Vyvolávaný porod

handulinda  Vydáno: 07.12.11

Všechno vždy nejde podle plánu. Někdo si možná pamatuje můj první deníček o prvním trimestru, určitě dopíši někdy i ten o druhém a třetím, ale teď je mé tělo i má mysl plné emocí z porodu.


1 komentář

Celé těhotenství, až na mé občasné (dosti časté) záchvaty paniky, bylo pohodové. Do práce jsem chodila co nejdéle, jelikož jsem dost aktivní typ a nerada se doma poflakuji, každopádně měsíc před porodem jsem se rozhodla být už doma. Doufala jsem, že se miminko narodí dříve a byla jsem ochotná pro to udělat vše. Pila maliník, hodně sexovala, chodila do schodů a ze schodů (z toho ovšem měly největší šok moje plíce, ne mé tělo), uklízela, chodila na procházky, masírovala bradavky a zkoušela další babské rady… a nic.

Termín porodu utekl a já se ocitla v porodnici na kontrole. Verdikt, bohužel CS 0, děloha pouze dráždivá, budeme čekat. Podle UTZ jsem měla další termín přesně za týden, tento termín ovšem nikdo nebral vážně, ani na genetice, ani v porodnici. Následovala další a další kontorola, verdikt stále stejný. To už jsem byla dost nervózní, jelikož uběhl i termín porodu dle UTZ. To mimi tam snad přirostlo, běželo mi hlavou. Čekala mě poslední kontrola, byla jsem odhodlaná požádat pana doktora, aby ještě s indukcí počkal aspoň týden, třeba se malý uráčí, bohužel placenta začla odcházet a maličký měl málo plodové vody. Pozítří nástup na indukci v osm ráno. Celý následující den jsem byla nervózní, co mě bude čekat? Bude to dlouhé? Moc dlouhé? Skončíme na císaři?

Ve středu ráno mě manžel odvezl do porodnice, sepsali se mnou všechny papíry (to byl román) a šla jsem na vyšetření. Otevřená na prst. Hurá, hnulo se to. Zavedli mi tabletku, odvedli mě na hekárnu a porodní asistentka povídala, že teď budeme čekat. To bylo devět hodin. V půl desáté začaly kontrakce. Ufff, to to bolí tak moc, i když jsme teprve na začátku? Ufff, další za tři minuty… a další a další. Pomalu jsem je začla prodýchávat. PA prošla kolem a divila se, že prodýchávám, ale když pak koukla na monitor, zeptala se, jak je to časté, říkám, po dvou minutách. Prý mám ještě vydržet, za hodinu mě vyšetří pan doktor a pak půjdeme do sprchy a na míč. No to se jí lehce řekne, ale dle pokynů jsem držela.

Bylo půl jedné, když přišel pan doktor, otevřená na dva prsty. Zavolejte manžela, uděláme přípravu. Dostala jsem klizma a měla vydržet deset minut. Haha, to se jim lehce řekne. Trpělivě jsem sledovala ručičku na hodinách, pět minut, sedm, ne to nejde, já už musím. Sotva jsem doběhla, do toho kontrakce… no paráda, vůbec nevím, jak jsem se z toho záchoda dostala, ale začaly nesnesitelné bolesti. Na tu bolest mi něco píchli, ale vůbec to nezabralo.

Máte tu manžela, paráda, složila jsem mu hlavu do klína a vzpomněla na předporodní kurzy, opticky otvírat porodní cesty. Tak jsem roztáhla nohy, natáhla na zem vložku a prodýchávala a prodýchávala. Manžel povídá, že kontrakce jsou po minutě a půl. Nepovídej, je je asi necítím. Přiběhla PA, a že mě vezmou na monitor. Lehnout na záda. Cože? Ale co to? Ono je to mírnější a mírnější. Jo, já chci ležet jenom na zádech. Po půl hodině kontrakce mnohem mnohem lepší. V tom se vystřídala služba a přišla jiná PA. Cože, vy ležíte na zádech? No to snad ne. Na nohy, honem, a chodit. Než se to znovu rozjelo uběhlo skoro 45 minut. Pak opět kontrakce po minutě.

Klečela jsem ve sprše, funěla, zahřívala bříško a zase funěla. Kdo má tohle vydržet? Já už nemůžu, křičela jsem. Najednou nutkání tlačit. Zavolala jsem PA, že mě to nutí tlačit. To je dobře, povídá. Otevřená na 10 prstů, branka nezašlá, hlavička moc nahoře. Hlavně netlačte. A jak to mám asi vydržet mi někdo neprozradí? Tak jsem chodila, zadržovala tlačení, no hrůza. Pojďte si lehnout na levý bok a hlavně netlačte. A hlavně netlačte, pořád stejná věta, ale mě začalo vypovídat tělo. Začlo si dělat, co chtělo. Klepala jsem se bolestí a tím, jak jsem nechtěla tlačit a přitom to nešlo zadržet. Píchneme Vám oxytocin. Proč? Aby miminko sestupovalo, nechce jít dolů.

Nevím, jak dlouho to trvalo, manžel říkal, že skoro hodinu a půl, než konečně PA povídá, zatlačte si. Bože, to byla úleva. Volá na novorozenecké, rodíme. Přišla paní doktorka z gyndy. Tak jdeme na to. Jedna kontrakce, tři zatlačení, druhá kontrakce, tři zatlačení, teda to je moula, slyším, on tam má ručku, třetí kontrakce, cítím nástřih, čtvrtá… pláč… moje miminko pláče… já taky… nevím, jestli úlevou nebo dojetím.

Cvrček se narodil ručkou dopředu s pupečníkem kolem ramen, proto nechtěl sestupovat. Porodní míry 3500 g a 50 cm. Indukovaný porod trval 10 hodin neskutečných bolestí, od první chvíle cca po dvou minutách, ale moje věta na závěr: stálo to za to!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Mája B
Závislačka 4004 příspěvků 07.12.11 08:18

krásný, bojím se , ale i těším :D

 
kikoška85
Ukecaná baba ;) 1542 příspěvků 07.12.11 08:35

Krásné :kytka: zvládla jsi to moc dobře a gratuluji k mimi :)

 
Pengetra
Stálice 70 příspěvků 07.12.11 09:29

Předposlední odstavec je nejlepší. Úplně mě dojal. Gratuluji k miminku :potlesk:

 
lúlinek
Zasloužilá kecalka 666 příspěvků 07.12.11 09:30

Gratuluji k cvrčkovi :kytka: Taky jsem měla dlouhý porod, ale půjdu do toho znova. :palec:

 
elija
Kecalka 308 příspěvků 07.12.11 10:17

Gratuluju! Taky jsem měla vyvolávaný porod a malý vylezl ven jako superman s ručičkou napřed :) Akorát měl 3800g a já 6 týdnů nemohla sedět… Ale jak píšeš - stálo to za to ;) Přeju spoustu krásných chvil s malým :kytka:

 
Staninka30
Extra třída :D 10052 příspěvků 07.12.11 10:28

Pěkně to je napsané.
I když byl porod dost dlouhý stál za to a na konci tžé veloiké dřihny krásnej chlapeček a moc vám k němu Gratuluji at je moc hodný a děl´á vám obrovskou radost :dance: :srdce:

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17596 příspěvků 07.12.11 10:55

hodinu a půl nesmět tlačit, když máš nutkání 8o :! jsi hrdinka :potlesk: :potlesk: :potlesk:

gratuluju k nádhernému výsledku :hug:

 
Kajuli
Ukecaná baba ;) 1770 příspěvků 07.12.11 13:28

Gratuluji :kytka: Taky jsem měla vyvolávaný porod, ale bolesti jako ty jsem nezažila, mnohem horší pro mne bylo hojení :mrgreen: A Elišák se rozhodla, že vyleze jako Superman. Žeby to ty vyvolávané mimča měly domluvené jako trest za to, že se je snažíme vystrnadit z břicha :mrgreen: ?

 
handulinda
Echt Kelišová 9378 příspěvků 07.12.11 16:20

Děkujeme :-)

 
Lucík33  07.12.11 18:19

Handulindo já se stebou naprosto stotožnuju,jen můj konec byl,že mě střašně rychle odvezli na sál a malá šla císařem.Manžel měl jen vykulený očí,pořád mě dával pusiny.Já nevnímala vůbec nic,jen at to vše skončí.Na císař musela,pač jí začal klesat tep srdíčka.Alw už to jsou 4 roky a jsem moc štastná,že je mám ikdyž občas zlobí.

 
Any11
Nadpozemská drbna 28857 příspěvků 07.12.11 18:28

ano, jak pise Saroya, jsi frajerka, ze jsi to tak dlouho vydrzela.. netlacit.. ja rodila po indukci skoro 24 hodin, ale netlacit bylo nejtezsi… :potlesk: :potlesk:

 
atominnka
Generální žvanilka 20913 příspěvků 07.12.11 21:26

Gratuluju k drobečkovi. Jsi dobrá hodinu a půl zadržovat tlačení, mně stačilo „mých“ 20minut:-D Já měla také indukci, rodila jsem 25hodin.. Přejeme hodně zdraví a pohodové mimčo:-)

 
werunkaw123
Extra třída :D 14091 příspěvků 08.12.11 11:29

hezký deníček asi sis užila své… moc moc gratuluji :kytka: :kytka: :potlesk:

 
Jannica
Závislačka 2575 příspěvků 08.12.11 18:12

ty jo, do poslední chvíle mi to připomělo i můj vyvolávaný porod a rychlý, opravdu mega a maxi rychlý nástup kontrakcí 8o jen ten závěr jsem měla o něco dramatičtější a vyústil akutním císařem, ale ty jsi to zvládla opravdu na jedničku !!! Přeji zdraví vám oběma :):) :srdce: :srdce:

 
weruntynka
Kecalka 130 příspěvků 08.12.11 23:54

gratuluju k miminku)) :kytka:
dnes mám termín, tak po přečtení deníčku, doufám, že se malýmu bude chtít a k vyvolánéí nedojde))
jsi silná :kytka:

 
merryferry
Stálice 89 příspěvků 12.12.11 20:40

blahopreju :hug: :potlesk:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele