Z deníčku malého Vrabčáka - 20.týden

Jirina  Vydáno: 23.01.03

Tento týden se nic moc zvláštního nestalo. Největší událostí bylo to, že když na mě máma chrastila mojí hadrovou žirafkou - chrastítkem, tak jsem žirafku bafnul za nohu a kousnul ji do krku :o) Jinak už taky sem tam vezmu do ruky hračku a strčím ji do pusy a stejně tak plenku, ale nejradši mám ručičku a prstíčky, ty prstíčky mají výhodu, že je mám pořád po ruce a nikam se mi nezakutálí jako chrastítka a taky jsou maličký a krásně se mi tam vejdou:o)) A slintám neustále a všechno v dosahu je mokrý :o)

Taky vám musím říct, že po tom očkování minulý čtvrtek jsem měl odpoledne teplotku a večer jsem plakal, protože mě to bolelo, takže mě máma utěšovala a dostal jsem ten sirupek Panadol Baby a já pořád naříkal ouvejouvej. A druhý den jsem měl ještě teplotku, ale už jsem neplakal a večer už to bylo úplně dobrý. Máma říká, že když jí dávali injekci proti tetanu tak jí taky bolel zadek skoro dva dny, no my k tomu dostáváme ještě na další 4 nemoci, takže není divu, že nás to taky bolí, že jo?

Naši se mě teď snažili doma změřit a naměřili 64 cm. Šimonku, ty máš opravdu o 10 cenťáků víc? Taky tě měří od hlavičky po patičku na noze? U mě je problém, že tu nožičku nikdy pořádně nenatáhnu, takže možná jsem o maličko větší, ale rostu pořád cca 4 cm za měsíc, takže by těch 64 odpovídalo. A vážím ještě o maličko víc než ty. Ne že bych byl nějaký hubeňour, to ne, ale tlusťoch zase taky ne, i když faldíky na nožičkách mám pěkný a několik brad. Máma teď má čerstvý fotky a porovnávala jak jsem nahatej těsně po narození a teď a je to tedy pěkný rozdíl, na jedný fotce ve vaničce se hroším jak hroch :o)) Taky už teď zase míň spinkám, hlavně odpoledne, takže navečer už jsem unavený a zdřímnu si a máma mě zase musí budit na koupání. A zase se někdy budím 3× za noc, už zase vydržím tak sotva 4 hodiny. Papám minimálně 8× denně , takže máma už se těší, až mi začne dávat kaši, že budu třeba v noci spinkat líp. Za 6 týdnů mi bude půl roku, takže už se zbavím toho věčnýho mlíka. Máma chce začít právě tou kašičkou na noc, ještě počkáme co na to řekne paní doktorka. Každopádně potřebujeme poradit. My jsme lahvičky žádný nekupovali, protože jsme jich pět porůznu dostali. Mámě není jasný, jestli na kaši má být nějaký jiný dudlík s větší dírkou, nebo stačí ten co tam je. Vůbec nevíme jak má být kašička hustá a kterou koupit a kde se kupuje a kolik to vlastně stojí a jak dlouho vydrží a vůbec co a jak, jsme jak úplný pitomci :o))))) Tak nám prosím poraďte vy co už máte zkušenosti.

Hehe, taky dělám pokroky v pohybování, například se točím dokolečka jak ručičky na hodinách a je jedno jestli jsem na zádech nebo na bříšku. Je zvláštní, že se většinou točím za pravou ručičkou, čili na bříšku po směru ručiček a na zádech opačně. Taky už se mi dvakrát podařilo přetočit z bříška na záda, to když jsem dolezl až k opěradlu gauče a zapřel se o něj nožičkou. Jinak hrabu nožičkou a nejde mi to a tak se začnu vztekat, ale když se to povedlo, to jsem měl takovej překvapenej a udivenej, ale zároveň krásně spokojenej výraz :o))) A říkám drrrn drrrn až mě z toho brní pusinka a slintám tak, že mám celou pusinku pokrytou bublinkama a máma se někdy směje, že mám vzteklinu :o) Chichi, mamka teď telefonovala s tou maminkou co s náma byla v porodnici na pokoji, tak její Eliška byla v porodnici o půl kila těžší než já a teď už jsem jí já o půl kila přerostl :o) Jé, a vyprávěl jsem vám, jak jsem Elišku v porodnici počůral? Chichi, máma mě poprvé velmi nezkušeně přebalovala a Elišku zrovna její máma vedle vážila. No a já šup pindík otočil nahoru a načůral na ni na tu váhu :o) Máma se smála, že normálně kluci po holkách koukaj a já na ně rovnou čůrám :o))

Já už teď musím končit, za chvíli totiž přijede návštěva s digitálním foťákem, tak mě máma musí pěkně oblíknout, aby mi to na fotkách slušelo (hm, smůla, většina hezkýho oblečení je zrovna mokrá v pračce). Tak doufám že vás nezklameme a ty fotky už konečně budou.

Mějte se hezky a zlobte, zlobte, zlobte, ať mají mámy radost :o))

Zdraví vás Vrabčák Jíra a máma Vrabčáková

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Anonymní  23.01.03 10:17

Ahoj Jíro a ostatní prťata,

hlásí se vám opět malý neposeda Pajásek, ze kterého je čerstvý půlročáček. Zdá se mi, že bychom mohli založit klub rošťáků, slintacích, často se budících a pěkně ofaldíkovaných miminek.
Mě už otáčení na bříško jde docela dobře, ale zpátky se mi nechce. Ono se na hračky líp kouká takhle. Takže když už mě začne bolet za krčkem, zavolám maminku a ta mě otočí. Otáčí mě taky když někam zacouvám do rohu a dál už to nejde. Plazím se totiž jako rak, dopředu za hračkama by to bylo sice zajímavější, ale takhle se mi občas podaří shodit kytku. To je taky sranda.
A k tý kašičce. Mě ji taky pořád slibovali a těšili se, jak budu hezky spinkat. Tak maminka koupila Hami (od 4 měsíců - prý aby to pro mě nebyl takový šok, kdybych dostal hned tu, která je pro miminka šestiměsíční. To mamince poradila pí Dr.). Při prvním papání jsem zbaštil 100 ml a ještě jsem se dorazil maminčiným mlíčkem. Papám zá:,–(ně ze lžičky a jde mi to. Z flašky s dudlíkem jsem nikdy nepil, ani čaj. A jestli jsem spal? Spal. Jako kdykoli jindy, to znamená každou hodinu se pomazlit s maminkou a každý dvě hodinky napít. To se pak nikdo nesmí divit, že jsem v poradně málem strhl váhu. Mám 9,27 kg. Maminka je ráda, že mi chutná a že takhle prospívám, ale začíná si stěžovat, že jsem těžký a že mě neunese. A já jsem pak škodnej, protože už si se mnou tolik nehraje, před zrcadlem stojíme míň, nošení si moc neužiju a na vyhazování do vzduchu a na letadýlko taky musím čekat až na večer, kdy se vrátí taťka. Ten má jako chlap větší sílu. Mamka si se mnou hraje jen na zemi na dece, už jsem objevil krásy sezení a to je něco úplně jiného. Hned máte lepší rozhled po tom světě. A taky mě maminka občas odpoledne šoupne paní sousedce na hlídání a sama si jde na nějakou masáž. Pche, prý za to, že jí bolí záda můžu já.
Taky na mě maminka začala uplatńovat tvrdší postup při usínání. Donedávna jsem usnul jedině na ruce při chování. Ale posledních pár dní chodím rovnou do postýlky. Řeknu vám, nic moc. Ještě že to maminka vylepšuje pohádkou na dobrou noc. První věty sice neslyším, protože pláču, pak se ale zaposlouchám, zklidním se a konec pohádky zase neslyším, protože spím. Ale myslím, že je načase, abych zkontroloval, jestli tu pohádku opravdu dočtou až do konce.
A na konec žhavá novinka tohodle týdne: mám zoubek!!! Vyrostl bez pláče, bez bolesti, bez teplot, jen jsem trošku víc fńukal. Maminka ho objevila v pondělí ráno, kyž se se mnou mazlila v posteli a já jí ožužlával prsty. A dneska říkala, že je vidět, jak se pod dásničkou bělá druhý do páru. Ha, maminka se těší na nové šaty - ty prý by za objevení zoubku měla dostat. Nevím sice proč, protože žádnou zásluhu na mém zubu nemá a to že ho objevila, za to vlastně můžu taky já. Protože kdybych jí nežudlal, věděla by houbeles. Takže nový oblek bych měl spíš dostat já, nemyslíte?

Miminka a maminky, mějte se hezky, nestonejte, neplačte, hrajte si a smějte se!

Pajásek a mamka Jana

P.S. pro maminky:
Prosím, pokud víte nebo máte vlastní zkušenost, poraďte mi, jak alespoň trochu prodloužit intervaly mezi nočním buzením. Zkoušela jsem všechno možný, Pajásek nespí ve tmě, při světle, v teple, v chladu, pod peřinkou, napevno utemovaný v pytli, i když je se mnou v posteli, budí se. Pomalu začínám být zoufalá.
Díky Jana

 
Evulka
Zasloužilá kecalka 804 příspěvků 23.01.03 18:41

AHoj Jano,

já ti moc neporadím, jenom jsem se chtěla přidat, že to mám s nočním spánkem u Lucky (4 měsíce + 19 dnů) podobné. Většina maminek tady píše, že miminka usínají samy a prospí celou noc, jsem ráda, že s tím problémem nejsem sama. Od tří týdnů prospala skoro celou noc, kolem třetího měsíce vydržela spávat i 8-9 hodin v kuse.
Postupně se to zhoršovalo a teď mi připadá, že v noci nespí vůbec, když mám tři hodiny souvislého spaní, je to svátek. Podle mě se nebudí hladem, stačí jí párkrát cucnout a spí, ale v okamžiku, kdy ji položím do postýlky, je vzhůru a trvá i dvě hodiny, než potom po kojení usne. Nošení nepomáhá, houpání na rukou taky ne, hlazení, nic.
Jsem už z toho taky zoufalá, budí se i po půlhodině, ze dne nemám nic, jsem jako mátoha. Nutno podotknout, že ve dne usne taky jenom při kojení se mnou v posteli. Co s tím, nechat ji uřvat? Na to nemám nervy, už jsme to jednou zkoušeli. SIlová řešení popisovaná v knížkách jsou mi proti srsti, ale nakonec možná nic jiného nezbude? Taky přivítám jakýkoli postřeh.

Ještě k těm zavázaným ručičkám: někdy mi přijde, že se budí právě ručičkama a při zavázaných ručičkách (v plínce) spí líp, ale někdy je to naopak, budí se, když si ty ruce vytahuje.

Eva + Lucinka (4 měsíce a 19 dnů)

 
Jirina
Extra třída :D 12299 příspěvků 23.01.03 21:13

Ahoj všichni nespavci,
já jsem totéž prožívala okolo 2.měsíce, kdy Jíra nespal jinde než mně na břiše. Tak jsem ho zkusila položit v postýlce na bříško - a ejhle, usnul a bylo po problému. Od té doby spí jen na bříšku. Po nočním kojení usíná okamžitě a klidně můžu zhasnout. Trošku občas zlobí večer, když není ještě úplně unavený, ale posledních pár dní už spí míň odpoledne a usíná hned po položení na bříško do postýlky. Uf.
Prý se miminka budí tím jak šermují ručičkama a v leže na bříšku šermovat nemůžou. Tak to taky zkuste, třeba to pomůže.
Jiřina od Jíry

 
Jirina
Extra třída :D 12299 příspěvků 23.01.03 21:32

Už je to tady :o))))
Návštěva sice přijela bez digitálního foťáku, nicméně si odvezla deset fotek, naskenovala je a právě jsem je doukládala na http://rodina.cz/vrabcaci, kde si je tedy KONEČNĚ můžete prohlídnout :o))))
Není to nic kvalitního, doufám, že se příště polepšíme. Jen abyste věděli kdo se vás to tu snaží každý týden pobavit :o)))
Papa Jiřina a Jíra

 
Anonymní  23.01.03 22:47

Ahojky nešťastné maminy,
Vaše trápení je mi velice blízké, neboť moje Šárka do cca 9. týdne trpěla dost bolením bříška. Kojit jsem nemohla, po zápalu plic, který jsem měla po porodu, nám mlíčko ode mne bylo málo.Začala jsem přikrmovat, ale bříško jí děsně bolelo.Nic nám nezabíralo.Pak jsem vystřídala pár sunarů a zadařilo se,seděl nám až Nutrilon Pepti.Ale dobře si pamatuji na týdny, kdy jsem jí i počítala spánek, včetně desetiminutovek­.Spala tak 3-4 hodiny v noci a 1-3 ve dne. Jinak chtěla mojí intenzivní péči, jinak začal řev řev. Byla jsem „na prášky!“. Když bylo po bolestech bříška začala spát. Dnes nemohu tvrdit, že by Šárka krásně spala. Ale je to spíše dobré. Týden usíná v 8 hodin a budí se kolem 6.-7.hod. Pak zase třeba tři dny spí hůře, nemůže zabrat. Takže když má horší noc, podle mne, jak jí v noci pozoruji, má v horší dny i mizerné spaní. Ono těžko říct, zda jde o třeba krátkodobý zlozvyk, nebo je bolí bříško, rostou zuby apod. Proto mi metoda drastického usínání je zatím proti srsti. Někdy jí nechám trochu vyplakat ve chvíli, kdy jí např. po hraní ve dne uložím do postýlky a ona automaticky začne plakat. To je mi jasné, že je to vynucování pozornosti. Když máme občas horší noc,stále se držíme osvědčeného postupu. Třeba když večer normálně usne, vzbudí se třeba ve dvě, dám jí dudlíka,max. tiše něco pošeptám,pohladím.. Většinou je dost rozespalá. Tak usne. Ale takhle to dělám třeba do 5-6 hod. Vzbudí se třeba 10×. Vzbudí se, nechám ale zhasnuto, žádné přebalování, jen jí dám dudlíka a potichu jí něco málo řeknu, pohladím. Kolem 5.-6. hodiny, když se stále budí, jí dám najíst (to už má většinou opravdu nezaspatelný hlad).
Postup, který jsem na počátku vymyslela byl:

Do 10.-11. týdne ji evidentně bolelo břicho.Potom se koliky minimalizovaly a v noci začala normálně spát. Po 3-4 hodinách se však budila na jídlo. Nevím jak to probíhá u Vás, ale já jsem při vzbuzení prostě rozsvítila lampičku, přebalila, mluvila na ní, nakrmila a pak se jí snažila uspat. Když nemohla zabrat, ikdyž jen trochu, tak jsem si s ní hrála. Jenže při různých situacích mi došlo, že to není tolik hlad, ale že jí i malou lampičkou, mluvením, mazlením, dokonce i přebalením vlastně z lehkého probuzení totálně probudím. Začala jsem dělat to, že jsem při vzbuzení a krmení nerozsvítila (krmím z lahve, takže to byl výkon), nemluvila, nemazlila,nep­řebalovala. Jediné bylo dát ji plenu pod bradu a odříhnutí. Říkala jsem si, jen jí obsloužím a dost. Navíc (ale to je jen rada pro nekojící), jsem jí dávala pít vodu jen z trochou sunaru, aby to mělo chuť mlíka (čajem ani vodou jsem jí v noci neoklamala. Ředila jsem v noci proto, aby si nejprve zvykla, že nemá nic „výživného“). Poté mi začala při jídle (když nebyla rozptýlená), usínat, až se přestala budit. Dnes jsou Šárce teprve 4 měsíce, ale od nějakých necelých 3 měsíců to funguje. Jak jsem psala, dělá to občas i dnes, ale většinou proti jídlu stačí opravdu už jen trpělivě strkat dudlík až do těch 5-7, někdy i 8 hod.ráno. Když už je horší noc, tak je neutěšitelná max. jednou, ale člověk se s ní samozřejmně hodně budí. A možná, že mi taky třeba za týden přestane spát a nebudu si už vědět rady…
Přeji hodně nápadů a trpělivosti maminkám i prťatům.
PS: Je to napsané dost chaoticky,ale snad to rozuzlíte.
Milada a Šárka

 
Tony1
Stálice 83 příspěvků 23.01.03 23:02

Milí Vrabčáci,
dnes už je pozdě a čeká na mě ještě hora žehlení, takže jenom vyseknu komplimenty vašim obrázkům - moc vám to sluší, Jíro a ty jsi celá maminka!
Ahoj, Mája

 
Evka1
Povídálka 15 příspěvků 24.01.03 13:47

Ahoj kámoši mimina a maminy!

Taky se připojím s komentářem o spaní, a když dovolíte napíše to za mě mamča:

Štěpánovi budou v neděli tři měsíce. Od narození usínal večer po koupání sám v pokoji s velmi slabým světlem (teď už ani nesvítíme). Koupe se po 19 hodině, takže v pelíšku je tak ve 20 hodin. Položim ho, pohladim, dám pusu, dudlík a taky mudlu do ruky (asi tak měsíc dva, má jí od té doby kdy si mimina všechno dávají na obličej) . To je osvědčený recept v naší rodině, možná to znáte. Klasická látková plenka, kterou si přitulí pro uklidnění k obličeji a velmi snadno usíná. Já odejdu a on si tam sám usne. Za těch pět měsíců vystřídal různé období spaní. Jako novorozeně spal tak 4 - 6 hodin, což docela ušlo. TAkže se budil na jídlo tak v jednu a pak tak kolem pátý. Přes vánoce měl nějakou krizi, takže jako čtyřměsíční se budil tak po 2 - 4 hodinách, najedl se a bez řečí spal, ale já moc ne, ráno jsem byla tuhá. Ale teď spí asi tak týden od 20 do 1 a pak až do 8 hodin. Nebo od večera do 4 a pak zas do 9. Obojí je docela dost dlouhý úsek na vyspání. Nespí sice celou noc,ale já jsem odpočatá, pouze s jedním kojením. Navíc kdyby spal celou noc v kuse asi by mi explodovala prsa!! Ten týden spí ve spacím pytli, protože se mi z podpeřiny odkopával. Ruce jsem mu nikdy nestahovala. Mám dojem, že se to dělá tak do měsíce věku, pak už snad ani ne… Spí na zádech, protože na boku jsem nebyla schopná ho zafixovat a bříšku se mu nedařilo usnout. V noci zá:,–(ně nerozsvěcim a nemluvím. Přebaluju ho až když ho kojim tak po druhé ranní. Když kojím dřív, tak ještě nepřebaluju. Když se v noci nějak mele, tak dělám to už tady zmiňované, dám mu dudlík, ale bez mluvení.

Teď zas chvíli Štěpán: už ochutnávám k obědu zeleninové přesnídávky a kupodivu je to dobré ( i když mlíko od mámy je mlíko od mámy)!!! Dopoledne ještě pár hodin spím, pak se s mámou převalujem na posteli s chrastítkama a já okusuju, co se dá. To je ale věcí n ochutnání. Odpoledne jsem často v síťové ohrádce v obýváku a tam si hraju a slintám a povídám.
Ani nevím kolik vážím, ve čtyřech měsících jsem měl 7,6 kilo a teď už to asi tak rychle nepůjde. Naštěstí, protože se prý čím dál tim víc pronesu při chování. No, až se budu k večeři cpát kašema, zas to půjde rychle nahodu a pak chudák máma! Kaši budu jíst z misky malou lžičkou jako jedla ségra, tak už se těšim.

Tak to už by snad stačilo.
Moc vás pozdravuju, jdu zase pozlobit maminu

Zdraví Štěpán ( 5 měsíců) s mámou Evou

 
Anonymní  24.01.03 21:17

Ahojky,
k tomu spaní…já mám zatím jen 3měsíce, takže nic moc zkušenosti.Ale asi od 2měsíců se mnou mamka po koupání už nijak moc nedovádí.Dá mi napít, co se do mě vejde a pak jdu v osm sám do postýlky,teda s dudlíkem a šmudlátkem-plenkou.Dudlíka mi mamka zarazí Igorem(vánočním kamarádem-plyšákem),protože dudlíka moc neudržím.Furt ho plivu.Takhle se spolu potýkáme asi do devíti a pak už spím do dalšího kojení.To je cca v 00,00-01,00h.No a to už si mě mamka nechává u sebe v pelíšku, takže s buzením nemám problém.Jak to ovšem bude až se táta vrátí do ložnice a já budu celou noc v postýlce, to nevím…
ALe když už jsme u toho spaní.Jak jste na tom se spaním přes den?Já ve 3měsících se budim ráno tak v 8h. a pak celý dopoledne neusnu.Sice tak okolo 10h.usnu na 30min.,ale souvislého a vydatného nic moc.Pak po „O“ už se mnou mamka musi ven,protože hodně pláču,ale stejně doma neusnu.Ale venku mě pak udrndá.ALe nakonec taky moc dlouho nevydržím.TAk po hodině se zas budim.Mamka mě pak zas musí ujezdit a spinkám tak do pěti.TAk já nevím, jak jste na tom vy přes den? Mamka je trochu na vážkách.
TAk dík a zatím papa Kubík a Klára

 
Tony1
Stálice 83 příspěvků 24.01.03 23:36

Dneska další pochvalný výkřik (před další horou žehlení, uf) pro Ditu - krmeníčko pro tygříky je perfektní!!! Děkujeme, já už se vyloženě těším, až to začnem zkoušet! :o)
Taky díky za tip na pískátka v Tescu, brzo to tam prověřím.
Ahoj, Mája

 
Ivik4
Závislačka 3152 příspěvků 24.01.03 23:36

Ahoj holky-maminky!
Ráda bych se vás zeptala, jak to u vás vypadá s večerním usínáním. Náš malej sice vzorně spinká celou noc, ale než ho večer uspím? Po koupání, které proběhne v osm hodin, si kouká po světě, brouká, sem tam ho to přestane bavit a vyžaduje ještě v pozdních večerních hodinách pozornost a pak si kolem půlnoci spokojeně usne. Pan doktor mi řekl, že ho mám vykoupat, nakrmit a položit do postýlky a už si ho nevšímat, třeba ho nechat i chvíli brečet, aby si zvykl, že je to jeho hodina a má spát. Ze začátku ? asi první tři týdny ? to tak fungovalo (většinou i přes den hned po jídle usnul, takže v tom nebyl problém). Pak se postupně začal rozhlížet okolo sebe, všechno ho zajímá a moc toho nenaspí. Probdí i dost času přes den, prakticky usne jen v kočárku nebo autosedačce, doma málokdy. Ale nijak nepláče nebo nezlobí, tak mi to nevadí. Takže jsem ho nechávala večer po koupání v košíku na kolečkách a měli jsme ho v obýváku, dokud neusnul. Předevčírem jsem se rozhodla, že ho začnu ?učit na postýlku? a to bylo něco! Měl chudák asi půlhodinový záchvat pláče a místo, aby se to zklidňovalo a únavou usínal, tak se to stupňovalo? Po půlhodině jsem rezignovala, přenesla ho do koše, kde si asi dvě hodinky spokojeně koukal do stropu, cucal si pěstičku, sem tam si zahoukal, zasmál se a byl klid (už jsme si ho nevšímali a nemluvili na něj, aby poznal, že už je čas spát). Ráda bych mu zavedla režim, aby pak na roce nepobíhal o půlnoci po bytě, ale zase na druhou stranu mě trápí, že takhle je spokojenej a v postýlce řičí. Mám trochu výčitky, že jsem to zkazila tím dáváním do košíku po koupání. Jenže když jsem ho dala do postýlky, tak jsem u něj musela sedět (a opakovaně mu dávat do pusinky dudlíka, protože když mu vypadl, plakal) a vydržel tam klidně i hodinu a půl vzhůru ? prakticky do dalšího krmení. Do půlnoci má lehký spánek ? vzbudí ho třeba i vlastní prdíky. V noci si prdí jak o život a ani to s ním nehne?
Já jsem si představovala, jak budu důsledná a neústupná matka? jenže když pak člověk vidí toho drobečka tak úpěnlivě plakat, jsou předsevzetí v háji!
Kdo máte nějakou dobrou radu či zkušenost, sem s nimi!!!!
Mějte se moc krásně, ať vám miminka rostou a dělají jen radost! A večer ať hezky spinkaj?
Pa Ivča a Mojánek (9 týdnů)

 
Jirina
Extra třída :D 12299 příspěvků 25.01.03 12:08

Ahoj maminy,
tentokrát se hlásím za sebe, protože bych od vás chtěla radu nebo konzultaci jak to chodí u vás …
Poslední dobou mi totiž Jíra hysterčí, když přijdou mí rodiče.
Abych popsala situaci, naši bydlí cca 2 min. od nás, tedy ob jeden barák. Přesto že jsou tak blízko tak Jíru tak často zase nevidí, neboť oba pracují. Táta (teda vlastně děda) se přes týden vrací dost pozdě, takže čas zajít k nám se na Jíru podívat nemá, máma-babička sice podniká a pracuje doma, nicméně i tak je dost vytížená. Takže oba přijdou tak max. jednou za 14 dní. Máma se tu občas zastaví sama, což ještě Jíra jakštakš snáší, ale ona na něj hned různě mlaská a chrastí a to se mu nelíbí. Včera na chvíli navečer zašli oba, aby si ho taky trochu užili, ale Jíra začal tak vřískat, že jsme nevěděli co s ním. Byli tu asi hodinku, přišli bohužel ve chvíli, kdy si Jíra užíval večerní siesty, to když se vrátí taťka (teď teda Jírův taťka) a nosí ho na rozhledně. Naši volali, jestli je Jíra dobře naložen, tak jsem řekla ať přijdou, jenže máma na něj zamlaskala a on se rozeřval a uklidnil se jen u mě. Pak si ho máma na chvilku vzala na klín tak, aby ji neviděl, chvilku to vydržel, ale pak opět řev. Takže jsem ho po celou tu krátkou návštěvu chovala já. Pak už byl čas koupání, naši šli do koupelny s námi, protože koupání je pro každýho samozřejmě zážitek, máma že ho svlíkne, takže opět řev, ve vodě to proběhlo celkem hladce, ale pak když jsem Jíru oblíkala a děda promluvil tak začal tak vřeštět, že se uklidnil až asi deset minut poté, co úplně odešli. Dokonce ani nechtěl pít a vyloženě vztekle ječel, tohle řeším tak, že ho prostě položím na bříško a jdeme od něj a on se za chvíli uklidní sám. Mám pocit, že se dědy bojí a nevím jak ho na něj zvyknout. No, je pravda že je to chlap jak hora (chacha, ani ne tak do výšky jako do šířky). Jiný návštěvy snáší celkem bez problémů, ale je pravda, že jiné návštěvy jsou většinou moje kamarádky, který Jíru „neotravujou“ a nechrastí na něj a nepískají hračkama a moc na něj nemluví.
Docela mě to mrzí, taky by se mi hodilo, aby mi ho třeba občas pohlídali, jinak těch pár chvilek kdy si potřebuji někam odběhnout musí hlídat taťka. My teda k nim s Jírou taky moc nechodíme, o víkendu jich tam je plný dům a ještě k tomu řve televize a to už ani na mě není a taky ho tam ani nemám kde položit, no taky mi to vyčítají, že ho prý musím na lidi zvykat.
Ještě když jdu s Jírou na procházku tak babička chodívá s náma (občas s ním jde i sama) a to mu nikterak nevadí a i se na ni směje, ale minule děda vyšel ven, když jsme se chystali, a pohladil ho po tvářičce a Jíra pak půl hodiny brečel.

Tak mi prosím poraďte co s tím, jestli to mám lámat přes koleno a zvát je sem častěji a chodit k nim, i když se mi moc nechce, no je pravda že i oni mají nárok si vnoučka užít. Nebo počkat až bude Jíra větší? Z manželovy strany prarodiče nemáme, takže tam naštěstí problém odpadá.
Jak jsou na tom vaše děti?

Ahoj a díky za rady.
Jiřina

 
Evulka
Zasloužilá kecalka 804 příspěvků 25.01.03 13:11

Nám se stalo nedávno něco podobného. Všichni prarodiče jsou od nás dost daleko, moji 60 km a manželovi 400 km, takže Lucku moc často nevidí. Mamka mi občas přijede třeba na 14 dní pomoci, teda přijede hlavně za vnučkou, protože se jí po ní stýská. Doteď bylo všechno v pořádku, ale před 14 dny, kdy babička zase přijela celá natěšená na Lucku, jsme měli večer cirkus.

Stačilo aby se na ni babička podívala, promluvila a Lucka spustila takový vřískot, že jsme ji pak celou hodinu nemohli utišit. Kdykoli potom pláč trochu ustal a Lucka se podívala na babičku, nebo babička promluvila, začala zase strašlivě vřískat.

Myslela jsem si, že když si ji vezmu, bude se cítit v bezpečí a utiší se, ale nepomohlo nic. Ani já ani manžel. Myslím, že to bylo tím, že byl večer, kdy je Lucka klasicky utahaná a pořvává a mamčina tvář byla posledním impulsem k tomu, aby spustila. Ráno už to bylo docela v pohodě, Lucka se sice zezačátku netvářila příliš nadšeně, ale neřvala a během dne si na sebe zvykly a byly spolu i samy.

Podobná situace se opakovala předevčírem, kdy babičku přijel vyzvednout děda. Podívala se na dědu a opět moldánky… Naštěstí se už tak nerozjela a přestože se na něj nedívala nijak nadšeně, aspoň neplakala.

Čím to je nevím, asi proto, že je tu se mnou celé dny sama, na jiné lidi není zvyklá. Když přijde večer domů manžel, Lucka se směje a radostí máchá rukama. U doktora jsme zatím taky problém neměli, třeba to přijde.

Eva + Lucka (4,5 měsíce a nějaké drobné)

 
frndulka
Zasloužilá kecalka 705 příspěvků 25.01.03 15:54

Čau Jiřko,

nejsou třeva Tví rodiče trošku víc hluční? My tady máme sousedy, kteří jsou od přírody takoví trošku ukříčení - zkrátka mluví hodně nahlas a pokaždý, když si chtějí Šimůnka třeba jen pohladit, tak ten svěsí bradičku a okamžitě začne ječet. Ona ho ta sousedka nemůže ani pochovat, to udělala jednou, že si ho přebrala ode mě z náruče a Šimon se mohl zbláznit.
Na jiný lidi tohle neděla, naopak, je moc společenský a na všechny se culí a nechá se chovat a s každým blbne, tak nevím, co má
právě proti těmhle lidem.
Martina + Šíma

 
Anonymní  25.01.03 19:19

Ahoj mrňata a maminky,
připojíme se taky k debatě o spinkání-bohužel,nepora­díme..taky nevíme, jak na to..osvědčené metody z knížek jsou pro nás nepoužitelné-Ondrášek po chvilce,kdy ignoruji jeho mírný pláč přejde do hysterického řevu,dostane tik a trvá hooodně dlouho než ho zase uklidním (vzlyká pak ještě i ze spaní..),takže vůbec nehrozí,že by usnul(jinak než v náručí,většinou u prsu), spíše by skončil na neurologii s těžkým nervovým záchvatem a já v Opavě…Donedávna jsme byli docela v pohodě-Ondra sice taky usínal hodně pozdě(mezi 22 hod. a půlnocí),ale spal 5-9 hodin v kuse a pak 2-3 hodiny.V noci tedy jedl jen jednou.Od 4,5 měsíců mi usíná po koupeli kolem osmé večer, ale budí se celou noc co 1-2 hodiny a navíc je velký problém uložit jej do postýlky..Po 1.5 měsíci jsem to vzdala a usíná a spí se mnou v posteli,abych se alespoň trochu vyspala..Od té doby je spokojený,budí se tak co 2-3 hodiny,ráno mezi 3.a5.hod., co 1 hodinu…Podle zkušeností mých kamarádek-většina dětí kolem 6. měsíce se začne v noci budit-jednak je zlobí rostoucí zoubky a taky je to období závislosti na „mateřské osobě“, které je prý důležité, aby se pak postupně mohli osamostatnit..takže přeji maminkám pevné nervy,hooodně trpělivosti a taky důvtipu, aby zjistily,jak ty naše zlatíčka donutit spát..
a teď krátce Ondrášek..
Ahoj lumpíci,
už papám šťávičky.Zatím jsem měl mrkvičkovou, ta mi chutnala jen jeden den..pak už do mě mamka dostala jen jednu lžičku..teď papám šťávu z jabĺíčka-to je dobrota!!!Té bych snědl spoustu, ale maminka má strach,nechce nic uspěchat,tak mi dá vždy jen několik lžiček a pro jistotu i lžičku čajánku-Větrníčka.Pro dnešek končím-budeme se koupat..
Nevím,jestli Eden a Adámek četli náš komentář,psali jsme ho až ve středu v noci.Takže měřím 68 cm a v 5ti měsících jsem vážil 9.60 kg.
Zatím papa Ondrášek(6 měsíců) a Andrea

 
Evulka
Zasloužilá kecalka 804 příspěvků 25.01.03 20:36

ANdreo a Ondrášku,

u nás je to téměř stejné, se řvaním i se spaním. Když ignoruju Luccično pořvávání, zvrhne se v neutišitelný řev, uřvaní nemá smysl, zbláznily bychom se obě. V noci se budí taky co 2-3 hodiny, nebo i co hodinu.

Jsme rádi, že jsme se u vás dozvěděli nějaké vysvětlení, když to do 3,5 měsíce bylo v pohodě. Možná do půl roku skončí Lucka taky u mne v posteli. Někdy ji jenom vytáhnu z postýlky, položím k sobě do postele a okamžitě spí ani ji nemusím kojit. Taky jsou možná kojené děti na matce závislejší a budí se častěji než nekojené??? Podle zkušeností mých známých se jim spaní vylepšilo, když přestali kojit. Ale to bude ještě dlouho trvat, mám pocit, že se mi Lucku nepodaří odstavit nikdy, bere kojení jako uklidňující prostředek a jako prostředek k usnutí. Dudlíky zá:,–(ně plive.

Eva + Lucka (4,5 měsíce a nějaké drobné)

P.S. Andreo, nejsi z Ostravska? Já odtamtud pocházím a vždycky se u nás říkalo, že „skončím v Opavě“. Teď bydlím jinde a tady se říká, že „skončím v Kroměříži :-)“.

 
Milada01
Kecalka 174 příspěvků 25.01.03 22:39

Ahoj mimča a mamky!
Dnes píši taky já, Adámek už spinká. Teď se nám usínání taky trochu zhoršilo, i když po přečtení Vašich komentářů si vlastně nemohu stěžovat. Adámek usíná zá:,–(ně u prsu, ale poslední dobou se již několikrát stalo, že místo usnutí se začal smát na celé kolo, poprvé jsem ho položila do postýlky a on opravdu za chvíli usnul i sám , to bylo ale poprvé a naposled. V pondělí jsem zahájila metodu „nechat vyřvat“ a chodit kontrolovat až po 5-ti minutách (návod viz Velká kniha o matce a dítěti), na druhý den měl ale prdíky, tak jsem mu je pomáhala tlačit, takže nakonec se ještě přisál a usnul a já měla černé svědomí, že je měl třeba i den předtím a já to nepoznala. Zbytek týdne už to bylo docela dobré, vždy si třeba ještě chvíli požvatlal, včera jsem se s ním chvíli houpala na míči, ale nakonec se vždy ještě přisaje a usne. Nechám ho usnout na velké posteli (kojím totiž v leže) a asi po hodině, kdy již tvrdě spí, ho přenesu do postýlky. S manželem spíme vedle v ložnici, takže od té doby je kontakt přes chůvičku. Na první kojení vstávám mezi pátou a sedmou, výjimečně dřív, pak ještě usne a když se vzbudí podruhé, cca za 2 hodiny, začne si sám žvatlat a vydrží než se proberu a provedu ranní hygienu. Je nutno říct, že aby vydržel tak dlouho spát, obnáší to 50-70-ti minutové večerní kojení. Asi má velký žaludek (zřejmě po mamince).

Ve dne ale nespí vůbec, takže ho při všech svých činnostech musím nosit s sebou po bytě, jelikož sám si vydrží hrát pod hrazdičkou tak max. 15-20min. V kočárku usíná, ale ne na dlouho, zrovna v tomto období se s ním nedá moc do obchodů, protože buď chce spát a nemá dostatek klidu nebo mu vadí, že musí ležet v kočárku. S nespaním přes den si v mém případě hlavu moc nelámu, protože jsem ráda, že spinká tak hezky v noci. Úplně se bojím, až začnou zoubky nebo nastane nějaký zlom a všechno bude jinak, protože zatím nevím (klepu to na dřevo), co je to probdělá noc.

Ondrášku, zprávičku o Tvé váze v minulém Vrabčákovi jsme četli, to Tě tedy Adámek již nedožene, jelikož měl 10 dnů před 5-ti měsíčníma narozeninama „pouze“ 8,37kg. Ve středu se jdeme vážit, tak jsem zvědavá.

Tak já končím a jdu číst novou rubriku o přechodu na pevnou stravu, už jsem zvědavá. Zdravím všechny i za Adámka (5měsíců a 6 dnů)
Milada.

 
Tony1
Stálice 83 příspěvků 26.01.03 00:36

Ahoj Jiřinko,

řešíme úplně stejný problém, ale já jsem myslela, že se všechno spustilo tím, že odjel Toníkův táta zpět za prací a že je Toníček rozbrnkaný a úzkostný. Naše situace je taková, že moji rodiče bydlí 5 minut cesty od nás, tchyně v bytě nad námi. Se všemi se vídá nejméně 1× za 2 dny a nikdy nebyl problém, po odjezdu tatínka začal strašně, ale STRAŠNĚ plakat u všech ostatních, uklidnil se až u mě.

Já teda poctivě chodím každý den ke tchyni a co nejčastěji k našim a Tondu držím v náručí, aby se cítil v bezpečí, a nechám ostatní na něho mluvit. Domluvili jsme se, aby si ho za každou cenu nebrali do náruče a mluvili na něho spíš tišším hlasem. Už to takhle děláme týden, občas je to lepší, občas řve jak tygřík. Nevím, jestli je to to stejné, co prožíváš s Jírou, nebo je to u nás navíc umocněno tím náhlým a pro malého nevysvětlitelným zmizením oblíbeného tatínka. Každopádně já pevně věřím, že se to časem upraví, ať už bez nebo s nacvičováním. V určitém vývojovém stadiu prý děti reagují na jakékoliv odloučení od maminky (byť do vedlejší náruče babičky) pláčem, ale to by mělo začít až od 6 měsíce. Chce to hlavně trpělivost od těch ostatních, aby si to nebrali osobně a prostě počkali, až děťátko jejich společnost uvítá.

Když nic jiného, aspoň vidíš, že nás to řeší víc a zřejmě je to normální. Zajímá mě, jak se to u vás bude dál vyvíjet, tak o tom dál v deníčku piš, jo?

Držím palce, ahoj Mája

 
Evulka
Zasloužilá kecalka 804 příspěvků 26.01.03 13:34

Ahoj Evko!

Chtěla jsi napsat, že Štěpánovi bude v neděli pět měsíců :-))). Ohledně toho nočního kojení a přebalování jsem se chtěla ještě tebe a ostatních mamin zeptat, jak se děti v noci budí, s moc velkým pláčem? A co dělá, když ho v noci přebaluješ? Pláče? Lucka se vzbudí s pláčem, a při přebalování řve jak tur. Ale přebalit ji musím, když jí teď přes noc i čtyřikrát, má už hodně načuráno. Když jsme kojili jen jednou, k ránu, nepřebalovala jsem. Rozsvěcím taky jenom lampičku a malá řve celou dobu jakoby ze spaní.

Zkoušeli jsme podle vašich rad i tu plínu a je fakt, že si s ní malá docela dlouho vydržela sama hrát. Usnout nám to ale nepomohlo. Ach jo.
S tím spaním se to u nás spíš zhoršuje.

Večery probíhají podle scénáře: řvaní - kojení - pokusy o uspání - řvaní - kojení atd. až po x-tém kojení konečně vyčerpáním usne kolem 23. hodiny. V noci se do tří do rána vzbudí asi třikrát a pak od tří do osmi ráno asi dvakrát. Dneska budeme přestavovat nábytek v pokojíku, třeba se to zlepší.

Mějte se moc hezky a ať vám ta rodinná pohodka vydrží :-))).

Eva

 
Ivik4
Závislačka 3152 příspěvků 26.01.03 17:56

Ahoj Jířo!
Před nedávnem jsem psala, že jsem někdy nervózní z návštěv. Měla jsem na mysli právě některé příbuzné. Tys mi myslím tenkrát psala, že návštěvy vítáš a příbuzné vlastně ani za návštěvu nepovažuješ, neboť je to rodina. Tenkrát jsem se cítila dost provinile, že jsem taková ?saňka?? Ale myslela jsem to trochu jinak. Já mám sámo taky návštěvy ráda, ale v poslední době spíš upřednostním návštěvu kamarádek než příbuzných. Je to právě proto, že holky na malýho většinou jen zbožně koukaj, případně na něj sem tam promluvěj. Je to možná i tím, že se dlouho nevidíme, tak chtějí popovídat i se mnou a nesoustředí veškerý zájem jen na Mojánka. Ale příbuzní přijdou samozřejmě hlavně juknout na malýho a pak to vypukne. Mluví na něj jeden přes druhýho (sotva chudák rozlepí oči), pouštějí mu kolotoč, do toho ho jeden hladí po ručičce, jeden po hlavičce? No, prostě blázinec. Navíc se do toho ještě nahlas bavěj mezi sebou, do toho třeba hraje rádio nebo je puštěná televize, takže rachot. Já malýho nechám po probuzení rozkoukat a pak teprve na něj začnu mluvit a on je samý smích a je spokojenej. Po hlučných návštěvách je malej neklidnej a pobrekává si. Né, že by hystericky brečel, ale není to on. Některým dětem třeba ruch vyhovuje, ale já jsem dost klidná a i když jsem ukecaná, tak nemám žádný jedák, tak je malej zvyklej spíš na klidnější atmosféru. A taky se mi moc nelíbí, když na malýho šišlaj. Možná jsem divná, ale mě to roztomilý nepřipadá? Když jsem si to po sobě přečetla, tak vypadám asi jako nějaká čarodejnice, ale to snad nejsem!!!
Kamarádka má čtyřměsíčního kluka a taky má teď prý období, kdy se od něj nemůže hnout a prakticky u kohokoli jiného pláče. Hodný je jen u ní v náručí. Tak je možný, že si tím projdem všechny a všichni?
Tak ať to zvládnem!
Ahoj
Ivča a Mojánek (skoro 10 týdnů)

 
Anonymní  26.01.03 18:03

Ahoj lidičky, hlásím se ještě jednou pouze za sebe.
Evi, jsme přímo z Ostravy, takže „trefa do černého“..Jinak spaní v posteli ber raději jako nouzové řešení..vše má své úskalí..Pomohlo mi to v tom,že se konečně po dlouhé době cítím vyspaná..ale když vidím Ondráškův spokojený výraz, je mi jasné,že „přestěhovat“ jej zpět do vlastní postýlky (postele) bude hodně složité a netuším, kdy a jak se mi to povede..na druhé straně, miminek, které spí s rodiči v posteli,je mnohem více než jsem si myslela…Pokud se nakonec rozhodneš pro spaní v posteli s Lucinkou,určitě budeš muset vyřešit bezpečnost(pro případ,že si budeš chtít „odskočit“),já to zatím řešim tak, že vedle postele dávám peřinu(i na okraj postele) pro případ,že by se mi skulil Ondra z postele,ale momentálně se snažím vymyslet něco bezpečnějšího..Máme ještě jeden problém-Ondra je teď opravdu těžký „závislák“-během spánku občas otevře oči a když jsem vedle něj, spí klidně dál, pokud mě nevidí, vzbudí se a začne brečet..(po půlnoci to už,myslím, nedělá..).Takže obvykle po koupeli zalehnu s ním(usínám často při kojení ještě dříve než on-jsem hrozný spáč…)a rozespím se tak,že už se mi nechce vstát..manžílek to zatím nese statečně, ale budu muset vymyslet NĚCO, abychom měli alespoň občas chvilku jen pro sebe..zatím jsou takové chvilky velmi vzácné..
Jinak,věřím, že kojené děti jsou více závislé na maminkách-ten kontakt při kojení je opravdu hodně blízký a taky pijí častěji než uměle živené děti..Ondra se taky dlouho utěšoval pitím z prsu..poslední dobou mu stačí pochovat v náručí(snad to nezakřiknu!).
Milado,v Betynce jsem viděla tabulku „průměrných přírůstků“ miminek-pro 6 měsíců bylo uvedeno 7,5 kg a 70 cm, takže naše děti jsou hmotnostně výrazně nadprůměrné. Ale můj téměř desetikilový cvalík mi už dává pěkně zabrat(všechny nás už bolí ruce a záda) a měla jsem problém udržet alespoň 2hodinové intervaly mezi kojením(je hrozný Otesánek),takže s bolestmi bříška a zaraženými prdíky máme bohaté zkušenosti…Docela se těším,až se naučí lozit..(i když bude asi pořádná „fuška“ ho uhlídat..).

Co se týče spaní přes den..Ondra přes den usíná a spí jen v jedoucím kočárku (dopoledne asi hodinku, odpoledne 1,5-2 hodinky)-musím jej ale vozit někde, kde není hluk-máme pěknou stezku v lese kolem potoka-tam spí jako andílek(v postýlce mi spal asi 15 minut-pak se budil..).
Prozatím se mějte hezky.Ahoj Andrea a (tentokrát mlčící) Ondrášek-příště si to určitě vynahradí..

 
Anonymní  26.01.03 18:03

Ahoj lidičky, hlásím se ještě jednou pouze za sebe.
Evi, jsme přímo z Ostravy, takže „trefa do černého“..Jinak spaní v posteli ber raději jako nouzové řešení..vše má své úskalí..Pomohlo mi to v tom,že se konečně po dlouhé době cítím vyspaná..ale když vidím Ondráškův spokojený výraz, je mi jasné,že „přestěhovat“ jej zpět do vlastní postýlky (postele) bude hodně složité a netuším, kdy a jak se mi to povede..na druhé straně, miminek, které spí s rodiči v posteli,je mnohem více než jsem si myslela…Pokud se nakonec rozhodneš pro spaní v posteli s Lucinkou,určitě budeš muset vyřešit bezpečnost(pro případ,že si budeš chtít „odskočit“),já to zatím řešim tak, že vedle postele dávám peřinu(i na okraj postele) pro případ,že by se mi skulil Ondra z postele,ale momentálně se snažím vymyslet něco bezpečnějšího..Máme ještě jeden problém-Ondra je teď opravdu těžký „závislák“-během spánku občas otevře oči a když jsem vedle něj, spí klidně dál, pokud mě nevidí, vzbudí se a začne brečet..(po půlnoci to už,myslím, nedělá..).Takže obvykle po koupeli zalehnu s ním(usínám často při kojení ještě dříve než on-jsem hrozný spáč…)a rozespím se tak,že už se mi nechce vstát..manžílek to zatím nese statečně, ale budu muset vymyslet NĚCO, abychom měli alespoň občas chvilku jen pro sebe..zatím jsou takové chvilky velmi vzácné..
Jinak,věřím, že kojené děti jsou více závislé na maminkách-ten kontakt při kojení je opravdu hodně blízký a taky pijí častěji než uměle živené děti..Ondra se taky dlouho utěšoval pitím z prsu..poslední dobou mu stačí pochovat v náručí(snad to nezakřiknu!).
Milado,v Betynce jsem viděla tabulku „průměrných přírůstků“ miminek-pro 6 měsíců bylo uvedeno 7,5 kg a 70 cm, takže naše děti jsou hmotnostně výrazně nadprůměrné. Ale můj téměř desetikilový cvalík mi už dává pěkně zabrat(všechny nás už bolí ruce a záda) a měla jsem problém udržet alespoň 2hodinové intervaly mezi kojením(je hrozný Otesánek),takže s bolestmi bříška a zaraženými prdíky máme bohaté zkušenosti…Docela se těším,až se naučí lozit..(i když bude asi pořádná „fuška“ ho uhlídat..).

Co se týče spaní přes den..Ondra přes den usíná a spí jen v jedoucím kočárku (dopoledne asi hodinku, odpoledne 1,5-2 hodinky)-musím jej ale vozit někde, kde není hluk-máme pěknou stezku v lese kolem potoka-tam spí jako andílek(v postýlce mi spal asi 15 minut-pak se budil..).
Prozatím se mějte hezky.Ahoj Andrea a (tentokrát mlčící) Ondrášek-příště si to určitě vynahradí..

 
Anonymní  26.01.03 18:26

Ivčo, myslím,že je úplně normální, že se snažíš malého chránit-hlučné návštěvy mu určitě mnoho radosti nepřináší..taky nesnáším, když na Ondru někdo šišlá-mimčo to vnímá a už kolem 6 měsíců se prý miminka pasívně učí „mluvit“-tedy pamatují si slova, ale teprve v roce se jim upraví hlasivky tak, aby mohla normálně vyslovovat(do té doby je mají posunuté,aby mohla sát a při tom dýchat..),takže si myslím, že šišlání jim může uškodit, když se učí mluvit..Taky mi hrozně vadí hluk a přiznám se, že Ondru svěřím do náručí jen málokomu-není to hračka!, ale človíček, který vnímá a cítí..např.tchyně si asi o mě myslí,že jsem opravdu nesnesitelná čarodejnice, ale malého ji nesvěřím-je strašně hlučná, je silná kuřačka,takže stále zapáchá cigaretami a navíc nemá v rukách cit..takže si s malým „hraje“ tak,že mu škube nohama a rukama..to bych ji pak nejraději uškrtila..holky věřte sobě a svému „mateřskému instinktu“-někdy je opravdu třeba naše zlatíčka chránit…pa Andrea a Ondra

 
Anonymní  26.01.03 19:19

Ahoj nespavci,
Mě jsou nyní 4 mesíce. Dá se říci, že mé spaní přes den nebylo od dvou týdnů nijak valné. Do cca 10 týdne mě ukrutně bolelo bříško, spala jsem přes den 1-3 hodiny. Když jsem byla vzhůru, chtěla jsem, aby se mi stále někdo věnoval, jinak jsem moc plakala. Uvozit v kočárku, to nepřipadalo v úvahu. Teď, ačkoliv jsem starší, mě díky už spokojenému bříšku nic z potřebného spánku přes den nevyruší. Spím tak cca 1 hod. od 8 do 12, odpoledne do 8 hod. večer tak celkem 2-3 hodiny po asi půl až hodinových intervalech. Pak tak 11 hod. v noci. Mamka tvrdí, že ty probdělé dny a noci stále doháním. Když jsem vzhůru, tak už ale mamku nechám udělat vše, co potřebuje v klidu. Jestli Tě bolí bříško, tak Ti přeji, ať to co nejdříve přestane.
PS:moje mamka si občas, když jsem neplakala, ale chtěla její pozornost myslela, že to s bolením bříška nemá nic společného. Že jen chci být s ní a hrát si. Ale od té doby, co přestaly proplakané hodiny, byl konec i mého přání být stále s ní.
Ahoj Šárka a mamka Milada

 
Anonymní  26.01.03 19:27

Ahoj,
jen chci říct, že naprosto stejně to u nás probíhalo, když Šárku bolelo bříško. Není tomu tak i u Vás, přestože by tím teoreticky měla trpět méně než třeba před měsícem. V takovýchto situacích jsem totiž taky byla bezradná, nic nefungovalo. Ono se zdravotní trápení dá Všemi triky sotva úplně odstranit.
 Milada

 
Anonymní  26.01.03 19:43

Ahojky,
k tomu rozdílu mezi kojením a umělou výživou. Co vím, mateřské mléko je lépe a rychleji trávené, takže intervaly mezi jednotlivými jídly jsou u kojených miminek kratší.
PS: U nás se doufá, že neskončíme v Kosmonosích. Ja tam opravdu skončila, protože tam pracuji.
Ahoj Milada

 
Šárka
Kecalka 418 příspěvků 26.01.03 21:55

Koukám že vaše děti pěkně rostou a že u řady z vás se blíží doba prvního KRMENÍ.
Takže Jiřinko, pevnou stravu, i když řádně rozmixovanou, bych radila z láhve nepodávat - nebudeš pak mít problém dítě od flašky odstavovat, začni nejraději lžičkou, nejlépe čajovou, pomalinku podávej nebo spíše nechej ať Jíra obsah lžíce vysaje. Já sama, aby děti neměly při tak pomalém podávání jídla hlad, jsem trošku nakojila a pak podala trošku pevné stavy, v případě, že nestačila nebo byla odmítnuta jsem prostě dokojila.
Stejně tak s čajem raději láhev vůbec nezaváděj - u dětí, které jsou plně kojené do 6-ti měsíců se navíc často stane, že neumí z flašky sát - začni hned s hrníčkem s hubičkou. Výborné jsou hrníčky NUK (koupíš je v lékárně), kde k malé kojenecké láhvi je místo dudlíku dána umělohmotná hubička. Malou láhev můžeš stejně jako já zaměnit za velkou, později přejdi ke klasickému hrníčku s hubičkou (malý se tak lépe naučí polykat větší množství tekutiny) a okolo 2 roku můžeš přejít na obyčejný hrníček, nejlépe umělohmotný.
DRŽÍM PALCE - přechod na pevnou stavu je totiž občas na NERVY šárka

 
Anonymní  27.01.03 12:10

Ahoj Jiřinko,

Chtěla bych se taky s tebou podělit o svoje zkušenosti a názory, co se týče ?strachu z babiček a dědečků?. Mám 6měsíční Terezku a tohle téma mě velmi zajímá (částečně i z profesních důvodů), takže jsem si o tom něco přečetla a snažila jsem se i pozorovat chování dospělých a Terezčiny reakce na ně.

Dřív se Terka nechala pochovat kýmkoli ? byla hlavně ráda, že jí někdo chová. Ale zhruba od 4 ? 5 měsíců pozoruji, že už se také začíná cizích lidí bát. Zatím ale ne všech. Věděla jsem, že nás to čeká, i když v plné síle se to asi projeví až okolo 9. měsíce, takže jsem nebyla překvapená.

Úplně jsem tohle dětské chování ale pochopila, až když jsem si přečetla v knize od prof. Matějčka, že již takto malé děti mají vyvinutou svoji tzv. intimní zónu. V tu chvíli jsem si vzpomněla na přednášky ze sociální psychologie, kde mne toto téma velmi zajímalo, a najednou jsem se dokázala vcítit do toho, co takové malé dítě asi zažívá, když přijede např. babička a hned od dveří k němu utíká a začne ho muchlat a brát mámě z náručí. Musí to být hrozný šok.

Když si to totiž dáme dohromady s tím, jak krátkou mají takto malé děti paměť ? cizí člověk je pro něj prakticky téměř každý, mimo matky a ostatních členů domácnosti + maximálně ještě nějací příbuzní, kteří ale chodí na návštěvu opravdu často, tedy téměř denně.

Zkuste si samy představit, jak byste se cítily, když by k Vám domů vtrhl nějaký pro Vás neznámý člověk, vrhnul by se na Vás a začal Vás líbat. Určitě byste zažívaly, kromě velmi nepříjemných pocitů, také i pocit ohrožení ? co se to děje, jaké má ten člověk úmysly? Stačilo by asi, kdyby se Vám něco podobného stalo na ulici, ale v předpokládaném bezpečí Vašeho domova, by to byl asi pořádný šok.

A teď si uvědomte, že naše děťátko je ještě úplně bezbranné, závislé na svém okolí. A tak když vidí, že jeho máma mu mizí z obzoru a nechává ho v rukou, pro něj, cizího člověka, musí mít obrovský strach.

Problém je v tom, že naprostá většina dospělých, mimo nějakých dotěrů, tyto intimní zóny mezi sebou instinktivně dodržuje. Do své intimní zóny (která se dá dokonce změřit) si za normálních okolností (tedy ne např. v přeplěné tramvaji) pustíme pouze ty opravdu nejbližší ? tedy partnera a ostatní členy rodiny.

Jenže tady nastávají paradoxně potíže. Pro babičky a ostatní blízké příbuzné jsou naše děti zcela samozřejmě ty nejbližší. Oni se tedy sice chovají v logice věci, ale problém je v tom, že naši drobečkové ještě nevědí, že babička, která třeba přijede po 2 měsících, je jeho nejbližší. V tomto věku ti nejbližší opravdu omezují téměř výhradně na vlastní domácnost.

Proto jsi, Jiřinko, správně vypozorovala, že s tvými kamarádkami se Jíra chová mnohem klidněji. Obvykle si totiž udržují, opět instinktivně, větší odstup a jejich chování tak víc souzní s pocity dítěte. Také jsem si toho všimla, že kamarádky většinou Terezku jen z dálky obdivují, povídají si se mnou, a až po chvíli se osmělí mě požádat, jestli by si jí mohly pochovat. A nezačnou ji hned opusinkovávat, ale většinou k ní přijdou, pozdraví jí, dokonce se jí i často zeptají, jestli si jí můžou pochovat ? prostě instinktivně dodržují respekt k cizímu člověku.

Co s tím? Myslím, že nejlépe je asi, všem příbuzným to takto vysvětlit, aby se zbytečně neurazili. Tedy ne je upozorňovat a napomínat, že se chovají moc hlučně nebo dotěrně, ale vysvětlit jim, že pro naše děťátka jsou ZATÍM cizí osobou, a podle toho se k nim musí chovat ? tedy pomalu a opatrně k nim přistupovat, zkusit si třeba na chvíli představit, že je to dítě sousedky, a ne jejich milovaný vnouček či vnučka. Zejména se tchyněmi se asi vyplatí jednat s taktem. A vysvětlit jim, aby měli trpělivost, aby chvíli počkali, až naše děti povyrostou a opravdu je poznají. Pak pro ně babičkové a dědečci budou zcela jistě také představovat velmi blízké osoby ? se všemi důsledky, včetně mazlení, a ke kterým si ještě přijdou postěžovat na nás.

Hodně zdaru přeje
Zuzana a Terezka (6 měsíců)

 
Bublina
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 27.01.03 15:56

Ahooooj mimíci!

Tak jsme zpátky z hor, mamka už vyprala aspoň 25 praček prádla (chichi, prý jí to tak připadá) a konečně si našla čas napsat vám, jak je to u nás.

Na horách to bylo super, první dva dny jsem z toho nic moc neměla, protože jsem spala asi 20 hodin denně - hehe, kyslíkový šok… máma měla strach, jestli nejsem nemocná :) Ale pak se to srovnalo a spala jsem jako vždycky, tj. celou noc a pak 3× denně po 1 - 2 hoďkách. Taky mi tam moc chutnalo - mám nový rekord - malá sklenička zeleninky a 180 ml mlíčka. Ale zato už jím jenom 4× denně. Mamka mě vozila ve sporťáku jako velkou holku, takže jsem všechno viděla - to vám je něco - sníh, sluníčko, samé pochvaly, jaké jsem hezké miminko - no domů do Prahy se mi ani trochu nechtělo (tátovi s mámou taky ne, ale co se dá dělat). Taky tam bylo spousta hodných tet a babička (+ dvě malé sestřeničky), takže mamka i 2 dny lyžovala a já jsem tety ani babičku při hlídání moc nezlobila.

A teď k tomu, co se dělo tady… první musíme poděkovat tetě Jiřince za fotky Vrabčáčka - koooonečně! Moc hezký kluk a mamce a taťkovi to rodičovství taky moc svědčí.

Pak musíme pochválit Ditu od Eden za vervu, se kterou se vrhla na téma přecházení na pevnou stravu. Sice to ve Francii dělají trochu jinak, než v Čechách, ale seznam povolených papáníček nám udělal radost. Máma prý přispěje taky se svou troškou do mlýna hned, jak se k tomu dostane (tj. až jí to já a žehlení dovolíme :)))

Já už dlabu k obědu rýžovou nebo bramborovou kašičku s mrkví, někdy mi mamka přidá krůtí nebo kuřecí prsa, brokolici nebo fazolky… ale mrkev je nejoblíbenější - za prvé je sladká a za druhé je krááásně oranžová a nejde moc vyprat :))))) Prý bych taky mohla dostat ještě červenou řepu, ale ta nejde vyprat vůbec, takže máma ještě nenašla odvahu. Od začátku jím lžičkou - máme takové měkoučké od Tommee Tippee - jsou maličké přesně do miminčí pusinky.

Teď začínáme jíst další jídlo - odpoledne ke sváče. A protože je to ovoce (jablka, hrušky, švestky, borůvky, mrkev/jablko a občas trošku banánu), které je sladké, cpu se jako o život.

Máma by taky chtěla něco napsat k miminkovskému spaní, takže ji chvilku nechám: Viktorka cca do 3. měsíce usínala buď v náručí (za pochodu při zpěvu písně Beskyde Beskyde pořád dokola) nebo v jedoucím kočáře. Po 3. měsíci jsme na:,–(ili „tvrdou kůru“ usínání v postýlce podle zdejšího návodu (podobný jako ve Velké knize o matce a dítěti). Třetí den používání plakací metody začala usínat v postýlce samostatně - nejdřív večer a potom i přes den. Vzhledem k tomu, že jsme s manželem strašliví spáči, ani se nedivím, že v noci spí cca 11 hodin a pak natřikrát přes den dohromady 4 - 6 hodin. Když se v noci budila, dávala jsem jí jen dudlíka (bez rozsvěcování a beze slov), dneska už noční probuzení sama bez problémů (a bez dudlíka) zaspí.

Chachá, tady Viki - to je pravda, že se v noci při probuzení uspím sama, ale stejně mámu s tátou vzbudím, protože tak kolem 4. ráno mám kecavou a vykládám pohádky :))) Ta dnešní byla opravdu dlouhá, máma po půl hodině usnula a vůbec neví, jak to dopadlo :)

Jinak nic moc nového - statečně zkouším sedět, ale pořád ještě nevím, jak se někam nekácet. Ovšem svoji hrazdičku na hraní používám teď spíš na kopání - zvednu nohy a bác! - někdy to vypadá, že udělám kotoul vzad. A taky se už umím pořádně otočit na bok, i když nevím, proč bych se měla točit na bříško, když mě to na něm nebaví. Zato mě baví otáčení na bok večer před spaním a to mámu nejdřív rozesmívá a pak už ji prý může trefit šlak (nevíte, kdo to je?), že se nechci uklidnit a spinkat :)))

No, myslím, že to stačilo, doufám, že jsem vás úplně neunavila a těším se zase na pátek!

Viki (5,5 m) s Bublinou

PS od Bubliny: Jiřinko (a ostatní, jejichž mimíky děsí návštěvy), Viki má taky jenom pár oblíbenců a zbytek buď ignoruje (v lepším případě) nebo z něj přímo křičí. Do té nejhorší skupiny samozřejmě jako naschvál patří jedna babička (tchýně), takže to taky nemáme jednoduché. Vypozorovala jsem stejně jako vy, že Viktorka je v pohodě s většinou mých kamarádek, se ségrou a s mojí mámou - ty všechny totiž mají k miminku podobný přístup jako já (tj. klidný), kdežto ten méně oblíbený zbytek na ni hlasitě mluví (spíš křičí), nutí jí chrastítka, pořád by ji choval atd. atd. - myslím, že to všichni znáte. (Zajímavé je, že jí to nevadí od malých dětí.)
Na:,–(ila jsem metodu „nedá se nic dělat“ a ty rámusivější návštěvy prostě požádám, aby mi to dítě nebláznily, ovšem u babičky to vyžaduje kus diplomacie :))).
Myslím, že těm drobkům prostě musíme dát čas, aby se se všemi seznámili a zapamatovali si, kdo k nim patří.

 
Pupina
Kecalka 288 příspěvků 27.01.03 16:55

Ahoj Majo,
diky za podporu, doufam ze Tonicek prijme zeleninu se stejnym nadsenim!!! Mej se krasne!
 Dita

 
Pupina
Kecalka 288 příspěvků 27.01.03 18:21

Nazdar bando uslintanych mimiku !

To jste toho zase nazvatlali, nez to mamka precetla, jako naschval jsem se uz probudila (jak jinak;)))

Jiriku, Tvoje fotecky jsou super! Vsem trem vam to tam MOOOOOC slusi, pokracujte!
Taky sdilim Tve nadseni z okousavani zirafek, ja tu svoji ale na rozdil od Tebe chytam za krk a ozuzlavam ji nozicky (pricemz ji nadavam ?bababa? a ?vavava? a v minute ji celou desne oslintam).
Co se tyce kasicek, mrkni do minuleho Vrabcacka, Simunkova maminka nam tam radila jak na to. Moje mamca se to pokusi zpracovat do dalsiho dilu ?SOS?.( Bubli, s radosti uvitam popis jak to chodi v CR!!! pozn.Dita). Jsem rada, ze to vase mamky nazhavilo, uvidite, jak se po takove mrkvicce ci spenatku krasne blinkanim nabatikuji oblecky ? a to prosim nevypratelne, tudiz naporad!!!

Viki, vidim, zes taky pochopila jak mamku zamestnat! My jsme ted byli o vikendu pryc a dnes mamka taky cely den prala, jenom pro me!!! A s tim otacenim v postylce pred spanim jsem na tom stejne. Otocim se na bok, stahnu si na sebe hrocha co mi visi pres postylku, chvilku ho pomuchlam, stisknu ho do naruce a pak prstickem skrabu na takovy ten polstarek co mam okolo postylky a povidam mu pohadky . Ted mam novou, mnoukaci. Jemnoucce mnoukam a piskam tak dlouho, dokud u toho neusnu. Mamca se na me chodi po spickach divat a rozplyva se nade mnou, ze jsem jako kotatko (navic kdyz lezim na boku, tak se mu pry podobam!).

Pajasku, blahopreji k prvnimu zoubecku! Taky uz se tesim az mi jeden vyroste a pak tem zviratkum ukazu, kdo z koho!

Ondrasku a Adamku, ja jsem oproti vam uplny pidizvik: v 5ti mesicich jsem vazila 6,8kg! Tento tyden pujdeme na pulrocni kontrolu, tak se potom pochlubim s novymy mirami. Ale urcite tam tu vahu (na rozdil od vas) nestrhnu.

Se spinkanim vam taky moc neporadim, dle vasich rad jsem se dnes v noci vzbudila a vyzadovala jidlo, ale to byla spis nahoda . Ja v noci spim jak drevo.

Na cizi lidi se tvarim desne vykulene a vsichni se mi smejou, ale neplacu. Jen u te nove pani doktorky me chytl des a vriskala jsem jako o zivot a nebylo mozne me utisit. Pokud se to ted bude opakovat, mamka me asi priste objedna jinam. Obe moje babicky jsou klidne a jemne povahy, tak je mi s nimi dobre. Deda je trochu hrrr, ale jakmile zacnu knikat, da me do naruce mamince.

Jeste se vam musim pochlubit, ze mam novou zidlicku na papani!!! Jsou na ni zirafky, akorat jsou jenom nakresleny, tak se nedaji ozuzlavat ;(((( Maminka me vzdycky po:,–(i a vozi me po byte a ja konecne vidim, co na tom stole s tim jidlem vecer delaji!!! Normalne na to maji takovy placky (talire), to jidlo neni zadna kasicka (a vypada to tak mnohem lip) a vubec to nepapaji v dudliku ale takovym trojzubcem a ostrousem! Muzu se z toho zblaznit (hlavne miluju pozorovat kdyz jim to jidlo zmizi v pusince), kopu az z te zidle malem spadnu!

Tatinek koupil digitalni fotak, tak mamka opustila svoji kameru a uz to na me zhavi. No potes, to zas bude volani a mlaskani a sterchani jen aby se clovek podival a zasmal! Tatinek nas s maminkou vyfotil, tak se na nas muzete juknout, jak jsme si podobne ;)))

Moc se tesime na vase nove rostarny a mamka jeste jednou dekuje za podporu k nove rubrice!!!

Eden s Ditou

 
Pupina
Kecalka 288 příspěvků 27.01.03 18:27

PS. Mamka mela v sobotu narozeniny(24), tak uz ty vase maminky dohani!!! Jak jinak, i k JEJIM narozeninam jsem nejvic darecku dostala JA;)))
 Eden

 
Evulka
Zasloužilá kecalka 804 příspěvků 27.01.03 19:28

Ahoj maminky, tentokrát zase jenom za sebe. Děkuju za všechny postřehy.

Andrejko a Ondrášku, Jano a Pajásku, nejsou vaše děti narozeny v Raku? Raci jsou hodně připoutaní k matce. Jsem tak trochu astroložka :-))). Lucka je sice Panna, ale znamení Raka má v horoskopu nejsilnější. Úspěšně spějeme k tomu, aby se mnou spala v posteli. Dnes jsem měla za noc budíček celkem šestkrát.

Zuzko, moc pěkné vysvětlení, proč se děti bojí i babiček, takhle nějak jsem to i cítila, ale ty to vysvětluješ přesně a logicky.

Ivčo, tvoji nehcuť k návštěvám příbuzných úplně chápu. Taky máme doma klid a když přijedou naši a sestra, přestože je ráda vidím, jsem nervózní z toho, jaká procesí se vždy k Lucce hrnou a jeden mluví přes druhého. Když k nám poprvé přijela tchýně (bydlí dost daleko a nemá možnost nás navštěvovat často), hned se k Lucce hnala a chtěla ji nosit, ani se mně nezeptala, jestli smí…asi to považovala za samozřejmost. Tehdy bylo malé šest týdnů, tedy nebyla ještě v tom období obav z cizích lidí, stejné to bylo i ve třech měsících, ale za týden přijede zase a budu ji muset taktně upozornit, aby se na malou moc nevrhala. Možná jsem taky trochu čarodějnice, ale vadí mi, když mi někdo bere takhle moje dítě, přestože je to jeho babička.

Bublino a Viktorko, věřím, že jste teď s Viktorkou obě (a vlastně i s tátou) hodně v pohodě, mít takové miminko si teď tak strašně přeju !!! Nám taková pohodička vydržela asi měsíc kolem třetího měsíce. Teď zažívám s Luckou často i stresy. Jo a Viktorka je moc krásná, má perfektní páčo, stejně jako Eden.

Dito, skvěle zpracovaná tabulka, vytisknem a až začneme přikrmovat, vytáhneme. Těch Michelinků bychom raději i míň.

Klárko a Kubíku, Lucka taky nespí přes den skoro vůbec už od cca šesti týdnů. Nevydrží spát déle než 40 minut dvakrát denně, vyjma jedoucího kočáru (až 2 hodiny).

Jiřko, celé natěšené jsme včera hledaly na http://www.rodina.cz/vrabcaci a nic!!! Zkusíme ještě jednou.

Milado a Šárko, pochybuju, že je to u nás bolestmi bříška. Já to spíš přičítám neschopnosti usnout a následné únavě. Lucka se chová přesně jak popisuješ Šárčino chování, když byla menší. U nás to bylo naopak předtím mnohem pohodovější.

Májo a Toníku, jak to vydržíte bez táty?? Ten náš chodí každý večer nejdříve v sedm, do té doby jsme tu samy a strašně se na něj těšíme. Když byl na služebce tři dny, byla to věčnost a vám táta odjede na tři měsíce. Tak držíme palce ať vám to ubíhá. Taky ještě k těm nostalgickým vzpomínkám na otěhotnění: já teď jen „nostalgicky“ vzpomínám na to, jak mi bylo před rokem hrozně blbě. Žádná romantika až do 4. měsíce nebyla :-)). Ale samozřejmě, že jsme měli radost, že čekáme miminko, jenom se to všechno zdálo tááák strašně daleko…

Milado a Adámku, to jme rádi, že nejsme sami takoví tlusťošci. Já se cpu taky pořád čokoládou, ale spíš pořád ubývám na váze, jelikož nestihám jíst nic jiného a Lucka mi dává pěkně zabrat. To je paráda, že se Adámek budí v takovém rozpoložení, u nás téměř každé probuzení začíná řevem.

Ufff, to jsem toho napsala, tatínek hlídá pořvávající dítě… náš klasický večer začíná.

Moc všechny maminky pozdravujeme a přejem hlavně maminkám nám blízkých nespavců hodně trpělivosti :-)))

Eva + Lucka (skoro 5 měsíců)

 
Anonymní  27.01.03 19:56

Je Dito, tak to jsi na den rozena jako nas tata…tak hodne stesticka a zdravicka a tak dal. Hanka a Misa

 
Ivik4
Závislačka 3152 příspěvků 27.01.03 20:32

Ahoj Andreo!
To jsem ráda, že má na to chování někdo stejný názor jako já! Já jsem nejdřív trpěla, když šel malej z ruky do ruky, ale pak jsem si řekla, že musím zasáhnout. Takže když se po něm někdo začne sápat, vysvětlím, že není třeba ho chovat, když nepláče a navíc mi ho na to zvykaj a já bych s ním pak nic neudělala, protože by chování vyžadoval. Koukají se na mě asi tak jako že ho nemám ráda, když ho pořád netahám jak kočku, ale už je mi to nějak jedno. Taky si myslím, že to není panenka.
Zajímavé je, jak jsou děti stejné s tím spinkáním. Mojánek taky venku vydrží spát tři hodiny a doma usne jen málokdy. Když usne při kojení a dám ho do postýlky, za deset minut má očka rozlepený a už kouká po světě. Tak jsem šťastná když je hezky a můžem drncat venku.
Mějte se hezky a ahoj
Ivča a Mojánek

 
Bublina
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 27.01.03 21:52

Ahoj Dito,

přejeme s Viki všechno nej nej, hlavně ať jste všichni doma mooooc zdraví a spokojení, zbytek přijde sám.

Bublina

 
Anonymní  27.01.03 23:02

Ahojky dětátka kotátka,dlouho nebylo nám možno se ozvat,ne že by jsme neměli odkud,ale nějak jsem začal mou mamču moc zatěžovat,a pak už byla ráda,že spím,že na nějaké psaní neměla náladu a rychle usnula taky.Důvod? Zcela prostý-taky jsem kolem Vánoc zjistil,že spát v noci je blbost,a že mamka je tu přece pro mě,tak jsem se taky budil,třeba po 2 hodinách,ani ne tak hladem,jen jsem si chtěl hrát a povídat si.Jenže na mamku-mátohu byl pokaždé tak děsivý pohled,že jsem toho po 3 týdnech raději nechal,abych si neuhnal nejaké „trauma“…Taky na mě zkoušeli všelijaký finty-třeba instantní rýžovou kašičku Nestlé,hahá,to si dali!!! Já ji sice zblajznul(z flaš­ky),a vzbudil jsem se stejně.Tak toho nechali,a já si zase usínám večer kolem 22.00 a budím se mezi 6-7 ráno.Jsem totiž po mamce noční tvor,a nejradši spím ve dne,teda jak kdy. A jak usínám? Mamka mě jednoduše šoupne do postýlky,pustí mi medvídkovej kolotoč,a já se ukecám ke spánku…to mám taky po mamce! Včera i dneska ale spím v noci v kočárku na chodbě-né,že bych něco provedl,ale protože bydlíme v paneláku až úplně nahoře,a je tam nějaká špatná střecha,tak nám tam zatíká,a máme tam plísen,což je pro prcky nedobrá věc,a mamča to už 2 dny šplíchá nějakým děsným puchem-prý Savo,či co,a smrdí to u nás v ložnici jako ve Spolaně,haha!!! A mamka furt volá těm lidem,co se o střechu mají starat,kdy už to opraví…A už umím hrát na svůj hudební nástroj!!! Už jsem zjistil,že když bouchnu do svítícího tlačítka,tak to začne hrát,a mamka se děsí,jestli stejným způsobem budu tlouct i do televize…Jééééé,já byl dneska na měření a vážení,tak mám ve 4.měsících 7.810 gramů,míra přibližně tak 70 centimetrů,pro­tože se tak mrskám,že jsem nezměřitelnej…a už mám nožičky vyvinutý,tak už nemusím na kontrolu! Tak abych nebyl tak dokonalej,tak mě zjistili,že se moc prohýbám a zakláním,tak budu muset na vyšetření na neurologii,jestli nejsem mišuge…haha,mamka je z toho neštastná,ale snad to bude v pořádku. Ona už je na tom taky trošku líp-brala 2 měsíce Exluton,jenže nekojila,a ty pilulky jí úplně rozhodily,má něco se štítnou žlázou,skoro jí vypadaly všechny vlasy,a byla strašně protivná,a zpocená,a já jsem s ní šel k paní doktorce,aby se tak nebála.A paní doktorka říkala,že to chvilku potrvá,ale že to bude v pohodě.No a taky už není nejmladší,že…Takže bratříčka ani sestřičku už plánovat nebude,tak budu mít aspon všechno pro sebe,heč!!! Jinak už jsem taky zjistil,co to tam běhá a piští v kuchyni-jsou tam takový podivný zvířata,prý to jsou morčátka,už se těším,jak jim vypráším kožíšky.Mamka měla strach,aby mě z nich něco nebylo,ale paní doktorka mamču uklidnila,že když už je chová skoro 4 roky,tak už i já mám vypěstovaný imunitní systém,a bude to bez problémů.(jak se otvírá klec,budu muset probádat…) No,snad se zase brzo přijdem vykecat,je toho pak moc naráz… Tak se zatím všichni mějte mooooooc fajn,a těšte se na jaro,prý to bude prííííííííííí­ímovýýýýýýýý!!!!!!! Papapapapapapapa! Patriček,4.měsíce a mamka Monča(skoro 32) BRNO.

 
Pupina
Kecalka 288 příspěvků 27.01.03 23:16

Evi, ty Vrabcackovy stranky jsou bez ‚www‘ na zacatku! Je to http://rodina.cz/vrabcaci
Hezky si to s Lucinkou uzijte ;)))
Dita a Eden

 
Pupina
Kecalka 288 příspěvků 27.01.03 23:22

Teda Patricku, Ty nas vzdycky spolehlive rozesmejes, budes muset dat mamce trochu pohov at sem ty Tvoje lumparny chodi vypravet casteji!

Zaujalo me to Tvoje prohybani: ja se taky kroutim jak zizala div si krcek nevykroutim (o zadech nemluve) a myslim, ze to tak delaji vsechna mimina! Tak jsem Te jen chtela uklidnit, ze kdyztak budeme misuge dve…
Dej vedet jestli Te tam ta doktorka fakt poslala a jak to dopadlo a maminku uklidni, urcite to nic neznamena!!!

Eden a Dita

PS: Morcatum zdar! My bohuzel zadna nemame, ale kdyby to piskalo jak popisujes, urcite bych je radne oslintala, tak se urcite mas na co tesit!!!

 
Tony1
Stálice 83 příspěvků 28.01.03 14:22

Ano, ano, i my ti přejeme všechno nejlepší, ať jste obě zdravé, dobře naložené, psavé a veselé!!! A ať se máš s Eden jako v ráji :o)
Mája + Toník

 
Milada01
Kecalka 174 příspěvků 28.01.03 21:40

Dito, přejeme dodatečně taky všechno nej, hlavně to zdravíčko Vám oběma a ať Ti to stále tak hezky píše (moc chválíme stránečky o výživě!!!).
Milada a Adámek.

 
Anonymní  29.01.03 09:21

Ahoj ukecaní mimísci a maminky,
už jen stručně:
Evčo,Ondra je 19.7., takže je ještě RAK.I podle numerologie je citlivý človíček a jediné ,co opravdu nesnáší-když ho někdo ignoruje…Jinak 2-je číslo empatie (schoponost vcítit se do pocitu druhých),takže citlivější budou asi všechny děti narozené v r.2002.

Dito, moc gratulujeme k narozeninám!Pře­jeme Tobě i Eden hodně zdravíčka!!

Zuzko,díky za velmi pěkné vysvětlení ,proč se mimča bojí příbuzných..

papa Andrea a Ondra

 
Milada01
Kecalka 174 příspěvků 29.01.03 09:58

Jé, tak to je Ondrášek přesně o měsíc starší než náš Adámek. Moc pozdravujem.
Milada.

 
Pupina
Kecalka 288 příspěvků 29.01.03 11:32

Holky a mimitka,
diky za prani, udelali jste nam moc radost;)))
Dita a Eden

 
Evka1
Povídálka 15 příspěvků 29.01.03 17:17

No jo, vidíš to! Jsem já to ale motovidlo, jasně, že pět měsíců!!! Nevím na co jsem myslela.

Štěpán v noci vlastně neřve vůbec ( až na pár výjímek, kdy teda fakt vřeštěl. A to připisuji větším problémům s větříky). Většinou se začne vrtět a tak-nějak kňourat a kopat a hekat. Zkusím dudlík a když ho opakovaně plive a kňourání zesiluje vezmu ho a nakrmim. Pak se okamžitě překlopí s otevřenou pusou na bok a čeká na prso. Jedině když mi to trvá dýl, tak začne nespokojeně kvičet. Je fakt vidět, že má hlad ( i když po třeba po hodině a půl mu to teda nevěřim!!!). Přebalování je naprosto v klidu, spíš se mě snaží rozesmát, protože kouká a směje se a kope nohama jak divej, ale já se s nim radši vůbec nebavim, aby si nemyslel, že už je ráno. On je vlastně docela usměvavý mimino. Buď rovnou řve nebo se směje. Nikdy se netváří nějak vážně.

To přesunutí postýlky rozhodně zkuste. Většinou to zabere. TAky jsme holku stěhovali. A Úspěšně.

Zdraví
Eva

 
Anonymní  29.01.03 20:48

Jo,jo my se taky připojujeme…milá Eden, přeju ti, aby ti taková maminka jakou máš ty, vydržela co nejdýl…
No to se nějak slučuje , že? Když přeju Eden, tak přeju hlavně její mamince :o)
Já jsem malej, ale už tááák fikanej :o)
Papa Kubík (13.t) a trochu závistivá mamka (33 !!) :-O

 
Ivik4
Závislačka 3152 příspěvků 29.01.03 20:52

Ahoj holky!
Malej si teď oblíbil, když mu před spaním zpívám (což vzhledem k mému hudebnímu hluchu dost obdivuju, moji učitelku hudebky by to asi dost vyděsilo? chi chi), ale můj repertoár končí u Skákal pes a Pec nám spadla. Nevíte, jestli neexistuje nějaký zpěvník nebo kazeta s dětskými písničkami? Případně i na internetu? Nebo nějaká říkadla? Abych se mohla zdokonalovat. Já umím ze všeho tak první dva tři rýmy a tím končím.
Chci si udělat takovou malou anketku: Pomáhaj vám mamči tím, že vezmou miminka třeba ven? Nebo vám sem tam přinesou něco dobrého na zub? Mě to bylo manželem dnes tak trochu vyčteno ? asi má pocit, že bych to měla všechno zvládnout sama. Ale já na tom nevidím nic špatného. Mrňousek si aspoň užije vzduchu, já zatím stihnu doma leccos udělat a pak mám na něj o to víc času. Co si o tom myslíte vy?
Mějte se krásně a pozdravujte mimísky.
Ahoj
Ivča a Mojánek (10 týdnů)

Vložit nový komentář