Začátek snažení o ťupínka

luciedostal  Vydáno: 27.02.11

Ahoj, jelikož jsem tu nová, tak bych se asi měla ze začátku představit. Jsem 20letá studentka VŠ (v březnu mi bude 21), která se s přítelem rozhodla, že by chtěla miminko. Tak bych Vám tu ráda popsala moje snažení-nesnažení o miminko.

Jak jsem již psala, studuji prvním rokem VŠ. Na studium jsem ale nikdy moc nebyla. Na gympl jsem šla hlavně kvůli našim a babi s dědou - hlavně děda chtěl mít v rodině konečně splnění sen - diplom z VŠ. Jelikož na ZŠ pro mě učení bylo brnkačka, automaticky se rozhodlo, že nebudu plýtvat talentem a půjdu na gympl. Ten jsem taky zvládla vcelku slušně a tak následovala VŠ. Již na gymplu jsem si pohrávala s myšlenkou založit rodinu, ale nenašla jsem přítele, ve kterém bych viděla otce našich dětí. Všechno to byli klasické středoškolské vztahy :-) Když jsem se ve 4. ročníku dozvěděla, že moje spolužačka a dobrá kamarádka miminko čeká, moc jsem jí záviděla.

Před maturitou jsem potkala toho pravého. Teď jsme spolu již 2 roky a stále tak šťastní a zamilovaní jako na začátku a to už spolu víc jak půl roku bydlíme v pronajatém bytě. Po různých patáliích jsem v září nastoupila na VŠ, i když jsem věděla, že ji nedodělám, ale kvůli rodičům… Vím, že chci být mladá maminka a rozhodně to s nedodělanou VŠ a maturitou z gymplu následně při hledání práce nebudu mít lehké, ale také vím, že nebudu první a zvládl to každý… Proto se již půl roku snažím jíst zdravě, cvičit, jíst vitamíny atd. Teď s přichodem nového roku jsme se rozhodli vysadit moje prášky. Takže jsem dobrala poslední platíčko a teď jen čekáme až přejde menstruace, abychom se mohli začít snažit.

Už teď ale mohu říci, že jsem se nikdy necítila šťastnější, než když jsem si kupovala zeleninu, ovoce, další zdravé věci. Věděla jsem, že to dělám pro ťupínka, kterého sice ještě v bříšku nemám, ale snad brzo budu… O tom, jak mě přitahují obchůdky s věcičkami pro ťupajze ani nemluvím.

No, snad jsem Vás moc nenudila, ale když tu čtu ty Vaše dojemné příběhy o tom, jak již těhotné jste nebo si užíváte s dětmi, chtěla jsem se podělit o to, jak to prožívám já a to se o ťupínka teprve snažím.

Jo a abych nezapomněla, tak se omlouvám za chyby :o

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.8 bodů
 Váš příspěvek
 
Dorisov
Povídálka 50 příspěvků 27.02.11 10:51

Držím pěsti aby se brzo zadařilo :kytka:

 
SnehovaVlockaaaa
Stálice 69 příspěvků 27.02.11 11:01

No to je milééé :-) tak držím pěstičky, at se brzy zadaří a miminko v bříšku bude čile kopat :-*

 
luca001
Ukecaná baba ;) 2369 příspěvků 27.02.11 12:04

Přeju ti, aby všechno vyšlo tak jak si přeješ, ale osobně si myslím, že nedodělat školu je velká chyba… :think: Ve dvaceti máš celý život před sebou :wink:

 
Miruše
Echt Kelišová 9870 příspěvků 27.02.11 15:19

Tě rodiče vydědej, ne? :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: Hele hlavní je jak to cítíš ty. :wink: Tak ať se brzy podaří!!! :dance: :hug:

 
Becky83
Stálice 65 příspěvků 27.02.11 19:01

Ahojky, tak jsem si přečeta Tvůj příspěvek a vidím sposutu podobností se svým životem (i když je mi už 27 let:-) Třeba, jak jsi v pohodě zvládala základku, že rodiče a prarodiče chtěli, abys šla na gympl. No, já se nedala (nějakou tu facku schytala:-))) a vystudovala jsem střední odbornou školu. Můj dědeček si taky moc přál, abych šla na VŠ, abych měla diplom. Jenže já chtěla pracovat:-)Postupem času jsem si udělala VOŠ a začala studovat VŠ a po roce a půl jsem toho nechala..s mimčem v bříšku. :-) Prostě jsem hrozně moc cítila, že už chci mimčo. Mimochodem se svou středoškolskou láskou :-) Tak teď máme úžasnou půlroční holčičku a nelituju ani trošičku, že jsem školy nechala.
Takže já Tě určitě chápu a držím Ti pěsti, ať jsi brzy těhu. Měla jsem i podobné pocity jako máš teď Ty, když jsme se začali pokoušet o mimčo…bylo to jako úžasné tajemství, práce na tom nejlepším projektu na světě. :-))) A co se týče školy, když budeš chtít, můžeš začít studovat kdykoliv, s mimčem, nebo až mrňous povyroste, nebo až ve středním věku, prostě jak to budeš cítit a chtít Ty.

 
Sýkorka2
Kecalka 457 příspěvků 27.02.11 19:14

I moji rodiče měli představu, že vystuduju VŠ, ale moje představa byla jiná. Po střední jsem 4 roky pracovala a užívala si s přítelem (teď už s manželem) života. Pak jsem otěhotněla a teprve s dětmi se cítím v životě naprosto šťastná a spokojená. Důležité je, jak to cítíš Ty. Přeju Ti, abys brzy našla na těhotenském testu dvě čárky. Držím Ti palečky! :hug:

 
Kiwio
Kecalka 347 příspěvků 27.02.11 20:04

Ze školy se určitě nenechej vyhodit jen proto, že teď nechceš studovat. Radši studium přeruš, aby ti uznali (kdybys náhodou změnila později názor) aspoň nějaký ten semestr/předmět atd. Nebo zkus studovat dálkově. Jestli otěhotníš, nebudeš jediná těhulka na škole, neboj. :palec: A navíc budeš ráda, že vypadneš mezi nějaké lidi. Jinak začátek na VŠ je těžký, než se v tom naučíš chodit a najdeš si ty správné lidi co ti sedí. Ale jsou to pak nejhezčí roky v života, které bohužel utíkají hrozně rychle. Já už to mám za sebou a jen vzpomínám. :srdce:

 
m311
Zasloužilá kecalka 852 příspěvků 27.02.11 20:35

No, já pracovala na vyšší pozici v jednom podniku v Praze, nežli jsem poznala přítele (nynějšího manžela). Při této práci jsem zvládla dodělat VŠ práva, ale jen stupeň Bc. Pak jsem se přestěhovala za přítelem (nynějším manželem) a myslela jsem si, že práci najdu relativně v pohodě se slušnou znalostí angličtiny, šetiletou praxí na manažerské pozici titulem Bc. Bohužel jsem se velmi mýlila. Při schánění práce, mi už začínalo kapat na „maják“ :-( Nebyl problém se probojovat do nejuzších kol ve výběrových řízeních, ale vždy nakonec dali přednost v konkurzu na pracovní místo o které jsem měla zájem chlapa. :zed: A to mi v několika firmách dokonce přiznali, že i když jsem byla lepší, přijali muže, jelikož jim neotěhotní a nebude s nemocnými dětmi doma. :zed:
Na konec jsem si našla místo „jen“ asistentky a byla jsem ráda. Pak jsem se vdala, chtěli jsme miminko, premýšlela jsem, že až se zadaří, jak to budu mít v práci po mateřské. Otázky typu tři, hodilo by se víc peněz… atd.
No, šla jsem na další VŠ. :think:
Jeden ročník jsem zvládla, když jsem byla těhotná.. Brr, těhotenské nevolnosti a další neduhy. Každopádně teď mě od titulu Ing. dělí „jen“ tři zkoušky, diplomka, státnice. Rozhodně to není jednoduché, možná si kvůli těmto zkouškám o rok prodloužím studium, ale dobrovolně to nevzdám. :palec: Nedělám to pro sebe, dělám to pro našeho drobečka. Firma ve které jsem pracovala jako asistentka skončila v likvidaci, takže se po mateřské nemám kam vrátit. Budu muset hledat práci nanovo a nutně potřebuju rozšířit, to co budu moci budoucímu zaměstnavateli nabídnout. Až a pokud se mi podaří získat Ing. prubnu nějaké kurzy na angličtinu, němčinu nebo něco podobného. Prostě, musím se snažit, aby až budu hledat novou práci, aby se mi podařilo sehnat něco rychle a bez větších problémů.

Proč píšu takový sloh? VŠ, kterou dělám mě upřímě řečeno moc nebaví, ale dělám ji,kvůli tomu abych si zvíšila možnost nalezení dobré práce.
Pokud žena otěhotní, ještě neznamená, že nemůže dodělat VŠ. A, že se Vám nechce, že Vás nebaví, no někdy je dobré mít VŠ, pro získání dobré práce. Mimochodem neříkám, že bez VŠ nezískáte dobrou práci, ale určitě si zvyšujete své možnosti. :wink:
Ráda bych vzkázala autorce, pokud momentálně studuje VŠ, pro mě osobně by nebyl pozitivní těhotenský test důvodem odejít ze školy, ale naopak důvodem vytrvat. :think:

 
Becky83
Stálice 65 příspěvků 28.02.11 07:53

Ještě se přidám…ono je to fakt individuální. Např. já se na VŠ trápila, nebavilo mě to (současně jsem studovala VOŠ, která mne bavila a tu jsem dokončila v 7.měsíci), VŠ jsem dělala dálkově, dojížděla stovky kilometrů a i okolnosti, pro které jsem se ze dne na den rozhodla a řekla si DOST, jsou u každého jiné. Jasně, že bříško není důvod vykašlat se na školu, ale pro mě bylo motivací, proč říct sbohem škole i určitým lidem.
Teď mám půlroční mimčo a uvažovala jsem, že si dám přihlášku na VŠ na obor, který mě baví. Nakonec jsem se rozhodla, že počkám…je to o prioritách, prostě to teď cítím tak, že se chci na 100% věnovat miminku. Mám před sebou celý život, takže na studium času dost :-)

 
Pingu
Nováček 5 příspěvků 28.02.11 09:50

Moc držím palce, ať se brzo zadaří!!! Ale školu fakt zkus přerušit, vždyť pak můžeš změnit názor, a i když ho nezměníš, tak se nic nestane :-D Já to měla sice trochu jinak, otěhotněla jsem vlastně neplánovaně těsně po promoci a zjistila jsem to týden před nástupem do práce, takže jsem z toho byla dost vyjukaná, ale teď jsem strašně ráda, že toho našeho 10měsíčního raráška máme :srdce: Proto vám přeju hodně štěstí :kytka:

 
tripetri
Echt Kelišová 9615 příspěvků 28.02.11 10:40

Jako kdybych viděla sebe :) Já chtěla miminko už od devatenácti. Akorát já teda vždycky na vysokou jít chtěla, nebylo to kvůli rodičům. Bohužel školu si vybíráš v době, kdy ještě pořádně nevíš, co chceš dělat…Tak já sem si vybrala práva. Nebaví mě to ani trochu, ale už sem ve čtvrťáku a po vší té dřině a nervech by mě dost mrzelo, kdybych to už nedodělala. I když se právům v budoucnu věnovat nechci, titul je titul :) No a teď mám přerušeno, protože vedle mě v postýlce hajá moje Barunka :) V září se tam vracím, bude to boj, ale zvládlo to spousta jiných (mimochodem moje mamka takhle zvládla se mnou medicínu), tak snad to taky zvládnu… Uvidíme… Když ne, svět se nezboří. Držím pěsti, ať se ti brzo podaří otěhotnět a ať těhotenství probíhá v pořádku a narodí se ti zdravé miminko!!!

 
klara123
Ukecaná baba ;) 1505 příspěvků 28.02.11 13:44

Tak ať jste brzy těhotní :srdce:

 
kacabinek
Povídálka 40 příspěvků 28.02.11 13:48

Ahojky,tak koukám že jsme na tom tak nějak stejně,mě je dvacet a taky se snažim o mimi…Sice nemám gympl,ale mám střední zdravotní školu…A taky znám tu závist.Mě už otěhotnělo pět kamarádek a spolužaček.Tak přeji hodně štěstí :-) a ať na mimi nečekáš tak dlouho jako já,já už se snažím přes rok

 
Black_Orchids
Závislačka 3685 příspěvků 28.02.11 16:33

Ahoj, mám na věc trošku jiný názor. Obecně si myslím, že pokud člověk má možnost studovat VŠ, měl by ji využít. V prvé řadě kvůli sobě, do budoucna i kvůli svým dětem. Ty pak dokáže lépe zabezpečit materiálně, ale hlavně jim může předat více zkušeností.
já jsem vystudovala VŠ, pak jsem nějakou dobu pracovala v zahraničí a v ČR jsem pak měla mnohem lepší pracovní uplatnění. Za 10 let, co jsem se svým mužem, jsme pracovali, cestovali po světě, vyzkoušeli různé životní styly a konečně se usadili. Postavili jsme dům a teď čekáme dítě. Strašně se na něj těšíme a já jsem moc ráda, že neřeším, kolik dostanu od sociálky příspěvek na mateřskou (nebo jak se to jmenuje), za co koupím kočár v bazaru, kde mají akce na plenky atd.
Užívám si těhotenství, nemám pocit, že o něco přicházím (práce, cestování, zábava) a jsem ráda za zkušenosti, které jsem od počátku studia na VŠ nastřádala a těším se, až je zprostředkuji svému synovi. Osobně bych toho ve 20 nebyla schopná…
Ale na druhou stranu, dítě potřebuje hlavně lásku rodičů :srdce:

 
tripetri
Echt Kelišová 9615 příspěvků 28.02.11 18:20

Tak já si myslím, že je to fakt individuální…To, že máš VŠ, neznamená, že nebudeš muset kupovat kočár v bazaru, nebo hledat akce na plínky…Taky si nemyslim, že je pro miminko nějak zásadně důležitý, jestli má na sobě pampersky a mikinu z benettonu a jede v kočáře za 25000 korun. Jak píšeš, záleží hlavně na tom, jestli ho rodiče milujou nade všechno. No a někdo to má prostě postavený jinak. Já si nechci nikde ještě deset let „užívat“, prostě sem chtěla už mít rodinu. Někdo k tomu dojde ve dvaceti, někdo ve třiceti…
No a s tou školou…Je to fajn, když ji máš :) Někdo si vysokoškolskej život užívá, zkoušky dělá jen tak mimochodem, ale pro jinýho je to utrpení. Pak bych zvážila, jestli stojí za to se tam pět let trápit…

 
Black_Orchids
Závislačka 3685 příspěvků 28.02.11 18:56

kaacah: tak přesně takovou nějakou reakci jsem čekala… právě proto jsem hned v úvodu uvedla svůj názor slovy: obecně si myslím…"
A už vůbec nechápu, proč mi tady podsouváš nějaký kočár a svetr za kolik peněz… to jsem neměla na mysli.
Ale když už jsme u těch peněz, tak troška statistiky - srovnej si průměrný příjem člověka s VŠ a bez ní…

 
tripetri
Echt Kelišová 9615 příspěvků 28.02.11 19:30

Neee, ježiš, to nemělo vyznít nijak útočně…Mrzí mě, že to tak vyznělo, no možná sem to napsala blbě :oops: Jen sem chtěla říct, že já si myslim, že dneska pořídíš krásný věci (včetně kočáru) v bazaru a mimčo tím nijak neochudíš :) A nepodsouvám ti žádnej kočár za pětadvacet tisíc, to bylo taky myšleno obecně. Jen opačnej názor, je mi líto, že to bereš takhle…
Jo a ten příjem, samozřejmě průměrně ano, ale já tady nepsala nic o průměru…Někdo vystuduje výšku (např. učitel) a rozhodně si nijak vyskakovat nemůže :(

Příspěvek upraven 28.02.11 v 19:31

 
Becky83
Stálice 65 příspěvků 28.02.11 19:49

Tak myslím, že autorka toho článku ani netušila, jakou bouřlivou diskuzi vyvolá.. :lol:
Je to určitě každého věc, kdy mít mimčo, jaké jsou jeho priority.
Já si (asi, dle mínění některých lidí) mimčo finančně dovolit nemůžu, máme hypotéku (na paneláková byt), měsíční příjem ani ne dvacet tisíc. Přesto mě to od miminka neodradilo. Sleduju akce, uplatňuju slevové kupóny, oblečení pro mimčo nakupuju přes Aukro. Přesto jsem nikdy v životě nebyla šťastnější.
A ohledně VŠ - v práci mi bylo řečeno, že i když si VŠ udělám, plat mi zůstane stejný - středoškolský, že prostě peníze na zvýšení platů nejsou. A opět je to o prioritách: odejít jinam, nebo zůstat tam, kde to mám ráda, dělat práci, která mě baví…

 
Black_Orchids
Závislačka 3685 příspěvků 28.02.11 22:12

pravda je, že není pro mimčo podstatné, zda jezdí v drahém nebo levném kočárku, má (ne)značkové věci apod. Měla jsem spíš na mysli stres spojený s nedostatkem peněz, obracení každé koruny…
a poslední dobou se tady na emiminu objevuje spousta příspěvků typu „hrozně chci dítě, ale ještě jsem ani nedostudovala/žiju u rodičů apod. ale nějak se to přece udělá…“
spousta holek by chtělo rodinu už docela brzo, ale už nedomýšlejí, že to není jen o tom, porodit miminko a nakoupit pár roztomilých malých věciček… Je to člověk, kterej bude růst a s ním i jeho potřeby, které budete muset zajišťovat minimálně do jeho 16/18/? let (vzdělání, koníčky, jídlo, oblečení…)

autorka navíc ani nezmiňuje, jakou VŠ studuje, proto to takhle zobecňuju. ale kdyby to byla pedagogická nebo nějaká úzkoprofilová katedra fildy, tak by si asi taky moc nepomohla :think:

no nic, nechci nikoho poučovat :kytka:

 
AliceP
Závislačka 3622 příspěvků 28.02.11 22:31

moc milé,, držim palečky ať se brzy zadaří..ja jsem taky vcelku mlada a děti chtěla do 23 nejpozději..ja si stihla dodělat bakaláře a tak to najendou všechno uteklo že mi je 24 a čekáme konečně miminko:))je to krásný pocit a brzy to pocítíš sama:)

 
KÁJA92
Povídálka 45 příspěvků 28.02.11 22:44

jééé, další mladá mamča (držím pěsti). mě je 19, maturitu stíhám (taky gympl, termín v srpnu). O mimi jsem se nesnažila, ale stejně jsem věděla, že kdybych se na vejšku dostala, stejně bych ji nedodělala, takže mimi přišlo jen asi tak o rok dva dřív, než jsem měla v plánu. No vysvětlit to našim nebyl žádnej med, ale máma už plete čepičky a svetříky, táta hladí bříško a přítel maká aby mělo mimčo v našem bytě novou koupelnu :-) Držím palce všm mladejm maminám, nevím, co to je za bbej trend mít prní dítě po 30 (i když aji to má samozřejmě své výhody, ale i nevýhody, je to každého věc, je mi to aji vcelku jedno, jen to prostě nechápu) takže držím palce aji tobě. Zkus popřemýšlet o nějakým pedáku, já se chtěla hlásit na učitelství pro mateřské školy, dá se to v pohodě dělat i dálkově, mě to čeká, ale až bude dítě ve školce, protože mateřství si chci užít a nechci to nijak zanedbat :-)takže přeji hodně štěstí, jestli svého přítele miluješ on tebe a cítíte se, je to správné rozhodnutí, všechny ostatní problémy nejsou problémy ale malichernosti, které se dají lehce vyřešit. Jo a doktorka (dětská, ke které stále chodím od 6ti let :-D) mi řekla, že mladý maminky mají hezká miminka, páč maj mladý a hezký vajíčka. Takže ještě jednou Ti přeju: rychlý spermie a krásný vajíčko (čka?) ;-)

 
tripetri
Echt Kelišová 9615 příspěvků 28.02.11 23:05

:D to je dobrý, hezký vajíčka :D Ty vlastně můžeš od své dětské odejít a hned k ní přihlásit mimčo :) My sme taky nakonec vybrali moji bývalou dětskou a je to fajn, už se známe, zná naši rodinnou anamnézu…
No Orchid…Máš pravdu, že to je nezodpovědnost, pokud se do děťátka hrnou bez jakéhokoliv zázemí a nedomýšlejí to do konce (i když ono si to můžeš nakrásně naplánovat nějak a pak to může dopadnout úplně jinak, holt život :) ). Jít do toho s tím, že budu bydlet u našich a ono mi okolí vždycky nějakou tu korunku přidá, je fakt děs! :roll: No a taky máš pravdu, že to malý miminko nestojí skoro nic (když teda samozřejmě nepočítám výbavičku, ta stála mraky), ale čím je dítě starší, tím je to horší…No ale na druhou stranu, jak tady někdo psal, tak kdyby některý rodiny měly čekat, až nebudou muset vůbec řešit finance, tak se těch dětí nedočkají nikdy… :( No je to těžký rozhodnutí, hlavně proto, že to rozhoduješ i za to dítě, v jakým prostředí bude žít. Ale když ho miluješ, není co řešit :D :pankac:

Příspěvek upraven 28.02.11 v 23:25

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček