Za lepším porodem III

pomeranca  Vydáno: 05.03.12

Druhý porod se kvapem blíží a já ještě nedopsala ten první. Doufám, že to stihnu. Od pondělka, tedy druhého dne po „porodu“ se vše začalo rapidně zlepšovat. Hlavní změnou bylo to, že mě konečně přesunuli na šestinedělí.

První den doma
2 komentáře

Šimon má deset dní a já mám promoci

Dvoutýdenní kvítek v trávě
1 komentář

Pro představu, jaký je rozdíl v tom, když se po porodu leží na gyndě, nebo na šestinedělí uvedu tento příklad. Na gyndě jsem sestřičce řekla, že se necítím jistě na nohou, tak do sprchy radši sama nepůjdu. Podívala se na mě přísně a povídá: To si děláte srandu, že je vám tak zle. Na šestinedělí jsem ještě ani nemusela otevřít zobák a sestřička povídá: Kdybyste potřebovala něco na bolest, tak si řekněte.

No vida, vypadá to že už bude jen dobře. Hned jsem dostala na starost Šimona, zvládla jsem oběd (na rozdíl od spolumaminek jsem alespoň neměla problém se sezením) a odpoledne plné návštěv. A stačilo to. Večer jsem zase mláďátko vrátila sestřičkám na novorozenecké s naivní představou, že si tak líp odpočinu. Inu dost naivní představa, když jsou v pokoji dvě další novorozeňata. A pochopitelně jsem to řádně obrečela. Nicméně už jsem nemusela lítat kvůli kojení za miminem, ono lítalo za mnou. Na gynekologii to totiž z novorozeneckého bylo strááášně daleko. Přinést dítě na šestinedělí, to už nikomu nevadilo. Ach jo.

Třetí den po porodu ze zdálo, že vše bude konečně normální. Vizita jedna, druhá. A prý můžu jít domů. No dost mě to zaskočilo, rezignovaně jsem počítala s týdnem v porodnici, ale samozřejmě jsem ráda souhlasila. Zavolala jsem manželovi, ten to taky nečekal, a tak chvíli trvalo, než přijel. Mezitím už se ostatní maminky odstěhovaly na gynekologii, protože na šestinedělí se mělo malovat. Já jsem tam seděla a čekala, okolo chodili dělníci, uklízečky a chtěli mě už vyhodit z pokoje, ale nebylo kam… Ale i to ze zvládlo a my frčeli s naším pokladem domů. Teď už bude všechno jen lepší. A ze začátku bylo. Druhý den se mi konečně spustilo mlíko. A já odpočívala a užívala si maličké miminko.

Perlička na závěr: den po návratu z porodnice mi zvoní telefon. Ozvala se sestřička z novorozeneckého oddělení: Víte, my jsme vám zapomněli ukázat, jak se koupe miminko… zvládnete to?

Jakmile se hormony aspoň trochu uklidnily, začala pracovat psychika. Takhle ten porod prostě vypadat neměl. Ale co teď s tím, když už to nejde vrátit? Asi bude potřeba se s tím nějak vyrovnat.

První způsob, který jsem zkusila: Zasunout a zapomenout. Mám prostě miminko a hotovo. Ale stačilo si přečíst i jen název nějakého deníčku ve stylu „Můj krásný porod“ a byla jsem zase v háji. Tak takhle teda ne.

Druhý způsob: zatemnit si mysl novými těhotenskými hormony. Dodrželi jsme doporučený rok neotěhotnění a hned na první možnou ovulaci se zadařilo. Šimonovi bylo zrovna 13 měsíců. Ale ukázalo se že tudy cesta taky nepovede. Přece nebudu devět měsíců čekat, jestli ten další porod bude lepší, musím se s tím vyrovnat dřív.

Třetí způsob se ukázal být jako nejlepší. Musím to ze sebe dostat všechno. Ne jako na začátku, kdy jsem svůj porod popisovala spíše s humorem, asi abych se s tím líp vyrovnala. Musím dostat ven všechny pocity, které okolo toho mám. Naštěstí mi velice pomohla skupina „stejně postižených“ zde na eMiminu. Jaký div, že naše pocity byly velmi podobné. Ale pořád to nebylo úplně ono. Díky Bohu, mám jednu velice dobrou kamarádku – vrbu. Ta, ač císařem sice nerodila, dokázala všechny mé stesky trpělivě vyslechnout a také poradit, že to vše mám svěřit do rukou Tomu, který mi může pomoci. A tohle opravdu zabralo. Od té doby se cítím už mnohem lépe.

O mém druhém těhotenství a přípravě na lepší porod napíši zase příště.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 2.9 bodů
 Váš příspěvek
 
marhulka13
Kecalka 167 příspěvků 05.03.12 14:22

no tak teraz mam tiez pocit, ze v tom nie som sama. vzdy som hltala vsetky tie krasne dennicky o super porodoch, ake to bolo bolestive a zaroven krasne, ako vznikla laska n aprvy pohlad a pod. ja na svoj porod nemam take pekne spomienky a uz vobec nie na obdobie sestonedelia, preto odvtedy necitam dennicky typu Moj super porod… proste mi to nejde, bud som hned nestastna, ze ako to u mna dopadlo, alebo normalne zacnem zavidiet… tiez planujeme druhe, no to musi ist von sekciou, tak uz ten pocit, ze mi po porode polozia babatko na brucho a manzel bude cely dojaty, nikdy nezazijem…
ale tebe prajem, nech mas na druhy porod len a len krasne spomienky a vsetko zvladnete bez problemov :D

 
lleennttiillkkaa
Generální žvanilka 21282 příspěvků 2 inzeráty 05.03.12 15:03

Pomerančo :hug: ani nevíš jak mi ta ,,naše" skupina tady pomohla. Vědět, že v tom nejsem sama, akorát mě teda myšlenky na další těhotenství zabíjí myšlenky na další porod a nejbližší okamžiky po něm.
Moc ti přeju, aby se další porod povedl podle tvých představ a už se moc těším na fotky mimča.

 
vvero
Ukecaná baba ;) 1113 příspěvků 05.03.12 23:22

Pomerančo, tentokrát už porod bude určitě jenom lepší. TEN, který to má v rukou teď, Ti jistě pomůže a všechno zvládneš. Jsi silná žena odhodlaná k lepšímu porodu, o tom můžeme číst ve Tvých deníčcích. Tak hodně štěstí. I mně „naše“ skupina moc pomohla a jsem za ni ráda.
Prima deníček, těším se, že hned jak se narodí miminko, napíšeš třeba do skupiny, abych ještě dřív než půjdu rodit, věděla, jak jsi dopadla..držím pěsti, máš našlápnuto na překrásný porod! :palec: :mavam:

Příspěvek upraven 05.03.12 v 23:23

 
Gabika83
Závislačka 3221 příspěvků 13.03.12 12:11

Myslím že moc to řešíš…Určitě je na místě se vypovídat ale nezlob se na mě a nesuďte mě-je to můj názor buď ráda že je všechno ok a hlavně že ste oba v pohodě a zdraví to je základ..nějaké koupání nekoupání,řvaní novorozeňátek na pokoji a že si se nevyspala..přijde mi to malicherné… :zed: :zed:

Příspěvek upraven 13.03.12 v 12:12

Vložit nový komentář