Vyvolávaný porod

Barčí  Vydáno: 20.08.08

Chci se podělit o zkušennosti s vyvoláváním porodu. Nebyl exktra těžký, ani lehký, na prvorodičku asi ještě normální. Jen chci upozornit, že jsem přecitlivělá na bolest, mám to i ve zdravotní kartě, tak slabším povahám nedoporučuji, to co mě přišlo jako bolest, některá maminka ani nemusala zaznamenat…

Moje těhotentsví přišlo náhle a neočekávaně - nová vytoužená práce, kupování vysněného domku před rekonstrukcí. O to větší překvapení a radost jsme prožívali. Těhotenství bylo nejdříve v pořádku, nevolnosti mírné. Ale v 6. měsíci jsem se začala otvírat a mít bolesti, následoval klid. Tak jsem byla zavřená doma, bez tekoucí teplé vody, přitápěla jsem dřevem a uhlím v Petrách.....
Termín porodu byl jediný 16.5.2008, „mojí“ porodnici v Náchodě měli zavřít kvůli malování 20.5. Něvěřila jsem, že to nestihnem, když nejdřív hrozil předčasný porod. Ale malému se nakonec z bříška moc nechtělo. Po tom co mě doktor hnal poslední měsíc 2 x v týdnu 40 km do ordinace, po 3km výšlapu na rozhlednu, asistence řemeslníkům, po vygruntování domu a občas i náruživých večerech jsem nakonec 23.5. v 7 hodin ráno nastoupila na vyvolání.
Večer před tím, když jsem šla spát, jsem měla divný pocity, vážně už budu konečně rodit, konečně si pochovám naše dítko? Nakonec jsme jeli do porodnice Rychnov nad Kněžnou.
Na sál jsem se dostala po všech možných přípravách a papírování v 9 hod, hned mi doktorka nechala odtéct vodu se slovy, že jí dám dneska zabrat. V 10 hod následovala kapačka ( hormon na stahy dělohy ), v 11 hodin první mírné bolesti, takže to šlo ještě celkem rychle. Ale bolesti byly hned pravidelné, už kolem 13 hodiny psal natěšený tatínek sms babičkám, že už to snad brzy bude. Ve 14 hodin mi už do smíchu nebylo, následovala výřivka, která na chvíli ulevila, ale pak porod ještě více rozjela. V 16 hod kontrakce už po 2,5 minutách a silné jako by to už mělo být, otevřená jsem taky byla dost. Ale naše štěstíčko se rozhodlo, že dolů nepůjde. Tak jsem si asi půl hodiny při každé kontrakci musela dřepnout - neuvěřitelný výkon.
Kolem 17 hodiny jsem měla krizi, všem jsem tvrdila, že to nezvládnu, ať mi dají epidurál ( naštěstí na něj bylo pozdě ) a ať ho ze mně nějak dostanou. Po tom co jsem ze sebe dostala myšlenky bolestí zastřeného mozku, jsem se uklidnila a konečně cítila první tlaky na konečník. Nevěřila jsem tomu a pořád jsem se bála, že se po… pokud mě nepustí na záchod, pak jsem cítila jak malý sestupuje k pánvi, pěkně to se mnou zamávalo, celá jsem se roztřásla a zakřičela. Konečně jsem mohla začít tlačit, moc to nešlo, takže na zádech, na boku a pak konečně v polosedu na zádech. Trvalo to asi 10 kontrakcí. Nástřihu jsem se víc lekla, než, že by nějak výrazně bolel. Pak mi konečně položili v 18.17 ten řvoucí raneček na bříško. To byla taková vlna štěstí, že kdo to nezažil nepochopí. Konečně jsem se ve svých 22 letech stala mamčou.
S odstupem času můžu říct, že nejhorší bylo, jak se mě doktorka snažila roztáhnout, aby nemuselo dojít k nástřihu, pořád jezdila sem tam prstem, šití bylo taky bolestivé. Ale moc jsem na to nemyslela, když se vedle mě objevil novopečený tatínek s naším Matýskem v náručí. Nebýt jeho asi bych to tam psychicky nevydržela, tatínkové k porodu prostě patří. Upevňuje to vztah mezi celou rodinkou.
U mě vyvolání způsobilo rychlý a pravidelný nástup kontrakcí, „kolegyně“ z vedlejšího boxu celou dobu nic až na bolesti kříže, nakonec ji nastoupily bolesti a po 2 hodinách a třech zatlačení bylo po všem. Vše jsem to slyšela, proto jsem se také těšila do Náchoda, kde jsou porodní boxy plně oddělené a samostatné. Celý personál byl skvělý a hlavně usměvavý a vlídný, to je víc než co jiného.
Když se dívám na spícího Matýska, říkám si, že bych to celé prožívala klidně každý týden, jen když ho mám.....

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Milli
Extra třída :D 14079 příspěvků 21.08.08 07:27

Barčí - tak to jsi si pěkně užila! Můj porod byl taky vyvolávaný, ale byl o něco rychlejší - začátek taky tak v devět a konec před pátou. Pobavila mě v úvodu ta poznámka o bolesti - mě se to dle tvého popisu zdálo být tak nějak normální. Já jsem sice epidurál měla, ale podle mě pozdě, takže jsem zase až moc velkou úlevu necítila. Hlavní je přece ten konečný výsledek - krásné zdravé miminko v náručí šťastného taťky :D
http://www.emimino.cz/…/4712/304157  

Ať se vám daří!  

Milli a Matyášek (taky květňátko, i když 06)

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček