závislost manžela na matce

Pata  Vydáno: 12.01.08

Ahoj všichni, chci se zeptat jestli se tady náhodou nenajde některá z vás, která řeší stejný problém jako já.

Můj manžel je nezdravě fixovaný na svoji matku. Uvědomila jsem si to hlavně až po porodu našeho syna. Vždycky na své matce hodně visel, ale tak nějak automaticky jsem brala, že se to po narození mimča změní, že pak bude pro něj naše rodinka na prvním místě. Opak je však pravdou.

Už v šestinedlí, kdy vůbec neměl volno, naopak pracoval asi tři týdny v tahu a chodil domů večer. Ale z práce nešel rovnou domů, jel k mamince, chtěla slyšet novinky o vnukovi… Já jsem měla poporodní deprese a pořád jsem bez důvodu brečela, potřebovala jsem oporu. Zvládla jsem to vše sama.Taky v téhle době tchýně chytla chřipku, opravdu jsem manžela doslova prosila ať tam nechodí, ať nás nenakazí. Bohužel musel jít s maminkou nakoupit, nechala se slyšet, že bacily jsou všude, že malej musí být odolný. Samozřejmě jsme to chytli všichni. A takhle to prakticky pokračuje dodnes.

Skoro každý den jde nejdřív po práci k ní, ona ho vyloženě psychicky vydírá, škemrá a vymýšlí různé záminky aby tam šel. Myslím, že jí ani nejde tak o jeho přítomnost jako o pocit, že má nad ním moc. Moje city k ní pomalu přerůstají v nenávist, stydím se za to, ale je to tak. Došli jsme tak daleko, že mě kvůli ní lže, telefon si bere i do koupelny abych náhodou neviděla, že zase volá nebo píše. Zkoušela jsem snad opravdu všechno, prosby, hodinové rozhovory, hádky, slzy, na něj nic nezabírá, já jsem hysterka, kerá má super život a tak vymýšlí hlouposti…

Maminka je chudák, to je vždy odpověď na vše co se týká jí. Asi bych měla taky napsat, že když bylo manželovi 18let, odešel od nich otec a on podle mě v té rodině začal dělat chlapa, maminka si už nikdy nikkoho nenašla. Manžel má ještě sestru, ta ještě pořád žije u matky i když je starší než on, ale ta si žije v pohodě svůj život, tam fixace rozhodně není, spíš bych řekla chladnější vztah.Co se týká jejího vztahu ke mě, do očí mě hrozně miluje, ale od jiných členů z jejich rodiny vím, že o mě roznáší různé drby a tak. Její vztah k vnukovi, je opět jen divadýlko před diváky, když jsem ale potřebovala třeba pohlídat protože jsem byla nemocná, odpvědí bylo ať si jdu lehnout i s malým ona nemůže, musí jít na poštu poslat složenku a podobné hlouposti. Ona tak povozit kočárek kolem baráku ale jen u nich v ulici, kde ji všichni znají a jen když je pěkně a jí se chce, což jsem zase odmítla já a taky po dvou hlídáních kdy jednou nechala malého snad ve dvou měsících na dvorku brečet tři hodiny dokud nepřišla známá a nevzala ho a podruhé ho nechala stát před obchodím centrem v kočárku a šla nakupovat, jsem už o vožení od ní neměla zájem. Samozřejmě se liší naše názory na výchovu i stravu dítěte, ona neuznává Sunar apod, ale místo toho vařila svým dětem tekutý puding a už od třech měsíců stále nabádá ať dám malému pytlík slaných tyčinek a budu mít půl dne klid… Manžel je samozřejmě na její straně, dokonce mě řekl, že jednou budu moc litovat, že jsem ten puding nedávala…:-)) Takovýhle perliček bych vám tady mohla psát do rána, ale to nemá smysl. Už opravdu ztrácím naději, že jeho matku já nebo syn přebijeme.

Někdy mě i napadá, že od něj odejdu, že takhle nedokážu žít, ale samozřejmě to není tak jednoduché, prakticky nemám kam a taky i přesto vše ho mám ráda a on jinak má našeho syna taky moc rád. My vlastně žádný problém spolu nemáme, jediný problém je jeho matka.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Berun
Závislačka 4921 příspěvků 12.01.08 08:22

Je neuvěřitelné jak může nezdravý vztah syna k matce ničit jinak harmonický vztah. V tomhle případě bohužel není jiné řešení, než pochopení od manžela, že vy jste teď jeho rodina, která by měla mít ve všem přednost. Já bych ti moc přála, aby si jeho matka uvědomila, že svému synovi svým vydíráním hodně ubližuje, okrádá ho o čas pro jeho rodinu a nepřímo usiluje o to, aby váš vztah přestal fungovat. Bohužel bez jejich uznání se to asi neobejde. U nás ty snahy ze strany tchýně taky byly, ale naštěstí můj muž fixovaný nikdy nebyl, takže jsme to vyřešili návštěvami jen 1× měsíčně. Vztah k vnoučatům má taky na efekt, jen povozit kočárek, ovšem se spícím dítětem, běda jak se rozpláče, to neví co s ním a vrací, takže stejně to vždycky dopadne tak, že si svých vnoučat (nejen od nás, ale i od svého druhého syna) nevšímá. Přitom slyším jak vnuka nevidí, jak se jí stýská a podobné nesmysly.

Držím palce, tohle je dost nelehká situace, kde tchýně zvítězí, pakliže jí tvůj manžel nechá.

Berun + Mišel 22 měs. a mimi 36+0

 
villa
Zasloužilá kecalka 705 příspěvků 12.01.08 09:14

Ahoj Pata,
mám kamarádku, která měla přítele a ten byl neuvěřitelně fixovaný na svou matku a bohužel nejen na ni, ale i na babičku, obě bydlely ve společné domácnosti na baráčku, manžel (a vlastně i zeťák) od nich odešel a veškerá péče o ně a barák skončila na synovi, tudíž na příteli mojí kamarádky. A řeknu ti byla to hrůza, když ho nevydírala jedna, vydírala ho druhá. Moje kamarádka se s ním hádala, prosila a stejně nic nezabralo. Byl schopný utíkat za svýma „ženama“ klidně i o půlnoci. Moje kamarádka tam postupem času odmítla chodit a když šla jednou popřát jeho matce na narozeniny, tak místo poděkování za gratulace skončila s fackou na líci a to jen proto, že už konečně přišla (slova té krávy-promiňte). Přítelova matka pak řekla, že to v žádném případě nebyla facka, ale jen výchovný políček (je učitelka). No a pak už to šlo z kopce, po nějakém čase se rozešli.
Nevím, jak ti mám poradit, sama svou tchýni nemusím. My ještě s manželem nemáme děti, nedaří se, a já si myslím, že jsme pro ni tím pádem méněcenní, ona si opečovává svou dcerušku, která už ty děti má. Nakonec jsem snad i ráda, že máme takový vzdálený vztah, jednou mi dokonce sama řekla, že takové to kamarádičkování mezi snachou a tchýní nemá ráda, že to neuznává a já se podle toho řídím. I můj muž mě chápe (většinou), takže návštěvy 1×měsíc jsou ideální.
Pata přeji ti,ať se to všechno vyřeší a snad manžel dostane rozum a bude se svou rodinou. Hodně ale opravdu hodně štěstí!!!  

 
Jituska
Zasloužilá kecalka 896 příspěvků 12.01.08 09:25

Ahjo Páťo,no je to síla,vůbec ti to nezávidím…jediný řešení,který mě napadá v tvojí situaci-sednout si s ním a tohle všechno mu říct,promluvit si,že tě to trápí a že už dál takhle nemůžeš.že uvažuješ i o rozchodu.pokud s tím nebude chtít nic dělat,zvážila bych i návštěvu manželské poradny.když uslyší,že tohle není v pořádku i od někoho nezaujatého,třeba se nad tím zamyslí.
držím palečky!Jitka

 
Irias
Extra třída :D 14623 příspěvků 12.01.08 10:00

ahoj Pato,    je mi moc líto, že máš takové problémy.  Zkus si s manželem v klidu  promluvit, nevyčítat !!. ale myslím si, že tohle nepomůže. Četla jsem několik odborných článků na toto téma a bohužel asi sami tento problém nevyřešíte ! Zkus se obrátit na manželskou poradnu, kde ti zkušený psycholog vše vysvětlí a pomůže. btw. poradny jsou bezpoplatkové.
velká škoda, že jsi tohle nepoznala před svatbou, protože tvůj manžel asi nikdy nebude zralý na jakýkoliv vztah :-((
btw. o tvé tc hýni se raději nevyjadřuji, nechci být sprostá :-(    hodně síly a štěstí !!! Irias

 
žižalička
Echt Kelišová 9374 příspěvků 12.01.08 13:21

Ahoj Pato,
ja souhlasim s holkama, myslim, ze jsi udelala vse, aby jsi manzelovi vysvetlila co je spravne a co neni,ale jak jde videt, vubec nebere tva slova a doslova dava prednost sve matce pred tebou a tvym synem.
Tva tchyne, tak to si radsi necham pro sebe,taky bych nerada byla hodne sprosta,ale je mi z ni na nic, ja jsem uz vdana,ale pred mym manzelem jsem mela vztah asi 3roky, a zazila jsem to same, sice ne jako manzele ,ale jako par.Vzdy jsem byla v soku,kdyz maminka chodila budit sveho syna tedy meho hodne byvaleho pritele,ktery mel uz 20let pusinkou na tvar. A ja lezela vedle nej .Takze vim asi co prozivas,ale u tebe je to mnohem zavaznejsi.Jen pro info, rozesla jsem se s nim,ikdyz jsem ho milovala v te dobe,a to hlavne take kvuli jeho rodicum.Mela jsem krusne obdobi,ale hned jsem si nasla manzela a to me potkalo zivotni stesti :o)))  

Pato, jen ti doporucim to co holky, zajdi si do nejake poradny ,kde ti pomuzou,uplne jsem se vcitila do tve kuze,jake to musi byt ,kdyz nejdrive tvuj manzel z prace jede ke sve matce a ne k manzelce.Je to strasne a je mi te moc lito, ze prozivas takove obdobi,ikdyz mezi vami to po jinych strankach klape.
Ja bych asi take mazelovi vse rekla, co si myslim, ale v klidu a za dobrych okolnosti a pohrozila bych mu odchodem,ze o tom uvazuji. Tva tchyne je  z tech carodejnic tchyn, ktere se chlubi vnoucaty jen na verejnosti .
Drzim palce a prosim dej vedet,jak to u tebe probiha, moc me tvuj pribeh zajima  

pa Markyna

 
Pata
Povídálka 21 příspěvků 12.01.08 14:15

Ahoj všichni, moc vám všem děkuji za vaše odpovědi k mému problému, už to že jste napsali je pro mě velkou pomocí, spíš jsem čekala reakce neprožívej to tak apod. Takové reakce nejdřív totiž byli i od mých kamarádek, ale pak měly párkrát tu čest setkat se s tchýní u nás a záhy pochopily, ona se mnou sice mluví jak když med ukrajuje, ale každý kdo se na to trošku zaměří pozná faleš a ono jí to její super chování taky totiž občas ujede… A hlavně byli mockrát svědky toho jak ji manžel obhajuje v úplných nesmyslech a jejích telefonátů s manželem. Rozhovory v klidu i s emocma jsem zkoušela mockrát, marně, je to jako mluvit do dubu… Manžel si totiž absolutně nepřipouští, že by měl nějaký problém, dokonce mě do očí tvrdí, že on k ní vůbec nechodí. Když jsem se snažila promluvit s ní, její reakce byla stejná, vše popřela, dokonce řekla, ať si radši pořídím ještě holčičku, že syna mě nějaká sebere tak jako já jejího syna jí.Asi vám to bude připadat směšné, ale od začátku roku jsem si začala znamenat do diáře kdy u matky byl. Prostě potřebuju mít něco v ruce, opravdu nesnáším, když ze mě někdo dělá blázna.Odchodem jsem taky zkoušela pohrozit, také marný pokus, reakce, stejně neodejdeš, vím to. Je mu je totiž jasné, že jsem teď na něm finančně závislá a taky bydlíme v jeho bytě.Teď už mě asi opravdu zbývá jen ta manželská poradna, moc se mě tam nechce, nevím proč, ale nějak k tomu nemám důvěru, ale asi mě nic jiného nezbyde.

 
kadlina
Neúnavná pisatelka 16313 příspěvků 13.01.08 11:33

Pato s návštěvou poradny neváhej! I když si myslím, že manžel s tebou nebude chtít jít, když si myslí, že žádný problém nemá. Ale zkus to aspoň sama, jsou tam psychologové, kteří takovéhle situace znají a řeknou ti co s tím.
Mě to moc připomíná mého otce a babičku, máma to vydržela rok /i když tam byly i jiné problémy, ale babi byla „špičková“/ a zdrhla, radši bydlela se mnou a s rodičema v domku 2+1 než s tátou a jeho problémy.
Je dost blbý, že on lže, že k mámě nechodí, obávám se, že nebude trvat dlouho a začneš ho za tohle všechno nenávidět, proto s tím dělej něco teď, dokud to nedošlo tak daleko, že nejste schopní něco vyřešit vklidu.

 
Miladka
Kecalka 137 příspěvků 13.01.08 14:07

Ahoj, taky se bojím, že tohle se nezlepší. Možná jsi čekala víc povzbuzující reakce, ale asi to bude ta horší varianta. Nemůžu mluvit z vlastní zkušenosti (bohudík:) ale možná je načase se vážně zamyslet nad tím, co by to pro Tebe znamenalo manžela opustit. Možná nakonec zjistíš, že bys to zvládla. Určitě bych ale neváhala s tou poradnou, přece jen tam by měli mít zkušenosti a být nad věcí. Přeju do života hodně štěstí a případně hodně odvahy při rozhodování, co dál..

 
Demi
Závislačka 3743 příspěvků 14.01.08 19:08

Pato,  

kolik má bába roků?  

Demi.

 
Pata
Povídálka 21 příspěvků 14.01.08 19:58

Jen 49let, ale chová se jak kdyby jí bylo sedmdesát, furt si vymýšlí nemoci a tak. Oblíbená věta je: Jestli se toho ještě dožiju…:-))

 
Demi
Závislačka 3743 příspěvků 14.01.08 22:47

No nazdar… proč jen ty nejhorší případy jsou takové mladice - tady bych spíš čekala, že tchyně bude mladistvého ducha, tolerantního, vstřícného a chápajícího…
Třeba může pomoci ta manželská poradna - ikdyž podle mě z dlouhodobého hlediska obvykle spíše vítězí hluboce vryté vzorce chování, které jsou dány výchovou a prostředím, než inteligence, dobrá vůle a manželský psycholog. Takže bych byla asi trochu skeptická, pokud jde o obrat v postoji tvého muže.
A co tvoji rodiče - nemohli by pomoci? Nenašlo by se u nich místo pro tebe a vnoučka?  

Demi.

 
Filipina
Zasloužilá kecalka 614 příspěvků 15.01.08 09:27

Ahoj, taky přidávám svůj názor, před svým manželem jsem měla přítele kterého jsem měla hodně ráda, jenže… Měli jsme domluvené kino, koupené lístky. Zavolala maminka, že potřebuje odvézt autem ke kamarádce. Kino padlo. Domluvili jsme se tedy na druhý den, že zajedeme někam na výlet. Když jsem deset minut po srazu volala kde je, tak mi oznámil, že maminka potřebovala NUTNĚ zrovna teď otrhat rybíz. Měla jsem narozeniny a byli jsme si spolu sednout na večeři. Sotva jsme sedli, volala maminka, že ji nějak rozbolelo břicho, ať synek okamžitě přijede. Samozřejmě z večeře nebylo nic. Domlouvali jsme se že bychom spolu pomalu mohli začít bydlet, ale taky z toho nic nebylo, maminka by to přece doma nezvládla… Kdykoli jsme se kvůli něčemu pohádali, volala mi pak maminka, aby mi vysvětlila, že takhle bych se k jejímu synáčkovi chovat neměla, že si mám vážit že má maminku rád, že jednu to bude výhoda pro mě! Samozřejmě s mírně jízlivým tónem. Kdykoli jsme potřebovali s čímkoli pomoct na zahradě, maminka to potřebovala víc, tak jsme oba museli k nim. Jednou jsem mu koupila krásný drahý svetr k narozeninám, ale nikdy ho na sobě neměl, protože mamince na něm neseděl… Na každé naší schůzce, ať trvala sebekratší dobu, mu zvonil telefon a hádejte kdo to byl? Maminka!!!!
Aby toho nebylo málo, začínala zkoušet tysvé móresy i na mě. Pořád mě objímala, hladila po vlasech, říkala, jak mě má ráda jako vlastní dceru… Před přítelem. Když jsem ji potkala na ulici, často dělala, že mě vůbec nevidí. Všechno vyvrcholilo konfliktem, kdy otěhotněla (ač sama neví jak se jí to v jejím věku podařilo) a pak už vše bylo rizikový. Roziková byla má návštěva, riziková byla návštěva přítele u mě, rizikové bylo, když ji tam synáček nechal samotnou, rizikové bylo, když si sama musela otevřít sklenku od okurek, rizikové bylo když prala, vařila, uklízela, rizikové bylo snad i to, že měl mě. Nutno dodat, že maminka měla svého manžela a ještě jednoho syna, jenže ti měli tu výhodu a neskákali tak, jak ona pískala. Pak mi jednou ruply nervy a když se stal zázrak a přítel mě na dlouhou půlhodinu po dvou týdnech navštívil, pohádali jsme se, vyčetla jsem mu to a on s prásknutím dveří odešel. Vzápětí nato mi volala jeho maminka, které si samozřejmě okamžitě postěžoval, aby mi vyčetla, jak jsem se k jejímu synkovi zase chovala, jak si nevážím rodičů atd… Tak jsem jí sdělila, že svých rodičů si vážím nesmírně a tohle že budu řešit jen se svým přítelem. Vše ve slušnosti, v klidu. Druhý den jsem se dozvěděla, že jsem jí prý volala sama, abych jí vyhrožovala, zastrašovala ji a ona proto údajně byla „na okraji potratu“ (samozřejmě žádného doktora nevolala). Ten den jsem se rozhodla že radši ruce pryč a dobře jsem udělala. Našla jsem si nového přítele, kterého jsem si nakonec vzala, máme se moc rádi, se svou tchyní si povídáme víc než oni dva a kdyby bylo po jeho, tak bychom se vídali maximálně jednou do měsíce a i to by bylo moc.
Taky bych doporučovala poradnu, uvidíte co vám řeknou, ještě mě napadla varianta ukázat mu jaký to je, kdyby jsi se třeba i s mimčem sbalila a pravidelně kdy by tvůj manžel přijížděl domů bych byla třeba u svých rodičů, neustále bych jim volala, mluvila s nimi, prostě mu vrátila stejnou mincí. A kdykoli by tchyně chtěla vnouče, řekla bych, že teď to nejde, protože jdete pryč. Jenže ono by to asi stejně nepomohlo. Obávám se, že pokud to takhle půjde dál, tak to bude absolutně nezvladatelný a stejně dřív či později prchneš, na dítě musí být dva a pokud manžel má větší zájem o maminku než o vlastní dítě a je si tebou tak jistý, asi to velký charakter nebude. Hlavně bych nedala na radu tchyně a nepořizovala si další dítě, to by jsi pak byla ještě ve větší pasti. Promluvit si zřejmě nepomůže, ale odpovědnost musí mít každý chlap a měl by si uvědomit, že teď není už jen dítě své maminky, ale otec svého syna. Držím palce ať to nějak nenásilně zvládnete.

 
olab
Nováček 1 příspěvek 15.01.08 17:56

Ahoj,podle mého názoru je tohle hodně špatná situace. myslím, že manžel by měl pochopit, že svůj život si každý tvoří sám a že jeho rodina je v první řadě on, vy, vaše dítě a pak až babičky a děděčkové. ne že by je neměl mít rád nebo je navštěvovat, ale on sám bude neštastný když budete nešťastná vy, ať už od něho odejdete či nikoli.  Někdo tady psal a odsuzoval manžela, ale myslím že on je hodný a obětavý člověk a jeho matka je typický manipulátor, který toho zneužívá s takovými lidmi není někdy možné udržovat zdravé vztahy. Zkuste si koupit časopis moje psychologie, tam jsem si docela početla, píšou tam psychologové a ti upozorňují že mladý člověk by měl začít bydlet sám cca od dvaceti, taky mi to přišlo drsný ale děti by měly jednou dospět a rodiče by jim to měli dovolit, jinak se to táhne celým životem těch dětí, je to na jednu stranu pohodlné, ale na druhou stranu je to svazuje na celý život. Taky moc doporučuju knížku Nenechte s sebou manipulovat, seženete ji na netu, je o tom, jak čelit různému citovému vydírání, třeba i ze strany matek „chudinek“, třeba by vašemu manželovi pomohla se od matky odpoutat, rozhodně by to měl udělat, jinak to má opravdu „na pořád“. U nás doma to bylo podobné, jen trochu opačně, moje mamka byla nezdravě závislá na svých rodičích, taťka tím trpěl celou dobu co byl s ní, nakonec taťka zemřel, mamka zůstala sama a musím napsat, že teprve ve svých padesáti začíná dospívat, vše se otočilo, najednou se odpoutává od svých rodičů a snaží se starat sama o sebe, já a sestra už bydlíme sami, ale po odchodu taťky vidím, že ten domov držel on, že teď když přijedu na návštěvu k mamce, mamka je u babičky a prostě tam u nás nikdo není. Jak píšu, v poslední době už to i ona pochopila, ale přeci jen, je už jí přes padesát … Držím Vám palce ať se vám podaří nastolit si s babičkou zdravé vztahy, myslím že to musí udělat váš manžel, ve svém vlastním zájmu. Jo, ještě: můj děda mi vyprávěl, že s jeho matkou to bylo podobné, do všeho se jim pletla, když byli mladí, on to jednou nevydržel zašel za ní a řekl jí, že si jí váží, že jí má rád, ale ať se mu neplete do manželství. od té doby se prý „maminka“ do jeho vztahu nepletla.

 
Prezidentka
Stálice 75 příspěvků 20.02.08 14:12

Probůh, a nemají ten baráček náhodou v Praze na Spořilově???

 
doriang
Kelišová 5579 příspěvků 28.01.09 17:25

Já teda nevím, ale fakt bych zkusila tu manželskou poradnu, můžeš zkusit přemluvit i manžela, ale tipla bych, že to prvně probere s maminkou… A ta asi nebude nadšená.

Jinak tohle byla jedna z těch podstatných věcí, kvůli kterým se rozvedli moji rodiče… Moje máma babičce nikdy ve styku se mnou nebránila, ale postupně třeba vyměnila zámek a babička k nám nesměla (byla schopná jí přerovnat komplet skříně, protože tak jak to bylo to bylo špatně, ona přece vždycky měla kalhotky ve třetím šuplíku a mamka si je troufla mít v prvním). Stejné to bylo s hlídáním… Babička sice narozdíl od té vaší ráda hlídala, ale absolutně nerespektovala mámu, takže jsem na víkend byla u babičky a mamka mě pak 14 dní zase vychovávala podle jejího a pak jsem opět strávila víkend u babičky a vše začalo nanovo. Táta se jí nejenže nezastal, ale dokonce si vždycky vyslechla, že maminka vychovala dvě děti a že ví co je správně.

Rozhodně se ale snaž s manželem o tom mluvit a snažte se to vyřešit, ale první krok je, že uzná svou závislost. Pokud se tohle nepovede tak nevím.
Držím palečky ať je líp.

 
Nádej
Nováček 1 příspěvek 27.06.12 13:30
Skúsenosť

Aj ja mám manžela, ktorý z práce ide najprv k mamičke, ktorá mu občas,,naleje" a domov chodí nahnevaný, oplzlo ma uráža a nič mu nie je dobré. Po smrti otca na dedičskom konaní presvedčil dcéru, aby podpísala spravovanie majetku a opatrovníctvo pre jeho postihnutú sestru, samozrejme s tým, že to pripadne na mňa. Keď som sa to dozvedela, otvorene som mu vysvetlila, že sa nato mal spýtať priamo mňa. Od toho času je naše manželstvo v troskách a ja som sa rozhodla pre rozvod.

 
001wendy  08.01.13 17:54

Dobry den nikdy jsem nic o svem zivote nepsala ale uz si nevim rady potkala jsem hodneho verneho muze skterym jsme si poridily dite vse bylo v poradku az do doby kdy jsme slavili krtiny tam jsem dostala zachvat a zacaloto tchyne mi rekla ze jsem to skvele zahrala zachvat hyperventilace ajsem silny diabetik nakonec me vyliskala vylila vino do p.. Nadala a pritelovi rekla at se me zbavi ze nejsem dobra a nakonec me vyhodila s ditetem jeji vnuk a pritel se me nezastal ihned jsem volala rodicum at pro me prijedou a zvrhlo seto v bitku nakonec se sesli na ob urade kde byla hozena lez ze strany tchyne i pritele na me rodice. Po delsi dobe jsme se s pritelem. Vratili k sobe citi se nezmenily a uz i kvuli syna ktereho ma moc rad ale bydlime oba u svych rodicu kazdy zvlast vydame se 1× tydne protoze pry nema vic casu jeho maminka ho zasypala praci i kdyz mu navrhnu spolecne bydleni rekne budu ti to platit ale nebudvu tam stebou nevim co by se delo vecer v praci s matkou pracuji spolu v restauraci jako podnikatele cokoliv mu navrhnu nechce nic resit uz jsem i jela za tchyni si promluvit ta me uzemnila a pritel nato? Nebudu nic resit mezi vama tchyne ho hlida na kazdem kroku chodi mu do telefonu vybira mu penezenku ale furt nani neda dopustit furt obhajuje mamu i jeji lez ja jsem ta zla nejhorsi je ze pritele mam rada a mam snim dite nikdy jsem mu nelhala drzela snim a byla verwma a on i presto drzi s mamou prosim poradte co mam delat jak se zachovat dal abych snim byla o samote ve spolecnem byte a vzdilela rodinu?

 
Buzulumab
Kecalka 216 příspěvků 08.01.13 19:26

Wendy: zní to dost špatně :think: pokud partnera neláká s tebou a vaším synem žít společně jako rodina, tak to prostě asi nechce… a důvodem nemusí být pouze matka, ale i váš vztah obecně…

pokud máš možnost žít sama, také bez svých rodičů, tak bych to udělala… prostě sama dospět, postavit se na vlastní nohy, mít své soukromí a otevřít oči pro jiné chlapi, kteří by tě na rukou nosili… nelpi na někom, kdo o tebe dlouhodobě nestojí, čekala a prosila jsi asi už dost dlouho… hodně štěstí :palec:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček