Zataženo, jasno, oblačno…

Mahja  Vydáno: 13.02.14

Život je proměnlivý, zrovna jako to počasí. Jednou prožíváte okamžiky štěstí, jindy vás život fackuje hlava nehlava. Ale život takový je, plný překážek, které musíme překonat, aby nás to nepřeválcovalo.

Moje SLUNÍČKO.

Štěpánek

Pusinka

Kuklička :-)

Moje rodinka

Tímto chci poslat vzpomínku do nebíčka mé mamince, neb to už 3. března bude neuvěřitelný rok, co přišel na svět můj úžasný chlapeček. Ale neměl tu možnost se s mou maminkou setkat, je mi to strašně líto, nebo ji úplně vidím, jak by ho doslova umuckala a kochala by se blahem jako já, když jí, protože to bude výborný jedlík, ne jako moje prvorozená žížala. :-)

Život dokáže být velmi prchlivý. Nikdy nevíte, co bude zítra, nikdy nevíte, jestli se ještě s někým setkáte, abyste napravili nějakou chybu nebo prostě jen řekli nebo dali najevo, že ho máte rádi. Nikdy nebude vhodnější nebo lepší chvíle, než je zrovna tato… Já se od rodičů z rodinného domu stěhovala až ve 28 letech, kdy jsem se vdala a přijde mi, že bych chtěla udělat s mamčou ještě spoustu věcí, vzít ji na spoustu míst, ale už nebude NIKDY.

V ten den, kdy umřela a já v tentýž samý den zjistila, že jsem těhotná, to byly hrozné chvíle, nejraději byste se opily, ale to nemůžete. To je tak zatažená obloha, kroupy, hromy, blesky lítají a do tohoto blázince vám život pošle paprsek slunce. Hraje si tak s vámi?

Ale to jsem trošku odběhla. Co jsem chtěla napsat, chci psát o tom paprsku světla a píšu o bouři, ale jak je spjato to počasí, tak je spjata i smrt s novým životem.

Věříte na sny? Já ano, některé se jen tak rozplynou a některé vás donutí se nad ním zamyslet. Můj sen se protínal s realitou.

Já začala rodit ve snu. Bylo brzo ráno, tak kolem půl šesté a já se probrala v obýváku zachumlaná v dlouhém svetru a šla jsem na záchod. Usnula jsem v noci u televize, když jsem se probrala a nemohla zabrat, tak jsem si šla pustit nějaký film. Kolem půl šesté normálně vstávám, patřím mezi ranní ptáčata, ale ten den jsem si řekla, že potřebuji ještě chvilku odpočinku. Šla si ještě lehnout a v okamžiku jsem usnula. Do spánku se mi vkradl sen, kdy jsem šla na druhou kontrolu do nemocnice a doktor si mě prohlédl a řekl mi, že mě už domů nepustí, že budeme rodit.

Já na něho koukám jako sůva z nudlí a říkám mu, že přece nebudu, vždyť já nemám žádné bolesti. A on mi v klidu odpovídá, že za chvíli začnou. V tom jsem se probudila. Zdřímla jsem si na necelou hoďku a šla na záchod vypráznit můj věčně naplněný močák. Sotva zavřu záchod, tak mi opravu začaly bolesti! Dal si na čas, 13 dnů před termínem, brácha spěchal jen o 11 dní. Rychle jsem šla do kuchyně a snažila se mezi stahy naškrábat brambory klukům na oběd. Do toho vkráčel do kuchyně manžel, který vstanul, a copak už tak brzo dělám oběd.

Stačil mu pohled na mě a říkal, jedem, co? Já jen, co to doškrábu. Vyhodil mě, ať se jdu oblékat, že to dodělá – Víš, že poprvé to bylo rychlé, jedeme hned – ještě teď ho slyším a ještě, že jsem poslechla. V nemocnici na příjmu jsem čekala neskutečně dlouho než vyšetří nějakou těhuli přede mnou. To jsem myslela, že se už zblázním. No, doktorka mě už ani nezvládla vyšetřit, nedokázala jsem být v klidu a okamžitě šli na porodní sál, na kterém jsem strávila dlouhých 16 minut, než se mi narodilo naše Sluníčko!

Obloha se rozjasnila!

Ale, i když víme, že přijde nějaký ten mráček a třeba i to krupobití, bude zase jednou lépe…

Ať je Váš život projasněn spousty slunečních paprsků!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.7 bodů
 Váš příspěvek
 
gabousek
Ukecaná baba ;) 2228 příspěvků 13.02.14 01:02

Ten příběh má velkou sílu a je pěkně napsaný, jen škoda, že jsi ho víc nerozepsala a není delší.. třeba i o své mamince, očividně jsi ji velmi milovala a moc ti chybí.. :hug:

 
Safira77
Zasloužilá kecalka 930 příspěvků 13.02.14 09:39

Moc pěkné :mavam: :mavam:

 
moky
Extra třída :D 10666 příspěvků 13.02.14 11:56

Chytlo mě to za srdce, je to neuvěřitelně emocionální deníček. Moc gratuluji ke Sluníčku a přeji krásné společné chvíle jako rodina. Maminka je na tebe určitě pyšná!!!

 
Laura1010
Zasloužilá kecalka 566 příspěvků 1 inzerát 13.02.14 13:11

Moooc krásné :hug: :hug: :hug:

 
Raduli13
Stálice 95 příspěvků 13.02.14 13:28

Krásné!! Hodně štěstí :hug:

 
TerezkaaD
Kecalka 106 příspěvků 13.02.14 16:43

Moc hezké, moje mamka žije, ale má ošklivou nemoc, ani moc nevnímá, že má vnuky. Žije v svém světě, také mi chybí. Drž se

 
Ella007
Stálice 80 příspěvků 13.02.14 22:59

Teda, porod za 16 min. na sále, to byla celkem rychlovka. :)
Dozvědět se o mimi zrovna ten den a ne jiný nebyla náhoda…

 
verculinek
Kecalka 460 příspěvků 14.02.14 17:16

@Mahja Moc gratuluji..Nádherný přiběh…Mám dojem, že se maminka znovu narodila…zkus to tak brát :hug: :andel:

Příspěvek upraven 14.02.14 v 17:17

 
ii12
Kecalka 117 příspěvků 14.02.14 22:45

Někdy je to zvláštní, v ten samý den, co se mi narodila dcerka, tak švagrovi zemřel dědeček, který byl v rodině velmi oblíbený.

 
brumi
Závislačka 4871 příspěvků 15.02.14 07:03

Moc krásně jsi to Maruško napsala :hug: :hug:

 
sedanka
Kecalka 384 příspěvků 16.02.14 17:14

Muj prvni porod sse mi take zdal- ale to asi proto, ze jsem se bala, takovou nocni muru jsem mele prvne- bylo kratce po desate vecer a ja usnula zdalo se mi ze rodim vsude spousta kriku neochotni doktori a manze,, in action,, snazil se ze me nase miminko,,vypacit,, a radil se tam s plicnim no proste katastrf ale nastesti muj porod byl v klidu a pohode a do 20minut byl za mnou

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8368 příspěvků 18.10.14 21:11

Krásné. Manželovi se zdálo, že se nám narodila holčička a skutečně jsme holčičku čekali. Dozvěděli jsme se to až na porodním sále. Sny se někdy plní. Ať se každému vyplní jen ty hezké. :mavam: :mavam: :mavam:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele