Pro mé Františky z lásky

Prázdná náruč
  • Sibetka
  • 06.10.11

Nevím, jestli bude někoho toto psaní zajímat, ale chci se o svůj příběh také podělit. Deníček je o tom, kolik je v nebi andělů a také o mých dvou strážných andílcích, kteří mi zůstanou v srdci navždy. Symbolicky na den jejich svátku.

Měla jsem krásné dětství plné her a lásky. Bylo to i díky jednomu důležitému muži. Díky muži, pro kterého jsem byla princezna a on pro mě hrdina z pohádky - byl to můj kouzelný dědeček František.

Můj biologický otec nás s mamkou totiž opustil, když mi bylo (skoro) půl roku. Nescházel mi, měla jsem totiž svého dědečka. Ten se mnou a babičkou chodil do lesa na houby, na koupaliště a kdykoliv, když jsem byla nezbedná, se mě zastal před ostatními, obhajoval mě i při vážnějších věcech a problémech. O to horší bylo, když mi v mých patnácti letech umřel, lékaři mu totiž pozdě zjistili rakovinu a on kvůli otravě krve po operaci odešel z našeho světa v jednašedesáti letech. Tehdy to byl nejhorší den, odešel mi muž mého života, byla jsem na dně! Dědeček vždycky říkával, že nemůže umřít, že mě musí ještě odvést k oltáři, protože to smí udělat jen on - můj „nejdůležitěj­ší muž“.

V devatenácti mi do cesty vstoupil můj nynější manžel, zprvu jsme se jen tak oťukávali, později už to bylo vážnější. Po nějakém čase jsme se vzali, k oltáři jsem šla sama, nechtěla jsem totiž, aby někdo zastoupil mého dědu. Svatba byla krásná a za nějaký čas jsme počali naše první dítě, už od začátku jsem věděla, že bude mít jméno stejné jako jeho pradědeček, už v bříšku jsem jej oslovovala jako Františka. Těhotenství probíhalo dobře, ale při porodu nastaly komplikace, po kterých mám doktoři řekli, že jestli Fanoušek přežije, bude to zázrak. Ani po porodu jsem nespala, nemohla jsem. Chtěla jsem být tělem i myšlenkami s mým miminkem, s mým malým bojovníkem. Jen s ním.

Po třech dnech veškerá má naděje zmizela, naposledy jsem držela tělíčko mého děťátka a plakala, nechtěla jsem je pustit. Nejdříve mi totiž nechtěli Fanouška ani dát k sobě a vlastně ani já jsem nevěděla, jestli zvládnu tu bolest, ale překonala jsem se. Věděla jsem, že ho musím přitisknout k srdci a dát mu poslední sbohem.

Přišla jsem o druhého důležitého muže.

Nedoufala jsem, že snad někdy budu moci prožít další těhotenství a další porod, protože kvůli komplikacím jsem prodělala složitou operaci dělohy. Po roce jsem ale zjistila, že jsem znovu těhotná. Cítila jsem, že mi to zařídili tam nahoře mí dva strážní andělé. Průběh těhotenství nebyl příliš dobrý, musela jsem zůstat v nemocnici. Můj syn přišel na svět císařským řezem, sice o měsíc a půl dříve, ale byl zdravý. Lékaři mi oznámili, že kvůli tomu, co porodu i těhotenství předcházelo, v takový konec nedoufali. Já jsem ale věděla, že vše bude dobré, že mi oba mí milovaní Františci pomohou a přimluví se u toho nahoře! Syna jsme pojmenovali Maxmilian, ale při křtu jsem chtěla, aby jeho druhé jméno bylo František, věřím totiž v to, že nebýt mých dvou strážníčků, možná by nic takového nebylo.

Tento příběh chci věnovat do nebe mému synovi Františkovi, mému dědečkovi Františkovi a na zemi mému synovi Maxmilianovi Františkovi. Nyní jdu zapálit svíčku k jejich svátku a uctít tak jejich památku.

Děkuji všem, kteří si tento deníček přečetli a posílám tak naději i všem těm, kteří měli tu smůlu a ocitli se s prázdnou náručí. Jednou bude lépe! Jizva na srdci se nikdy nezahojí, ale mě můj Maxík dokázal, že mám pro co žít. Dýchala bych za něj, on je mé všechno! A děkuji i do nebe…

Hodnotilo 25 lidí. Score 5.0.

Reklama


Reklama

 Váš příspěvek
 
alda
Kecalka 289 příspěvků 06.10.11 05:14

Krásný příběh. Oba tví Františkové určitě budou na Maxmiliánka dávat pozor. Přeji vám všem moc štěstí, lásky a radosti. :srdce:

 
luciblank1
Ukecaná baba ;) 1005 příspěvků 06.10.11 07:46

Moc pěkně napsáno držím jen a jen palečky aby jste byli jen a jen zdraví věřím že obaFanoušci na vás budou dávat pozor a nejsou tam na hoře osamocení :srdce: :srdce: :srdce:

 
Jitka8585
Nováček 8 příspěvků 06.10.11 08:01

Často čtu deníčky, i ty smutné, ale opravdu poprvé jsem u deníčku brečela - u věty, že děda nemůže umřít, protože Tě musí odvést k oltáři.
Moc pěkný deníček, přeju moc moc zdraví a překrásných společných chvil.

 
elija
Kecalka 308 příspěvků 06.10.11 08:26

Brečím jako želva… Moc hezky napsaný deníček, ale strašně smutný příběh… Naštěstí s dobrým koncem :-) Ať vás tví andělé i nadále opatrují a už tě čekají v životě jen samé radostné chvíle s tvou rodinou :kytka: :hug:

 
Katrinka
Závislačka 3011 příspěvků 06.10.11 08:45

Sibetko, nádherně napsáno, taky slzička ukápla.
Přeji tobě, Maxíkovi i celé rodině ať nad tebou i Maxíkem bdí tví 2 andělé po celý život :andel: :hug:

 
pajinka111
Ukecaná baba ;) 1740 příspěvků 06.10.11 09:16

moc hezky napsaný deníček :palec: ,tvoji Andělíčci Františci ti určitě poslali Maxíčka a budou vás už do konce života ochranovat :andel: :kytka: :srdce:
přibuzným před nedávnem také umřel 14 denní chlapeček,byla to obrovská ztrata a nepopsatelná bolet i pro mě,jak to prožívali rodiče si ani neumím představit..
můj syn byl po porodu dlouho resuscitován a pak byl i několik dní v inkubátoru plně na kyslíku a děkuji taky všem andělíčkům že mi ho ochránili :andel: :srdce:

 
zulok
Echt Kelišová 9217 příspěvků 06.10.11 09:41

Moc vam zelam z len stastie a urcite na vas davaju vasi milacikovia v nebicku pozor :hug:

 
zuzu29
Ukecaná baba ;) 2402 příspěvků 06.10.11 10:07

Vím, jaké to je. I já mám svého andělíčka :srdce: .
Moc Vám přeji, že jste se toho šťastného konce dočkali. Snad i na nás dá náš milovaný :andel: pozor a budeme taky šťastní.

 
slunickomaja
Kecalka 256 příspěvků 06.10.11 10:41

Jsi úžasný človíček se srdíčkem na správném místě :hug: Tvoji Andílci jsou s tebou a vždy vás budou s Láskou ochraňovat :andel: Přeji tobě i tvé rodince jen samou Lásku :srdce:

 
Dančí
Zasloužilá kecalka 559 příspěvků 06.10.11 12:32

krásně napsáno. Je to moc smutný, ale naštěstí s dobrým koncem. Přeju tvé rodině, ať jste pořád jen a jen zdravý.

 
Alex01
Kelišová 5801 příspěvků 06.10.11 13:04

Krásný deníček,
prožila jsem něco podobného, taky jsem měla deděčka Františka, který pro měl byl tím nejdůležitějším mužem a s jeho odchodem jsem se dodnes nevyrovnala. Věřím, že mě tam zhora hlídá, stejně jako Tebe tví dva Františkové!! Moc gratuluju k Maxmiliánovi a přeju všem hodně zdraví! :huban: :kytka:

 
SANDRA75
Kelišová 5969 příspěvků 06.10.11 15:12

Nádherně napsaný srdcem,neubránila jsem se slzám,malemu Maxikovi přeji hodně moc zdravíčka :kytka: a celé tvé rodině už jen samé štěstíčko do života :hug:

 
Sibetka  06.10.11 17:02

Děkuji všem za podporu, tímto jsem chtěla dát i ostatním smutným lidem, kteří přišli v životě o někoho koho nade vše milovali, naději v lepší zítřky. :srdce:

Zároveň děkuji za přečtení a přání zdraví a lásky celé rodině. :kytka: Také všem přeji to nejlepší.

 
ryliska
Ukecaná baba ;) 1731 příspěvků 06.10.11 18:01

Tak teď mi ukápla nejedna slza.Krásně napsaný deníček.I já ztratila svého milovaného dědu.Narození naší holčičky se nedožil.Verunka se také narodila o měsíc a kousek dříve.Teď je jí téměř 5 měsíců a má se čile k světu.Taky bojovala a taky věřím, že nám pomohl náš anděl dědeček.A že ji vidí a dohlíží na ní.Na nás na všechny.Do budoucna přeji jen vše dobré.A hlavně hodné štěstíčka a zdravíčka.

 
turny
Závislačka 4875 příspěvků 06.10.11 18:26

krásně napsaný a moc smutný, přeju do života už jen to nejlepší a ať vás ti vaši andílci ochraňují

 
jan1610
Zasloužilá kecalka 725 příspěvků 06.10.11 20:11

:hug: :hug: :hug: :hug: Ať už Vás nic zlého nepotká!!!Buďte šťastná a užívejte si syna!!!! :srdce: :srdce: :srdce:

 
nakukovatelka
Závislačka 4169 příspěvků 06.10.11 20:43

Ahoj, moc krasne napsano, preju uz jen zdravi a stesti a vzajemnou pohodu.

A chci rict, ze nas mladsi je taky Frantisek :srdce: , a nemalou roli sehral manzeluv stryc - uzasny 95lety clovek. Mezi jmeny Fanousek, Tonik a Vasek jsme se prave diky sympatiim ke staremu panovi priklonili k tomu Fanouskovi :mavam:

 
kufnerka
Zasloužilá kecalka 877 příspěvků 06.10.11 23:57

Velmi mě to dojalo. Obdivuji tebe i ostatní maminky, které si prošly ztrátou milovaného miminka a přemohly svou bolest a šly do dalšího děťátka. Je to hrozné co život přinese a pro maminku, která devět měsíců nosí pod srdcem takový poklad a pak blbým osudem nemůže pohoupat v nárůčí ten krásný uzlíček, je přímo otřesné. Bolest otupí, ale jizva na dušičce zůstává. Přeji ať jste zdraví a Maxík dělá jen a jen radost. :palec: :kytka: :kytka:

 
Haňulda
Zasloužilá kecalka 714 příspěvků 07.10.11 07:18

:hug: hezky napsané.Z deníčku jde cítit síla a víra.Já taky přišla o svou dcerunku.Zatím bojuji s vírou.Některé dny věřím že bude lépe a ti nahoře mi pošlou kulíška do náruče ale jiné dny nevěřím v nic.Navíc v nebíčku mám tatínka ale moc si ho nepamatuji páč zemřel když jsem měla cca 3,5 roku.Takže zrovna dneska peně věřím v to dobré :hug: jsi statečná :hug:

 
djdjdj2
Kecalka 336 příspěvků 07.10.11 11:04
:hug:
 
Veronis
Povídálka 43 příspěvků 07.10.11 11:15

Krásně napsaný deníček :srdce: - dojal mě k slzám o to víc, protože můj tatínek je František a je to pro mě také ten nejdůležitější muž života. Dvě nádherné duše se na vás dívají již z nebe, proto vám přeji, abyste vy tady na zemi prožili život plný lásky, zdraví a štěstí. Zasloužíte si to.

 
kačkač1404
Závislačka 2663 příspěvků 07.10.11 13:25

Nádherné i smutné zároveň.V tom příběhu je tolik lásky…Také jsem měla dědečka Františka,teď mám Fanouška synovce a švagra :wink: .Ať na vás andílci dávají pozor celý život :srdce: .

 
hašlerka
Závislačka 3119 příspěvků 07.10.11 14:55

Krásný deníček :srdce: Smutný, ale se šťastným koncem. Dojal mě k slzám. Přeju hodně štěstí :kytka:

 
Jannica
Závislačka 2575 příspěvků 07.10.11 17:03

Z tvého deníčku mám úplně husinu :( jsi opravdu moc statečná maminka !!! :srdce: :srdce: Ať ti synáček dělá jen samou radost :huban:

 
Škurpice
Extra třída :D 10120 příspěvků 07.10.11 19:07

krásné :hug: uronila jsem slzy smutku, ale pak mi deníček vyloudil i úsměv na tváři :hug:

 
AnitAma
Ukecaná baba ;) 1259 příspěvků 07.10.11 22:38

Moc hezky napsaný deníček. Smutný, ale určitě vás tam nahoře oba Františkové opatrují teď. Štěstíčko a zdraví přeju :srdce:

 
Sibetka  10.10.11 01:41

Moc děkuji Vám všem… :srdce:

 
hondy
Zasloužilá kecalka 957 příspěvků 10.10.11 12:01

Taky jsem si poplakala.Krás­ný,smutný,hlu­boký příběh na jehož konci je sluníčko a naděje,že Vše co se děje má nějaký hlubší význam.
Malému Maxíkovi přeji krásný život s milovanými rodiči a ať jeho dva andílci hlídají jeho krůčky a kroky :srdce: :srdce: :srdce: Lenka

 
Carolline1
Ukecaná baba ;) 1064 příspěvků 20.11.11 23:14

Moc děkuji za deníček, bohužel mě v následujících týdnech nečeká nic dobrého a toto mě dává naději že může být i líp. Miminku se u mě daří dobře, ale jakmile se narodí, bude kvůli nemocnému srdíčku žít jen několik dnů max. týdnů :cry: Doufám že se s mým chlapečkem rozloučím a nebude se trápit dlouho. Strašně moc to bolí :cry: obzvlášt když cítím normálně pohyby a vím co nás čeká…

Vložit nový komentář