Zamilovaná, či jen zblbnutá?

send  Vydáno: 21.09.12

Nikdy jsem si nemyslela, že se mi něco takového stane. Stalo se. Vůbec nevím, kde mám přesně začít. Musím podotknout, že deníček píšu jako anonym, nechci, aby mě někdo poznal a pokud jo, tak prosím neprozrazujte.

Něco málo řeknu o mém manželovi a až poté, co mě trápí. S manželem jsme spolu už řádku let a máme spolu nádherné miminko. Byli jsme mladí a zamilovaní, je to můj opravdový partner v životě. Když jsem jej poznala, nelíbil se mi zpočátku vůbec, až později si našel cestu k mému srdci. Byla jsem vždycky stydlivá holka a také nejsem kdovíjaká krasavice, proto jsem měla problém si najít kluka, když v tom přišel můj nynější manžel, který mě bral takovou, jaká jsem a dokázal se mnou komunikovat i přes můj počáteční ostych. Řekla jsem si, proč ne? A začali jsme spolu chodit.

Zažívala jsem s ním všechno poprvé, hádky, soužití s mužem, milování. Jenže mi na něm trošku vadilo, že je cholerik. Vybuchl vždycky kvůli nějaké kravině, zvykla jsem si na to. Poté jsem poznala, že mi vadí, jak se chová k ženám. Umí se k nim chovat, ale několikrát mě přehlížel, vybavoval se a vyblboval s jinými. Musím podotknout, že jsme ve stejné práci na stejné směně. Ale zkousla jsem to. Po sedmi letech chození jsme se vzali a po dalších třech letech se nám narodilo miminko, doufala jsem, že se to změní, že už nebude nadávat, že nebude křičet, že se změní alespoň kvůli tomu dítěti. Jenže se bohužel nezměnil.

Neříkám, také nejsem svatoušek, každý máme své chyby, také se dokážu vytočit, ale já se na rozdíl od něj dokážu kontrolovat. On kolikrát něco řekne a za chvilku ani neví, za co mi nadal. Vadí mi to čím dál víc, vadí mi, že se téměř neustále hádáme. Pokud se nehádáme, je to všechno fajn a je docela vzorný manžel. Nechodí po hospodách, nefláká se bůhvíkde, s domácností také vypomáhá, takže po téhle stránce je fajn. Ale vadí mi, že si kolikrát vezme dítě, má ho chvíli, pak mi ho vrazí, že se o něj už staral, tak je řada na mě, jako kdyby to bral za povinnost, místo toho, aby ho to bavilo, aby se na něj těšil. Má jej rád, těší se na něj, ale chvíli a pak čau.

Nemluvě o tom, jak jsme mezi sebou ztratili úctu, chováme se k sobě jako dvě hovada, nadáváme si, hádáme se, a to všechno před malým, což mě opravdu už vytáčí a nevím, jak z toho ven. Také mě dokáže ponižovat před kolegy z práce. Ale jak říkám, pokud je vše ok, zvažuji, že bychom spolu mohli žít, ale pokud otevře pusu, mám myšlenky na rozvod a vypadnutí z bytu. O tom jsem ale psát nechtěla, jen jsem chtěla přiblížit náš vztah s manželem.

Manžel dříve pracoval v jedné firmě, do které mě o pár let později dostal. Poznala jsem jeho spolupracovníky a spolupracovnice. Jeho dobrý kamarád tam pracuje taktéž. Jakmile jsem ho poznala, padl mi ihned do noty. Je to hodný a milý kluk, který ví, co od života chce, má sice taky jednu chybu, ale to rozebírat nebudu, vždyť který člověk je bez chyby. Takový ani neexistuje. Ještě nikdy neměl holku, alespoň on to tvrdí a vím, že až jednou tu svoji potká, bude ochotný se změnit, bude té holce snášet modré z nebe, jelikož je romantik a když se zamiluje, bude to nejspíše navěky, pokud mu to ta holka bude oplácet.

V té chvíli jsem ho brala normálně, jako skvělého kamaráda, nebo spíše kolegu. Bavili jsme se spolu o všem možném, jezdívali jsme spolu autobusem do práce, jelikož je ze stejného města a vždycky jsme si měli o čem povídat a měla jsem ho vždycky ráda. Dokonce, když jsem se vdávala a vlastně jeho kamarád ženil, strašně moc jsem si přála, aby se přišel na svatbu podívat, přála jsem si, aby mě viděl, jaká budu nevěsta, protože jsem si poprvé v životě připadala krásná. Nepřišel. Nevím proč, myslela jsem si, že přijde popřát kamarádovi šťastný život a také mě jako své kolegyni, či kamarádce, nebo jak mě vůbec bral, ale nepřišel. Mrzelo mě to.

Čas plynul, já otěhotněla a odešla na mateřskou. Při mateřské jsem si ale začala opět přivydělávat v naší práci, a když jsem onoho kamaráda/kolegu viděla, něco se ve mně zlomilo. Doma totiž začaly problémy s manželem a od doby, kdy se malej narodil, stále jsme se hádali. Na svého kamaráda jsem změnila pohled a pobláznil mě. Zdálo se mi, že je hezčí než dřív. Nikomu jsem nic neřekla, jak bych také mohla někomu něco takového říci. Bavili jsme se spolu normálně, až jednoho dne kolem mě chodil, jako bych ani neexistovala, dokonce přestal i zdravit a když pozdravil, tak takovým stylem, aby se neřeklo.

Hodně mě to mrzelo, chtěla jsem zjistit co se děje, zda mu náhodou manžel něco nenavykládal nebo něco, ale nešlo to. Já, jakožto stydlivá, nesebevědomá holka jsem to nedokázala. Vždycky, když kolem mě prošel, jsem se nadechla a sbírala odvahu, že za ním zajdu a prostě se ho narovinu zeptám, vždyť na tom přeci nic není! Dodávala jsem si odvahu, ale když jsem se nadechla, že mu něco řeknu, zase rychle jsem vydechla a nedokázala jsem to. Jsem prostě zbabělec! Chodili jsme kolem sebe takto několik dní, manžela jsem doma dusila neustálým zjišťováním, co mu navykládal, že se takto chová, bohužel bezúspěšně.

Rozhodla jsem tedy, že mu napíši, komunikace po internetu mi šla vždycky nejlíp a nemám tam takový ostych komunikovat s chlapy. Tak jsem se zeptala, co se stalo, že se chová, jak se chová a tak. Odepsal, že je vše ok, že se chová stejně jako dřív, akorát už se mnou nemá o čem mluvit, protože všechno stačí probrat s mým manželem. Úplně mě odpálkoval, byl chladný a bez citu, ale já ho znala jinak. Nebo jsem si to jen myslela? Měla jsem jej za férového a ty jeho maily mi opravdu ubližovaly. Psali jsme si a já se mu svěřila se svými problémy s manželem doma, protože dle psaní mě má asi za nějakou bezcitnou a sobeckou mrchu nebo nevím. Svěřila jsem se mu také s tím, že je škoda, že jsme se nepoznali dřív a trošku jsem mu naznačovala, že ve mně roste cit. Cit, který už není jen kamarádský, bohužel jsem k němu začala pociťovat něco více.

Neřekla jsem mu nic přímo, na to bych neměla odvahu už jen proto, co mi odepisoval. Na to moje naznačování mi jen stroze odepsal, že neví, co mu chci říct, ale že nejsem jeho typ. Krátce a výstižně. Přitom, když se mu líbily nějaké ženy, každá byla jiná, tímto tedy žádný jasný typ své budoucí ženy nemá. Pak napsal, že jsem ho nezaujala a že ho žena musí něčím zaujmout, všecky moje kamarádky i kolegyně z práce ho zaujaly, jen já ne, tak co si o tom myslet? Všecky jeho odpovědi na mé dlouhé story, která jsem mu psala, byly neuvěřitelně krátké, a když ne krátké, tak zase bezcitné. Co si o tom myslet? Možná není takový, jaký se mi zdál na počátku, znala jsem ho skoro 4 roky, byl jiný, změnil se. Nebo nezměnil, byl takový vždycky? Zvláštní je, že jsme si vždycky měli o čem povídat.

Jak to mezi námi vypadá teď? Změnil se v tom, že mě pěkně a slušně pozdraví, to je vše. Když jde kolem, zčervenám nebo sklopím oči a nedokážu v jeho přítomnosti fungovat. Chce se mi brečet, doma často na něj myslím, pláču a je mi zle. Chci z toho ven, ale nevím jak. Nedokážu ho vymazat z hlavy a zajímalo by mě, kdyby tohle všechno věděl, zda by se choval také tak bezcitně? Nedovím se to, protože mu to nesmím říct, i když bych moc chtěla. Mám balvan na srdci, a dokud na něj nezařvu nebo nevyřvu, co ve mně všecko je, bude mě tam ten kámen tížit snad pořád?

Vím, že by si se mnou ani nikdy nic nezačal, jelikož jeho kamarád je můj manžel, takže vím, že by z toho nikdy nic nebylo. A vlastně, proč by si se mnou začínal, když jsem ho ničím nezaujala, že… Hodně mě to mrzí a tíží a nevím, co mám dělat, nevím, jak se mám před ním chovat, nevím nic a taky nic nezmůžu. Trvá to už několik měsíců a nechce to odejít pryč, jednou mě to udusí. Nechtěla jsem, aby se mi něco takového stalo, ani jsem nikdy neuvažovala nad tím, že se mi to může stát. Nechci být zamilovaná do jiného, kterého ani nemůžu mít.

Připadám si jako špatná manželka, dokonce i matka, že mám takové úvahy. Nechci brát dítěti jeho otce, ale také nechci, aby vyrůstal v takovém prostředí. Vždycky jsem chtěla spořádanou rodinu, nikdy jsem nechtěla, aby moje dítě bylo z rozvedené rodiny, jenže já už nemám sil, hodně mě to všecko vyčerpává a já nevím, jak dál.

Jestli jste dočetli, až sem, tak děkuji, já jsem se potřebovala vykecat.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 2.6 bodů
 Váš příspěvek
 
Anonymní  21.09.12 08:24

Ahoj,
mám doma manžela podobné povahy, takže ti moc dobře rozumím, jak ti je. Myslím si, že tě kolega pobláznil, protože jsi viděla pravý opak svého manžela - zpočátku a nadchla tě myšlenka, že by se k tobě mohl někdo chovat mile, něžně, říct ti něco pěkného a jen po tobě neštěkat. Mně taky manžel nadává za každou blbost, vytočí se z vteřiny na vteřinu kvůli ničemu, vše co je udělané a to jakkoliv je vždy špatně…znám to moc dobře. Taky jsem z toho na nervy, je na mě hnusný i před jeho rodinou a ti se tomu ještě usmívají, když jdu brečet někam jinam, když po mě zase vyjede… radu nemám, jen píšu, že v tom nejsi sama :(

 
Anonymní  21.09.12 09:07

První anonymní to píše přesně, asi sis toho druhého dost vysnila jako opak manžela. Neznáme ani jednoho, takže těžko soudit. Je možné, že opravdu reaguje na tebe pod vlivem něčeho, cio mu manžel navykládal. Ale nechala bych to plavat, nepsala bch mu. Kdyby měl zájem, vídáte se, může se nějak projevit. Nemá cenu to lámat, nebude to k dobrému.
To se mi to píše. Sama prožívám první paralelní vztah za 20 let mého vztahu s mužem. Přitom můj vztah s mužem je velmi dobrý. Má své stinné stránky, samozřejmě. Ale na tu dobu myslím, že to funguje pořád dobře, a řekla bych - hlavně zásuhou mého muže, který je mimořádně tolerantní. Už nějakou dobu mi ale chybí víc komunikace, pozornosti, něhy běžném dni, ne jen při sexu, chci se cítit jako ženská i kolem čtyřicítky. To je to, co dostávám jinde. Nejde o fyzickou nevěru, ale velmi silný citový a duševní vztah, za který mám výčitky svědomí. Je to vztah velmi důvěrný. Nevím si s tím tak úplně rady.

 
suricata
Kelišová 6601 příspěvků 21.09.12 09:27

Hele vyprdni se na oba a soustřeď se na sebe :hug:

 
ynax
Extra třída :D 12205 příspěvků 21.09.12 09:32

Nebudu tvrdit, že je tvoje manželství v pořádku, ale…on se chová jako opravdový kamarád a ne jak debil, určitě vytušil z tvých řádků o co jde a tys mu to pak potvrdila a on prostě podle mě nechce být důvodem pro váš rozvod, protože chce být kamarádem pro tvého manžela. Zamysli se trochu nad tím a uvidíš, že tenhle člověk má charakter, on se nechová bezcitně, ale promiň ty se chováš jako kráva, která tohle všechno nechce pochopit. Dej si do pořádku manželství - ať už to potáhnete dál, nebo se rozejdete, ale určitě na tom, jak to u vás vypadá máš velkou vinu i ty, protože jsi poblázněná do jiného a doma se určitě nechováš jako milující manželka, která chce řešit problémy

 
Sisulík
Ukecaná baba ;) 1304 příspěvků 21.09.12 09:54

@suricata
to je nejlepší rada jakou mohla zakladatelka dostat… svatá pravda :palec: :potlesk:

 
Miš-El
Závislačka 3063 příspěvků 21.09.12 10:01

V tomhle případě musím říct že suricata má pravdu… na oba bych se vykašlala. Radši se věnovat dítěti a sobě, než zjišťování co komu kdo namluvil… Nechce s tebou nic mít, tak nechce. Jeho mínus.

Příspěvek upraven 21.09.12 v 10:03

 
bjetuschka
Závislačka 3882 příspěvků 2 inzeráty 21.09.12 12:58

Nebuď hloupá. Proč myslíš, že žádnou ještě neměl? Třeba proto, že se chová divně? Chápu, že vám to doma neklape, ale spíš bych se soustředila na to, vyřešit si stávající situaci s manželem, abyste byli oba spokojený a vyprdnout se na tohohle pablba.

 
pomenkova
Generální žvanilka 24098 příspěvků 21.09.12 13:54

Jedno je zajimavy, ze driv jste si tolik povidali a ted uz ne, ikdyby te bral jako kamosku, proc by se nemohl bavit..jen proto, ze je jeho kamarad Tvuj manzel_?divne…no ja myslim, ze v tom hraje velikou roli prave tvuj manzel a ze opravdu mu muze byt neprijemny, ze kolem neho krouzis…vyflakni se na oba, nejaky treti se najde…mysli hlavne na dite a sebe… :kytka: :kytka:
radu aby jsi o mazelstvi bojovala davat nebudu, podle toho co pises, mi prijde, ze o manzelstvi uz nestojis. :nevim:

 
brisco
Ukecaná baba ;) 2462 příspěvků 2 inzeráty 21.09.12 14:06

Nedolízej za ním, tím se mu jenom zhnusíš. A manžel by taky potřeboval lekci, nadávky nebo ponižování v práci bych nesnesla :cert:.
Připomělo mi to jednu repliku z Bonda :), On: Nejste můj typ. Ona: Moc chytrá? On: Ne, svobodná. :mrgreen:

 
VeronicaR
Stálice 53 příspěvků 21.09.12 18:25

Ahoj,
Jen ti chci rict, ze mam to same doma.Ziju s americanem a cekame miminko od sameho zacatku naseho vztahu je to uplne to same. Radu pro tebe asi nemam. Jen ti muzu rict to, ze Jsem ho skusila opustit predtim nez Jsem otehotnela a zacit si neco s nekym kdo se me bude mily a hodny. No prisla Jsem na to, ze ze zacatku jsou vsichni takovy hodni, mily a snesli by ti modre z nebe po case se ukazou v pravem svetle a Ty budes litovat, ze jsi ho opustila pro nekoho kdo je vlasntne stejny a nebo jeste horsi nez tvuj manzel. Na konec by jsi zacala noveho pritele srovnavat s manzelem protoze on je ten na ktereho jsi vlasntne zvykla uz spoustu let :D
Ver mi je to Jen pocit, ktery v sobe chovas, protoze od manzela nedostavas presne to co by jsi chtela, ale kdyz si s nim sednes u dobre vecere a sklenicce vina, reknes mu, ze chces zkusit zlepsit vas vztah a presne mu reknes jak bys to chtela… Uvidis, ze to vezme nejaky ten cas, par hadek atd. Ale zlepsi se to. Aspon tak Jsem to udelala ja a pomohlo nam to ;)

Preju ti hodne stesti :mavam:

 
VeronicaR
Stálice 53 příspěvků 21.09.12 18:27

Ahoj,
Jen ti chci rict, ze mam to same doma.Ziju s americanem a cekame miminko od sameho zacatku naseho vztahu je to uplne to same. Radu pro tebe asi nemam. Jen ti muzu rict to, ze Jsem ho skusila opustit predtim nez Jsem otehotnela a zacit si neco s nekym kdo se me bude mily a hodny. No prisla Jsem na to, ze ze zacatku jsou vsichni takovy hodni, mily a snesli by ti modre z nebe po case se ukazou v pravem svetle a Ty budes litovat, ze jsi ho opustila pro nekoho kdo je vlasntne stejny a nebo jeste horsi nez tvuj manzel. Na konec by jsi zacala noveho pritele srovnavat s manzelem protoze on je ten na ktereho jsi vlasntne zvykla uz spoustu let :D
Ver mi je to Jen pocit, ktery v sobe chovas, protoze od manzela nedostavas presne to co by jsi chtela, ale kdyz si s nim sednes u dobre vecere a sklenicce vina, reknes mu, ze chces zkusit zlepsit vas vztah a presne mu reknes jak bys to chtela… Uvidis, ze to vezme nejaky ten cas, par hadek atd. Ale zlepsi se to. Aspon tak Jsem to udelala ja a pomohlo nam to ;)

Preju ti hodne stesti :mavam:

 
mj-celka
Kecalka 151 příspěvků 21.09.12 20:07

Taky myslím

 
Lizbeth
Extra třída :D 12981 příspěvků 21.09.12 20:33

Dle mého děláš jednu hloupost za druhou..Vytváříš si doměnky, které nemáš vůbec ničím podložené - jak ty pozitivní, že je romantik, že neměl ženu, že jednou bude zamilovaný atd..tak ty negativní - změnil se protože asi mu něco nabulíkoval manžel..
Ale toto vytváří jen tvá nespokojenost s vlastním životem, která hledá řešení - v tvém případě, by to bylo - přilepit se na prvního chlapa, který by projevil zájem..( což tedy není moc dobré řešení..)

A co tvá hrdost??? Vypisovat romány člověku, který zůstává chladný, kterého to de fakto možná ani nezajímá a pak ho v duchu ošočovat z nezájmu..Je to zvláštní, ale zamyslela jsi se vůbec nad tím, že se vnucuješ, vtíráš a svým podbízením ho odrazuješ i od kamarádství..

ps. - pokud chlap vysloví formulku, žes ho ničím nezaujala - myslí tím především, že se mu nelíbíš fyzicky.. :oops: Tak to prostě je..

 
send
Nováček 2 příspěvky 21.09.12 21:44

Díky za reakce. Nevím, zda chci spravovat ještě náš manželský život, protože jsem to jednou zkoušela, zkoušela se chovat normálně, ale nepomohlo to… Vydrží to chvíli a pak si manžel najde vždycky nějákou kravinu, kvůli které vybuchne nebo se pohádáme… Nemluvě o tom, že spolu mluvíme tak, že snad ani horníci spolu nemluví, teda hlavně v hádce… Nikdy jsem taková nebyla, jsem klidný typ, ale zato, jak mě něco občas vytočí, tak řádím jak černá ruka…
Nevím, ale na to, jak jsme si dřív povídali normálně a běžně, jakože se kámoš kolikrát u mě zastavil a normálně jsme kecali, je to teď sto a jedna a podotýkám, že to ještě nevěděl, že se mi líbí a už se choval tak, že mě skoro nezná, nevím co ho naštvalo, nebo proč to dělá, ale hodně mě to mrzelo a mrzí. Vím, že to asi dělá z důvodu, i to jeho bezcitné psaní, že je kámoš s mým mužem a možná, kdyby jej neznal, bylo by vše jinak, ale to už se nikdy nedovím…
Jinak k ničemu a do ničeho ho nenutím :lol: Jen jsem mu napsala co cítím, teda ne přímo, jen tak kolem horké kaše jsem chodila. Ale na to, že psal, že nejsem jeho typ a takové věci, proč na druhou stranu vyzvídal co bych mu chtěla říct? Když to ještě ke všemu tuší?? Zkoušel to na mě dvakrát a dvakrát vyzvídal, co bych mu chtěla říct, ale neřekla jsem mu to co cítím a co se mnou dělá už jen kvůli tomu co psal… Ale kdyby mu to bylo lhostejné, tak by se na to vykašlal, nevím :nevim: Jen jsem mu napsala, že mě to v sobě dusí a nejradši bych to vypustila ven ze sebe, ale to už bych tam nesměla pracovat, už teď to mám těžké v jeho přítomnosti… I když pracuje jinde a potkáme se třeba jen na konci šichty, anebo když procházíme třebas na svačinu a taky když vykukuje kolikrát ze dveří a kouká na provoz a já radši dělám, že jej ani nevidím, bo zčervenám, jak rajče…
Jinak vím, že neměl holku, protože to s holkama neumí, v tomhle je na tom obdobně jako já s opačným pohlavím. Snad by kámošovi nelhal, ale kdoví :nevim:
Mno a ještě jsem chtěla dodat, že románek bych s ním nemohla určitě mít, protože on by to neudělal a kdyby náhodou jo, tak bych přišla dom s rozvodovýma papírama, páč bych tohleto manželovi nemohla nikdy udělat… To je jedna věc a druhá věc, s kámošem nic nemám a už teď si připadám nefér k manželovi už jen tím, jak na něho myslím a že bych si přála, aby byl na manželově místě :oops: Je mi už jen z toho zle, chci se toho zbavit, ale nedaří se mi :|
Jo a ještě mi napsal jednu věc… Řekla jsem mu, ať mýmu chlapovi neříká nic o mě, páč manža mi to někdy ventiluje a je mi z toho do breku, že si připadám, jak ta nejhorší ženská na světě a on mi jen odepsal, že mu nikdy nic hrozného neřekl a že by chlapovi stejně neřekl, co si opravdu myslí… Už jen proto, že jsem jeho žena a chlap jeho kámoš… Vrtalo mi to v hlavě co si tak může o mě hrozného proboha myslet??? Dodal, že to nicméně nemění nic na tom, že nejsem jeho typ, tak nevím co tím chtěl říct a snažila jsem se to vydolovat, marně. Tak jsem se na to vyprdla a od tý doby se mu pak neozvala. Písemnou konverzaci jsem ukončila, v práci kolem sebe chodíme, děláme jakože nic, občas nahodí grimasu a pozdraví, snaží se alespoň při pozdravu chovat jako dřív, ale jinak nepokecá, kdoví proč a jaké má důvody, nicméně určitě podlízat nebudu a psát už také ne… I když mě to trápí v jaké jsem situaci…

Příspěvek upraven 21.09.12 v 21:54

 
Anonymní  21.09.12 21:58

No tak ses vykecala, ale …je to o ničem. Přestaň si malovat svoje představy o dokonalosti toho druhého - manželova přítele. On nebude lepší než tvůj manžel. Je jen jiný - momentálně zajímavý neb není k mání - bohužel bys zjistila, že asi není ani vhodný pro život…když je stále sám. Koukej se srovnat a zapřemýšlet, jak udělat hezčí život pro všechny zůčastněné - určitě není dobře, že se hádáte před mrnětem. Musíš to v sobě rozetnou ty sama - jestli chceš slintat nad někým kdo zase až tak velký zájem nemá, nebo zkusíš zabojovat a změnit stav v manželství. Víc nelze poradit.

 
send
Nováček 2 příspěvky 21.09.12 22:07

Já vím, že je to o ničem, ale jak říkám, chtěla jsem se vypsat… Vím, že mi nikdo nemůže pomoct, je to jen můj boj… Možná jsem taky nikdy nedokázala odejít od manžela, protože jsem se bála, že bych si našla stejného, ne-li horšího :nevim: Ale už mě nebaví to neustále obviňování, urážení a ponižování…
Představy o dokonalosti o tom druhém opravdu nemám… Vždyť jsem psala, že ani on není dokonalý, vím to o něm, nicméně to jaký chlap je se nedá poznat, dokud s ním nezačnete bydlet, že… Stačí mi, že vím, že je romantik a je citlivý a tohle mě na chlapovi přitahuje, protože tohle se současným manželem nemám… Není ani citlivý a romantik už vůbec… Určitě by se takovej romantický cíťa nechoval k ženě jako nynější můj cholerik :think:
Ono ani radu spíše nečekám, protože i kdyby mi někdo třeba radil, rozveď se, neudělám to jen kvůli slovům někoho, kdo ani mého chlapa nezná- dávám jen příklad. Sama musím vědět co chci, myslím, že se stejně jednou rozvedu, když ne teď tak za pár let, protože můj chlap se změnit nedokáže… Zkoušel to. Choval se příjemně mile a hned na to přišlo něco co ho vytočilo a bylo to tu zas… Nedokáže se ovládat a někdy už na to nemám sílu a furt doma řvu- brečím…
Spíše zkoumám, jakej názor na to všechno máte vy a zda jste někdo v obdobné situaci jako já, páč radit se opravdu nedá :(

Příspěvek upraven 21.09.12 v 22:11

 
cvikinka
Zasloužilá kecalka 678 příspěvků 21.09.12 22:56

Ahoj, citim s tebou a je mi moc lito co si prozivas:-(musi to byt hrozne podle me by jsi mela zmenit praci a dat zivotu novy impuls osamostatnit se od manzela treba ti pak bude lepe chod s malym nekam cvicit jogu nebo tak neco co te uklidni a da ti sliu. Preji hodne sil a klidne napis vzkaz ja to take nemam lehke:-( :hug:

 
cvikinka
Zasloužilá kecalka 678 příspěvků 21.09.12 23:00

@ynax ¨promin, ale co je toto za nazor? Ja ji docela chapu ma doma asi peklo a tak hleda jen trochu nehy to snad neni hrich ne? :nevim:

 
Anonymní  21.09.12 23:34

Můj názor je, že kamarád (nebo možná jiný kolega/kolegyně, který mu to řekl) si tvého zájmu o něj všiml. Stalo se mi něco podobného, fajn kolega, já po mateřské, měla jsem pocit, že jen po očku pokukuju, vůbec jsem nechtěla vztah prohloubit, mám skvělé manželství, ale jen pocit, že on má zájem, by mi dělal dobře. A pak mi to vmetl jiný kolega. Myslela jsem si, že jsem nenápadná, že nikdo nic nemůže poznat, že se budu jen kochat sympaťákem a poznali. Raději jsem se mu začala vyhýbat, aby nikdo nic už nemohl říci, nerada bych kvůli hloupému flirtu přišla o manželství, protože by se mu to jistě doneslo :nevim:
Vysvětlovalo by to to, že manželovi o tobě neřekl nic hrozného, tj. že po něm koukáš. I že se ti začal vyhýbat, aby bylo jasno, že on do ničeho takového nejde a proto ti zdůrazňuje, že nejseš jeho typ. Že to vypozoroval nějaký kolega si myslím proto, že vyzvídá, co mu vlastně chceš říct. On to předpokládá, ale jistý si s tím není, ovšem zvědavý je, zda to tak je.

Kolega je pro tebe únik od nepovedeného vztahu, srdce se musí někde realizovat, abys přežila drsnou realitu, tak sis zidealizovala kolegu.
Nepovedený vztah nebyl můj případ. Přesto to u nás v době po mateřské nebylo dokonalé, ale věděla jsem, že to přejde. Asi z toho důvodu jsem do toho nespadla jako ty. Věděla jsem, že o kolegu nestojím, protože manželovi se těžko někdo vyrovná :nevim:

 
alda
Kecalka 285 příspěvků 22.09.12 08:01

Hele…nechce tě, dává ti to hodně hustě najevo. A i když to ku**vsky bolí, tak to je. Nenech se od něj trápit, takovejch na světě je. Kdyby to byl nějakej fakt charakter co by o tebe stál i s dítětem, tak tu teď zamilovaně píšeš o přehršli orgasmů co s ním máš. Ale v tomhle případě je to jenom sen, blbý.
soustřeď se na sebe, na svůj život a kam byse to mělo hnout. Držím palce!!!

 
Lizbeth
Extra třída :D 12981 příspěvků 22.09.12 09:33

Já nechápu, co nechápeš na tom, že nejsi jeho typ? Co víc bys k tomu potřebovala za rozbor? Nemá zájem - tečka..

 
Anonymní  22.09.12 12:51

Nezlobte se na mě nikdo, ale opravdu ta nejhloupější, nejčastější věta žen je : ****Myslela jsem si, že se změní…**** (hlavně často využíváno příchodem potomka). Ženské, já nejsem bůh ví jaký dřívější ročník, ale i přesto vím, že chlap je chlap a jeho nikdy nezměníte. Pokud ano, tak jen na chvilku a jestli je to ještě proti jeho svobodné vůli, že ho do změny tlačíte, tak ho omrzíte i vy. Berte chlapa takového, jaký je od začátku a smiřte se s tím. Pokud se vám nelíbí v začátcích, tak nevím, co od toho kdo čeká.
Každopádně k zakladatelce. Holka, měla by jsi si spíš hledat nějaký koníček, protože moc přemýšlíš nad tím „coby kdyby“ a hodně si ve své fantazii vytváříš to, co by jsi sama chtěla. Občas mi to i přišlo, že jsi čekala jako důvod jeho „odtažitosti“, že se snad zamiloval do Tebe.
Moje rada - zapomeň na něj, protože mu musíš připadat dotěrná svým psaním, neponižuj se. Postav se k tomu čelem, jednoduše se vyjádřil, že nejsi jeho typ - zas na druhou stranu, čemu se divíš? Je to přítel Tvého muže, jsi vdaná a máte spolu dítě. Neříkám, že maminy nejsou přitažlivé, nebo Ty, ale myslím to tak, že on Tě bere pouze jako „ženu svého kamaráda“ a přes to vlak nejede. Ku všemu jestli údajně neměl ženu, tak se domnívám, že bude preferovat ty nezadané, bez dětí. :nevim: Nejsme v romantickém filmu.
Takže si nic neidealizuj, nežij v něčem, co nemá šanci a pokud je to až tak strašné s manželem a Ty to nesneseš, stejně si časem najdeš někoho jiného. Soustřeď se hlavně sama na sebe, dítě, své záliby - neříkej, že chlap nepohlídá párkrát za měsíc, aby jsi si někde zašla.
Hodně štěstí. Mi je Tě na jednu stranu líto, protože pocit odmítnutí znám, ale já jsem byla moc hrdá na to, abych to nějak řešila, i když to bylo těžké, vzala jsem to tak, jak to je. :mavam:

 
Anonymní  22.09.12 12:57
Ještě dodatek k 12:51

Podle mě má žena na mateřské bohužel moc času na přemýšlení. Ano, jsou v zápřahu, ale přitom moc a moc přemýšlí, při skákání kolem dítěte. Proto je třeba, aby se chodily ženy odreagovat, vypnout, poklábosit - aspoň jedenkrát týdně. Čím víc žena přemýšlí nad tím „coby kdyby“, tak tím ubližuje jen sobě, protože si vytváří v hlavě milion alternativ a tím ničí samy sebe.
Například já jsem teď 2měsíce před porodem izolovaná doma. Přemýšlela jsem až tak moc, že jsem si v hlavě vytvořila i blbou představu, že mi je ten můj nevěrný a kutila jsem nad tím tak dlouho, až jsem si vytvořila i „důkazy“. Sice je to z jiného soudku, ale aspoň vím, že čas na přemýšlení škodí, jenže ten mozek vypnout nemůžeme. :zed:

 
Miťulka
Ukecaná baba ;) 1287 příspěvků 22.09.12 21:28

Zdravím, zakladatelko :mavam:

Tak v první řadě mě dostalo to o tvé svatbě, že si čekala aby došel ON a viděl tě v šatech.. to znamená, že už při svatbě si myslela na jiného :think:

Souhlasím s názorem, že se mu asi nelíbíš fyzicky :oops: :oops: prostě si jen kamarádka, s tím se musíš smířit, i když to bolí, já vím :(

Co změnit zaměstnání, jít na jinou směnu :?:

 
fiali
Ukecaná baba ;) 1065 příspěvků 23.09.12 09:43

Já se prostě neubráním otázce: kolik ti je? Podle chování bych to tipla na 15, ale to je jaksi nesmysl :zed: Rozhodně bych se nevtírala chlapovi, který nemá zájem a už vůbec bych s ním nerozebírala svoje manželství, když můj muž je jeho kámoš :! Na to si pořiď svoje kamarádky. Nelíbí se ti v čem vyrůstá tvůj syn a řešíš to přes emaily s někým cizím? Co to zkusit řešit s manželem :?

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček