Za mraky je vždy schované slunce a po bouři se zase objeví.

ep14035  Vydáno: 25.04.13

Dlouho jsem váhala s napsáním tohoto deníčku, ale třeba by mohl alespoň trošičku někomu pomoct.

Tak pěkně od začátku, 1.7.2010 jsme se s přítlem rozhodli, že vysadím HA a pokusíme se o miminko, ale že tomu necháme volný průběh, čas letěl a nijak jsem na to nemyslela, v následujícím roce v dubnu se nedostavila menstruace, test negativní, po měsíci stále nic, tak volám na gyndu. Následuje vyšetření a opravdu těhotná nejsem, oznamuji doktorce, že už rok se snažíme a nic, a ona, že je ještě brzy. Ať počkáme, dostanu injekci na vyvolání a utrogestan a jdu domu. MS se dostavila 9.7.2011 a mé hodiny začly silně tikat. Nevím proč, ale změnila jsem po 12letech doktorku (neměla jsem s ní nikdy problém), ale nechtěla řešit mé těhotenství tak jsem odešla. Hned při první návštěvě nové doktorky oznamuji, že bych chtěla miminko, rok snažení a nic, vystavuje mi žádanku pro partnera na spermogram a já mám přijít při další MS, ale další MS nepřichází, dělám si test a na testu //.

Jsem šťastná, přítel ještě víc, že nemusí na vyšetření. Volám doktorce a ta, ať příjdu za týden 30.8.2011. Týden utekl jak voda a já ležím na křesle na prvním UTZ, dostávám první fotečku a plod odpovída 7+3. Nemohu tomu uvěřit. Dohodli jsme se s přítelem, že to nikomu neřeknem do konce třetího měsíce. Neveděla jsem, co vše mě čeká za vyšetření a ani jsem to nestudovala, zaplatila jsem si nadstandartní balíček pro těhotné, abych byla jo v dobré peči a začla si užívat těhotenství. Blíží se první velké vyšetření screening v 1 trimestru 10.10.2011. Závěr negativní 13+1, termín porodu 14.4.2012, chtěla jsem po dr. fotku, ale prý je to blbě vidět, prosím alespoň o tu blbou fotku a ona, že opravdu tam nic vidět nebude, tak mi vystavuje žádanku do porodnice, kde jsem registrovaná k porodu, aby mi udělali UTZ, že tam mají lepší zařízení ( už tady mi mělo dojít, že je něco špatně).

Oznamujeme světu radostnou novinku, mamka dostane nakupní horečku a nakupuje haldu oblečků. Volám do porodnice, abych se objednala a sestřička, ať příjdu až ve 35tt, že dřív se tam nechodí a kort když je vše v pořádku. Nenechala jsem se odbýt a dupla jsem si, dostávám termín 28.11.2011, ale tak dlouho se mi nechce čekat. Volám známé, co pracuje v porodnici a prosím jí o pomoc, domluvili jsme se, že až bude sloužit tak zavolá a já přijedu. Hned ten víkend 5.11 mi přišla smska, že slouží a ať přijedu ve 13hod, jsem natěšená, že se konečně dozvím pohlaví a uvidím naše mimi, kdyť už jsem v 17+3, cítím první motýlky a mám jen fotku fazolky. Přichází sympatický doktor a bere mě na porodní sál, dělá UTZ a mlčí, zvoní mu mobil- odvolán k porodu, mám počkat venku, vezme mě jinam na lepší UTZ až odrodí, čekám s přítelem na chodbě a blbě žertujem.

Doktor po půl hodině přichází a bere mě jinam, zapína velkou obrazovku přede mnou a poprví vidím naše mimi, jede od spodu, nožičky, tělíčko, ručičky…vypíná obrazovku, mlčí, pořád tam něco zkoumá. Bohužel budem muset těhotenství přerušit..jak přerušit…rozbrečím se a utíkám ven za přítelem a nic kolem nevnímám, doktor oznamuje příteli, co se děje a co nás čeká, vystavuje žádanku na pondělí. Zavolají odborníka a ten to rozhodne. Ani nevím, jak jsem přežila zbytek soboty, celou neděli a bylo tu pondělí ( pořád jsem si dělala naději, že se dr. spletl)

Na UTZ jdu i s přítelem, zapínají obrazovku před námi, přítel poprvé a naposled vidí naše mimi, přichází jeden doktor, druhý - vypínaj nám obrazovku, přichází další a pak ještě jeden, něco si tam pro sebe říkají a pak oznamují. Musíme to ukončit, vaše miminko má VVV Anencephaulus neslučitelnou se životem. Odcházíme na genetiku, musím podepsat papíry o ukončení. Nástup zítra 8.11.

Úterý nastupuji do nemocnice, mám nadstandartní pokoj, přítel je celý dny se mnou (jen v noci se mnou být nemůže). Čeká mě spousta vyšetření a zákroku, odběr plodové vody, usmrcení plodu, vyvolání porodu. Středa, nic se neděje, opět maraton vyvolání.

Čtvrtek ráno jsem zoufalá a pořád jen brečím, prosím doktory o císaře - nechtějí mi vyhovět, je tam spoustu rizik, domlouvám se, že pokud to dnes nepříjde tak zítra podepíši vše potřebné a půjdu na císaře. Přicházejí první šílené kontrakce, přichází anestelog a zavadí mi epiduar až na potřetí, přichází úleva a na další celodenní kontrakce jsem připravená. Je 22hod, přítel odjíždí, dělají mi vyšetření a nález žádný, dnes to nebude, dostanu další epidural, abych se v noci vyspala a nabrala sílu, usínám. V 00:30 se budím šílenou bolestí, zvoním na sestru, přichází, že mě odvede na vyšetřovnu, vstávám. Šílená bolest, úleva, praskla mi voda a s ní odchází spoustu krve. Okamžitě mě vezou na porodní box, dávaj mi plentu na nohy a nějakou nádobu pode mě. Dostávám další epidural.

Škoda jen, že to nemajínějak líp vyřešený, vedle na boxu se akorát rodí zdravé miminko, slyším pláč miminka, šťastný pláč rodiču a gratulace doktorů. Cítím bolest,,,něco,, ze mě vypadlo, na boxu jsem sama a říkám si, co to bylo, to přeci není ještě,,ono,,, tak nic lepšího mě nenapadlo, než se kouknout pod plentu a tam leží kus mě, moje mimi hlavičkou dolu, vidím maličkatý nožičky a tělíčko (dodnes to mám před sebou).

Přichází sestra, doktorka a následuje dočištění, datum ukončení 11.11.2011 v 1hod. Ráno kolabuji, tak domu se dostávám až druhý den 12.11.2011. Ve zprávě je, že tato vada vzniká 20-28den vývoje plodu, a že chybu udělala moje gynekoložka, že na tom prvním screeningu jsou vysoké hodnoty hlavičky, že to měla poznat. Děkuji tedy gynekoložce za nadstandartní peči!! Měním gynekologa, následují vyšetření a zjištění, že na obouch vaječníkách jsou velké cisty a je potřeba je odstranit, kvůli dalšímu těhotenství a zjistit, zda jsou zhoubný či ne. Krev mi vyšla pozitivní, ale prý to může být tím těhotenstvím. Vánoce neslavíme, Silvestra taky ne a blíží se předoperačí vyšetření, dostávám termín, nástup 22.1.2012. 23. operace ale je potřeba, abych se dostavila MS, abych nekrvácela hdoně při operaci, dostávám injekce na vyvolání a nic.

16.1 nevím, co mě to napadlo, ale zbyl mi doma těhu test, tak si ho dělám, do toho telefon a na test úplně zapomínám. Přichází přítel domu z práce, jde na záchod, a nejednou slyším: „To si děláš srandu“, nechápu a jdu se kouknou, co se děje, drží test a na něm //. Vůbec nechápu, jak jsem mohla otěhotnit, 6ti nedělí jsem po ukončení dodržela, MS jsem neměla. Zázraky se dějí. Volám na gynekologii a mám přijít ráno. Doktor mě seřval jak malou holku a že tam nic nevidí, že jde asi o mimoděložní, berou mi krev a mám si volat odpoledne, volám a z krve se potvrzuje zvýšené HTCG. Mám přijít druhý den znovu na krev, doktor se se mnou nebaví, sestra mi bere krev, odpoledne volám a HTCG stoupá, mám přijít v pátek 20.1. Dnes si ještě zkouším volat pro výsledky pitvy miminka, volám tam a výsledky přišli, po telefonu mi nic nemohou sdělit, mám přijít zítra.

Na genetiku jdu i s přítelem, oznamují nám, že opravdu miminko mělo vvv Anencephaulus, rožtěp krční pateře a nemělo vyvyinuté nadledvinky, že žilo jen díky mně, což dodnes nechápu. Dozvídáme se, že to, co se stalo není naší příčinou, ale že šlo o blbou náhodu - trochu se nám uleví. Koukám na zprávu z pitvy a koukám chromozony XY, pamatovala jsem si, co to znamená. V duchu si říkám, čekali jsme chlapečka Tadáška. Oznamuji genetičce, že jsem zas těhotná a měla velikou radost, že je to to nejlepší, co nás mohlo potkat. Pověděla jsem jí reakce gynekologa a co mi řekl a nechápala, že po tom všem, čím jsme si prošli, proč mě takhle nervuje. Zvedá telefón a volá vedle do nemocnice a prosí je o UTZ, aby se vyloučilo mimoděložní. Jdem na UTZ závěr 1plodové vejce se žloutkovým váčkem, kontrola za týden.

Oznamují mi, že po celé těhotenství se o mě postarají. Mám radost a zároveň strach. Ruším operaci, na kterou mě nutil jít gynekolog, abych mohla mít do budoucna děti, že s těma cystama bych neotěhotněla. Měním gynekologa, snad už naposled! 8.února na UTZ je vidět už malá fazolka a srdíčko, jsem 6+5, a při každé další kontrole dostávám fotečku. Na kontroly docházím každých 14dní i z důvodu rostoucí cysty na pravém vaječníku, která mě celé těhu pěkně trápila.

Párkrát jsem skončila na kapačkách, ale nevzdala jsem to až do šťastného konce. 20.9.2012 v 11:25 kdy přichází na svět naše sluníčko Nikol plánovaným císařem, z důvodu odstranění cysty - odebrání pravého vaječníku.

Tímto bych strašně chtěla poděkovat mému příteli za velkou podporu v dobrém i zlém. Mé rodině, od který bych podporu nečekala (od těch, co jsem čekala, se k nám obrátili zády, když jsme je nejvíc potřebovali).

A hlavně velké dík patří celému personálu v nemocnici u Apolináře - do doby než jsem se dostala na 6tinedělí, tam jsem si připadala jak kus dobytka, ale o malou se starali hezky.

A pak bych chtěla poděkovat holkám tady na Emimino za velkou podporu v diskuzi Umělé ukončení, za velikánskou podporu. Moc děkuji

Děkuji všem za přečtění celého obsáhlého deníčku, snad alespoň někomu dodá naději.

Všechno, co se nám v živote děje, se děje „spravně“ a z nějakého důvodu.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.9 bodů
 Váš příspěvek
 
Kačta
Zasloužilá kecalka 639 příspěvků 25.04.13 11:25

Je mi líto co se ti stalo, a absolutně nechápu, kdo mohl tvé první gynekoložce dát lékařský diplom :roll: Přeju už jenom štěstí a ať si všichni užíváte malou :kytka:

 
Prcek88
Extra třída :D 12506 příspěvků 25.04.13 12:10

Jsem ráda, že má deníček štastný konec :hug: :hug: :hug: :hug:

 
Andy369  25.04.13 12:23

Nechápu to. V dnešní době každou těhulku hlídají a všechno se zkoumá 100× a ty narazíš na takové tupce. O to víc si vážím svojí gynekoložky. A Vám třem přeju ať jste zdravá rodinka a holčička Vám dělá samou radost :palec:

 
Mamiška13
Kecalka 464 příspěvků 25.04.13 12:56

Teda, silný příběh, v první části ukápla i slza :( je mi líto čím jsis prošla, ale jsem ráda že příběh má šťastný konec, gratuluji k miminku a přeju hodně zdravíčka a pevné nervy :srdce:

 
Kalla1412
Echt Kelišová 8528 příspěvků 25.04.13 14:04

Gratuluju k zdravému děťátku :hug: Měla jsi velké štěstí v neštěstí, druhé miminko k Vám poslal Tadeášek :hug: Mám teď v blízkém okolí podobný příběh, jen je Bohužel zatím ve své první části. Snad to dopadne i u nás ( ne přímo u mě :jazyk: )tak jako u Vás :hug:

 
silvik88  25.04.13 15:55

Kazdou tehulku bohužel dobře nehlidaji :-/ sama jsem to zažila, ale ani z desetiny ne tak jak ty. přeji vám štěstí, ať malá hezky roste a smekám, žes to celé vydržela.

 
Terezka s Denískem
Závislačka 3578 příspěvků 25.04.13 19:20

:hug: až mi slza ukápla první smutkem a pak radostí :hug: jsi statečná a přeji ti jen a jen zdravíčko jak pro tebe tak i pro malou :* :*

 
rawala
Ukecaná baba ;) 1813 příspěvků 25.04.13 20:25

Nevím, co napsat! silně se mě to dotklo! hlavně se držte a užívejte si miminka! :hug:

 
Luminex
Závislačka 3276 příspěvků 25.04.13 20:56

Uuuuuffff :,( Opravdu jsi si prožila neskutečně těžké a hrozné chvíle, jsem moc ráda, že to má šťastný konec a radujete se ze své maličké. Co nechápu je, že jsi milé paní gynekoložce pořádně z plných plic nevynadala, já bych jí snad i za tu bolest jak duševní a fyzickou žalovala! Hrůza. A pak je mi líto, že jsi se skoro vždycky setkala s blbcema a necitelným přístupem, ach jo. Proč je stále spousta lékařů a vůbec zdrav. personálu v gynekologic­koporodnickém oboru, kteří Vám tu radost dokáží spíš zkazit a znepříjemnit :zed: No nicméně přeju co nejvíce zdravíčka a štěstíčka :*

 
Alllla
Kecalka 378 příspěvků 179 inzerátů 26.04.13 07:22

Gratuluji ke šťasnému konci deníčku :srdce: Přístup lékařů je děsný :(

 
Skytafka
Závislačka 4164 příspěvků 26.04.13 08:06

Prošla sis peklem… Ale jsem moc ráda, že to skončilo dobře :) Gratuluju k miminku :kytka:

 
sweet78
Echt Kelišová 8297 příspěvků 25 inzerátů 26.04.13 08:15

Gratuluji ke zdravému miminku :hug: :kytka:
souhlasím s tím že „Všechno, co se nám v živote děje, se děje „spravně“ a z nějakého důvodu.“ :pankac:
Bohužel i doktoři jsou jen lidi a nejsou tudíž neomylní… jenom jejich omyly a chyby mají někdy nedozírné následky… Je mi líto že sis musela projít tím vším a přeji Ti aby už ten kalich hořkosti byl naplněn a čekalo vás všechny jen to hezké :hug:

 
zzuzzinda
Kecalka 264 příspěvků 26.04.13 08:46

Teda, tak to je něco! Ta doktorka je šílená, tohle by se jí nemělo stát, když si vezmu, jak my v práci sledovali každou těhulku, mohly i volat, kdykoliv potřebovaly, když sjem byla těhotná já, taky jsem měla péči bezvadnou ( i když návětěva pohotovosti v druhém těhotenství mi taky na klidu nepřidala, asi jsme přišla ve špatnou chvíli). Je úžasný, že máte krásnou Panenku! Moc gratuluju! Ta si vás prostě našla. Přeju moc štěstí a zdraví vám všem.

 
Marbuli
Závislačka 2760 příspěvků 26.04.13 19:12

Přeju Vám uz jen same a same stesti a hodne zdravíčka pro malou princeznu… Po tve denicku sem si opravdu uvědomila, jak si s nama osud dokaze pekne zahravat… ale jsem rada ze vse dopadlo dobre :hug: :hug:

 
Anonymní  27.04.13 09:57

Jsem rada, ze jste se miminka dockali :hug:

Ale ne u kazdeho se to slunicko objevi…nekdy po bouri prijde dalsi boure a pak znovu :,( :zed:

 
JaninaJanu
Zasloužilá kecalka 901 příspěvků 28.04.13 11:03

Je mi lito co se stalo, ale abych pravdu rekla, i ja mam spatne gynekology, vse mi zavinily oni…

 
Mablanka
Ukecaná baba ;) 1606 příspěvků 28.04.13 18:56

Gratuluji k holčičce a nechápu, jak se mohlo v dnešní době něco takového vůbec stát. Ať vám maličká dělá jen a jen radost a snad čas aspoň trošku zahojí jizvičky na duši.

 
svycarka
Kelišová 6333 příspěvků 01.05.13 08:49

Gratulace k Nikol :srdce: Jsem rada, ze jsem se docetla stastneho konce a je mi lito, cim jste si museli projit. Nekteri dr maji jeste jaksi nastaven rezim- vsak se nezblaznim :roll:
Preji same radosti :kytka:

 
ep14035
Kecalka 131 příspěvků 02.05.13 00:22

Všem Vám strašně mooc děkuji :hug: :hug: Nikči si užívám jak jen to jde, a začíná být trochu zavislá na mě tím jak jí pořád mazlím, chovám a pusinkuji ale mě to nevadí :srdce: Ale i přesto mám v srdci pořád takovou malou prázdnou dírku ( nechci aby to vyznělo tak, že jsem nevděčná) ale prostě to tak citím a vím, že na andílka nikdy nezapomenu a děkuji mu, že mi za sebe poslal sestřičku na kterou dává tam nahoře pozor! :srdce:

@Luminex
já už se sní nechtěla vidět, neměla jsem na to sílu, vynadala - seřvala jí moje mamka po telefonu, ještě, že né osobně, to by asi doktorka nepřežila.
Zažalovat jsem jí mohla i se mě při propuštění ptali zda mi mají vypracovat podrobnější správu pro případnou žalobu, byla jsem rozhodla pro žalobu, ale ten týden co jsem ležela v nemocnici mi názor změnil. S jednou moc milou doktorkou jsem se o tom bavila a rovnou mě upozornila, že v případě žaloby se soudy mohou táhnout i 5let, což bych asi psychicky nezvládla a život miminku by to nevrátilo…

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8378 příspěvků 09.05.13 22:03

@ep14035 To je šílené, co jsi prožila. Snad se bolest v srdci brzo zahojí. Je dobře, že jsi sebrala sílu k napsání deníčku, aspoň se Ti ulevilo. A přeji Vám rodičům, ať Vám Nikolka dělá radost a maličké princezně, aby měla krásný život

Příspěvek upraven 09.05.13 v 22:05

 
ep14035
Kecalka 131 příspěvků 26.05.13 13:26

@MartinaIrena děkuji :hug: napsáním se mi opravdu trochu ulevilo

 
ep14035
Kecalka 131 příspěvků 26.05.13 13:26

:hug: všem moc děkuji

Příspěvek upraven 26.05.13 v 13:30

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8378 příspěvků 26.05.13 13:33

@ep14035 :srdce: :srdce: :srdce: je nádherná. Jsem z toho furt naměkko, co jsi zažila. Musím říci, že je mi z toho do breku. Ale aspoň, když jsi to sepsala, teď už na to nejsi sama. A Nikolce přeji hlavně z celého :srdce:, aby to byla ZDRAVÁ A SPOKOJENÁ holčička :hug:

 
ep14035
Kecalka 131 příspěvků 19.06.13 23:50

@MartinaIrena děkuji moc

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8378 příspěvků 26.06.13 17:51

@ep14035 Mimochodem, taky mám ráda úsloví, že za mraky je vždy někde schované slunce. Platí i v životě. Dává mi sílu, když se něco nedaří nebo pokud prožívám těžká období…

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček