Vyskytnutí se aneb Jak jsem (ne)rodila

Roxelli  Vydáno: 16.10.12

Tento deníček píši, abych si uchovala co největší část vzpomínek z narození dcery. Píši ho i pro maminky, které čeká stejný „porod“, snad je uklidní, povzbudí a možná v něm najdou i odpověď na některé své otázky stejně tak, jako jsem je hledala já.

První společná

4 měsíce s mámou
2 komentáře

všichni tři

Poslední s bříškem

Píše se únor roku 2011. Po zralé úvaze jsme s přítelem dospěli k názoru, že by po těch letech společného oťukávání se a společného žití bylo fajn, kdyby nás bylo o jednoho více. Ano, o jednoho. Ač děti miluji, dvojčata by mi asi odrovnaly minimálně sluch, hlasivky a v neposlední řadě i zdravý rozum. Po 7 měsících snažení, počítání plodných dnů a měření bazální teploty na mě v září vyskočil na testu duch. No, spíš takový dušík. Sílil a z tečky na ultrazvuku se stával tvor identifikovatel­nějších tvarů a dny do porodu se krátily. Z tvora se vyklubala holčička, paličatá už od mala. Zhruba měsíc před TP pořád ta malá paličanda hezky hačala v bříšku, a to se, než uviděla modrý mundúr lékařů, do poslední chvíle nezměnilo.

Je květen 2012, 12 dní před termínem, 7:15hod. Vstupujeme do patra svitavské nemocnice, kde sídlí porodnice a novorozenecké oddělení. Hlásíme se s přítelem na sesterně k příjmu. Přišla divně se tvářící sestra, odvlekla mě do místnosti, kde by se nemuseli stydět natáčet Saw a řekla mi, ať se převléknu. Převlečená do své košilky s ovečkou čekám, čekám a čekám. Klika klapla, dveře vrzly, slunce vešlo do dveří. Jiná, milá PA, mě odvedla na nadstandartní pokoj vybalit věci, a pak hurá na křivku. Po celý den následovaly vyšetření UTZ, KTG a jiné. Mimo to i rozhovor s anestezioložkou o možnostech anelgezie.

Noc byla zajímavá, vůbec jsem se nevyspala. Dvakrát byla křivka, na pokoj chodily v pravidelných intervalech sestřičky, cizí prostředí a jen jeden placatý polštář! Pro mě, která jsem schopná si pod hlavu nacpat dva velký péřáky, polštářek a ještě peřinu. Usnula jsem ve 4 hodiny. Hm, ve 4.45 hodin budíček. Super, tak spánku bylo dost. Přišla sestra, udělala jsem ranní hygienu a vlezla i do sprchy, protože jsem věděla, že si celý den ve vodě ani malíček nebudu moci smočit. Zkontrolovala jsem vytrhané obočí, výstavní manikúru, aby se mě malá hned napoprvé nelekla a hlavně, když už mi všichni doktoři budou okukovat to, co pomalu ani Pán Bůh neviděl, tak abych měla dobrý pocit alespoň z nehtů.

Nahrnula jsem se k porodnímu sálu do kumbálku k sestřičkám na poslední KTG a UTZ. Napíchly mi flexilu a udělaly nálev. Tedy, čekala jsem to mnohem horší. V pohodě jsem došla na pokoj a čekala, co se bude dít. Samozřejmě se nedělo nic jiného než to, co následuje po klystýru :-D Cca v sedm přijel taťka, dal mi poslední pusu a naposledy pohladil břicho. Přišly sestry, aby mi zabandážovaly nohy a daly andělíčka a cévku. Tak hnusný pocit jsem dlouho neměla. Spolu s napíchnutím spinalu to byly nejhorší věci z porodu. Celkem to tlačilo, štípalo, bolelo a nafouknutý balónek v močáku není taky nic, o co bych stála. Útěchou buď jen to, že to trvá cca půl minuty. „Aklimatizace“ cévky trvala chvilku a než jsme dojeli na sál, tak jsem o ní ani nevěděla.

Bylo lehce před osmou ranní, když mě mladý, ne moc voňavý zřízenec dovezl o patro níže k operačním sálům. Ó, jaká slastná vůně dezinfekce to byla oproti zřízenci, který by tu ranní sprchu potřeboval víc jak babiččin pes. Ovšem to, co se tam producírovalo za existence, se nedá popsat. Několik jeho kolegů se zřejmě dohodlo, že nebudou trhat partu a nejspíše si dalo protideodorantový týden. Ten puch bych ještě překousla ale to, jak se vyjadřovaly o lidech, kteří byli operováni v blízké minulosti, se mi ani trochu nelíbilo. Výrazy jako metráková slonice a chcípající dědek mě fakt draly. No nic, mrskly mě na pás, který vypadal jak v Hyperce u pokladny a ten mě dopravil přes „jídelní“ okénko do operačního sálu. Tam už si mě vzal můj lékař a asi 8 dalších lidí. Přesně v 8:15 hodin se mi anesteziolog snažil napíchnout spinal. No hnus jako. Nepříjemný, bolavý a prostě nic moc zážitek. Musel přijít zřízenec, aby mě podržel, protože jsem pořád nevědomky uhýbala. Prý o milimetr. Kdo to má poznat? Klučina byl asi ve věku jako já, hezký, příjemný a voňavý! Byl tak příjemný až jsem mu řekla, že ho chci domů :-D Padal mi andělíček a on si všiml, že se před ním stydím, tak mi ho přidržoval, aby mi nevykoukla prsénka :-)

Po šesti pokusech se podařilo umrtvit polovinu mé tělesné schránky, začalo se mi po nohách rozlévat blahodárné teplo a milý zřízenec mi celého anděla sundal. Musel. Takže mě nakonec stejnak okouknul. No, ale co by na těhotném břichu nakoukal, že… Lékaři mě pomatlaly dezinfekcí, na prst daly snímač a řízli. Všechno jsem viděla ve světle, které viselo nade mnou. Po chvíli dr. řekl, že už to bude, ať se dívám doleva a začal se mnou škubat, chudák malá, takhle ji páčit ven. Během několika vteřin mi ji na skok ukázaly a utíkaly ji zabalit a ošetřit. Poté se s malou vrátily a sundali mi z ruky snímač, abych ji mohla pofrfňat. Byla malinká, měla vykulený očka a já jí řekla Ahoj. Představovala jsem si ji úplně jinak. Nezaplavil mě pocit neskonalého štěstí a lásky, ten cit se vybudoval postupem času.

Ze začátku mi přišlo, že jí mám spíš půjčenou na hlídání. Ale všechno chce čas. Ell odnesli nahoru na vážení, měření a předání tatínkovi. Ten byl chudák nervní. Mě další 3/4 hodinu došívali a protože jsem prý byla komunikativní a v pohodě, tak mě dovezli zpět na pokoj. Jinak se dává na dvě hodiny na dospávák. Nahoře už čekal taťka s malou. Dali mi ji poprvé na přisátí. Ne, že by se jí zrovna chtělo tak jsme to zkusily později. Pak jí odnesly a taťka musel odejít. V den operace nesmějí být návštěvy. Směla jsem jen ležet a hodně pít. Postupně přicházelo břicho k sobě. Ta fáze, kdy se to dostává z analgezie, byla pro mě horší než první vstání a vůbec fungování po sekci. Naštěstí to netrvá dlouho a dostala jsem něco na bolest.  

Přes den mi nosily prcka na přisátí. Další ráno kolem páté přišly sestřičky, vyndali mi cévku, je to v pohodě, nebolí to a zabere to pár vteřin. Vyhnaly mě z postele. Ten pocit, když jsem si chtěla vyskočit, ale přeřezaný svaly zradily, mě zaskočil. Nikdy jsem nebyla operovaná, zuby mi netrhali a nemocnici jsem viděla jen na obrázku, tak jsem si bolest neuměla představit. Ale světe div se, čekala jsem to mnohem horší. Přišlo mi to, jak kdybych to sakra moc přehnala se cvičením. Nejhorší bylo vstát z postele, nevěděla jsem, jak se to přes bok dělá a nešlo mi to, ale chůze byla celkem normální. Předklon se nekonal, konala se sprcha, ale z té mě po minutě vyhnaly. Měli strach, abych se tam nesložila, nevím proč, bylo mi vzhledem k situaci fajn. Na bolest jsem pak už nic nechtěla.

Jídlo je po císaři dietní. Nejdříve vodovité, pak kaše a až pak normální jídlo. Vtipné je, že po dni, kdy nic jíst nemůžete, máte pouze kapačku s glukózou a dalším dny pouze o vodě se vás zeptají, zda jste už byla na WC :-) No nevím, co bych tam asi tak dělala. Počítala kachličky? Ta samá otázka po dni kašovité stravy, zase nic, ovšem třetí den jsem už musela lhát, jinak by mě nepustili domů. Dceru jsem měla u sebe od druhého dne, den operace se počítá jako nultý a po pěti dnech nás pustili domů. Cca měsíc jsem ještě svaly cítila i při kýchnutí, ale nic závratného. Od té doby, co jsme doma, funguji normálně. Jizva se hojí krásně, avšak po pěti měsících je stále fialová a vidět.

Elli se nenarodila, je vytažená 15. 5. 2012 v 8.37 hodin. Proto ten nadpis Jak jsem (ne)rodila. Je to šikovná holka, náš miláček. Každým dnem nás překvapí něčím novým. Je pěkné být mámou, je to i velká zodpovědnost, ale hlavně radost. Miluji tě, mravenečku, a opakuji ti to každý den!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
kata_x
Kecalka 108 příspěvků 16.10.12 08:20

Líbí se mi tvůj pozitivní přístup. A blahopřeji. :potlesk:

 
Miš-El
Závislačka 3063 příspěvků 16.10.12 12:43

Pěkný :kytka:
Já dostala hnedka po císaři normální stravu a stejně sem kachličky na WC počítala asi 4dny :-D :-D
Gratuluji k dcerušce :kytka:

 
jediný andílek
Ukecaná baba ;) 1032 příspěvků 16.10.12 12:43

:potlesk: gratuluji k malé

 
Baruna123456  16.10.12 13:15

Vtipné :) pás v hyperce…atd. A jste hezká rodina, jedno jak se to „vyskytlo“.
Já teda po sekci neměla pocit, že se malý nenarodil, a ani mě nenapadlo neříkat tomu porod.

 
Krrysa
Extra třída :D 13918 příspěvků 16.10.12 13:56

Sice sem rodila normálně, ale po prvním porodu jsem počítala kachlíky tejden a taky musela lhát, abych mohla domů.. :))))

 
zzuzzinda
Kecalka 264 příspěvků 16.10.12 14:18

Já mám oba sekcí, Adama akutní, Báru plánovanou pro kone cpánevní, ale i tak jsem si je porodila :) A taky jsem lhala o kachlíčkách. U prvního. U Báry šlo všechno samo - bagetka v 10 večer před císařem udělala své :lol:

 
Anet11
Ukecaná baba ;) 1227 příspěvků 16.10.12 14:52

Děkuji za Tvůj deníček, alespoň vím lépe, co mě čeká. Příští pátek jdu na císaře a ze stejného důvodu, konec pánevní. Tak doufám, že to zvládneme stejně pohodově jako ty.
Gratuluji k holčičce ;)

 
luchro
Ukecaná baba ;) 1156 příspěvků 16.10.12 15:40

Krásný deníček - mám za sebou úplně stejnou zkušenost, starou jen 2 týdny, úplně stejné pocity jako Ty :-) Jen pro mě bylo nejhorší to tahání a škubání u operace, cévna ani píchání spinálu mi nevadilo. A pak když to přicházelo k sobě - nejlepí chvíle byla, když mi dali nějakej opiát proti bolesti - byla jsem jak zfetovaná :-) A ten samý pocit, když mi malého Davídka přinesli poprvé na pokoj na kojení :-)

I když jsem chtěla rodit normálně, bylo tohle super a ten pocit, že u toho můžu být a ne se až probudit, když je po všem, je naprosto k nezaplacení! :-)

Ať nám naši drobečci dělají jen radost! :D

 
luchro
Ukecaná baba ;) 1156 příspěvků 16.10.12 15:42

Ještě k těm kachličkám - taky jsem je dva dny počítala a poctivě na vizitě přiznala, že pořád nic, tak jsem dostávala nějaké injekce a ty po třech dnech spolu s hroznovým vínem a banány zabraly :-) Ale už jsem chtěla taky lhát :-)

 
Uživatel je onlinehaninek
Extra třída :D 14357 příspěvků 16.10.12 18:58

Mám NAPROSTO STEJNOU zkušenost ze Svitav :) I s tím pásem a s tím, že jsem všechno viděla ve světle nad sebou :) Jen jsem nepočítala kachličky a po… jsem se hned druhý den, protože jsem po nálevu nestihla ze sebe dostat všechno.

 
Ráďa 25
Závislačka 3108 příspěvků 16.10.12 21:35

Gratuluji :hug: :kytka:

 
campionka
Stálice 59 příspěvků 16.10.12 21:42

Krásný deníček, gratuluji. Kachličky mě pobavili.

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8368 příspěvků 16.10.12 21:45

Teda trochu mě ten popis porodu vyděsil. No co se dá dělat, člověk to musí brát tak, že Zaplať Pámbůh za dnešní možnosti. Ale pobavila mě věta „Ó, jaká slastná vůně dezinfekce to byla oproti zřízenci, který by tu ranní sprchu potřeboval víc jak babiččin pes.“

 
susana-escorpio
Ukecaná baba ;) 1940 příspěvků 16.10.12 22:49

Super deníček! Krásně se četl! Gratuluji k maličké a ať je zdravoučká! A zase něco napiš, píšeš moc pěkně :hug:

 
MPavla
Kecalka 217 příspěvků 16.10.12 23:04

Ahoj. Já jsem taky rodila plánovaným císařem. Ale zjevně je to všude jinak a každý to má jinak. Takže se nedá říct, že budou ostatní vědět, co je bude čekat, ale spíš, co by je mohlo čekat. Ostatně, jako u všeho :-)
Jen některé odchylky - zavádění cévky úplně v pohodě, pichání spinálu rovněž bez bolesti, ač se jim to nedařilo. Jídlo (nějaká dětská strava) snad už první den (když beru první jako den porodu), vytažení cévky až třetí, sprcha rovněž + ještě klystýr. Vstávání až tak v pohodě nebylo, ještě druhý den odpoledne jsem se skoro vyvrátila, když jsem vstala.

 
Jannica
Závislačka 2575 příspěvků 17.10.12 12:34

Ahojky :) rodila jsem též císařem, jen neplánovaným, tak jsem si vyzkoušela i porodní bolesti a můžu za sebe říci „svatý císař“ jen jsem měla celkovou narkozu, tak bych si příště chtěla vyzkoušet ten spinal :) Popsala jsi to všecho moc krásně :D rovnou jsem si zavzpomínala na své (ne)rození :potlesk: a co se týče toho WC tak mě se neptali jestli jsem už byla nebo ne, i tak mě po 5ti dnech pustili a na velkou jsem šla poprvé až první den doma (cca 6dní od císaře). Jinak ta strava? radši bych kapavku s glukozou až do konce pobytu na šestinedělí :D gratuluju k nádherné dcerunce, ať vám dělá jen samou radost :) :srdce:

 
Mimisss
Stálice 59 příspěvků 19.10.12 09:20

Moc pěkně napsaný deníček, opravdu jsem se bavila :-) Gratuluji k dceřince :-)) :kytka:

 
Roxelli
Zasloužilá kecalka 844 příspěvků 05.12.12 11:01

Holky moc děkuji za milé komentáře. Je strašný jak ten čas letí, jsem ráda, že jsem to takto sepsala páč teď už bych to dohromady asi jen stěží dávala.

Příspěvek upraven 05.12.12 v 11:02

 
pikartova62
Povídálka 13 příspěvků 12.10.13 00:55

Je to krásně napsané… :potlesk: snad už vím lepším směrem co mě čeká ;)

 
Bábrdl
Extra třída :D 13268 příspěvků 12.10.13 23:40

Baruna123456: Inu, z medicínského hlediska jsi nulipara, tedy žena která nikdy nerodila (taky jsem měla cs)

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček