Vzpomínky na porod

VeronikaNel  Vydáno: 23.04.12

Každá maminka na svůj porod vzpomíná jinak. Já mám dodnes smíšené pocity, ale jedním jsem si jistá, na ten zázrak nikdy nezapomenu. Za 8 hodin to budou přesně tři měsíce, kdy jsem začala rodit. To mi před chvílí proběhlo hlavou, a tak jsem se rozhodla, možná už po několikáté, podělit se s vámi o vzpomínky na můj porod s odstupem času :)

Bůh ví proč, ale vybaví se mi vždy při písničce od Leony Lewis-I got you a vlastně jsem ráda. I přes ne zrovna jednoduchý průběh nechci tento životní zážitek nikdy zapomenout! Proč taky? Dala jsem někomu život a na to žádná maminka nezapomene :) Ale hezky popořádku. Jak už jsem psala na začátku, dnes jsou to přesně tři měsíce, i dny vycházejí.

Byl pátek 20. 1. a já jsem po noci, kdy jsem díky běhání na toaletu skoro nespala, vstávala v 7 hodin do poradny. Přijela pro mě má maminka, aby mi ulehčila cestu. Není divu, každá jistě víte, jak se batolí těhulka ve 38+5 tt :D V 9 hodin jsem přišla na řadu, vše bylo naprosto v pořádku, a tak mi paní doktorka domluvila další návštěvu na příští týden. Jenže… jen co jsem vyšla z ordinace, ucítila jsem vlhko. Na wc jsem navíc zjistila, že se mi patrně stala nehoda, která je ve třetím trimestru naprosto normální, určitě víte, o čem je řeč :D Bohužel, tak to ale ve skutečnosti nebylo!

Při cestě domů jsme se stavili na jídlo, nebylo mi tam moc dobře, ale to po KO nikdy, tak jsem si říkala, že to nic není. Následovala cesta k mamce, kde jsme měli koukat na filmy. Tam mě párkrát zabolelo bříško, v duchu jsem to házela na poslíčky. Další cesta vedla do nákupního centra pro zásoby jídla :D Jenže mi začalo být divně, nemohla jsem stát, motala se mi hlava, prý únavou. Když mě mamka odvezla domů, šla jsem do vany a ona jela k sobě. Ve vaně jsem si s mimískem povídala, ptala jsem se, co měl dnešek znamenat a proč mě tak zlobí :)

Než jsem šla spát, koukla jsem ještě na net a v tom to přišlo. Bylo 22.45 hodin, zvedla jsem se, že si dojdu pro pití a rup! Nevím, co mě k tomu vedlo, ale automaticky jsem slezla na čtyři, vzala telefon do ruky a volám mámě, že mi praskla voda :) Jelo se. Po příjezdu do porodnice mě šoupli na monitory a následně prohlédli s tím, že dnes to ještě rozhodně nebude, že se jukneme kolem oběda, jak to vypadá a že budu spát na hekárně. No budiž. Převlékla jsem se, zalehla, vzala telefon do ruky, když tu mě najednou přepadla prudká bolest. No vážení, je to tu! :D Přišlo to z ničeho nic, bez varování :D

Kontrakce byly nejdříve po 10 minutách, kolem chodily sestry, ale dělaly, jako kdyby mě neviděly! Když už jsem měla bolesti po 5 minutách, provedly klystýr. Pak mě poslaly na wc a víc se nestaraly. Šla jsem se vykoupat a už s dvouminutovými kontrakcemi jsem zahučela do sprchy. I přes ty strašné bolesti jsem usínala, bylo mi zle, ale nikdo si mě nevšímal. Asi po hodině pod vodou jsem se sebrala a doslova po čtyřech dolezla na porodní box, kde ale také nikdo nebyl. Už zoufalá jsem se tam složila na zemi. Chvíli jsem tam jen křičela, potom jsem ucítila, jak mě někdo zvedá. „Vstávejte, maminko, nemůžete být na zemi“. Vylezla jsem si na lehátko, kde mi napíchli kanylu, napojili monitor a hodili po mě telefonem, ať zavolám mámě, která má být u porodu!

Že jsem volala si ani nepamatuju. Nicméně, pokračovalo se dál. Pamatuji si jen tu neskutečnou bolest a moje škemrání o epi, který jsem stejně nedostala! Když jsem zatlačila naposledy a konečně vykoukla Nelinka na svět, bylo 4.35 hodin :) Pak mi ji dali na prsa a dvě minuty na to dorazila i maminka :) Myslela jsem, že už je vše za mnou… omyl!

Přišlo šití bez jakéhokoliv umrtvení, a že jsem byla potrhaná pěkně! Zevnitř i zvenku, několikrát! Nějak neměli čas mě nastřihnout :( Maminka tam se mnou zůstala celé dvě hodiny, ze kterých si ale pamatuji jen pár minut. Vím, že když jsem vždy tak po 15 minutách otevřela oči, viděla jsem moji dcerku v náručí pyšné babičky, která se jen usmívala :) O bolestech po porodu ani nemluvím, však to znáte, zavinování dělohy, tisíc stehů. Bolestí jsem si užila dost po celou dobu šestinedělí!

Dnes už je to tři měsíce a já si uvědomila, že ta bolest, to, čím jsem si musela během porodu projít, je i to, o co víc miluji Nelinku. Jsem na sebe i svým způsobem hrdá, porodila jsem naprosto přirozeně, i když jsem už v 6. tt plánovala epi :D

No řekněte samy. Chtěly byste zapomenout? :)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.3 bodů
 Váš příspěvek
 
Venetta
Kelišová 5758 příspěvků 23.04.12 10:34

Tak to sis teda vážně „užila“ :| :roll: , ale zvládla jsi to suprově :potlesk: :potlesk: Můžeš být na sebe určitě hrdá, to já porod prospala :x :roll: :roll: A gratuluji k holčičce! :potlesk: :kytka: :kytka:

 
Anonymní  23.04.12 16:03

co myslis tou „nehodou“?asi se ptam blbe..ale jsem 38tt a me se zadne nestavaji :nevim: :oops:..

 
Ilonka007
Kecalka 327 příspěvků 23.04.12 16:32

:-) to víš že nikdo nechce zapomenout… nebo aspoň nikoho takovýho neznám… Moje švagrová třeba měla taky hrozný porod, ještě několik měsíců potom brblala, že už nikdy víc, ale stejně na to vzpomíná a za pár let chce další :-) A gratuluju k dcerunce :-) Taky mi tu jedna treperenda spinká v postýlce :-)

Anonymní: Předpokládám, že pisatelka myslela menší únik moči, jak mimi tlačí na močák… Jestli tyhle problémy nemáš, tak to gratuluju :-)

 
laja64
Kecalka 116 příspěvků 23.04.12 19:33

Věřím, že úplně zapomenout se nedá … A proč taky, když dáme život novému človíčku. Taky čekáme Nellinku, do termínu to mám tři týdny, ale Dr říkal, že to může být kdykoliv :-) Tak přeju Nellince hodně zdraví a ať Ti dělá jen samou radost :-)

 
VeronikaNel
Kecalka 433 příspěvků 24.04.12 00:09

Přesně tak,únik moči ;)
Moc vám děkuji :srdce:

 
Anonymní  24.04.12 21:43

@Ilonka007
uprimne nemam..na WC chodim casteji,ale unik moci nemam nastesti :palec:

Vložit nový komentář