Začínáme nanovo...

makkusska  Vydáno: 11.07.10

S manželem jsme se brali po relativně krátké známosti, prostě jsem od začátku věděla, že je to ten pravý, a on od začátku věděl, že jsem ta pravá. Měli jsme pohádkovou svatbu a máme za sebou rok krásného manželství a rok neúspěšného snažení o miminko.

Nikdy jsem se nenachodila ke gynekologovi jako v posledním roce, cpu se hormonama, přibrala jsem 25 kg, zkoušela jsem kdejaké potravinové doplňky, bylinkové kapky, cvičení, v noci jsem tajně i netajně spolykala litry slz, manžel mě pevně objímal a něžně hladil po vlasech, smutný z toho, jak mě vidí zlomenou a nešťastnou.

Z každé návštěvy u příbuzných, kteří mají malé děti, jakože je skoro všichni mají, z každých rozhovorů o tom, které plenky jsou nejlepší a kde mají nejlevnější čajíky, kterých jsem byla nucena se účastnit, jsem se aspoň týden vzpamatovávala. Nedaří se mi „na to nemyslet“, když každé ráno první věc, na kterou si musím vzpomenout, je měření bazální teploty, když každý den musím přemýšlet, kterou tabletku si vzít nebo kterou mastí se namazat, protože každý medikament se užívá v jiný den cyklu.

Potom na folikulometrii vidím dvě zralá vajíčka a z celého srdce věřím, že z nich vyrostou dvě krásná miminka (nebo aspoň jedno) a já už nebudu mít prázdnou náruč, v čekárně ještě obejdu pár těhotných a snažím se skrýt závist a pocit nespravedlnosti. A potom 29. - 30. den cyklu přijde MS a já se snažím nebrečet (aby manžel nebyl smutný, že mi nemůže pomoct) a začít nanovo - od 3. dne clostilbegyt, od 5. dne oestrogel atd. atd. atd.

V práci se každý den dívám na krásně se kulatící těhotnou kolegyni, když potkám paní s kočárkem, dívám se na druhou stranu, otázky příbuzných typu „tak co, už?“ se snažím pouštět jedním uchem dovnitř a druhým ven. Čekání na miminko, které nepřichází, je nekonečné. Manžel by byl úžasný táta, už kvůli němu je mi tak strašně líto, že miminko pořád nemáme..

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.9 bodů
 Váš příspěvek
 
gedi
Kelišová 5310 příspěvků 12.07.10 07:32

Ahoj Makusko, četla jsem tvoji zprávu a líbila se mi :lol:
Jsme na tom obdobně, i když se snažíme už od roku 2007 o miminko a zatím neúspěšně.
Ale proč ti píšu, nevím jestli máš sama ovulaci či nikoliv?
V případě, že ji máš, tak aby jsi nemusela lítat tak často ke svému gyn dr., je možné si koupit jeden přístroj, který ti ukáže kdy ovulaci máš :lol:

Máme jej doma, sice to není levné a bohužel v naší republice se to sehnat nedá. Ale už v Německu jej sehnat jde :lol:
Nemůžu si jej vynachválit, jelikož mi odpadá měření bazální teploty a různé každodenní starosti a takhle je to mnohem příjemnější :lol: Stačí jen načůrat na tyčinku a to jen po určité dny a přístroj ti i ukáže, kdy by jsi měla dostat MS. Je fakt, že se chvíli učí na tvé cykly, ale musím nechat, že si ho nemůžu vynachválit. Rozhodně za tu investici stojí :lol:

Kdyby jsi chtěla vědět něco dalšího, tak klidně napiš. Dávám ti odkaz na ten přístroj, kdyby jsi se chtěla mrknout :lol: Snad ti to třeba pomůže. Kamarádka díky němu otěhotněla, zatím ahojky Gedi

http://www.clearblue.com/…-monitor.php

 
goldenka
Extra třída :D 12681 příspěvků 12.07.10 09:00

:nevim: je to téměř můj příběh, do včerejšího dne jsme byli 3 kamarádky, které nemohli otěhotnět, po včerejšku jsem sama, ty dvě otěhotněli, vím, že nemůžou za to, že já otěhotnět nemůžu, ale přesto jsem hrozně naštvaná. a to nemluvím o tý noci, jak píšeš hektolitry slz a utrpení manžela, který nevěděl jak mě pomoci :zed: ale jednou nám to vyjde a trápení ustane, jen nikdo neví kdy

 
MaruškaH.
Povídálka 14 příspěvků 12.07.10 09:25

Ahojky, jsem na tom podobně. Snažíme se od roku 2006.
Určitě to někdy vyjde…věřte tomu.

Příspěvek upraven 12.07.10 v 09:33

 
Jančik
Závislačka 4032 příspěvků 12.07.10 09:47

Holky předem se omlouvám, že tady píšu, ikdyž jsem těhule a mohlo by se zdát, že nemám k tomu co říct, ale mám. Prožívala jsem to s jednou moji kamarádkou. Chodila k jednomu spec.dr.právě na neplodnost. Snědla tuny prášků, podrobila se neskutečnému množství vyšetření i její manžel. Dr. ji stále přemlouval na umělé oplodnění, nakonec jí řekl, že ona se svým manželem NIKDY vlastní děti nebudou mít. To byla ale její poslední návštěva u dr., koupila si na doporučení jednoho homeopata kořen MACA, každý den ho ona i její manžel 2× denně užívali a do půl roku otěhotněla!!! Pak chtěli ještě jedno děťátko, začali to opět užívat a otěhotněla takřka hned a narodily se dvojčátka!!! Holky, chci vás tímto moc povzbudit! Nevzdávejte to!!! Vím, že to je pro vás těžké, ikdyž asi úplně přesně to nikdy nepochopím, protože jsem to neprožila, ale zčásti si to dovedu představit, ale moooooc vám přeju, ať vám to všem vyjde!!! :hug:

 
Smaikii89
Zasloužilá kecalka 757 příspěvků 12.07.10 10:49

Ahojky já teda nepatřím mezi vás, ale mocinky vám z celého srdíčka přeji ať na vás to krásné období dlouho nečeká.A abyste prožívali těch 9měsíců krásy co nejdříve. :kytka:

 
babčamk
Extra třída :D 12837 příspěvků 12.07.10 12:06

Makusko, neboj, bude lip. Ja jsem na svoje prvni dite cekala pet let, pak proste prisel ten spravny cas a behem deseti let jsem mela tri! Tak nezoufej, spravna doba urcite prijde. Byla jsem taky dlouho nestastna a pak najednou… Moc ti budu drzet palce, uvidis, vyjde to!

 
rija
Zasloužilá kecalka 687 příspěvků 12.07.10 12:58

Ahoj,nechci tě svým příběhem strašit,ale já na malého čekala 10 let.Nikdy žádný problém ani na mojí,ani na přítelově straně,no a pak najednou z ničeho nic,ani jsem s tím už nepočítala ,nepřišla krvavá baba a už to bylo. :dance: :dance: :dance:
Jsem štěstím bez sebe ,malý už má 2 ročky a je to šikula. :pankac:
I tobě a všem čekatelkám přeju aby vám to vyšlo a samozřejmě co nejdřív. :potlesk: :potlesk: :mavam:

 
asad  12.07.10 13:34

nezoufej ja taky čekala na prvni dítě šest let nakonec jem otěhotněla po inseminaci na první pokus.druhe dítko jsme čekaliza tři roky prostě ne palnovaně a po osmi senam narodila třeti dcera ale bohužel po třech dnech si ji vzali k sobě andilci.CHci řict že mi ženy jsme silne ,určitě přijde čas a budeš kaky chovat v náruči to male sluničko moc ti to přeji

 
darkblack
Závislačka 3588 příspěvků 12.07.10 13:34

Taky držím palečky.. Nám se sice podařilo otěhotnět hned,ale toto prožívám se svou sestrou.Snažeji se už pět let,je jí už 35 a porád nic.Po prvním umělém oplodnění taky nic.Peníze za to lítají jak blázen a oni maji už jen na další pokus.. proto teď dělá „pokusného králíka“ na novou metodu,což má úplně zadarmo-ale fakt zátěž-2× denně jezdí do Prahy na krev-dávaj jí injekce-nějké kapky..a takhle porád dokola.Taky po hormonech přibírá.. Nezbívá nic jiného než držet palečky :hug: :hug: Vám všem co se o mimi snažíte!!! :hug:

 
j.s.
Extra třída :D 11529 příspěvků 12.07.10 14:52

Moc přeji, aby to brzy všem vyšlo…Ono to asi příjde, když to člověk nejméně čeká…lehko se radí, nemyslet na to a najít si něco jiného, čím se člověk zabaví a trošičku se od toho odprostí…ale jsme prostě ženské a toužíme po dětech, je to opravdu smutné, že je dneska taková doba a čím vším si někteří musejí projít, aby měli miminko…
ale určitě to jednou výjde a budete moc šťastní a hodní rodičové! :kytka: :kytka:

 
Anonymnice  12.07.10 15:55

pořád neumím pochopit, proč je pro některý lidi ta cesta k potomkovi tak dlouhá, trnitá a plná bolesti slz a jsou jiní, kteří tenhle obrovskej dar dostanou zadarmo a ani si ho neváží!! :nevim:

každopádně - nechala jsem svůj podpis i s metříkem v tomhle příspěvku a chci Tě povzbudit…moje cesta trvala víc jak 5 let a ty probdělý noci, ty hořký slzy, tu bezmoc…to vše mám ještě v živý paměti a vím, jaký to je…ale věř, ŽE TOHLE VŠECHNO ZA TEN VÝSLEDEK STOJÍ!!!! moc držím pěsti, aby sis ten zázrak mohla prožít! kašli na rady, že na to nesmíš myslet…mysli na to, bojuj a nevzdávej se!!! :palec: :kytka:

 
Krsík
Stálice 81 příspěvků 13.07.10 18:40

makkusska četla jsem tvůj příběh a je mi z toho ouvej :roll: .My jsme se s manželem začali snažit,utekli 4 měsíce a nicr.A pak jsme zjistili,že manža má boreliozu :roll: .Takže sice každý měsíc žiju v naději,ale moc tomu nedávám.Ale chtěla jsem ti říct,že jsem taky takhle bláznila,brečela a čekala,a když nic brečela.Ale nějak to časem ustalo.Chci ti jen říct,že rok není nic.Někomu se to povede hned někomu za rok někomu za tři.To je prostě příroda ,a když se takhle budeš trápit ,budeš trápit i manžela a žádné miminko nebude protože budeš ve stresu. :-? !Najdi si koníček jakýkoliv.Něco čím odpoutáš pozornost a nebudeš mít tolik času na to mylslet.Já to tak řeším a i když mimi nikde,tak do sebe cpu jenom utrogestan a doufám.Ale když nic,tak se jede dál.Život se na čekání nezastaví! :kytka:

 
Silvi.100
Extra třída :D 12692 příspěvků 13.07.10 20:26

:-( :hug: vidím sebe před lety a já doufám, že ty se brzo dočkáš a nebudeš spadat do té kategorie dlouhodobek, kam bohužel spadám já. Držím palce! ostatně jako všem snažilkám :hug: :kytka:

 
Karinkaaa
Ukecaná baba ;) 1475 příspěvků 14.07.10 11:40

Ahojky neboj to příjde!Byla sem na tom podobně dva roky sme se snažily s přítelem měl málo pohyblivých spermií,a jak už sem nevěřila a nemyslela že někdy miminko bude tak jsem zjistila v nečekanou chvíli že sem těhotná…Ale nevěřila bych že budu mít takové nervy nebylo ještě vidět srdíčko tak snad bude ale neboj se miminko budete mít :srdce: :srdce:

 
Nyxie  15.07.10 07:15

Ahoj,

taky to znám s manželem jsme se snažili od roku 2004, pak jsem šla do poradny pro reprodukci a tam zjistili, že jsme úplně v pořádku. Nakonec jsme se domluvili na umělém oplodnění (2008).A vyšlo to napoprvé. Sice jsem měla d 4. měsíce rizikáč, několikrát jsem byla v nemocnici a Barunka se narodila o měsíc dřív, ale mám teď 18 měsíční poklad, je zdravá a jsem za ni vděčná.Přeji ti, abys brzo mohla nosit v bříšku ten malej poklad a byla šťastná a po čase si řekneš, že to všechno utrpení stálo za to. Jen do všeho zapojuj manžela - pokud má o miminko i o tebe zájem tak na něho nezapomínej ........ můj manžel takovej zájem neměl, po půl roce od narození malé si našel ženskou, o malou se nezajímal … až od jejího roku si s ní hraje a má o ni zájem ....... ale přesto jsem šťastná, protože mám svoji holčičku, která je pro mě vším :-) ...... ještě jednou držím palečky :-D :palec:

 
DanMaj
Echt Kelišová 8410 příspěvků 15.07.10 14:53

Každému se to dooobře radí, já vím. Taky jsem tím prošla. 5 let snažení, stále nic, první IVF, potrat, druhé IVF nic, atd., atd. Nakonec genetika se špatným výsledkem. Podali jsme žádost o adopci a pěst.péči. A také jsem se dostala na VŠ (nutně jsem potřebovala nějak zaplnit volný čas, kdy bych nemusela myslet na to, že já ještě stále nemám dítko.) Během dvou let jsme získali tři děti (tehdy ve věku 10, 2 a 1 rok). Dva roky nato jsem otěhotněla. Měsíc před porodem jsem dělala bakal.zkoušky :lol: . No, naší malé ještě nebudou dva roky a přibude další sourozenec. Jsem opět těhotná. Mimochodem, výsledky z genetiky mi v OL špatně interpretovali. Podle genetika z OVy jsem zcela OK. No a k tématu z toho vyplývá tohle … zkuste se něčím nějak zaměstnat. Dodělejte si nějakou školu, přihlašte se na nějaký kurz, prostě si najděte mimo práci nějakou další aktivitu. Člověku to zabere trochu místa v hlavě a nemyslí tolik na své trápeníčko. :-)Funguje to. Mám to osobně odzkoušeno. Samotné rady typu…nemysli na to, apod. jsou k ničemu. Nejde nemyslet, vím. Přeji hodně štěstíčka. :-)

Příspěvek upraven 15.07.10 v 14:54

Vložit nový komentář