Za vše se v životě platí

bambule zandule  Vydáno: 09.07.10

Za vše se v životě platí. Už tomu věřím. My jsme opravdu hodně zaplatili za našeho synka. Manžel vážnou nemocí. Někdy je život nespravedlivý, manžel nekouří, nepije a nikam nechodí, pořád jen pracuje a věnuje se nám rodině. Přeci nás to potkalo…

Ahoj,
dlouho jsme se rozmýšlela jak přispěji svým deníčkem a doufám, že se mi to povede srozumitelně popsat. V červnu 2006 jsme se s manželem brali, svatba se opravdu vydařila a hned jsme začali pracovat na miminku. Jenže první těhu nám nevyšlo a z druhého máme krásného dvouletého synka andílka s čertem v těle:-). Od svatby uplynuly dva roky než se Tomík narodil a my jsme mezitím stihli předělat bydlení - domeček - podkroví a postavit manželovi na podnikání dílnu. Upravit zahradu a jupí na těhu testu jsou //, tentokrát to snad vyjde. A vyšlo!

V květnu 2008 se nám narodil krásný chlapeček Tomášek. S manželem jsme dítko počali, s manželem jsme ho odrodili, byl vynikající, měla jsem křížové bolesti a tak mi masíroval záda a povzbudoval. Patří mu velikánské díky.

Po týdnu jsme si přivezli malého domů a když už jsme se tak nějak na sebe všichni tři zvykli a mně končilo šestinedělí, začal manžel bý unavený, protivný a v puse mu „cosi narostlo“. Zajel si na Bulovku na ORL a tam si ho předávali jako horký brambor. Po měsíci zněla diagnoza - mně do telefonu jasně. Zhoubný nádor na mandli, zasaženo horní patro a kořen jazyka a podezření na leukemii. V pátek 08.08.2008 se mi zbořil sen. Všechny naše plány byly pryč, já a tříměsíční miminko a nemocný manžel, který něco tušil a až v pondělí se dozvěděl pravdu.

Pak začal kolotoč, Bulovka nás předela na Královské Vinohrady k moc hodné pani doktorce a měli jsme štěstí v neštěstí. Leukémie se nepotvrdila JUPÍÍ, ale zhoubné bujení je velice rychlé a musí se něco dělat. To byla středa. Měli jsme přijet na kontrolu po víkendu. V pátek jsem volala dr.že manžel už nemůže mluvit a nádor opět narostl a nemůže ani dýchat. Ona zavelela okamžitě přijet. Ještě, že mám tátu doma, tak odvezl manžela na kapačky, které mu zabrali a po neděli se rozjela kola na plné obrátky. Chemoterapie - desátý den po chem. na kontrolu - to jsme jezdila s manželem a prababička hlídala Tomíka, který byl zlatý. Všechny důležité vyšetření jsem absolvovala s manželem.

Tomášek byl přes den neposeda, pořád jsme musela drncat kočár, nebo být na ruce aby viděl. V noci spinkal jako andílek. Nejspíš věděl, že tatínek potřebuje klid aby nabral sílu. Dny jsme trávili u prababičky, aby měl manžel klid a vyspal se. Na chem. jezdil taťka s manželem, domluvili jsme se tak, že malého nebudeme vodit do nemocnice. Před vánocemi jsme skončili s chem, které manžel snášel výborně. Vždy se po návratu najedl a spal. Druhý den už šel něco pracovat- málo do dílny. Ještě že jsme ji stihli postavit a nebyl zaměstnaný. Sice bysme měli peníze jisté, ale psychicky by to asi položilo manžela. Při chem. manžel dostal velké množství léků a hlavně kortikoidy, při kterých nejedl, ale cpal se. Trávila jsem večery vařením na druhý den a několikrát jsem mu dělala palačinky i v půl jedenácté v noci. Manžel nikdy nebyl žádná vazba, na 187cm, vážil 72kg, při nemoci zhubl na 63. Při chem. nabral na 76kg. Měla jsem velkánskou radost. Jenže v lednu přišlo ozařování měsíc a půl neskutečných bolestí a utrpení, manžela to naprosto sundalo. Tím, že to bylo v krku, tak nemohl jíst a pít byl bez síly a opět zhubl na 63Kg. Kostra potažená kůží :-( . Manžel jen ležel a trpěl. Pohled na něj to byl strašný. Kdo ho zná, tak ví, že nevydrží chvilku sedět a zahálet, pořád musí něco kutit a pracovat. Leden, únor a část března byla opravdu krutá. Narážíte i na kruté okolí, např. přišla jsem do lékárny manželovi pro léky a řešila jsem něco s lékárnicí, ona mi řekla, že má diagnozu, která se nejčastěji vrací. Viděla mě s kočárkem a neodpustila si to.

Nakonec vše dobře dopadlo. Povedla se kompletní remise - to nej.co se může povést při takové nemoci. Následky má do dneska - občas nejsou sliny, nemůže polykat- chvilkama, ulamují se mu zuby, ale žije! Po roce ukončení léčby začíná nabírat kg. Užívá si Tomíka, který se v tátovi jen vidí a já mám kolikrát slzy v očí (jako teď) když je spolu vidím jak „pracujou v dílně“.

Tomík je přesná kopie manžela, je šikovný a na svoje dva roky opravdu zdatný.
Jen doufám, že už všechnu smůlou máme vybranou a konečně budeme žít v klidu. Ono to je psychicky náročné a následky si každý neseme dál do života a až po skončení léčby, kdy nastal „relativní klid“, si vše člověk uvědomí a dojdou mu okolnosti a postupně přichází na určitá omezení která musí být. Jenže nám to nevadí. My už jsem se i s manželem srovnali - a jsme šťastni. Teď už víme, že za vše se v životě platí. Všem se omlouvám, že je to dlouhé, ale musela jsem to ze sebe dostat. Díky

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.8 bodů
 Váš příspěvek
 
Anulka
Ukecaná baba ;) 2235 příspěvků 09.07.10 06:39

Krásný deníček :potlesk: .Jestli můžu vstoupit, přeji vám hodně štěstí, lásky a manželovi i vám všem pevné zdraví. Krutá zkouška pro vás, ale vydrželi jste, člověk si nevybere a neovlivní, mnohokrát si člověk ani neuvědomí, co má. Když se řekne hodně zdraví, zní to jako samozřejmá otřepaná fráze, ale v situaci podobné vaši, se teprve pozná, co ta slova znamenají.

 
Irias
Extra třída :D 14621 příspěvků 09.07.10 07:50
:srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce:
 
Anonymní  09.07.10 08:03

Bambule-opravdu pěkně napsaný,hlavně držím palce,aby jste vše dobře zvládali dál.Je moc prima,že si uvědomujete,že je nejdůležitější přežít a nelamentovat nad potížema,které jsou.Neříkat si,že třeba manžel nemůže všechno dělat,ale radovat se z toho,co dělat může.
Manžela mám po operaci nádorů na mozku-proto chápu,co se honí v hlavě,nad čím člověk přemýšlí.U manžela došlo k dosti komplikacím,i pochy­bením ze strany lékařů.Není to jednoduché,ale pořád si říkáme,že nejdůležitější je,že žije.I kdžy manžel to občas nese špatně,to že už nikdy nebude moci nic zvedat,spousty věcí už si neudělá sám.Občas je pesimista a říká,že kolo,lyže,lezení po horách,tomu už je všemu konec.Myslím že není,ale bude to trvat ještě hodně dlouho.Třeba několik let,než se to srovná do nějaké přijatelné úrovně.
Ale je to jak píšeš-vše nám v životě vycházelo-ne samo,museli jsme si všechno vybojovat-ale nepotkala nás doposud nijaká tragédie.Kamarádka vždy říkala,že mám všechno.A já vždy odpovídala,že právě toho že mám všechno se hrozně bojím.Že nikdy v životě není nic jenom růžový,že každého občas čeká něco ošklivýho.A že se bojím,že to ošklivý přijde najednou,nečekaně a o to ve větší síle.Přišlo,na­jednou,nečeka­ně.Jen při vyšetření,které bylo pojmuté jako rutinní,manžel neměl žádné potíže.O to větší šok to byl.A nyní pořád přemýšlím,jak by to asi dnes vypadalo-o ničem bychom asi nevěděli a přišlo by se na to třeba pozdě.Pořád si říkám,že to byla ukrutná náhoda,že se nádory odhalily.
Takže se držte,věřte že už máte to špatný vybraný a radujte se ze syna.A časem třeba přijde ještě další mimčo.

 
KPKristy
Hvězda diskuse 46437 příspěvků 09.07.10 08:13

Moc hezky napsaný! Neudržela jsem slzy. Přeju vám hodně zdraví, co jiného je tak důležité… :hug:

 
zandule
Kecalka 128 příspěvků 09.07.10 12:44

Ahoj, všem děkuji za podporu, je to moc hezké

Anonymní: Život je nespravedlivý, musíme se s tím smířit. Držím Vám moc a moc palce. Určitě znáš přípravek-ovosan, manželovi strašně pomáhá, jedl ho při chem. a ozař. teď jako prevenci. Užívá ho již 3měsíce v kuse a přibral 1,5kg - což je úspěch, 1,5kg přibíral rok, nyní za jeden měsíc a není tak unavený. Můžu ho jen doporučit, je dražší-drahý jako chro chro :-D , ale pomáhá. Napiš, jak je manželovi, budu na Vás myslet, ap pa

 
Emilie
Generální žvanilka 20268 příspěvků 09.07.10 14:03

No, mělo mě to napadnout, když už jsem četla titulek … že si asi pobrečím … a ono jo.

Nenapadá mně nic jiného, než opravdu upřímně popřát hodně zdraví. Hodně klišé, já vím. Ale kdybych ti ho mohla poslat, udělala bych to, a hned bych letěla na poštu. :kytka:

 
Mistessa
Ukecaná baba ;) 1938 příspěvků 09.07.10 16:06

Utírám si slzy, které se mi při čtení spustily. To je neuvěřitelné, jak jste to zvládla s tak malým miminkem! Jste opravdu moc statečná a váš manžel taky, že se nevzdala bojoval! Věřte tomu, že právě proto se to nakonec obrátilo. Často si říkám proč takoví lidé jako vy trpí a prochází takovými zkouškami. Snad proto abychom byli silnější a vážili si čistého života a lásky! Moc a moc vám přeji hodně zdraví, štěstí a síly do života!!! Ať syneček roste a ať se vám splní všechna vaše přání, to vám opravdu ze srdce přeji!!!! :srdce:

 
Ms.H  09.07.10 16:11

Manželovi přeji především zdraví a celé rodině, ať jste šťastní a spokojení.
To, že se za vše platí vím už dávno. Vždycky, když se v životě nějakou dobu vede nebo daří, tak zčistajasna přijde odněkud rána.
Nezbývá než se s tím smířit a vědět o tom, člověk si pak může říct, fajn, až to překonám, zase bude líp :mavam:

 
Smaikii89
Zasloužilá kecalka 757 příspěvků 09.07.10 17:06

Držím vám palečky ať vás v životě doprovází jen a jen štěstíčko.

 
obrazek
Echt Kelišová 9866 příspěvků 09.07.10 18:08

Držím moc všechny palce, aby se tahle nemoc již nikdy nevrátila!!! ani jiné nemoci… :hug:

Příspěvek upraven 09.07.10 v 18:08

 
BohunkaP
Extra třída :D 14164 příspěvků 09.07.10 19:18

Je to příběh s dobrým koncem a to je důležité… Držím palce, ať už máte opravdu všechnu smůlu vybranou!!! :kytka:

 
DanaCe
Echt Kelišová 8199 příspěvků 09.07.10 20:49

To je dobře, že Váš příběh má dobrý konec. Touto nemocí mi onemocněl s jinými případy. Každý je jiný! Na netaktní lékarnici se vybodněte. Všechno bude dobré. Moc Vám držím palce, a manžel ať nabere hodně sil. Moc přeju, ať Vás nepřepadají žádné chmurné myšlenky. Zdravím celou Vaši rodinu!
 Dana

 
DanaCe
Echt Kelišová 8199 příspěvků 09.07.10 20:50

Já nevím půl komentáře se mi vymazalo :nevim: Chtěla jsem říct, že mi touto nemocí onemocněl bratr a taky to dobře dopadlo! A že je důležité nesrovnávat s jinými případy. Každý je jiný. Tak se omlouvám, že je to zmatené!!! :lol:

 
BettyB.
Echt Kelišová 8226 příspěvků 09.07.10 22:14

Moc hezky napsané a hlavně opravdu velice dojemné! Slza ukápla…Přeji vám už jen to nej. a nej. a jak říkám, nejdůležitější je to zdravíčko! Tak ať se vás už drží! :srdce:

 
sexyfraga
Kelišová 5461 příspěvků 10.07.10 15:37

Až mi při čtení běal mráz po zádech 8-o
držím palce ať je manžel v pořádku a ta svi… rakovina se nevrátí :srdce:

 
Macík74
Generální žvanilka 22162 příspěvků 10.07.10 17:29

Strašně moc bych vám přála aby opravdu už vás v žitově potkalo jen a jen to dobré! Zdraví je vážně nejdůležitější! Jste dobří, že jste to všechno ustáli! :palec: :hug:

 
DanMaj
Echt Kelišová 8410 příspěvků 15.07.10 14:24

Bambule, přeji hodně síly a hlavně víry, že se vše již vdobré obrátilo. Při čtení tvého deníčku jsem se až zastyděla, že já si často stěžuju na to či na ono a ve srovnání s tvými starostmi přitom prožívám jen blbiny, které nestojí ani za zmínku. No, člověka to vede při nejmenším k zamyšlení nad hodnotami ve svém životě. A klobouk dolů, jak jste vše zvládli :palec:

 
FlautaAnna  22.08.10 23:22

Přeji už jen vše dobré.

Můj osobní pohled je ten, v životě za nic neplatíme. Jsme je testováni, a někdy, i když jde o velmi těžkou zkoušku, je to zároveň i posílení. Zjistíme a uvědomíme si tolik zásadních věcí, na které bychom třeba nikdy nepřišli.

Ať jste všichni zdraví a dál si užíváte společných chvil.

Vložit nový komentář