Z deníku šílené matky III – Malý návod, jak...

dvojmatka  Vydáno: 15.01.13

Než se mi podařilo otěhotnět, tak mi kdekdo tvrdil, že až budu mít dítě, už nebudu stíhat se o sebe tak starat! Že nebudu stíhat vařit ty svoje dobroty! Že nebudu už nikdy chodit do baru s kámošky a na masáže a tak podobně! Mám 3 děti, které se narodily během roku a půl! A jak to tedy doopravdy je? Popíši vám, jak stíhám to, co považuji já za priority, takový malý návod, jak.

to šuple doslova vyrvaly...
3 komentářů

Jak ze sebe ráno udělat člověka!

Mimino si brouká v postýlce a já slyším dva zipy od spacích pytlů našich dvojčat, jak se šourají z pokoje do ložnice! Vykouknou na mě dvě hlavy s rozcuchanými lokýnkami, s úsměvem a říkají: “Huňat! Pití!“ (v překladu: „Matko, sundej z nás ty pytle a dej nám napít!“) No nechce se mi, ale co můžu dělat! Potácím se z ložnice do obýváku, kde už mě Pepulka obdarovává nádherným úsměvem (za takový bych život dala)! Vyndávám ho na zem a kolotoč přípravy mléka pro mimino, čaje pro holky a kafe pro mě, je už tak rychlý, že ve chvíli, kdy si Pepíno drží lahev, holky upíjí čaj s hrnků se čmelákama, tak já usrkávám kafe a tupě zírám na zapnutou televizi! Pár loků stačí k tomu, abych už nabitá energií pobíhala po bytě, převlékala děti a chystala si prádlo do koupelny! Ranní sprcha je pro mě nutnost, nemůžu bez ní žít! Mimino se plazí a mezi dveřmi mě se zájmem pozoruje a já mezi vodou a šamponem stékajícím mi přes oči hlídám ty dvě ďáblice! Neuhlídám, a tak mi část oblečení nahází do vany a část roznesou po bytě! Sprchování a umytí hlavy zabere asi 10 minut. Hledání ručníků a oblečení po bytě další 3 minuty! Nasadit čočky, vyfoukat vlasy je otázkou asi 5 minut! Zuby si čistíme s holkama společně, sedí na vaně a úžasně mě napodobují! A pak ty dvě začnou řvát: „žasyyy!“ V překladu „řasy“, což je pro mě pokyn, že se mám namalovat! Nojo, někdo se tak narodil a někdo prostě potřebuje Maybelline! I moje děti si nejspíš myslí, že jsem hnusná a musím si na ksicht nějaký ten obličej namalovat :-) Popadnu kosmetickou tašku a jdeme do obýváku, holky zasedají na sedačku, mimino se plazí za námi, stavím na stolek zrcadlo a jdeme na to! Vše, co na sebe matlám já, musí mít holky taky! Trvá to asi 7 minut, já z toho vylezu jako celkem koukatelný model ženy a holky, jako rozcuchaný batolata s hnědočerveno­černými fleky po obličeji! Nejvíc jim sluší ta jejich „žasenka“, kterou rozmatlají a vypadají, jakoby měly monokl :-)

Kterak dobrotu dle Z. Pohlreicha a koláče dle babičky připravit!

Když otevřu skříň s potravinami, jakoby to znamenalo „všechny děti sem“! Vrhnou se na ní a rabují! Do mísy sypu suroviny, přilévám kvásek a hnětu těsto a přitom špinavýma rukama odebírám dětem z rukou: Rum, balsamiko, cukr a tak podobně! Hotové těsto dám kynout! Sestavím mlýnek a snažím se umlít kus krásný hovězí plece! Maso se navíjí na nože a mlýnek nemele a nemele! Mezitím děti dotáhly do kuchyně svoje lůžkoviny, pár bot z botníku a tekuté mýdlo a snaží se to do peřin vymačkat! Kdyby šlo popsat ten jejich blažený výraz, jak těmi ručičkami čvachtají a mají z toho obrovskou radost! Umyji si ruce od masa a likviduji pohromu, kterou napáchaly, sedím v koupelně a brečím, že oběd dneska nebude a ještě vyhodíme kus drahého masa! No – nakonec stačí se uklidnit, rozebrat mlýnek, obrátit nože a zkusit to znovu! Hurá! Maso semleté!! Ochutím, uplácám burgery a jdu kouknout na těsto, krásně kyne! Děti si hrají! V obýváku, předsíni a jejich pokoji je neskutečný binec, ale neřeším to, teď ne! Hrají si a neotravují, to je třeba využít! Rychle připravím avokádovou majonézu a zaneřádím si celou kuchyň! Opeču burgery a dám je odpočívat pod poklici. Opeču housky a cibuli a můžeme podávat dobrotu! Holky dostanou na talíř plně propečený kousek s bramborovou kaší a pro mě výtečný šťavnatý (ne do mrtva propečený) burger s výtečnou majonézou, manžel si pochutná, až dorazí z práce. Neopečené kousky zatím putují zatím do lednice! Mimino se po obědě odebere do postýlky, s divoškami tak trochu poklidíme a jdu se pustit do toho krásně nakynutého těsta! Plním tvarohovou směsí, zabalím, pak důlek, do něj povidla, drobenka. Když vybírám cukr ze skříně na potraviny, tak na zem vypadnou ozdoby z jedlého papíru. Nevšímám si toho a dodělávám koláčky! Vypadají úchvatně, nechám dokynout na plechu a pomašluju vejcem a šup s nimi do trouby, jsem v rauši! Miluju přípravu pokrmů, miluju dobré jídlo. Pláč mimina a řev dračích dětí mě probouzí z rozjímání. Vyndám mimino z postýlky na hrací plochu a vyděšeně koukám na tu spoušť, co zas holky během chvíle vytvořily! Mimino se ve chvíli s radostí plazí mezi totál rozcupovanými, papírovými ozdobami, legem, chrastítky, vylitým pitím, lůžkovinami a ocucává tátovo botu z botníku, které mimo jiné ty dvě vykramařily! Tak jo, opět likviduju pohromu a přitom hlídám koláčky a užívám si vůni, linoucí se z trouby. Když přijde manžel domů, tak se nejdřív blaženě usmívá, když cítí vůni a vidí dobroty, pak se ale zamračí a s humorem jeho vlastním řekne: „sakra, to Ti musím udělat čtvrté dítě, abys přestala vařit? Podívej se na mě, jak vypadám!“ No jo, tak trochu se mi za těch 6 let se mnou zúročil, cca o 25 kg :-)

Kterak se vypravit ven

Mezitím, co mimino pospává po jídle, a dvojčata si hrají, jdu vymyslet, co na sebe! Nojo, jsem exot – já vím! Ale prostě sportovní a outdoorové oblečení mi nejen nesedí, ale ani nesluší! Při velikosti 32/34 výrobci sportovního oblečení jaksi nepočítají s tím, že by holka měla v pase 60 cm a prsa C a zaoblené boky! Takže jsem na mateřské prostě styl nezměnila! Pravda, nenosím kostýmky, jako do práce, ale minisukně a podpatky stále patří do mého šatníku. No dobře, dneska teda nebudu žehlit a natáhnu na sebe legíny a dlouhé triko, do předsíně hodím kabát, šálu a kabelku a vyberu oblečení pro děti! Schválně jsem to jednou stopovala! Přebalení a převlečení z domácího do venkovního, zimního oblečení všech tří, včetně uložení mimina do kočáru mi trvalo 9 minut! Základem je, abych byla první oblečená já a měla u východu připravené boty a vrchní ošacení. Pak stačí na střechu kočáru, který stojí na chodbě, hodit deku, hračky a případně balíčky, co je třeba vzít na poštu. A pak se jde na děti! Je fakt, že nemám super „vystajlovaný“ děti – na to není čas! Obdivuju všechna ta miminka v dobře padnoucích džínečkách a pidi botičkách na okrasu, jenže než bych tohle na dítě navlíkla, tak oblečená na ven, v přetopeném bytě bych chcípla! Takže mimino dostane body, punčochy, mikinu a vyteplený overal, čepici a šup s ním do kočáru! Na holky navlíkám v rychlosti trika, punčochy, gatě, svetry a posílám do předsíně pro boty, ty si zvládnou nasadit samy, někdy se i trefí na správnou nohu. Mezitím na ně rvu čepice, šály a bundy a je to! Otevírám dveře a hurááá, dvojčata už umí dokonce i poslouchat, a když se obouvám a beru kabát se šálou – stojí ve dveřích, drží se kočáru a nezdrhají na schody! Když zavelím „do výtahu!“, tak jdou do výtahu, když zavelím, aby vyšly ze vchodu ven a čekaly, než v kočáru zabalím mimino, tak čekají, ohooo! Jak je sakra znát těch pár měsíců navíc ve vývoji těhle pidižvíků :-)

Jak se 3 mrňaty nakoupit

I tady je obrovsky znát, to, že už jsou batolata moudřejší a nakupování zvládáme tak, že si tlačí společně svůj malý vozík nebo nesou společně košík a stojí, když řeknu, aby počkaly, a já mám možnost vybírat zboží. Pravda, občas se v košíku objeví i zboží, co jsem si nevybrala :-) Každopádně batůžky s opicemi, které fungují jako kšíry, jim dávám už jen jako sichr, kdyby náhodou nechtěly poslechnout a před přecházením silnice se nechtěly chytit kočáru nebo mě! Nebo kdyby mi hodlaly v obchodě zdrhat! No občas se to prostě ještě vyplatí! Ať si kritici myslí, co chtějí! Než mít 5 minut slávy ve večerních zprávách na Nově se srdceryvnou muzikou a placatý děti pod autem, tak radši přetrpím pár přiblblých pohledů a keců o tom, že jako „chudáci děti“ a že za nich to nebývalo! Jasně, že jo! Za nich nebývalo na silnicích tolik aut, za nich nebývalo tolik silnic, tolik silných aut, který řídí prominentní hoši s drogami a alkoholem v krvi, prostě ať se jdou vycpat! Miluji svoje děti a udělám vše proto, abych je ochránila. Když míjím další remcající čumily s touhle myšlenkou, netuším, co mi moje, jinak venku zcela poslušná a hodná dvojčata předvedou za chvilku! Vcházíme do Taka, kde jsem předevčírem koupila podprsenku a jdu ji vyměnit. Moje hodné děti, které vždy stojí poslušně u kočárku a hlídají brášku a čekají, až nakoupím, se změní ve zvířátka, která pobíhají po prodejně, věší se na stojany s oblečením, shazují oblečení, prodírají se mezi stojany s bižuterií, snažím se ty cvoky pochytat, kočár odstaven opodál, je to nadlidský výkon, v tom zimním oblečení už jsem zpocená a rudá vzteky a holky pobíhají a jejich zvonivý smích zní celou prodejnou! Prča je pozorovat lidi okolo – většina je pobavena, jiní mě litují a pak je tu hrstka těch, co nechápou, jak můžu mít tak nevychované děti! Věřte – ani já to nechápu, vždyť se tak snažím! Pročtené mraky knih, článků v časopisech i rady na netu, jak to, že to sakra nefunguje? Když se mi podaří děti odchytit, popadnu je za vodítka a přitáhnu ke kočáru, vyberu jednu podprsenku a táhnu dovádějící děti ke kase, tam mi prodavačka říká, že cena nové podprsenky je menší a jestli nechci ještě něco, se zmítajícími dětma v jedné ruce sáhnu druhou rukou po náramku u kasy a se všeříkajícím poloúsměvem jí ho podávám! Musím podespat storno, prodavačka drží papír, podepisuju se a držím děti, co se zmítají na vodítkách, všichni se baví, kromě mě! Doplatím a zavelím k ústupu, leč ejhle, děti leží na zemi, chechtají se a že jako nepůjdou, ovládají mě emoce a neznám bratra, ani své děti a tlačím kočár, vytírajíc s dvojčaty podlahu Taka až ke vchodu! Tam ty dvě postavím na nohy, plácnu po zadku (haha, přes vyteplené gatě, punčochy a plínu to fakt bolí) a domlouvám jim! Dělají si ze mě srandu, tak mají smůlu a půl cesty jdou „na krátko“ na vodítkách! Je to pro ně potupa, protože už dlouho tahle chodit nemusí, tak řvou! Ne, fakt vůbec nejsme středem pozornosti! V půli cesty to vzdávám a pouštím je! Oči jim září, a když jdeme kolem parkoviště, tak ukazují na auta a pojmenovávají je, Opel, Kia, Ford, jsou šikovná ty moje zlobidla! Dřepnu si, obejmu je a pusinkuju a přitom jim šeptám do uší, že je mám ráda a že by mě neměly tak zlobit! Smějí se a říkají „ráda!“ Vše odpuštěno! Jen do Taka radši dlouho nakupovat nepůjdu – jedna ostuda stačila! :-)

Jak si dojít na masáž nebo ke kadeřnici

Tchyně si troufne holky pohlídat, ale jedině doma, ven se s nimi neodváží! Tak fajn! Nechávám ji s dračicemi a pokyny na krmení doma svému osudu a jdu s miminem! On je tak zlatý! Po cestě usne a celou dobu v kadeřnictví spí a spí a spí, a já kecám s kadeřnicí o tom, jaká je to sranda mít děti, nemůžu tu mladou holku přece strašit :-) Doma najdu děti skákající babičce po hlavě a babičku s očima na vrch hlavy a rozcuchanými vlasy! Ptá se mě: “jak je proboha to DVD cvičení s Míšou dlouhé? To se už nedá poslouchat!“ A prý se diví, že mě ještě z toho DVD i z ječení těch dvou čertic nehráblo (jak ví, že mi ještě nehráblo?) :-) Pevně doufám, že příště bude chtít zase hlídat :-)

Jak dojít zapařit

Mám dvě možnosti! Nechám manželovi večer všechny děti uspané doma a jdu! Nemá šanci odporovat! Když mi kámoška říká, že ho mám teda vycvičeného, tak nechápu, jak jako vycvičeného? Je to spolupachatel a jejich otec. Miluje je a zvládá se o ně postarat se vším všudy! Anebo odjedu s miminem k našim na Šumavu, těm nechám na krku večer mimino a manželovi doma dvojčata a jdu se odreagovat! Když se pak manžela ptám, jak to zvládnul, tak trochu naštvaně řekne, že polívka, co byla uvařená pro holky, jim nějak nechutnala, a tak mu doslova sežraly tu jeho gulášovou – pěkně okořeněnou – čím víc pepře, tím víc se olizovaly! Takže musel nakonec do Mekáče! A prý jestli nevadí, že šly večer spát bez koupání a čištění zubů? :-)

Jak se dětem věnovat a rozvíjet je

Jdeme na procházce a zpíváme si „skákal pes, přes oves…“ Vaříme, holky sedí na kuchyňské lince, mimino na zemi a říkáme si „jedna, dva, tři, čtyři… pět, cos to Janku, cos to sněd….“ „Tohle je vejce – snáší ho slepička, jak dělá slepička? Správně, dělá koko“. Přebaluji mimino a prosím dvojčata o spolupráci: „Johanko, přines mi plínku“ Libuško vyhodíš, prosím plínku do koše?“ Mimino se snaží shodit vázu, už nemusím ani nic říkat a jedna říká „Pepíčku, tytyty“ a druhá ho za nohy tahá pryč :-) Jdeme vyprázdnit myčku – pomáhají uklízet nádobí a přitom se ptají „co to je?“ Opakují slova a ukládají nádobí. Něco vylijí, dostanou hadr do ruky a musí si to po sobě utřít, jasně, že to musím dokončit já, ale to hlavní, pochopit, že se to musí utřít, si snad zapamatují! Holky zavelí: tanyny! Pouštím jim písničky – je jim vcelku jedno, jaký je to styl, musí to mít rytmus a melodii, trsají na Landu, DJ Boba, Tomáše Kluse, Adele, Mozarta, UB 40, Divokého Billa. V postýlkách vyprávím pohádku a naběhnu si s Perníkovou chaloupkou, protože nutně musí vidět svítící stromeček v obýváku, když mluvím o Jeníčkovi, kterak leze na strom, pak strašně moc chtějí jíst perníček, o lopatě už radši nevyprávím, aby mě nechtěly vytáhnout na pískoviště s lopatkami :-) Ne – opravdu nestíhám chodit na všechna ta „plaváníčka, cvíčeníčka, masážičky“ a kdoví co ještě, ale nemyslím si, že bych svoje děti o něco ochuzovala! Prostě vedle mě vyrůstají jako dříví v lese – žádné podněty navíc! Snad je opravdu moc neochuzuji!

Jak mít byteček jako klícku

Tak tady se přiznám, že nezvládám! Zvládala jsem tak cca do věku 9 měsíců našich dvojčat! Pak začaly cíleně a zákeřně likvidovat vše, co se dá! Pamatuji si, když coby párměsíční, plazící se mimino, Líba urvala první podlahovou lištu, jak to manžel těžce nesl! Hodiny se snažil z lišty dostat to super lepidlo, které na ní drželo a nechtělo se pustit, a jak lištu pak nadšeně lepil zpátky a kochal se, že už zase máme hezký byt! Po pár dnech se mu snad chtělo i brečet, když ta samá lišta a ještě asi 3 další byly odloupané! Dneska to vypadá tak, že už nemáme ani jednu :-) Musím se tedy pochválit – stěny před uměleckými díly našich dětí jsem ubránila dlouho – skoro do věku dvou let! A naše pohovka?? Možná, že i bezdomáči pod mostem mají čistější a hezčí :-) ale zase… skoro se mi nechce ji vyhodit! Jsou na ní prostě vzpomínky – prvně počůraná od Johanky (3měsíčního mimina), když zbrklá matka po koupání dvojčat zapomněla jednomu z nich nasadit plínu a nalívala do něj mléko! První čokoláda! Sudocream, rozmatlaný po dětech i půlce sedačky během 3 minut, co si matka dovolila odskočit na záchod! První kaše i brokolice… taky nějaká ta loužička, která utekla při sledování čmeláků a nočník je tak sci-fi záležitost! A těch gurmánských zážitků? Emanuel Ridi i Zdenda P. by měli radost ze všech těch dobrot, co jsou dneska flekama :-) A dětský pokoj! Och, jak já si na něm dala záležet – pečlivý výběr barev stěn, postýlek, dekorací, krásné závěsy a záclony za mraky peněz! A manžel kouká na pokoj – pomalované zdi, otlučený nábytek, na nábytku všude nalepené nevzhledné dětské pojistky proti otevírání, strhané záclony i závěsy – směje se mi a říká: „nějak ta Tvoje vize o krásném, sladkém dětském pokojíčku dostala na frak, co?“ Haha, ffftipálek jeden! :-) A úklid? Nějaký moje vnitřní já trochu trpí, ale co nadělám! Ještě nějaký čas nebudou mít věci své místo, ještě nějakou dobu se budeme lepit doma k podlaze, i když jí vysávám několikrát denně a vytírám už jen ty „nehody!“ Podlaha, co se proti sluníčku leskne a nemá jedinou šmouhu? Bílá kuchyňská linka bez cákanců od pití a tlápanců od špinavých pidiručiček? Stůl a ostatní nábytek bez prachu a nalepených kousků sušenek, křupek a rajčat, uklizené šuplíky a police s nádobím, poskládané oblečení ve skříních, atd. atd, to vše je už dlouho mým snem, když si manželovi postěžuji, že bych jako chtěla mít hezky uklizeno, tak mi říká „no vidíš a já myslel, že Ty sci-fi nerada!“ Každopádně před dětmi jsem měla systém – přes týden běžný úklid a každý víkend ten větší, a dneska? Kolikrát ani nevím, co je za den! Řídím se televizí…když ráno běží snídaně s Novou a večer Ordinace v Růžové zahradě, tak je úterý nebo čtvrtek, a když tam jde ještě větší houby, tak je víkend! Vše uklízím tak nějak za pochodu, bez systému – ten prostě s těma dvěma čerticemi vymyslet nelze! Takže když sázím boty zpátky do botníku, když ho vykrámovaly, tak ho zároveň otřu mokrým ručníkem, který holky vytahaly a namočily v koupelně! Když přebaluju mimino na zemi na puzzlích a všimnu si prachu na televizi a stolku pod ní, tak ho utřu bodýčkem, který jsem z něj stáhla! Když se holky zlejí čajem, tak to z nich svlíknu a vytřu s tím i tu podlahu – já vím, já vím… hrozné! Ale za jedno šetřím kroky do komory pro hadr a za druhý – ta trika z Tesca plná fleků, která mají fakt jen na doma, mě opravdu nemrzí! Když mimino spí, pustím holkám čmeláky nebo krtka a mám pár minut na vyluxování a vytření – no – holky strašně baví ta kluzká podlaha, takže naše tmavě hnědá plovoučka proti slunci – opravdu nevypadá jako vytřená a když tam za chvíli nakydají jogurt a vytřou ho vlhčenými ubrousky, tak si asi každý dovede představit, jak se podlaha leskne :-) Ale to je fuk – radši binec a veselo, než prázdný a krásný a tichý byt! Ten zvoniví smích, co se tu mezi bordelem line, ten přece stojí za to!

Jak se nezbláznit

Jo tak to mi někdo poraďte! Obávám se, že z tohohle zdravá nevyjdu. Kdybych nechala změřit decibely v našem bytě, tak by tu hygiena zrušila provoz! Ty dvě dokážou vyloudit zvuky, že mě z toho v uších bolí, ale nějak jsem si zvykla! Byly doby, kdy jsem lítala k nim do pokoje s každým zavřeštěním! Teď už tam letím jen tehdy, slyším-li před tím dutou ránu! Každopádně řev je cosi, co patří do mého běžného života a už ho ani nevnímám a tak se strašně divím tomu, proč mi lidi v telefonu říkají, jestli bych nemohla jít někam, kde je klid, když pro mě dvojčata jezdící na odrážedlech po plovoučce a radostně při tom výskající jsou lahodné ticho!? Ty dvě v podstatě řvou od rána do večera – řvou radostí, řvou vzteky, když jim něco nedovolím, řvou, když se o něco rvou, a to je cca 75 % času z celého dne! Každou chvíli za mnou jedna z nich nebo obě přijdou s šíleným ječákem a slovem „bebí“ a ukazují hluboký a krvavý kousance a škrábance nebo se drží za hlavu, kde mají vytrhané chuchvalce vlasů, které pak nacházím po bytě! Jsou dny, kdy si říkám: „tohle můžu přežít buď já nebo ty malé potvory!“ :-) Do ložnice za mnou chodí třeba celou noc – nejdřív jedna – tulí se, chvíli spí, pak se zvedne, odejde do své postýlky a za chvíli je zase u mě, to trvá třeba 2 hodiny, když už konečně usne, tak se rozhodne mimino, že má hlad, jdu udělat mléko a když ho uložím, ta druhá dostane hysterák – asi nějaký druh nočních děsů, takže je zas u nás v ložnici, kde jí ale ruší manželovo chrápání, tak odchází pryč a zase zpátky za mnou. A když už usne, tak usínám já a budí se mimino – hlady. Když všichni usneme – manželovi zvoní budík! Jednou ho za to zavraždím! Má blbý to, že spí u okna, bydlíme v devátém patře! Dobré pro něj je, že váží jednou tolik, co já! Když už zabírám, zatímco je muž ve sprše, budí mě ty roztomilé kudrny, že mají žízeň! Chce se mi vraždit! Mají štěstí, že jsou tak roztomilé! Dělám pití a ony stojí u mimina a říkají: „Pepíček špinká“ „nojo, špinká“…“pepíček zbudij“ „zbudij, no“…“ahoooooj, Pepánku“ „nažďááál Pepánku“. Tak jo  – rovnou chystám mléko pro mimino a sobě vařím kafe! Hlavně si nesmím zapomenout vzít prášky na štítku, než se pro ně natáhnu, už mě za triko tahá jedna z holek a nutně něco potřebuje, hned poté musím přebalit mimino, pak obě žádají něco hezkého na sebe, stihnou se poprat, takže řeším jejich odtrhávání od sebe a běžím usrknout kafe, abych se probrala a… je to v pytli! Prášky jsem si zase nevzala a musí se brát na lačno – turek s cukrem a mlékem mi to jaksi překazil! No tak třeba večer, pár hodin po jídle! A už to začíná! Řev jako blázen a ty dvě se rvou o houpacího kohouta – odtrhávám, ošetřuji rány, domlouvám jim a učím je se omlouvat! A za pět minut můžu dělat to samé! Dostaly nový regál na hračky – na mou žádost! To byl ale nápad! Jednak ho používají jako prolézačku a jednak je strašně baví vysypat všechny šuplíky na jednu hromadu. A větší sranda je, když prostrčí ručičku otvorem v šuplíkách svých skříní a vytahají svoje vyžehlené a poskládáné oblečení, povlečení na postýlky a nahází to na hromadu k hračkám, pak urvou na botníku další dětskou pojistku a na hromadu hodí ještě boty, a pak si na hromadu sednou v rukách netekoucí lahve s brčkem a pitím, upíjí, ale nepolykají a plivou to na tu hromadu! Když je tak najdu – málem mě trefí šlak! Dostanou na zadek, dostanou kázání a za mého řevu se vše uklízí! Do šuplíků naházím hračky bez ladu a skladu a se svými 48 kg táhnu nový regál (má asi 25 kg) do ložnice, kde ho vzteky vyndám na komodu – nechápu, kde beru tu sílu! A holky jsou prostě bez hraček a my máme v ložnici kus nábytku, který se tam nehodí! Možná se ptáte, proč pořád nemluvím o tom, co mimino! On je prototyp dítěte, co by si každý přál – hodný, žravý, spavý, usměvavý miminko! Dám mu hračky a zabaví se. Pofňukává – dostane napít, křupku do ruky a je zas samý úsměv! Nemusím sledovat, co dělá, to za mě dělají dvojčata a rády žalují nebo upozorňují, že pláče a tak! Mít jenom jeho, tak mohu v klidu prohlásit, že mám tu dovolenou… mateřskou :-) No a zatímco vařím a Pepíček se na mě směje, když mě pozoruje, tak ty dvě zas cosi vytváří! Jdu se mrknout! Já blbka zapomněla zamknout na záchod a do koupelny, takže jedna se ráchá v hajzlu a druhá stojí ve vaně a cachtá na sebe můj drahý šampon! Vrrr! Obě umývám, špačkuju a rychle běžím hlídat jídlo na sporáku! Když jdu vydrhnout záchod a koupelnu a zasekám se tam na pár minut, ty dvě nezahálejí! Dotáhnou si židli k lince, jedna vyleze nahoru, otevře šuple s příbory a podává je ségře dolů, vše naskládají na zem, dál jí podává Pepínovy lahve a umělohmotné lžičky, nahází je na tu hromadu, a když objeví krabici s Pepíčkovou instantní kaší, tak ten otevřený šuplík a hromadu příborů a lahví na zemi zasypou tou kaší! Já se chvíli kochám leskem ve vydrhnuté koupelně a na záchodě a jdu zkontrolovat děti! Už to nedávám – jen vykulím oči, uteču do ložnice, zavřu za sebou dveře a ječím a ječím a ječím! Kopu do krabic s oblečením, třískám s věcmi a řvu! Po chvíli je mi zase fajn a jdu do kuchyně uklidit tu spoušť! Na holky se radši nedívám, nemluvím, dělám, že neexistují, mluvím si pro sebe a přemýšlím, kde asi seženu číslo na Bohnice. Vytřu celý byt, protože ty dvě roznosily na svých chodidlech instantní kaši všude a ta se lepí jako blázen! A když pak sedím v obýváku a hraju si s Pepíčkem a naivně si myslím, že ty dvě si taky hrají, tak mě vyvedou z omylu, když slyším čvachtání! Opět sají pití z netekoucí lahve, plivou na podlahu v předsíni a rozmazávají a myslí si, že je to děsná legrace, nadechuji se, polykám řev, otevírám koupelnu, napouštím vanu, beze slov svlíkám dvojčata a rvu je do vany, vytírám podlahu, uklízím binec, vytahuju holky z vany, utírám, oblíkám a ukládám do postýlek! V rychlosti vykoupu, nakrmím a uložím i Pepíčka a kecnu si na zadek a říkám si: „no jo, no! Mám, co jsem chtěla! Chtěla jsem dvojčata? Mám je! Chtěla jsem, aby to nebyly děti pecky? Mám je! Chtěla jsem další dítě brzo po dvojčatech? Mám ho! Chtěla jsem, aby to byl kluk, je to kluk, chtěla jsem, aby byl zlatej a je! Takže vlastně mám, co jsem chtěla!“ A že z toho nevyjdu zdravá? No takový je život!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.8 bodů
Stránka:  1 2 3 Další »
 Váš příspěvek
 
Tasemnice
Ukecaná baba ;) 2397 příspěvků 15.01.13 11:00

Jsi obdivuhodná a výborná máma. ten deníček je napsán bombasticky. Přeji hodně pohody a zdravá dítka :)

 
Skytafka
Závislačka 4164 příspěvků 15.01.13 11:26

Páni, to musí být přímo šílené :D Deníček je sice dlouhý, ale je vážně skvěle napsaný :palec: A i když tobě asi občas do smíchu moc není, mě teda pobavil ;) Musíš být skvělá máma, smekám :potlesk:

 
Kačka1977
Ukecaná baba ;) 1993 příspěvků 15.01.13 11:35

Vždycky jsem hrozně chtěla dvojčata a teď jsem šťastná za jedno. Krásně napsaný - no a smekám před tebou - já bych v tom blázinci asi už byla. :potlesk: :mavam:

 
ajous76
Zasloužilá kecalka 798 příspěvků 15.01.13 11:48

Tak takhle krásně napsaný deníček jsem už dlouho nečetla. Jsi skvělá a já ti držím pěsti ať to číslo na Bohnice ještě dlouho nenajdeš :)Jinak ti přeju hodně zdraví a tvým sluníčkům také. Drž se :)

 
Verunka93
Kecalka 348 příspěvků 15.01.13 11:55

:potlesk: parádní deníček, přečetla jsem jedním dechem a moc mě pobavil. Pěkná práce a šikovné děti

 
cassy
Ukecaná baba ;) 1825 příspěvků 1 inzerát 15.01.13 12:19

Tak tenhle deníček nemá chybu a tebe obdivuju za umění se nezbláznit a neskutečný nadhled! Tohle bych nedala. :potlesk: :potlesk: :potlesk: Až budeš mít chvilku, zase napiš…dnes jsem měla blbou náladu a díky tobě je svět hned veselejší!

 
Black_Orchids
Závislačka 3685 příspěvků 15.01.13 12:28

Nazdar :mavam: pěné čtení :palec: super, že jsi neztratila nadhled :kytka:

 
jruz
Zasloužilá kecalka 871 příspěvků 15.01.13 12:31

Mám jen jedno děcko, ale babička s dědou při hlídání vypadají stejně ztrhaně, jako Tvá bábi…ovšem princezny Ti teda řádí :mrgreen:

joooo, a super úsek o uklízení, jak se mi ulevilo, že nejsem jediná, která zrovínka sundaným bodíčkem leští podlahu - tuhle na mě skorotchýně koukala jak na vraha, že tím hezkým tričkem šmrdolím tu vylitou polívku, tož jsem jí vysvětlila, že normálně sní zbytky pod stolem pes, ale tekutiny mu moc nejdou, páč by si zadřel z té staré dřevěné podlahy třísku do jazyka - :)

ale že člověk v sobě při návalu adrenalinu najde sílu, co? (viz tvá pasáž o stěhování 25kilového regálu)…mladej mi takhle stěhoval ve svých 10kg akordeon vážící 15kg!! měla jsem z toho mžitky před očima a čekala vyvalenou kýlu. vyvalil akorát vztekle oči, že mu beru jeho „hračku“ za 20 tisíc :lol:

tož se drž :palec:

 
amanda1979
Kecalka 488 příspěvků 15.01.13 12:37

:D
Deníček má spád a perfektně se mi četl. Málokdo to umí tak hezky podat. Nechala bych jej přečíst hlavně chlapům. Jsi jednička a skvěle to zvládáš. Už se těším, až si od Tebe zase něco přečtu.

 
jaaaanina
Echt Kelišová 8612 příspěvků 15.01.13 12:41

Krásný, krásný, krásný… :srdce: Jsi úžasná máma a máš skvělý dětičky :potlesk: :potlesk: :potlesk:

 
VeTi
Ukecaná baba ;) 1271 příspěvků 15.01.13 12:43

Bomba, super, paráda :potlesk: :potlesk: :potlesk:… nemám slov, nádherně napsaný a vtipně, ikdyž to opravdu veselé není. Mám dvojky, ale už větší, to třetí jsem si vymyslela až teď, kdy půjdou děti do první třídy. Prostě jsem měla strach přesně z toho, co jsi psala a taky hlavně proto, že jsem se synem byla často v lázních a po rehabkách a to by prostě s miminem dohromady nešlo… také se občas divím maminkám, které mají jedno dítko a ještě hodné, že nejsou schopné se ani po dvou hodinách vypravit z domu. My odcházíme z domu půl hodiny po vytáhnutí dětí z postelí a je to úplně v pohodě :pankac:
Držím ti palečky, aby dračice trošku zvolnily, takový binec co popisuješ mi neudělali naštěstí ani jednou, protože to měli od doby co byly mimina zakázaný :lol: a dobře hlídaný, aby se to dodržovalo :lol:

 
Terezka s Denískem
Závislačka 3578 příspěvků 15.01.13 12:45

:potlesk: Opravdu super deníček hezky jsem se zasmála :lol: vím co to je nám doma běhají 2tá dvojčata 5letý a já mam miminko takže ty zvuky, bordel a chaos je na denním pořádku jenže já to miluju bez dětí bych se nudila :)
Hezky jsi to popsala :palec: držím palečky a hodně zdraví :*

 
paola white
Extra třída :D 12611 příspěvků 15.01.13 12:46

@dvojmatka miluju tvoje deníčky! obdivuju tvoje nervy :lol: :kytka:

 
dvojmatka
Kelišová 5278 příspěvků 15.01.13 12:49

Díky za pochvalu deníčku, ale hlavně za to, že jste to přelouskaly! v tom wordu mi to tak dlouhý nepřišlo…to se omlouvám! ale já jinak psát neumim! ony i ty předchozí dva byly dlouhý :oops:

@Skytafka jo do smíchu mi není a proto si to takhle sepisuju! když si to s odstupem přečetu, tak si říkám, že je to vlastně sranda :)
@cassy - to potěší, když vím, že jsem někomu zvedla náladu ;)
@jruz - je mi jasný, že se v tom vyprávění kdekdo najde…je fajn vědět, že v tom člověk není sám, co? :mrgreen:
@amanda1979 - většina chlapů by Ti na to řekla, že my jsme na tohle stavěný, tak co :lol:

 
dvojmatka
Kelišová 5278 příspěvků 15.01.13 12:52

@paola white jo to mi manžel říká často, že moje nervy obdivuje a když mu třeba volám do práce, že potřebuju, aby mi něco koupil cestou domů…tak se ptá „marihuanu?“ :mrgreen:

 
Jaruschk
Závislačka 3925 příspěvků 15.01.13 12:53

Super deníček, moc pobavil, mám 5 letou dceru a je to stejný drak jako Vaše dvojčata, a 4měsíčního synka, zlatého jako Váš, že ty první děcka, jsou takoví draci co? :mavam:

 
lentilka76
Kecalka 411 příspěvků 15.01.13 13:04

Nádherný deníček, jen si ho budu muset (s radostí) přečíst v klidu ještě jednou, až by moje dvě bambule usnou. Jinak tvrdím pozlatit toho, kdo vymyslel kšíry pro dvojčata. U nás na vesnici, když nás viděli s nimi poprvé, koukali jak… ale s poznámkou - to je výborný nápad. A jedna paní na poště se mě ptala, kde jsem je kupovala, že oni je za chvíli budou potřebovat taky. :mrgreen:

 
Gladys
Vesmírná mluvilka 31606 příspěvků 15.01.13 13:19

Zatím jsem nedočetla, dostala jsem se k 9minutovému oblíkání na ven a musím to jít vydýchat, mám za sebou procházku s dětma, předtím oblékání, venku řev prostředního, vláčení smykem tam i zpět a mám dost… Neskutečně se těším na jaro, až bude stačit na běžné oblečení jen natáhnout bundu, nazout boty a půjde se, ta zima mě asi v téhle sestavě zabije :zed:

 
koblizek8
Závislačka 4671 příspěvků 15.01.13 13:20

Krása.
vtipný manžel :-)

 
Lucinatko
Závislačka 4724 příspěvků 1 inzerát 15.01.13 13:20

Super deníček :palec:

 
tapinka123
Kecalka 407 příspěvků 15.01.13 13:21

Moc krasny denicek, ikdyz to musi byt neuveritelne narocne hodne me i pobavil. Za chvili me ceka porod a tak premyslim jake to asi bude az se mimco narodi. Tak jsem si udelala predstavu :) Nastesti cekame jen jedno dite tak to snad nebude tak narocne, a bude to dovolena (jak jsi psala ze kdybys mela jen to jedno mimco tak by to byla fakt dovolena). Vzdycky jsem chtela dvojcata ale ted uz bych si to asi vic rozmyslela. :)

 
dvojmatka
Kelišová 5278 příspěvků 15.01.13 13:27

@Gladys zimu nenávidím - jsem lvice narozená v srpnu, takže zima je pro mě na depku a k tomu nesnáším to vrstvení oblečení a to jak je člověk nepohyblivej…a když k tomu má naoblíkat ty tři…tak to mám stejně jako Ty :mrgreen: :cert: taky se tuze na jaro těšim :pankac:
@koblizek8 jo manžel je super :lol:

 
dvojmatka
Kelišová 5278 příspěvků 15.01.13 13:28

@tapinka123 přeju, ať je to ta dovolená!! musíš si to „tam nahoře“ objednat :mrgreen:

 
mamaho
Kecalka 398 příspěvků 15.01.13 13:31

Dlouho jsem se tak nepobavila :mrgreen:. Jakožto taky matka 3 dětí obdivuji všechny stejně praštěné matky držím pěsti, aby to přežila každá ve zdraví a s nadhledem. Protože, co si budeme povídat, ono to jinak nejde. :lol: Těším se na další deníček :pankac:

 
Elísek22
Kecalka 366 příspěvků 15.01.13 14:20

Super deníček :palec: :palec: :palec: Fakt jsem se moc pobavila a máš můj velikááánský obdiv, že to všechno takhle zvládáš :hug:

 
Vermilion
Kecalka 305 příspěvků 15.01.13 14:21

Tvoje denicky jsem si precetla s velkym zajmem, jses asi hodne akcni clovek. Vypada to, ze jsou holcicky po tobe. Ja mam jednoho raubire, je taky hodne podnikavej a zvidavej, ale takovou spoust mi doma nedela. Pripada mi obdivuhodne, jak ocividne deti milujes a beres vsechno s nadhledem, ale jak jsem tak cetla tenhle tvuj posledni denicek, chvilemi mi ty popisovane kalamitni situace, co jsou schopny tvoje dvojcatka vytvorit, uz tak roztomile nepripadaly. Jestli bys na ne mozna nemela byt prisnejsi. Vis, kdyz neco takoveho vyvede nejake batole ojedinele, tak jo, je to ve finale usmevne a batole proste objevuje svet, ale kdyz je to na dennim poradku, tak to mozna batole uz dela umyslne, treba kdyz vidi, ze maminka tu spoust dokonce foti, tak si mysli, ze je to desne zabavne a dela to pak schvalne, aby treba i pripoutalo mamincinu pozornost. Pak bude tezke mu vysvetlovat - v tvem pripade jim - co je zlobeni a co ne. Jinak utirani podlahy nebo prachu bodickem - to jsem nezazila, mozna jsem moc cimprlich.

 
dvojmatka
Kelišová 5278 příspěvků 15.01.13 15:07

@Vermilion víš jak, kdybych psala deníček o tom, jak byly celý den hodné, hezky si hrály a nechaly mě i odpočinout…tak by to byla nuda! :lol: to co je tady sespaný, jsou útržky z různých dnů! navíc jsou dny, kdy opravdu nedělají nic, nezlobí, hezky si hrajou a pak jsou dny, kdy jsou na zabití a já nestíhám! nevim, jestli jsou to vždycky nějaký erupce na slunci nebo záleží na tom, jak se vyspí…to fakt netušim :mrgreen: :nevim: každopádně, než jsem měla dvojčata, tak jsem o dvojčatech četla knížku a i podobný příběhy na jednom dvojčatovým webu a psali tam, že u dvojčat je to všechno prostě horší, že ony se navzájem hecujou, podporujou a hlavně rychle realizujou a pokud matka jen na chvíli zaváhá, tak se veze :mrgreen: taky mi to nebylo jasný, jak je to možný…až jsem to zkusila na vlastní kůži! navíc mají povahu po mně - já byla jedna a naši si se mnou sakra užili…tak to mám za to :oops: :lol:

@mamaho tímto zdravím všechny stejně praštěný matky :pankac:

jo a věř, že jsem na ně vyzkoušela všechny možný výchovný metody a máš pravdu v jednom…čím větší dělám okolo toho divadlo, tím víc je to nutí dělat další a další pohromy! takže nejlíp udělám, když nijak nereaguju…což je pro mě - hysterku - dost těžký! a tak mi to dávají sežrat :mrgreen:

 
xpisk03  15.01.13 15:22

Obdivuju tě!!!já bych ječela hnedka, snadno totiž vybuchnu, bohužel :-/ :oops: četla jsem od tebe už víc deníčků, alespoň si to myslim podle stylu psaní a holčiček dvojčátek a musim říct, že byly všechny skvělé! nemám slov, fakt tě obdivuju!!

 
Gladys
Vesmírná mluvilka 31606 příspěvků 15.01.13 15:26

Tak už jsem vydýchala, že já se hrabu z baráku hodinu (a to neoblíkám mimino, jen kuklu, válenky a šup pod bundu v šátku - dneska se při tom šup do šátku tak pos.al, že jsem myslela, že starší děti zase svlíknu a nikam nepůjdem :jazyk: ).

Peču taky moc ráda, poslední dobou čím dál tím víc, ale já ulítávám na domácí pekárně, už ji ani neuklízím z linky, včera byl první celokváskový chleba, dneksa dělám banánovou „bábovku“, teď jsem našla recept na kuřecí paličky v pekárně /oproti mojí troubě má pekárna velkou výhodu - vypne se a tím pádem nespálím pokrm, zatímco přebaluju, kojím, přebaluju, převlíkám… :mrgreen: Minule byla zelenina na pánvičce úplně na padrť/
Pečení je fajn, oproti výchově jsou výsledky okamžitě vidět :andel:

jinak utření loužičky špinavým bodýčkem či teplákama mi přijde úplně normálka, proč kvůli tomu běžet pro nějaký hadr, i tak denně jede minimálně jedna pračka (plíny), nemluvě o oblečení. Navíc odejít od loužičky znamená, že až přijdu, tak bude minimálně rozčvachtaná ručičkou jejího původce :twisted:

 
socina
Závislačka 4095 příspěvků 15.01.13 15:28

Fakt jsem se pobavila :lol: Holčiny jsou úžasný, sice trochu na mašli :lol: Jsou to zlatíčka

 
Vermilion
Kecalka 305 příspěvků 15.01.13 15:56

@dvojmatka Tak to je mi jasny, ze je to psano s nadsazkou nebo tak, aby to bylo zajimave a tento ucel se ti splnil, cte se to vyborne. Kdybys to jednou sepsala do knizky, byl by z toho urcite bestseller. Tak ti preju hodne zdaru a pevne nervy a tesim se na dalsi denicek :-)

 
abeille
Kecalka 450 příspěvků 15.01.13 15:59

Opět skvělý deníček. Tvoje deníčky jsou psaný srdcem mámy lvice, která svoje děti maximálně miluje a je ochotně pro ně obětovat cokoliv. Přeji hodně sil a pevných nervů a taky hodně toho zvonivého smíchu a plno krásných úsměvů. A každopádně se budu těšit na další deníček, nebo rovnou vydání knížky, budu první, kdo si jí koupí:-)

 
dvojmatka
Kelišová 5278 příspěvků 15.01.13 16:40

@lentilka76 jo kšíry jsou super věc! a mě se na ně ptají i maminy s jedním dítkem. naštěstí kladné komentáře na kšíry převažují nad těmi negativními :) @Gladys pekárnu bych brala - myslím, že by mi to hodně usnadnilo život, ale už jí nemám kam dát - malá kuchyň a moc krámů :lol: snad do většího pořídíme pekárnu i sušičku prádla…to zas bude ten život jednodušší!!

banánová bábovka? hoď recept ;)

a k tomu oblíkání - hele na dětech je fakt znát každej měsíc! a Ty máš Ty děti sice taky tři, ale každý v jiným věku! u holek bylo strašný období tak od 9ti měsíců, tak to 20ti měsíců…to jsem se s nima musela doslova prát a když jsem loni byla těhule, tak jsem kolikrát procházku vzdala, protože s tím pupkem jsem neměla kolikrát sílu po probdělý noci :roll: takže Tě chápu!
@xpisk03 - nemysli, já bouchám každou chvíli! :oops: mám za sebou mraky psychologických školení v práci a klient, co mě nazýval krávou a posílal kamsi mě nevyved z míry a ty dvě mě dovedou vytočit na první našlápnutí :mrgreen: @abeille díky :hug:

 
Gladys
Vesmírná mluvilka 31606 příspěvků 15.01.13 16:46

@dvojmatka já ji dávala do skříňky a vyndavala, zabere místa dost. Ale asi bych si ji pořídila i kdyby místo nebylo, ono stačí naházet ingredience do té nádoby a pak ji frknout v pekárně kamkoliv, kde je přívod elektřiny. Jak jsi popisovala ty pšinavý ruce, tak to už neznám :andel:
Recept hodím, až ji dopeču, tak jestli to bude poživatelné :twisted:

 
xpisk03  15.01.13 16:48

Jo ještě bych chtěla zmínit, že díky tomuto deníčku mám pocit, že sterilizátor je výmysl výrobců, jak z přepečlivých maminek vytáhnout snad ještě víc peněz a přitom není potřeba ;) tvoje děti jsou šťastné i když oblizují boty a nic jim není :potlesk:

 
Gladys
Vesmírná mluvilka 31606 příspěvků 15.01.13 16:48

Jo a to jsem chtěla, celkem dost zvažuju ty kšírky. S prvorozeným nebylo potřeba, ale druhorozený je děsný éro. Zrovna dneska jsem si říkala, že na sněhu by se ty kšíry hodili hodně - mohla jsem ho na nich táhnout jako sáňky, když nechtěl jít sám :cert:

 
ostlužina
Ukecaná baba ;) 2468 příspěvků 15.01.13 16:55

Moc pěkný deníček, dlouho jsem se tak nepobavila.:-)Klobouk dolů před tebou. Já mám jen dvě děti dvacet měsíců od sebe a mám toho někdy plné zuby.Jo,a než se vypravíme ven, trvá to nejmíň půl hodiny a pro mě je to adrenalinový zážitek. A zadarmo!

 
dvojmatka
Kelišová 5278 příspěvků 15.01.13 16:59

@Gladys kšíry fakt doporučuju - dávám foto - ono to i vypadá hezky a holky se tomu nebrání, protože to jsou opice :lol:

o tý pekárněuvažuju čím dál víc - asi se zbavím odšťavňovače a místo něj bude pekárna :mrgreen:

@xpisk03 hele - u holek tím, že byly nedonošený a přišly z neonatologie z totálně sterilního prostředí domů…tak to jsem se bála a tam asi sterilizátor jooo! stejně jsem to měla s monitorama dechu - holkám jsem se ho bála vyndat i v 11ti měsících a taky občas hlásil, když byly hodně malinký! ale tomu našemu donošenýmu klukovi jsem ho ani nezapínala a nakonev ve 4 měsících z postýlky vyndala a prodala… :roll: :oops: ale nejlepší podpoření imunity je ocucávání bot a nechat dítě olizovat psem :mrgreen:

 
daja87  15.01.13 17:03

Supr deníček :) A já si stěžuju že mám doma satanovo dítě :potlesk: Fakt před tebou a takovými maminami smekám :palec:

 
Susan23
Kelišová 5397 příspěvků 15.01.13 17:32

Jen ti chci napsat, že tě moc obdivuji a hlavně hrozně ráda čtu:) Jen tak dále a piš častěji:)

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8368 příspěvků 15.01.13 17:32

@dvojmatka K tomu oblíkání, to jsi mě uklidnila. Já si říkala, jak jsem neschopná, že kolikrát vzdám prochajdu. Náš 20 měsíční „zázrak“ se se mnou pokaždý tak rve, že to se svým obřím břichem už prostě nedávám. Funím jako lokomotiva, žáha pálí o stošest a hned za barákem je frekventovaná silnice, takže ho musím už doma rvát hned do kočáru, což taky nesnáší. A upřímně, i to stálý zvedání mi už teď nesvědčí na záda. Minule jsem šla domů v předklonu. A co tvůj dvojkočár? Pepíno už je do šátku asi těžkej, tak holky chodí po svých?

Příspěvek upraven 15.01.13 v 17:33

 
dvojmatka
Kelišová 5278 příspěvků 15.01.13 17:42

@Susan23 díky! Tobě zase držim palce, abys mohla brzo psát takovýhle deníčky! ta cesta za dětma je složitá, ale stojí za to ;)

@MartinaIrena dvojkočár už dlouho nevyužíváme a prodáváme! holky chodí pěšky a ujdou už slušný trasy! do kočáru už bych je nedostala! a mimčo do nosítka těžký! ale to ještě neprodávám, chystám se ke známým na hory a tam nechci tahat ani monokočár :) jo a nemysli…mě ten konec těhotenství s dvojkama dal slušně zabrat…takže Tě fakt lituju! jen vzpomenu, tak se mi ježí chlupy! navíc holky začaly chodit až někdy ve 14?5 měsících a tak jsem je s tím pupkem tahala v autosedačkách do kočárkárny z toho 9. patra - jednou jsem ve výtahu zakopla a s vypadla a rozplácla se před výtah, Líba v autosedačce se překulila…no děs - naštěstí byla připoutaná a docela se jí taková zábava líbila :lol: a já nespadla na břicho…ale byly to fakt stavy - hrůza! a i když už pak chodily, tak jsem je venku nepouštěla z kočáru - nebyla bych schopná je pochytat - loňský sníh tudíž chuderky nezažily :oops: tak se drž - ono bude líp, až bude mimino venku ;)

jo na ty bolavý zádami můj obvoďák, kterej se zabývá i alternativní medicínou dal do ucha jehličku - do určitýho bodu - už od něj jsem šla rovně a bez kulhání a zbytek těhotenství jsem přežila bez bolesti! jen stydká kost mě bolela na konci děsně! zkus se na tohle pozeptat! ;)

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8368 příspěvků 15.01.13 18:26

@dvojmatka Děkuju moc. Ono to člověka pohladí po duši, když ví, že v tom není sám. Jo a mimochodem, už když jsem viděla, že deníček píše „Dvojmatka“, hned jsem věděla, že to bude krásný počteníčko. Jen tak dál, rýsuje se nám tady zjevně nadějná spisovatelka :lol:

 
wildcat8
Kecalka 261 příspěvků 15.01.13 18:47

Po přečtení je mi najednou nějak pěkně na duši :hug: a proč? protože ačkoliv mám dítko jen jedno, tak je to trefné, především úklid za pochodu, dítě počůrá podlahu akorát vedle sušáku na prádlo, no co, tak chňapnu po čistém bodýčku a utřu to, úklid alá hlavně to naházet do skříní a naoko je uklizeno…a to já tak miluju ve skříni vyrovnané komínky…ovšem tebe obdivuji, se třemi už bych to asi nezvládla :potlesk:

 
Flyingfrog
Extra třída :D 11878 příspěvků 15.01.13 19:03

Mondí: Obdivuju tě, fakt jo. :-) Hlavně s tím vařením (mě to taaaaaaak nebaví).

No a holky jsou fakt kvítka k pohledání (jakože to myslím v dobrém). :-) Jdu pohladit tu svoji, v zásadě, hodnou holčičku (co se jen vzteká a naučila se na všechno prskat). :-D

Těším se na tvůj další deníček. A hlavně v roce 2013 se mějte krásně a legračně jako doposud. :kytka:

Příspěvek upraven 15.01.13 v 19:09

 
handulinda
Echt Kelišová 9378 příspěvků 15.01.13 19:39

:potlesk: :potlesk: perfektní :mrgreen: :mrgreen: mám 13 měsíčního synka a v červenci čekáme druhé :mrgreen: :mrgreen: už teď se na to těším :P :mrgreen: :mrgreen:

 
xpisk03  15.01.13 19:48

@dvojmatka tak to aplikujeme každý den ;) máme doma psa, kočku a šneky :D kocou si mrněte nevšímá, pes přijde, oblízne a odejdem :)

 
subsomi
Kelišová 6510 příspěvků 13 inzerátů 15.01.13 19:50

Skvěle napsané :potlesk:
Ale trochu mě to děsí :roll: máme skoro 3 měsíční dvojčata a taky bychom si časem přáli ještě jedno dítě. No, ale možná si to rozmyslíme, nebo hodně odložíme :mrgreen:

 
Mamango
Ukecaná baba ;) 1165 příspěvků 15.01.13 20:02

Úžasně jsem se pobavila :potlesk: musíš být skvělá máma a určitě super ženská! Žádná nuda :mrgreen:
Za nějakou dobu na to budeš jistě moc ráda vzpomínat..

 
Kapřík90
Závislačka 3081 příspěvků 15.01.13 20:04

Super :lol: moc krásně napsaný a já bych byla už dávno přinejmenším v bohnicích obdivuji tě :kytka: :pankac: :mavam:

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 3 Další »