Zadržovaný porod

p3traQ  Vydáno: 14.02.13

Jde porod zadržet či vyvolat na přání? Je pondělí 17. prosince, 16:00. Sedím na kolečkové židli v jediné pohodlné pozici, která mi ještě zbyla. Jsem 38+2, sotva se valím. Říkám si, že objednávat se na profesionální těhotenské focení už opravdu nemá smysl, přes břicho bych už nebyla vidět.

poslední foto..
2 komentáře

bez snídaně neporodím!
1 komentář

haha!
5 komentářů

Rebeka několik minut po porodu.
1 komentář

23 hodin stará.
3 komentářů

Týden stará.
4 komentářů

V sedmi týdnech.
7 komentářů

Když vám někdo na začátku těhotenství řekne, že to bude nejrychlejších 9 měsíců vašeho života, nevěříte jim. Ale je to tak. Jsem téměř na konci a říkám si – a to bylo jako všechno? I přes to, že manžel musel během té doby na 6 měsíců pracovně mimo Evropu, uteklo to.

A tak tady sedím a přemýšlím, jestli se mi povede porodit dřív než v termínu, který vyšel na 31. prosince. Poslední dva týdny jsem strávila všemožnými pokusy blížící se porod popohnat, ale jen do chvíle, kdy manžel musel na konci 38. týdne na otočku mimo ČR. Hodila jsem zpátečku. Dnes v noci se vrací.

V 16:15 manžel volá, že i přes hustou mlhu přistáli v Brně na letišti. Musí ještě několik věcí vyřídit a pojede domů. Čeká ho 300 km ve tmě, mlze a na namrzlé silnici. Zní unaveně. Dva dny pořádně nespal.

16:30. Něco se děje. Nevím přesně, co to je, ale děje se to každých 10 minut. Je to krapet jiné, než poslíčci, které už bezpečně poznám. Stahuju aplikaci na počítání kontrakcí do mobilu.

18:00. Asi se opravdu jedná o kontrakce. Sice nebolí, ale zkracují se. Už jsem na 6–7 minutách a odchází mi zátka. Volám manželovi, ať se nikde nezdržuje, že v noci nebo ráno porodím. Odhaduje, že dorazí až okolo 11 v noci. Orosím se při myšlence, že moje maminka rodila poprvé (bratra) 7 hodin, podruhé (mne) jen 2 hodiny od první kontrakce, takže jsem se i v době hlubokého komunismu narodila doma. Do porodnice to máme necelou hodinku.

Odcházím poklidit ložnici. Přeskládávám tašku do porodnice. Naposledy se vážím. Mluvím na miminko a vysvětluju, že je hezké, že chce být taky na Vánoce doma s námi, ale že musí ještě pár hodin počkat. Kontrakce nebolí, jen se mírně zkracují.

Ve 22:00 odcházím do vany. Tam kontrakce zesilují a zkracují se na 3 minuty, takže honem lezu ven.

Ve 23:00 manžel konečně dorazil domu. Takhle unaveného jsem ho dlouho neviděla. Dostává večeři. Moji rodiče, se kterými bydlíme, nevěří, že „budu rodit“, já se jen přiblble usmívám a posílám je všechny spát. Musím dát manželovi aspoň 3 hodiny odpočinku, jinak ten porod prospí. Jdu si také lehnout. Vleže kontrakce trošku bolí, ale jejich interval se prodlužuje.

Ve 02:00 opět zkouším vanu a dostávám se na interval 4 minuty mezi kontrakcemi. Budím manžela. Budí se i rodiče, kteří nám jdou pomoct se snídaní. Tatínek mne naposledy fotí a celý proces natáčí - stále si myslí, že se jedná o planý poplach, protože nefuním, nesténám a v klidu smažím vajíčka :D

Než se vypravíme, jsou 4 ráno. Srdceryvné rozloučení s fenečkou, která zřejmě tuší, co se děje, celý den mě očichávala a nehnula se na krok. Kontrakce vsedě v autě moc bolí, ale za 45 minut jízdy přijdou jen 2. Bojím se, že se porod zastavuje.

04:45 příjem v českokrumlovské porodnici. Ospalá sestra má dojem, že si z ní dělám srandu. „Vy na porod nevypadáte. No, ale když už jste tady, vylezte si na kozu. A jeje, otevřená na 6 cm, je to opravdu první porod? Toto bude rychlé. Pojďte na pásy. Kontrakce máte slabé, ale asi stačí, když se otvíráte.“

Přesunujeme se na porodní pokoj. Manžel nachází porodní hrušku, na kterou se hroutí a okamžitě usíná. Jsem ráda, v tuhle chvíli pro mne nemůže nic udělat. Stačí, že je tu se mnou. Já se snažím přivolat kontrakce, které jsou opět po deseti minutách. I když máme soukromí a PA jen sem tam nakoukne, jestli může s něčím pomoci, nemám tady takovou pohodu jako doma. Lezu do sprchy.

Vyšetření v 7:00, jsem otevřená na 8 cm. Od té doby přichází ale kontrakce po 15 minutách. Sice bolestivé, ale jsou příliš daleko od sebe. Ozvy dobré.

V 9:00 PA vysvětluje, že bez častějších kontrakcí neporodím. Nabízí prasknutí vody a oxytocin. Vysvětluji, že proti oxytocinu v této fázi celkem nic nemám, jen se bojím bolesti, kterou přinese. Ona mi trpělivě vysvětluje, že bez bolesti neporodím. To jsem sice věděla celé těhotenství, jenže doopravdy mi to docvakává až teď. Jdu si to rozmyslet do sprchy.

Sedím na míči, teče na mě voda a já prodýchávám výživnou kontrakci. Už teď to bolí dost. Mám chuť to vzdát, porod zrušit a jet se domů vyspat. Směju se sama sobě. Rebeka musí ven a je jen na mně, jestli se k tomu postavím čelem a budu spolupracovat, nebo jestli tu budu sedět v rohu a brečet, že „to bolí“. Sbírám poslední zbytky kuráže a lezu ze sprchy. Manžel se probouzí. Rychle leze na kozu a chce fotku, než přijde PA :D Jeho humor někdy nechápu. S další kontrakcí mi pomáhá masáží zad.

V 10:30 přichází PA i s lékařkou a já dávám souhlas s infuzí oxytocinu. Stále otevřená na 8 cm. Několik minut po napíchnutí přicházejí kontrakce co 2 minuty. A bolí. Kroutím se na koze. O jinou polohu nežádám, kupodivu mi vyhovuje a můžu se pořádně opřít. Manžel se usazuje u mé hlavy, drží mne za ruku a otírá mi čelo. Rychle se otevírám a konečně cítím nucení na tlačení. Chvilku zápasím s technikou, ale přicházím na to. Několikrát i zařvu. Lékařka slibuje, že do 11:00 porodím. Už aby to bylo.

Bojím se nástřihu. V pauze mezi kontrakcemi vysvětluji, že jsem cvičila s epi-nem, ale nedostala jsem se přes 6,5 cm. Lékařka slibuje, že nebude nastřihávat. Prý vidí hlavičku. Cítím, že se někde trhám. Není to tak strašný pocit, jak jsem si představovala… ještě jedno zatlačení.

Rebeka je na světě přesně v 11:00. Od první kontrakce uběhlo 19 hodin. Brečím ani ne tak štěstím, jako úlevou, že je ta bolest pryč. Placenta odchází hned poté. Pohladím holčičku a posílám manžela, ať asistuje při vážení a měření. Hned ji nesou zpět. 47 cm, 2985 g. Vypadá tak maličká, ale už v tu chvíli na sále nechápu, jak se do mne mohla vejít.

Vše se mi splnilo. Dcera je zdravá, manžel byl u toho, rodila jsem před svátky a porod byl bez komplikací. Jedinou chmurou bylo odhalení zlomené klíční kosti. Jak k tomu došlo? Může za to zrychlení porodu oxytocinem? To už nezjistím. Když čtu, co všechno se při porodech může stát, nemá smysl se tím zabývat. Co myslíte vy? :)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.7 bodů
 Váš příspěvek
 
lilia81
Extra třída :D 14685 příspěvků 1 inzerát 14.02.13 07:43

Krásný deníček… a docela pohodový porod, brala bych to taky :) tak hodně zdraví celé rodince!

 
zzuzzinda
Kecalka 264 příspěvků 14.02.13 08:23

Krásný porod! Zlomenina klíční kosti se může stát při průchodu miminka porodními cestami. Můj synovec jí taky měl zlomenou, přišli na to asi až po týdnu doma, protože pořád prečel, když jsme ho jednou stranou tělíčka přitulili k sobě. Zhojilo se to samo a rychle, jen jsme ho pokládali na zádíčka a ručičku jsme polohovali. Hlavně že malá je v pořádku a ty taky. Mimochodem, krásné jméno jste vybrali:)

 
socina
Závislačka 4095 příspěvků 14.02.13 08:42

Gratuluju k holčičce :)

 
martina.se
Hvězda diskuse 53295 příspěvků 14.02.13 09:11

Krásné.. gratuluji k tak pohodovému porodu.. :kytka: jinak zlomená klíční kost je většinou díky užší pánvi.. měla jsem to taky, moje ségra též.. stačilo pár dní fixace - tehdy ještě kurtovali ručku k zavinovačce :mrgreen:

 
ametyst
Echt Kelišová 9930 příspěvků 5 inzerátů 14.02.13 09:20

Krásný deníček a moc gratuluji k malé-je nádherná :srdce: :hug:!A zvládla jsi to nádherně a ještě bez nástřihu! To závidím :)!

 
Marbuli
Závislačka 2760 příspěvků 14.02.13 09:59

Kráasny denicek a mala je nadherna, preju hodne zdravicka :hug:

 
ashlee
Zasloužilá kecalka 579 příspěvků 14.02.13 11:04

Gratuluji :kytka:

 
niezabudka
Kecalka 133 příspěvků 14.02.13 14:35

Pekné, vtipné, úprimné. S tým pozdržaním pôrodu sa ti to trochu podarilo, ktovie ako by to dopadlo, keby si sa ho nakoniec rozhodla zrušiť. :lol:

 
Zabka-kvak
Ukecaná baba ;) 1493 příspěvků 14.02.13 15:40

Klíční kost se zahojí a nepůjde to ani vidět. Děti se hojí dobře, neboj :palec: Chtěla bych mít Tvůj přístup a nervy :potlesk: :palec:

 
HHanka  14.02.13 17:17

Tak si mě pobavila, když si chtěla zrušit porod :lol: :lol: :lol:.gratuluji ke krásné holčičce :palec:

 
Denpry
Závislačka 4280 příspěvků 14.02.13 17:31

Krásný deníček :potlesk: A se zlomenou klíční kostí si nelam hlavu. Mimikům rychle srůstají kosti ;) Kamarádky dcera také měla zlomenou klíční kost, ale lezla na svět rukou (jako Superman :mrgreen: ) a neměla v sobě žádné hormony na urychlení :nevim: Gratuluji k Rebínce a ať dělá jen samou radost :*

 
Mary85
Ukecaná baba ;) 1387 příspěvků 14.02.13 21:28

Skvele napsane… „já prodýchávám výživnou kontrakci“!!! Myslim, ze tak hezky s vtipem a lehkosti svuj porod malo kdo popise! :D

 
nikol.ondrášovka  15.02.13 00:01

Moc hezký deníček. :kytka: At je holčička zdravá a dělá jen samou radost

 
p3traQ
Zasloužilá kecalka 795 příspěvků 15.02.13 14:26

Díky za podporu holky :)

 
Skytafka
Závislačka 4164 příspěvků 15.02.13 14:38

Moc pěkný deníček! :) Zvládla jsi to skvěle :palec: Gratuluji k malé Rebece :kytka:

 
Mishka85
Ukecaná baba ;) 1436 příspěvků 16.02.13 22:51

Peti krásný deníček, jsi paní spisovatelka :) vtipné a v komentářích mají pravdu: Rebeka je krásné jméno.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček