Vteřina, co mění životy

joaska  Vydáno: 27.09.13

Když se vám život během vteřiny změní a vy o to vůbec nestojíte.

První láska. Je mi sladkých šestnáct let a poprvé miluji. Úplně a nadoraz. Nikdo nemůže být lepší, krásnější a úžasnější než-li On. Toužím po něm. Chodíme spolu rok a je ten pravý, nic nám nebrání si společně prožít své oboustranné poprvé. Vlastně něco přeci. Oni, rodiče. Moji i Jeho. Nechápou a nerozumí. Mají nás za děti a taky se k nám tak chovají. Absolutně žádné soukromí. Samé zákazy a musíš. Pochopte, jsme dospělí, milujeme se a budeme spolu. Navždy.

‚Miláčku, přijeď. Brácha má fotbal a naši jedou k babičce.‘ vyťukávám sms po nedělním obědě. Byly bramboráčky s masovou směsí. Nějaké řeči o škole, matice. Všechno odkývám a se slovy: „No, jo, no, jo.“ Koukám, jak tam stojí v zelených teplácích a červeném tričku opřená o dveře.

Konečně vypadli. Moje láska je už u mne. Je mi báječně. Jsem s ním, nic víc jsem si nepřála. Zvoní telefon. Nechci to vzít. Nechte nás v klidu. Moje láska je se mnou, tak ať je to kdokoli, není to důležité. Ale je to vytrvalec. Pochopím, že dokud to nezvednu, nebudeme mít klid.

‚Prosím.‘zavrčím do telefonu. Nechápu ta slova. Hučí mi v hlavě. Co? Nehoda? Sanitka? Operace? Najednou mluvím. Nevím proč. Nevím co. Nedává to smysl.

Proč je tu ta spousta lidí? Jeden, dva, tři… Nezvládám je počítat. Tetičky, babičky a kdoví kdo ještě. Já je tu nechci. Jděte pryč. Vezměte si vaše slzy s sebou. Vezměte si ta pitomá slova: ‚Musíš být silná. Jsi už velká holka. Maminka by nechtěla, abys plakala‘ a jděte do háje. Nejsem velká, nejsem silná. Nejsem vůbec dospělá. Chci svojí maminku.

Pět dní boje. Operace, umělý spánek. Neodhadnutelné poškození mozku. A pak konec. Pro ni konec. Pro nás začátek. Začátek konce naší rodiny. Máma, ta opečovávatelka rodinného ohně, najednou není a oheň vyhasíná. Žijeme sice dál spolu pod jednou střechou, ale každý sám za sebe. Vylétávám z hnízda, aniž bych měla dostatečné peří a uměla létat. Příliš brzy, příliš sama.

Léta plynou, slz ubývá, zkušeností přibývá. První zklamání v lásce a já si vybavuji, jak Tvé ruce dokázaly pohladit. Maturita a já pláču, protože nikdo s pýchou v očích nevypráví: ‚Ta naše holka to dala s vyznamenáním.‘ Odjezd na 200 km vzdálenou kolej a nikdo mi nenabalí domácí buchty. Promoce a nikdo mi neřekne: ‚Jsem na tebe pyšná, první studovaná v rodině.‘

Zakládání vlastního bydlení a nikdo mi nevnucuje příšerné ručníky a háčkované dečky, které sto let ležely ve skříni. Ztráta prvního dítěte a žádné objetí nenahradí to, které bych teď tak moc potřebovala. Svatba - a když tam nemůže být ona, nechci tam nikoho, nebylo by to ono. Těhotenství, porody, péče o děti. Mámo moje, na tolik věcí bych se Tě chtěla zeptat. Vidět Tě, jak jsi pyšná na své vnuky.

Prosím nenechávejte své blízké lhostejně odcházet bez rozloučení. Nikdy nevíte, zda budete mít ještě šanci říct jim, že je máte rádi. Dnes už peří narostlo, lítat jsem se naučila a je ze mě stará opelichaná vrána a přesto…

P. S.: Pan úžasný mě ne zcela čestně kopnul do zadku.
P. S.2: S jeho matkou jsem i 12 let poté v kontaktu. Dostala jsem od ní buchty na kolej, pomohla mi s praxí a má ráda mé děti.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.9 bodů
 Váš příspěvek
 
Niqitka
Ukecaná baba ;) 1342 příspěvků 27.09.13 00:28

Smutny deníček, rozplakal mě. Drz se, přejí jen radostné chvíle :hug:

 
Olivyia
Kecalka 220 příspěvků 27.09.13 01:03

Moc smutné, ale moc krásně napsané. Hlavně tohle:
Prosím nenechávejte své blízké lhostejně odcházet bez rozloučení. Nikdy nevíte, zda budete mít ještě šanci říct jim, že je máte rádi… :srdce:
Hodně síly na vše

 
adusinka
Kecalka 478 příspěvků 27.09.13 01:19
:hug: :hug: :hug:
 
Petra2829
Kelišová 7390 příspěvků 27.09.13 07:36

Moje maminka tu není 3 měsíce. Neobejme nepohladí. Nedělá mi věci, jaké mi byli i protivné. Bože co bych za ně dala. :,(
Prosím nenechávejte své blízké lhostejně odcházet bez rozloučení. Nikdy nevíte, zda budete mít ještě šanci říct jim, že je máte rádi -Jak pravdivá slova. :( :,(

 
nadus
Závislačka 4834 příspěvků 27.09.13 08:15
:((((((((( :hug: :hug: :andel:
 
zzuzzinda
Kecalka 264 příspěvků 27.09.13 08:28

Svatá pravda…Nám umřela máma, když mě bylo 10, ségře 14 a bráchovi 23 let. Před měsícem a pár dny by jí bylo 70…Kolikrát večer stojím u okna, na balkoně a říkám jí, mami, máš 6 vnoučat, všichni jsme dokončili školu, máme rodiny, jsme v mezích šťastní a spokojení, máme krásné zdravé děti, některé se ti podobají,…stýská se mi. Mě moc pomohlo psát máme dopisy. Mám sešit a když je mi smutno, napíšu jí dopis.
Je fajn, že máš „náhradní mámu“, která pro tebe má pohlazení a má ho i pro tvé děti. To je k nezaplacení:)
Máš pravdu, nikdy to není dost často, abychom řeklis vým milým, že je máme rádi…

 
jitka 11
Neúnavná pisatelka 16767 příspěvků 4 inzeráty 27.09.13 08:35

Prosím, nenechávejte své blízké lhostejně odcházet bez rozloučení. Nikdy nevíte, zda budete mít ještě šanci říct jim, že je máte rádi.

Je to pravda. Takhle jsem se nerozloučila se svými babičkami, a dodnes mě to mrzí. Je to už 24 let. :(

Přeji upřímnou soustrast. :hug: :*
Drž se. :srdce: :andel:

 
Rakia
Kecalka 299 příspěvků 27.09.13 08:44

Moc smutný deníček… :,( i já přišla o oba rodiče v dětství při dopravní nehodě nebylo mě ani 15let… :( deníček je strašně krásně napsaný :hug:
PROSÍM NENECHÁVEJTE SVÉ BLÍZKÉ LHOSTEJNĚ ODCHÁZET BEZ ROZLOUČENÍ…jak pravdivé a jak často si na tuto větu vzpomenu… :(

 
brumdinka
Neúnavná pisatelka 19522 příspěvků 27.09.13 08:58

:hug: :hug: :hug: maminka opravdu chybí…ale at´už je ti kolik chce pokud jí máš ve svém srdci je stále s tebou :srdce: :andel:

a je moc fajn, že matka tvé první lásky je s tebou v kontaktu a máte tak fajn vztahy, že má ráda i tvé děti…to je moc dobře :srdce:

 
Duronka
Povídálka 28 příspěvků 27.09.13 11:48

To je moc smutny mam slzicky :-(

 
Alik.htm
Ukecaná baba ;) 1132 příspěvků 27.09.13 12:01

Obdivuju tě, jak si to všechno zvládla.. dokonce i dostudovat, teď založit rodinu, fakt klobouk dolů :hug: :hug: :hug:

 
AngelLilly
Echt Kelišová 8776 příspěvků 27.09.13 12:31
:andel: :hug:

Jeden z nejlepších deníčků, alespoň pro mě :kytka:

Příspěvek upraven 27.09.13 v 12:31

 
joaska  27.09.13 12:41

Díky za milé komentáře. Deníček vznikl především proto, že jsem chtěla ukázat že dojem, který vznikl po přečtení minulých deníčků u některých lidí, je vážně jen dojem. :)
Nejsem jen cynický cvok, co si ze všeho dělá legraci. A není pravda, že si životem proplouvám jako zlatá rybka. Mám také události zamčené ve své 13. komnatě a toto je jedna z nich.
Dokážu si vážit své rodiny a pokud z předchozích deníčků někdo nabyl dojmu, že zesměšňuji svého muže a rodinu, tak to pochopil jinak, než to bylo psáno. Zesměšňovala jsem pouze sebe. Svou vlastnost se v první chvíli ze všeho hroutit.
Howgh. :mavam:

 
svycarka
Kelišová 6323 příspěvků 27.09.13 14:14

No a bulim…jezis to je tak krasne napsane i pres tak smutnou napln. Preji radostne dny :kytka:

 
jan1610
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 27.09.13 14:22
Anděl, kterému budeš říkat MÁMA

Bylo jednou jedno dítě připravené, že se narodí. Zeptalo se Boha: „Slyšelo jsem, že mě zítra pošleš na zem. Ale jak tam budu žít, když jsem maličké a slabé?“
Bůh mu odpověděl: „Mezi mnohými anděli jsem vybral jediného pro Tebe. Ona na Tebe bude čekat a starat se o Tebe.“
„Ale“… povídá dítě „tady nedělám nic, jenom zpívám a směji se, to je to, co potřebuji, abych bylo šťastné.“
Bůh povídá: „Tvůj anděl Ti bude zpívat každý den a bude Ti říkat ta nejsladší slova. A ucítíš lásku svého anděla a budeš šťastné.“
„Slyšelo jsem, že jsou na zemi zlí lidé“ říká dítě „kdo mě ochrání?“
Bůh obejme dítě a říká: " Tvůj anděl Tě bude chránit i za cenu svého života!"
V tom momentě zavládl v nebi klid, ale na zemi bylo slyšet hlasy. Dítě se v rychlosti zeptalo: „Bože, pověz mi jméno mého anděla.“
Bůh odpoví: „Jméno Tvého anděla není vůbec důležité, Ty mu budeš říkat MÁMA.“

Když, ten ANDĚL odejde nahoru k Bohu, je to to pro každé dítě těžké!!! A je jedno jestli je dítěti 5, 16, nebo 50 let. Nedá se na to připravit, v duši zůstane jáma, plná prázdnoty. Hodně sil, deníček je velmi smutný, pravdivý! Držte se! :srdce:

 
aknit
Kecalka 144 příspěvků 27.09.13 14:32

Přesně to prožívám i já už 14 let. Máma mi umřela když mi bylo 27 let, takže dospělá. Ale přesto mi dodnes moc chybí. Také byla svatba pouze se svědky. Nepoznala mou dceru, svou vnučku. Nebyla u toho, když jsem oplakávala svého syna, kterého jsem nedonosila. Chybí mi pořád i když je mi už 41 let. A vždy chybět bude. Tento deníček je psaný s velikou láskou.

 
pomenkova
Generální žvanilka 24080 příspěvků 27.09.13 19:05

Moc hezky napsane a smutne :(
musi to byt fakt nekdy tezke, navic tak mlada si byla, to je fakt asi tezke, preji ti hodne sil :hug: :hug: :hug:

 
Crystalline  27.09.13 19:42

To je smutny :( Svoji mamu mam strasne moc rada, i kdyz me i ve 36 letech vychovava. At uz je u tebe vse jen dobre

 
Crystalline  27.09.13 19:44

@jan1610 krasny a souhlasim

 
Lolika
Kecalka 187 příspěvků 27.09.13 19:46

Moc smutné…
Přeji Ti hodně sil!

 
Cert7214
Povídálka 48 příspěvků 27.09.13 20:08

VELICE DOJEMNÉ DRŽÍM PALEČKY.

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29280 příspěvků 61 inzerátů 27.09.13 21:07

:( :hug: Moc smutné.

Prosím nenechávejte své blízké lhostejně odcházet bez rozloučení. Nikdy nevíte, zda budete mít ještě šanci říct jim, že je máte rádi.

S tímhle naprosto souhlasím.

 
Nicolink  27.09.13 21:11

Moc smutné :,( rozbrečelo mě to… nedávno se mi narodila dcera a moje maminka mi moc pomáhá…dcera je dost náročná a uplakaná a nebýt mamči tak už někde visím na švestce :roll: neumím si ani představit, že by se ji něco stalo :,( asi bych umřela :( obdivuju Tě, jsi silná :hug: přeji už jen klidný a krásný život :srdce:

 
Emmicka2012
Kecalka 369 příspěvků 27.09.13 22:22

Deníček je strašně smutný a emotivní. Držím ti palce ať jsi silná. Věřím že přijít o maminku je hlavne pro holku to nejhorší ;( drž se… Sice to nepomůže ale věřím ze se maminka na tebe z nebe diva a je pyšná na to jaká jsi… :hug:

 
milas
Hvězda diskuse 35420 příspěvků 28.09.13 00:25

hodne smutny a zaroven krasny denicek dekuji za nej! Po precteni jen a jen placu. Je to hodne citlive, diky

 
BABIES
Ukecaná baba ;) 2236 příspěvků 28.09.13 08:58

Jako bych cetla o sobe, moc dobre vim, jake to je!!! V 16 prvni laska, maminka umrela na rakovinu. Stejne pocity jsem mela, kdyz jsem maturovala, odjizdela na VS! Ted muzu jen doufat, ze je na me pysna :) napsala jsi to krasne! :hug:

 
ikyki  28.09.13 09:33

Deníček mě rozplakal, i přesto jak je smutný je neskutečně krásně napsaný :andel: :hug:

 
popina  01.10.13 09:48

Nádherné, smutné, pravdivé a hlavně jsem si zase dost věcí uvědomila. Jsi statečná holka!! :hug:

 
lukresia
Kelišová 6849 příspěvků 15.10.13 11:11

:kytka: krásný deníček, o maminku jsem přišla úplně stejně, takže ti rozumím.

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8368 příspěvků 21.10.13 18:13

Zaujal mě následující deníček, tak čtu i tenhle. Ztráta nejbližší osoby bolí hodně. Já vyrůstala bez táty, zemřel, když mi byly dva roky. Svým způsobem mi pořád chybí, i když jsem ho nikdy nepoznala. Nebo právě proto mám v životě jedno prázdné místo?

 
Safira77
Zasloužilá kecalka 930 příspěvků 17.01.14 15:18

Jak strašně tohle chápu…

Vložit nový komentář