Vyvolávaný porod a akutní císařský řez

omites  Vydáno: 24.03.11

Našemu miláčkovi v bříšku se na svět vůbec nechtělo. Ke konci těhotenství jsem neměla poslíčky, už jsem byla po termínu a pořád se nic nedělo. Nakonec se doktoři rozhodli vyvolávat a nebýt toho, asi mám Jiříčka v bříšku dodnes, protože malý rošťák se rozhodl, že nebude sestupovat ani do otevřených porodních cest a následoval akutní císař.


1 komentář


1 komentář

Termín porodu jsem měla 27. 12. 2010. Veřila jsem Jiříčkovi, že to zvládne do konce roku. Njn, samo že jsem chtěla hlavně zdravé díte, ale kdo by k tomu nechtěl ještě porodné, že. Jenže ke konci těhotenství mi nic nebylo, žádní poslíčci a z každé kontroly od svého gynekologa jsem odcházela s tím, že se nic neděje. Ke svému gynekologovi jsem chodila až do 40+0tt. Pak už měl vánoční dovolenou a ve čvrtek 30. 12. jsem šla na ozvy do porodnice. Jsem si říkala, že si mě tam nenechají, že je to teprve 3 dny po termínu. Ale pan doktor zkoukl monitor, vyšetřil mě a zeptal se mě, jestli bych chtěla rodit. A já chtěla.

Takže mě ubytovali samotnou na pokoji na gynekologii a první den se nedělo nic. Nechala jsem si od manžela dovést notebook a nějaké jídlo, to nemocniční mi opravdu nestačilo. V pátek ráno zavedli tabletu a nic. Večer jsem ležela na pokoji, dívala se na silvestrovský program a hladila si svoje klidné bříško. O půlnoci jsem se dívala, jak létají petardy, přijala několik telefonátů od rodiny a šla jsem spát.

Všichni se mě teda ptali, jestli mi nevadí, že ležím na Silvestra v porodnici. Ale já už přece nejsem malá holka a těh Silvestrů ještě bude. Byla jsem ráda, že mi dělají monitory a já vím, že se miminku daří dobře. V sobotu ráno zavedli další tabletu. Opět se nic nestalo. V neděli mě prý nechají odpočinout (dodnes nechápu od čeho) a pokračovat ve vyvolávání se bude až v pondělí. No beztak čekali na posvátkovou pondělní směnu, až tam bude víc doktorů.

V pondělí ráno zavedli tabletu, která tradičně nic neudělala. Na vizitě se mě pan primář ptal, jestli tomu teda pomůžeme i nějak víc? Souhlasila jsem, tak mě poslal na zátěžový test. Pro jistotu jsem si sbalila věci do kabele, která jsem nechala na pokojina. Vyfasovala jsem moji dokumentaci, instrukce, že kdybych se zase vrácela, tak mám dokumentaci vrátit na sesternu a jenom s gumičkou a mobilem v kapse županu jsem zvonila na porodní sály. Říkala jsem si, zas nějaký test, to mě pošlou stejně zpátky. Na porodních sálech mě PA přijala, zavedla kanylu, měla nějaké blbé kecy o tom, že do porodnice se chodí s žílami a pustila do mě oxytocin. Už to chování při kanyle mě mělo varovat…

Se zátěžovým testem se začalo v deset. Pak ho doktor vyhodnotil, řekl, že výsledek je v pořádku a že budeme pokračovat v porodu. Ty bláho, tak já teda rodím?! Kontrakce nastoupily opravdu šílené. Ptala jsem se PA, jestli to má takhle bolet od začátku? Strašně se divila, že mě něco jako bolí a přesunula mě na balon. Myslela jsem si, že kontrakce budou třeba po čtyřech minutách, prodýchám je a pak budu mít na chvilku pokoj a pak se ten interval začne zkracovat. No houby s octem.

Jedna kontrakce za druhou, to už jsem dýchala jak pejsek a jenom přes otevřené dveře z druhé místnosti slyšela PA, že jestli budu takhle dýchat, tak to do konce neudýchá. No tak doprčic, jak mám teda dýchat?! To už mi jaksi nevysvětlila. Na porodním kurzu říkali, že zhluboka prodýchávat kontrakce, ale to šlo orpavdu velice těžko.

Po vyšetření zjistili, že jsem otevřena na 3 cm a na chvíli mě odpojili od oxytocinu a udělali přípravu. Ještě se mě hloupě ptali, kde mám ručník a mydlo. No kde asi, v tašce na pokoji, vždyť mě poslali jenom na nějaký test a nikdo mi neřekl, že už z toho může být porod. Nechali mě u záchodu a sprchy. Po klystýru jsem teda vlezla do sprchy a zjistla, že kontrakce se zmírňují a jdou prodýchat.

Napadlo mě, že normální porod nemusí být zas až tak špatný. Ale to už jsem se šinula ze sprchy a PA jsem řekla, že se to zmírnilo. Prý tak šup šup na oxytocin, aby se nám to nezastavilo. Natočila ozvy, prohlédla (4 cm), přemístila na balon a odešla. A já zjitila, že už nevydržím ani na baloně, ani chodit nepomáhalo. Stála jsem u okna opřená o parapet a jelikož mi teda nikdo neřekl, co mám u tak silných kontrakcí dělat, tak jsem křičela a křičela a křičela.

Asi za 15 minut přiběhla PA i s mladou doktorkou a začali zjišťovat, proč tak řvu. Konzultovali něco po telefonu s primářem a pak mi dali do kapačky tramal. Ne že by se kontrakce nějak výrazně zmírnily, ale otevřela jsem se na 8 cm. Jenže bolesti pořád strašné, já už napojená na monitor kontinuálně, tudíž jsem mohla jenom ležet a kroutit se jak žížala a vůbec se mi nedařilo správně dýchat.

Mladá doktorka se mě ptala, jestli mě manžel nepřijede podpořit. Jo kdyby mi tak někdo řekl, že se bude rodit, tak by možná i někdo přijel, ale to se PA mi neobtěžovala říct na začátku a po nástupu rychlých bolestí jsem se rozhodla, že nebudu nikoho volat. Manžel stejně u porodu být nechtěl. Ještě jsem měla v záloze svoji sestru, ale dnes si říkám, že je dobře, že jsem ji nevolala, možná by ani děti nechtěla po těch mých hysterických výstupech.

Malý začal tepově padat a monitor se rozhoukal. Doběhly zase ty dvě (PA a doktorka) a prej, že musím pořádně dýchat, že miminku se to moje dýchání nelíbí a že jestli si ho chci jako zabít? Doháje, tak, jak mám teda dýchat?! Snažila jsem se zhluboka prodýchávat, když bych to prej tím rychlým dýcháním nezvládla do konce, ale to mi opravdu vůbec nešlo a zase jsem spíš křičela než dýchala.

Vůbec netuším, jak to moje hlasivky mohly zvládnout. Nakonec se objevil starší doktor a ten mi vysvětlil, že musím, prostě musím dýchat, buď zhluboka a nebo jako pejsek. Začala jsem tedy dýchat jako pejsek, když už mi to dovolili a docela se to dalo zvládat. Malý se chytil. Asi jsem potřebovala chlapskou autoritu, abych se srovnala. Trvalo to ještě asi hodinu než jsem se otevřela celá.

To už tam byl se mnou ten doktor a neuvěřitelně mi pomáhal. Hladil mě po nohou a říkal, že to zvládnu, že jenom co zajde branka, tak na to půjdem. Branka zašla a já mohla začít tlačit. Položila jsem se teda do toho, pořádně jsem se nadechla, zatla zuby a oči a zatlačila. Ale necítila jsem, že by se něco uvnitř dělo. Doktor do mě po kontrakci strčil ruku a říká, že malý neklesá.

Že je sice hlavou dolů, ale že je stejně v nějaké divné pozici, že bude asi i hodně velký (odhad na ultrazvuku byl 3,6 kg), že by to pro mě bylo jenom trápění s kdovíjakým koncem a že by to nejradši sekl. Tak říkám, klidně sekejte, ale hlavně něco dělejte. A najednou kolem mě začal šrumec. Ovázat nohy, sundat řetízky a naušnice, do toho jsem volala manželovi, že rodím (on to ještě nevěděl) a že mě vezou na operační sál na císař, do toho jsem měla pořád kontrakce, i když oxytocin mi už stopli.

Odvezli mě o patro níž na operační sál, tam už byl můj pan doktor v zeleném a ještě další zelení lidi. Vidím anesteziologa a říkám mu, ať už mě uspí, že už to chci mít za sebou. A on mi v klidu odpovídá, že ještě ne, že je potřeba, aby si to on všechno nachystal a že tam musí být všichni a teprve potom mě uspí, aby miminko bylo pod narkózou co nejkratší dobu. Takže jsem si odbyla ještě asi 4 kontrakce a pak už jsem konečně ucítila hořkost na patře a usnula jsem.

Když jsem se omámená probrala, tak už mi sestřička hlásila, že Jiříček se narodil v 15:40, má 52 cm a 4350 g.

Malého mi přinesli ukázat až další den na JIP, kdy se poprvé přisál. Večer jsme se na něj byli podívat s manželem, ale nekojila jsem ho. To až další den. Takže jsem vlastně začali pořádně kojit 2 dny po porodu. Malý se naštěstí o jídlo hlásil pořádně, tak mě hezky rozkojil.

Dneska už má 11 týdnů, je to náš miláček, manžel se z něho může pominout a to doslova. Netušila jsem, jak velkou hloubku může mít to slovo: mateřství. A teď bych brečela štěstím skoro pokaždé, když se na mě usměje a začně vykládat. V noci ho pozoruji, jak krásně spinká a vypadá, jak andílek. Přes den pravda trochu zlobí, ale tohle já vydržím, hlavně když bude zdravý.

Takže porod byl sice krátky, ale o to intzenzivnější. První týden jsem říkala, že už další děti nechci. Pak jsem teda říkala, že příště rodím jedině císařem už od začátku. No a dneska už si začínám pohrávat s myšlenkou na přirozený porod. Opravdu časem se všechny ty blesti otupí a člověk by šel do toho znova, když výsledkem je tak krásně stvoření jako náš Jiříček.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.9 bodů
 Váš příspěvek
 
Alex01
Kelišová 5801 příspěvků 24.03.11 08:00

Váš příběh je skoro jak detektivka, ale jsem ráda, že to dobře dopadlo. Přeju ať je malý zdravý a hezky roste :kytka: .

 
Dorisov
Povídálka 50 příspěvků 24.03.11 08:17

Gratuluji k Jiříčkovi!!! Ať vám dělá jen a jen samou radost!!!

 
darla
Kelišová 5035 příspěvků 24.03.11 08:52

gratuluji !!! :srdce:
muj prvni porod je skoro podobny…
porod trval asi 17 hod. a ukoncen cisarskym rezem pro nepomer plodu.malej mel 4 kg a ja uzkou panev.
ted budu rodit sve druhe mimi a bude rovnou cisar!!!
tak jsem rada.
:palec:

 
marjanka1
Stálice 95 příspěvků 24.03.11 09:15

Predevsim gratuluji k miminku.
Tvuj pribeh me opet utvrzuje v tom, kolik se ceske porodnictvi musi jeste ucit. HRUUUUUZA!!!
Za prve tvou indukci (vyvolavany porod) naprosto nechapu, byla bezduvodna, poked tve tehotenstvi bylo zdrave, nebyl ve 40 +3 duvod!!!!
Za druhe, oxytocinova indukce z=se zacina pozvolna a NIKDY tak nezpusobuje tak velike kontrakce tak blizko sebe!!! To se pak nedivim, ze malemu klesaly ozvy, bylo to KVULI takove spatne indukci. A kdyz mu klesaly ozvy, to co ti rekla porodni asistentka je na hodinovy vyhazov!!!! Proc ti nedala kyslik? Proc ti nerekla jak dychat? Nafrnena pinda, nic jineho se neda rict, s naprosto neprofesionalnim pristupem…
Za treti, TO JSI SKUTECNE ZATLACILA POUZE JEDNOU????? kdyz se pan doktor chytry rozhodl pro cisare? po jednom zatlaceni, a u prvprodicky, je jasne, ze miminko nemusi ihned zacit sestupovat.....my tu v Kanade tlacime s prvorodickama nekdy i dve a vice hodin, bez problemu porodi sve deti pote, a to s epiduralem az do konce porodu, kdyz nechteji trpet!!!!
Hruza, s politovanimmusim rict, ze ti ukradli porod, rekonvalescence po cisari je daaaleko tezsi nez po vaginalnim porodu.
No a na zaver, proc proboha ti dali maleho az duhy den? Jaky je k tomu sakra doprcic duvod? To jsou vazne tak debilni v Cechach, ze nevedi, ze miminka se maji behem prvnich 24 hodin alespon jednou nakojit? Nebo jim cpou radsi hned po narozeni umely sracky typu Sunar, pac maminka je na JIP? :pocitac: Zeny po cisari mohou do par hodin bez problemu kojit. My tady na cisare delame v 99 % spinalni nebo epiduralni anestezii, a poslouchejte: MIMINKA ZUSTAVAJI S MAMINKOU A S TATINKEM, KTERY JE U OPERACE PRITOMNY, A PAK SE VEZOU S NIMI NA JIP, KDE JDOU HNED MAMINCE DO NARUCE A POKUD SE ZENA CITI, HNED KOJI. NIKDY NEJSOU OD SEBE ODDELENI!!!!!!!!!!­!!!!!!! :dance:
Tak, a ted jdi , a podej na ne vsechny stiznost, at se sakra uz zacne neco menit, tohle vazne neni mozne, stale a stale se jen divim a rozciluji, a lituji, ze nemohu jako porodni asistentka pracovat v Cechach, ktere jinak miluji, protoze bych tyhle debilni pristupy proste neunesla!!!!!!!
prominte za slova, ale jsem nesmirne rozcilena.

 
omites
Extra třída :D 12263 příspěvků 24.03.11 09:49

Ahoj, taky jsem byla rozčarovaná celkovým průběhem, představovala jsem si to jinak a hlavně mi nesedla ta porodní asistentka. Kráva jedna. Maminka, co jsem s ní pak byla na šestinedělí a rodila den po mě, říkala, že mě porodní asistenktu super. Záleží na lidech. Rodila jsem v 41+0, v těch 40+3 jsem byla přijata do nemocnice. Ale je fakt, že kdyby se to rozjelo po první tabletě, tak porodím v 40+4. Ten kyslík mi dali, na to jsem zapomněla. Epidural se dělá málokdy, musí být přítomný na chirurgii anesteziolog, co to umí, porodnické nemá svého anesteziologa. Je to menší porodnice v Kyjově, v Břeclavi je epidurál běžný. Ale pro mě bylo organizačních důvodů lepší rodit právě v Kyjově, bylo do blíž domava. Potom, u akutního císaře epidurál nědělají vůbec jenom u plánovaného. Tlačila jsem 2 kontrakce, pak už mě chystali na operační sál.
Když mě dali na JIP, tak jsem si myslela, že mi malého přivezou ukázat ještě večer, říkala to i sestřička, co kolem mě chodila. Pak se vyměnili směny a já jsem začala tušit, že ho uvidím až další den. Čekala jsem na něho od rána, ale dovezli ho až kolem desáté. Přiložili mi ho k prsu a on se hned chytil a tahal. Ale na další kojení ho už nedonesli. Jak píšu, navečer jsme ho jenom pochovali. Až mě další den převezli na pokoj šestinedělí, tak mi malého asi zase v deset přivezli na kojení. Pak už vozili pravidelně, ale k tomu dokrmovali. Měla jsem pozdější nástup mléka a malý byl velký a hladný a furt se o jídlo hlásil. Doma jsem pak už nepřikrmovala a kojim tak, jak si řekne. Má skoro 12 týdnů a 7 kilo.
Nadruhou stranu mám pocit, že já jsem se z toho císaře otřepala docela rychle. Jenom když to srovnám s maminkou, která se mnou byla na pokoji a rodila normálně. Byla celá potrhaná, vyhřezlý konečník, celé dny se tam s bolestí ploužila. Ale máš pravdu v té delší rekonvalescenci. Domácnost a malého zvládám v pohodě. Ale 2 měsíce po porodu jsem zkoušela cvičit na břicho a bolelo to. Tak chodím jenom plavat a další cvičení zkusím zas teď ve 3 měsícíh.

Příspěvek upraven 24.03.11 v 09:57

 
Miruše
Echt Kelišová 9870 příspěvků 24.03.11 09:51

Vítej v klubu „vyvolávaných“ a nakonec „fiklých“. :mavam:

Normální porod takhle strašně nebolí a hlavně nejsou kontrakce už od začátku po minutě. Já si dala na kapačkách 10 hodin a víc jak půlku musela ležet na monitoru takže vím co je to za maso.

Mamka bráchu porodila normálně a prý bolelo, ale ne tak, jako když rodila mě. Ležela se mnou s kontrakcemi po 10-20ti minutách TŘI dny! Neotvírala se (ani u jednoho ze tří porodů-ještě mám malou ségru) a po třech dnech jí dali něco na vyvolání-zřejmě ten oxytocin. A to prej bylo strašný. No, já vim. :-?

Na příští porod jsem rozhodnutá pro dulu, která přijede a bude mě hlídat a do porodnice se pojede až to bude opravdu akutní. Nedovolím, aby do mě prali znova chemii. Chci porodit normálně…snad se podaří.

K malému moooc gratuluji…je to krááásnej chlapeček! :srdce: :hug:

 
Sýkorka2
Kecalka 457 příspěvků 24.03.11 10:46

Gratuluju k nádhernému chlapečkovi a přeju hodně zdraví a pohody! :kytka:
Mám za sebou dva vyvolávané porody a oba skončili císařem. Prvního syna mi přiložili poprvé asi po dvou dnech (prý mám po porodu odpočívat a soustředit se na sebe, dodnes nechápu na co). A druhého mi přinesli po císaři večer jen ukázat a na kojení až další den. Nejhorší je to, že člověk prostě poslechne a myslí si, že oni ví, jak by to mělo být. Oba kluci se naštěstí pěkně rozkojili, takže jsme to zvládli.

 
atominnka
Generální žvanilka 20911 příspěvků 24.03.11 11:56

Pěkné, moc pěkné, gratuluji k Jiříčkovi :kytka: , je nádhernej. teda ta PA, to je neuvěřitelný, místo aby pomohla, tak takový kecy…
jj, pravda, porodní bolesti se zapomínají fakt rychle.

 
romype
Ukecaná baba ;) 1667 příspěvků 24.03.11 13:31

Zdravím, rodila jsem první dceru akutním císařem v epidurálu, a druhého syna už plánovaným císařem a také byl v epidurálu, já tedy nevím jak ostatní, ale nedovedu si představit, že bych po císaři měla mít u sebe dítě, nebo i několik hodin po, byla jsem úplně vyřízená, a byla jsem ráda, že se o ně stará zdravotnický personál.

 
Pettulle
Extra třída :D 11504 příspěvků 24.03.11 16:45

Porod příšernej, ale gratuluju k miminku.

Vim co sis prožila. Jinak já choutky na další těhu a miminko měla hned na JIPce :mrgreen: Teď začínám přemýšlet nad porodem až jednou nastane, jestli se přiklonit opět k sekci a nebo raději rodit normálně.

Marjanko, nerozčiluj se, taky se mi tenhle přístup nelíbí, ale co tu zmůžeme, když jsou porodníci ještě v době kamenné. Mě porod taky vyvolávali, ale v 38+4, pár hodin na to se porod zastavoval a opakoval druhý den, kdy malý nesestupoval, na monitoru jsem nebyla, takže nevím jak na tom byl s ozvama a celkově. Otevřená jsem byla na 2cm za 3 hodiny. Taky mi začalo docházet až po roce, že to bylo zbytečný a že někde nastala chyba a že jsem mohla porodit normálně. JIP, strávila jsem tam 3 dny. Jednou mi malýho přinesli ukázat na 5 minut - spal. Další den na hodinu, ale to opět spal, takže ho odnesli a tomuhle řikali kojení. Vůbec mi ho nepřiložili. Rekonvalescence, to je to jediný na co si nemůžu stěžovat, za 5 dní jsem byla úplně v pohodě. O mlíko jsem přišla. Přítel byl sekci přítomen, zvolila jsem lokální.

 
zuliana80
Nováček 3 příspěvky 25.03.11 16:58
:)

b

 
zuliana80
Nováček 3 příspěvky 25.03.11 16:59

a jéjé tohle mi uplně připomíná můj první porod tak aspoň teď vím že nejsem sama kdo se takhle trápil a přirozený porod nezná!!a druhý jsem taky nakonec nechala ukončit císařem :-P ať se vám i vaší rodince moc a moc daří a druhý porod ať je normální :potlesk:

 
zuliana80
Nováček 3 příspěvky 25.03.11 16:59

a jéjé tohle mi uplně připomíná můj první porod tak aspoň teď vím že nejsem sama kdo se takhle trápil a přirozený porod nezná!!a druhý jsem taky nakonec nechala ukončit císařem :-P ať se vám i vaší rodince moc a moc daří a druhý porod ať je normální :potlesk:

 
Simoncicak
Zasloužilá kecalka 584 příspěvků 25.03.11 22:50

Porod mojí dcerky byl úplně stejný až na ten oxytocin mně zabrala druhá tabletka ale i tak hrůza děs…kontrakce šílené vůbec nepolevovali a nakonec taky akutní císař za porodu…ale mám krásnou zdravou dcerku Kačenku a to je hlavní
Přeji Vám aby byl Jiříček zdravé a spokojené miminko a případný druhý porod aby byl o sto procent lepší než ten první..držte se :potlesk:

 
Phoebe
Závislačka 4724 příspěvků 27.03.11 21:05

taky jsem měla vyvolávaný a nakonec mě fikli, na porodním sále špatný monitor, malý měl 3× šňůru kolem krku, myslím si že to všechno bylo kvůli vyvolávání, protože se tam celý víkend šíleně mlel, dokonce se kvůli tomu i blbě posunul, ale to by bylo na delší povídání, nicméně taky nechápu proč dávají po císaři miminka maminkám až druhý den… já rodila v Neratovicích a po císaři mě okamžitě probudili a Kubíka přiložili… přítel říkal že od té doby co mě odvezli na císaře až do probuzení na pokoji uběhlo cca 20 minut. jinak porodila jsem přesně ve 42+0 to bylo úterý, do porodnice mě přijali v pátek a od té chvíle mi zaváděli každý den tabletu na vyvolání, kontrakce začali až v pondělí. jo a vůbec jsem po císaři nebyla na JIPu ale hned na normálním pokoji :palec:

a ještě bych dodala, strašně moc doufám a přeju si aby druhý porod byl přirozený.

Příspěvek upraven 27.03.11 v 21:08

 
Phoebe
Závislačka 4724 příspěvků 27.03.11 21:11

romype: já nesla dost špatně že malej nemohl být první noc u mě, i když jsem byla vyřízená spát jsem nemohla :nevim: každý to prožívá jinak a myslím že by maminka měla mít na výběr jako jsem měla já :think: (kromě teda té noci, to jsem ho opravdu nemohla u sebe mít i kdybych tisíckrát chtěla)

 
romype
Ukecaná baba ;) 1667 příspěvků 27.03.11 23:00

Phobe: samozřejmě, pokud se na to maminka cítí, mělo by jí být umožněno být s miminkem, v mém případě to bylo opravdu nereálně, připrvním porodu s epidurálem, jsem začala cítit nohy až zhruba za 10 hodin, nemohla jsem se ani hýbat nic, a při druhém císaři, v okamžiku, kdy mi přestal působit epidurál, jsem dostala astmatický záchvat, takže docela honička,na jipu jsem byla v obou dvou případech.

 
Miťulka
Ukecaná baba ;) 1287 příspěvků 13.05.11 16:02

Moc krásné, krásné.!! Ta PA teda děs, ale co naděláme, bohužel i takové jsou :o( vždycky se rozbrečím, když si čtu takové deničky :o) Opatrujte se.!!

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček