí a také máme oba genetickou zátěž. Ale jsme rozhodnuti jít do toho znovu! Prožívejte život naplno jak jen to jde ( vím, že psychika dělá divy ). Znám z okolí případ se 7 potraty a po 8 se podařilo krásné zdravé miminko, takže hlavně se nevzdávej. Přeji hodně zdraví a trpělivosti Dolfinka

 
Anonymní  01.05.05 09:27

Ahoj Jano, po precteni Tveho prispevku jsem se rozhodla Ti napsat a hlavne poprat hodne odvahy, stesti a at uz se rozhodnes pro vlastni miminko nebo pro adoptovani, at se rozhodnes spravne a podle toho co Ti rika srdicko. Uvazovala jsem jak bych se zachovala ja a vazne je to tezke rozhodnuti, asi bych hodne dala i na manzela…ale hlavne bych to nevzdavala a snazila se udelat vse co se tyka stravy, vitaminu a psychiky u vas obou pro to,aby jste byli pripraveni. Treba po te kyseline a pri kontrole od lekaru se vse povede rychleji nez si myslis a zdrave miminko bude na svete:-)V 19 ´letech je to hodne predcasny vzdavat to. Netrap se, to zvladnes, zensky vydrzi hodne a ten tvuj to urcite taky zvladne! Drzim moc pesticky a preji hodne stesti a narozeni zdraveho a spokojeneho miminka!
 sunn

 
Anonymní  01.05.05 10:08

Ahoj Jano,

,,ver a vira tva te uzdravi,, Mozna to beres jako trochu otrepanou frazi, ale fakt, ze ty sama tomu budes verit urcite v sobe neco mocneho ma.
Co napsat? Jen to, ze vam obema drzim palce a verim i tomu, ze doktori vi, co delaji. Urcite nejste prvni ani posledni par s takovou diagnozou, tak vam urcite drive ci pozdeji nejak pomuzou.
Hodne zdaru a tez hodne optimismu
Dede od holek z diskuze Tehule

 
Mariska
Kecalka 172 příspěvků 02.05.05 15:22

Ahoj Dolfinka,
asik viem ako Ti je, aj ja bojujem, 19.4. som prisla o babetko, v 22tt. Teraz sa snazim neplakat. Zatial neviem preco sa to stalo, cakam na vysledky z histologie, snad mi nieco prezradia. Dufam, ze aj ja najdem raz odvahu ist do toho znovu, len neviem kedy, ale urcite si neviem zivot bez babetka predstavit.
Davajte si na seba pozor.
Mariska

 
Popilio
Zasloužilá kecalka 551 příspěvků 03.05.05 01:52

Všem Vám děkuji za podporu. Vím, že na tomhle světě nejsem sama a rozhodli jsme se o miminko snažit. Uvědomila jsem si že je mi pouhých 19 a bylo by zbabělý od toho utíkat, protože naděje, že se nám narodí zdravý miminko je přece jen nějaká a nevzdáváme to. Všem Vám ještě jednou děkuji za podporu.
Určitě se brzy zase ozvu, protože nás šeká ještě spoustu vyšetření. Děkuji. Jana.

Vložit nový komentář