Za lepším porodem I

pomeranca  Vydáno: 04.01.12

Pokud chci psát o cestě za lepším porodem, slušelo by se napsat, jaký vlastně byl ten první. Stručně: nic moc. O svém prvním porodu sepisuji elaborát už potřetí. A opět v jiném psychickém rozpoložení než poprvé a podruhé. Nutno podotknout, že v tom nejlepším.

Moje nejoblíbenější fotka...

Jak to tedy tehdy bylo? Našeho prvorozeného jsme čekali někdy v druhé půlce června. Břicho jsem měla už měsíc obrovské, že mě od začátku května okolí zasypávalo dotazy, jestli už rodím nebo jestli náhodou nečekám dvojčata. Ale ne, čekala jsem jen jednoho uličníka, velkého individualistu, který se rozhodl přijít na svět přesně ve chvíli, kdy sám chtěl.

Byl pátek večer. My jsme šli jako obvykle na mši do kostela. A tam to začalo. Když se děloha ozvala podruhé, mrkla jsem na hodinky. A manžel mrkl na mě. Přikývla jsem, že už se něco děje. Cestu domů jsme si naposledy užívali jako dva bezdětní. Doma jsme si v poklidu dali večeři, dobalili tašku a já si dala dvě plné vany horké vody. Když se kontrakce ozývaly stále častěji a intenzivněji, vyrazili jsme do porodnice.

Po příjmu a otravném papírování nás čekalo… čekání. Kvůli nehezkému monitoru bohužel většinou vleže. Ozvy už od začátku klesaly při každé kontrakci. A miminko místo sestupování lezlo nahoru. Jenže tenkrát mi to vůbec nepřišlo divné. Občas jsem si mohla dopřát svobodu pohybu a skákat na balonu za zpěvu vánočních koled :-), dát si další vanu, nebo jít na záchod.

Pak mi někdo vnutil představu, že to vlastně moc nepostupuje a je potřeba tomu nějak pomoci. Takže rupneme vodu. Já jako tupá ovce souhlasila. No chtěla jsem to mít už za sebou a naivně jsem si myslela, že to prostě opravdu pomůže. Ale nic. Nález pořád stejný, monitor taky a miminko stále ukázkově lezlo nahoru. Tak prý „musíme“ přidat oxytocin. S vidinou toho, že to určitě pomůže jsem opět souhlasila. Ale opět nic. Jen to začalo opravdu moc bolet ale efekt veškerý žádný.

Přišel se na mě podívat doktor. Koukl a zavelel: „Tak to je jasný“. Začal šílený shon a zmatek. Stáhli ze mě noční košili, omotali mi nohy, podepsala jsem ani nevím co, přelezla jsem si na vozík a už se jelo. Nemocniční světla se mi míhala nad hlavou a já brečela… takhle to přece nemělo být. Takhle ne! A to mě ještě čekala cesta výtahem. Výtahy nesnáším, radši vždycky funím po schodech.

Těsně před sálem mě dohnal manžel a pošeptal mi, že mě moc miluje. Já jsem nahlas odpověděla, že já jeho taky. Pán, co mě vezl na vozíku si myslel, že mluvím na něj :-D Na sále horečná příprava pokračovala. Na břicho mi někdo vylil flašku desinfekce. Strašně to studilo. Někdo jiný mi ještě honem holil chlupy v místě řezu (já už oholená byla, ale holt rutina no). Hemžení pokračovalo. Ale měla jsem štěstí na moc milou paní doktorku anestezioložku, která si se mnou povídala a povídala… až jsem za chuti česnekové pomazánky (o které jsem samozřejmě honem musela prohlásit, že ji mám ráda :-D) usnula.

Za pár minut, krátce po půl deváté ráno v sobotu se nám narodil syn. Já jsem to zatím prospala. Z té nejdůležitější chvíle nemám vůbec nic. Prostě okno. Aspoň že manžel si mohl užít první chvilky se synem. Dveře od sálu se otevřely, on dostal růžovou postýlku s miminkem a měl ho sám zavézt na novorozenecké oddělení. Zatímco mě se tvořila jizva na těle i na duši, on našeho synka fotil, choval a tak dále.

Nicméně ho musím obrovsky pochválit. Od začátku mi byl velkou oporou, podával mi, co jsem potřebovala, držel mě, když jsem chtěla a nedržel, když nechtěla. Před sálem mi přišel říct, že na mě myslí a pak se nenechal vyhodit z porodnice (s tím, že prý budu stejně spát), počkal až se probudím a co nejdříve mi synka donesl ukázat. Jinak by se asi nikdo neobtěžoval. Ještěže ho mám. Můj nejdražší muži… děkuji za všechno. A moc Tě miluji.

A pokračování příště…

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
micinka79
Ukecaná baba ;) 1950 příspěvků 04.01.12 07:18

Tak je smutné, že jste nemohla být přímo přitom, ale je nádherné jak se Váš muž úžasně chová :lol: :hug: :srdce:

 
maky
Zasloužilá kecalka 574 příspěvků 04.01.12 09:38

Pořád se nepřestávám divit, jak ve většině porodnic jedou podle zajetého: monitor, nejlépe v leže, žádná podpora a ukázání, jak se uvolnit, aby porod postupoval, zato dirupce nejlépe už při třech čtyřech cm, což je v případě že je dítě hodně vysoko kontraproduktivní, atd. atp. Pořád spěch, ať už je ten porod za námi, přitom to pak znamená daleko intenzivnější bolest, vyčerpání a většinou vede k císaři, jak u tebe :twisted: . Ta absolutní ignorace rodičky už je jen „třešnička“. Jsem ráda, že tebe to posunulo k lepšímu druhému…těším se na pokračování. M

 
Gladys
Vesmírná mluvilka 31606 příspěvků 04.01.12 10:35

Občas přemýšlím, jak by postupoval můj druhý porod, kdybych „nic“ nevěděla a odevzdala se do rukou nějaké té konzervativnější porodky :think: Franta byl furt nahoře a sestupovat začal až po několika hodinách ucvrkávání plodovky. To, že se narodil až 24h po začátku odtékání ani nemluvě.

A taky nechápu, že někde některé věci jdou a jinde ne. Jakto, že ve spoustě porodnic se natáčí monitor v sedě a někde jinak než v leže nejde :nevim: A tak je to u spousty věcí.

Přeju, aby další porodbyl tak, jak si ho miminko a maminka přejí :kytka:

 
Miriska
Extra třída :D 14487 příspěvků 04.01.12 12:44

Tak doufám, že další deníček o dalším porodu už bude tak, jak jsi si přála ty.
Musím zaklepat, můj porod začal odtečením plodové vody. Jak psala gladys, malá se taky narodila až druhý den a jsem opravdu ráda za to, že v porodnici mi dali čas…nebo spíš malé, jestli se nachystá sama nebo pak by asi oni začli podnikat různé harakiry…
Monitor miminka jsem vleže na zádech nebyla schopná absolvovat ani před porodem. (Blokované skloubení kyčle a kříže - bolest) a monitor v sedě nebyl žádný problém…tak fak nechápu, proč je to v některých porodnicích problém vyhovět.

 
nepřihlášená Fly  04.01.12 13:50

Tak dumám, co napsat. Asi jediné. Teď se neohlížej zpátky, dívej se dopředu, že teď to bude jiné. Teď budeš vědět spoustu věcí.

Mám pocit, že doktoři (ne všichni, doufám) jedou prostě na to „prvorodička a my víme, co je pro ni nejlepší.“ Vědí leckdy prd.

 
Gladys
Vesmírná mluvilka 31606 příspěvků 04.01.12 15:58

Dneska jsem konečně vymyslela název pro české porodnictví. Kompenzační. Nevhodnou polohu na zádech kompenzujeme nástřihem, odnos dítěte a tím pádem možný probkém s odchodem placenty kompenzujeme injekcemi, nedostatek klidu pro rodící kompenzujeme posílením kontrakcí umělým oxytocinem, a určitě by se našlo ještě pár znaků „kompenzace“.

 
pomeranca
Extra třída :D 10615 příspěvků 04.01.12 16:28

Díky všem za reakce. Neohlížím se zpět proto, že bych se v tom chtěla hrabat, to jsem naštěstí už vyřešila, ale chtěla jsem sepsat jaké to bylo, aby bylo jasné proč chci lepší porod. Snad se brzo dostanu k sepsání pokračování… toho jaké to bylo v porodnici po porodu (což bylo nakonec horší než samotný porod) no a pak dál a dál k vytouženému cíli :srdce:

 
Genovesa
Extra třída :D 10723 příspěvků 04.01.12 16:53

Taky jsem musela rodit císařem, kvůli oční vadě. Taky jsem si připadala oloupená o ty první chvíle. Holt hormony jsou potvory! :) I když mně přivezli Emičku ukázat brzy, byla jsem nejistá, zdála se mi trochu cizí, ani jsem ji nemohla pohladit kvůli kanyle a tlakoměru na rukou. Můj muž je ale taky úžasný - taky byl s malou místo mě až do čtyř do rána a přestože nezůstal se mnou až se vzbudím (jel napřed k našim a pak rovnou do práce), moc mi pomohl. Buďme rády, že máme zdravé děti a super muže, rozhodně to není samozřejmost. Bohužel to doktoři zvrzli, ale jste naštěstí zdraví. Po pár měsících si na tato „příkoří“ osudu ani nevzpomeneš a dítě kvůli tomu míň milovat nebudeš, to mi věř.. ;) :kytka:

Příspěvek upraven 04.01.12 v 18:39

 
Miruše
Echt Kelišová 9870 příspěvků 04.01.12 20:51

Perfektně napsaný deníček :potlesk:

Taky jsem byla ovce, co si nechala porod vést doktorama. Do příštího porodu si musím hooodně nastudovat, abych byla dobře připravená. Taky jsem skončila císařem-akutním.

Těším se na deníček číslo II. :dance:

 
giraffe11
Závislačka 4441 příspěvků 05.01.12 08:48

Moc hezky napsané. :palec:
Taky jsem skončila na akutním císaři. Možná kdybych si to já blbka nenechala vyvolávat (nebyl důvod - jen jsem 5 dní přenášela), dopadlo by to jinak. Taky mě to mrzí a doufám v lepší druhý porod.

Příspěvek upraven 05.01.12 v 08:49

 
ddinna
Neúnavná pisatelka 17124 příspěvků 05.01.12 12:36

Já měla navlas stejný průběh posledního porodu.Jen jsem nic nepodepisovala,nebo si to nepamatuju :think:

Příspěvek upraven 05.01.12 v 12:41

 
Rebeka82  07.01.12 20:07

Moc gratuluji k miminku ale nevím proč maminky které musí urgentně na CŘ pak mají taková zhovadilé myšlenky o tom jak tú nejdůležitější chvilku prospaly a tak..buď ráda že jsi zdravá že se to povedlo!Kolik maminek tohle napsat nemůže protože z nemocnice už neodjely domů s rodinou…takže jsi myslím že ať jsi každá žena váží své zdraví a zdraví svého dítěte…

Vložit nový komentář