Ze života tatínků: O čem si spolu povídají

Camilla  Vydáno: 07.02.07

Po pár návštěvách eMimina jsem nabyl dojmu, že pánové sem zavítají spíše sporadicky. To by pak mohlo vyvolávat dojem, že chlapi se o miminka příliš nezajímají a nemají potřebu si o dětech povídat. Věřte nebo ne, ale opak je pravdou. Abych o tom podal důkaz, rozhodl jsem se s vámi podělit o svůj včerejší rozhovor s kamarádem Petrem.

Tomáš:Nazdar Peťo.

Petr:Čau.

T:Tak co, už jsi odvedl synka do školky?

P:Jo jasně. Nejradši bych tam už nechodil.

T:Jak to?

P:Člověk se chce zbavit dítěte a netuší, co ho ve školce čeká.

T:Co se stalo?

P:Ale, představ si, že každý dítě má na skřínce napsané, co neumí.

T:To si děláš srandu?

P:No nedělám. Se mně zdá, že jsou na čtyř a půl leté děti nějak nároční.

T:A v čem Tomik lítá?

P:Neumí kreslit, říkala učitelka. Prý, když kreslí lidi a postavy, tak je kreslí jakovaječné lidi.

T:Cože?

P:Vajíčkové lidi. To nakreslí vajíčko a k tomu čárky jako ruce a nohy.

T:A co jsi řekl učitelce?

P:Že já tak kreslím dodnes.
Jo a že prý neumí stříhat. Ptala se, jestli stříhá doma.

T:A co ty na to?

P:No řekl jsem, že když jsme měli záclony, tak stříhal pěkně. Teď už záclony nemáme a mít nebudem, tak nestříhá. Přece nebudeme každý měsíc kupovat nové záclony? Na to se učitelka zatvářila divně. To jsou věci, co.

T:To ti povim. Hlavně, že je švanda.

P:Však uvidíš sám, jaká je to švanda. Ale já vím, že do určité doby to bude velká švanda.

Tolik ukázka, jaké problémy tatínkové řeší.

S Petrem se znám už od dětství a téma rodiny jsme řešili už tenkrát. To jsme na to ale měli úplně jiný pohled. Docela by mě zajímalo, jakou budoucnost si malovali holky. My jsme to viděli takto:

Můj úhel pohledu na rodinu a děti byl už v 11ti letech ojedinělý. Se svým nejlepším kamarádem Petrem jsme plánovali společné bydlení, velký dům se spoustou psů, které jsme milovali nade vše. Na manželky a děti v takovém domě samo sebou už nezbývalo místo. To dá rozum, nebo ne? Jenže, léta plynou, vážení, plány se mění a s nimi i úhly pohledu na rodinný život. Chtěl jsem být sám a proto jsem se oženil. To taky dává smysl, že jo ? Můj kamarád Petr to vzal pěkně od podlahy a stal se šťastným otcem již ve svých 20ti letech. Druhé kvítko si pořídil o pár let později. Vždy, když přijdu na návštěvu, tak se tatínek Petr tváří jako kdyby vyhrál milion v korunách českých a ona zrovna přišla devalvace.

Tím jsem se vám svěřil se svým dětským i puberťáckým pohledem na rodinu a děti. No a dnes ? Dnes jsem šťastný tatínek na rodičovské dovolené. Podávám o tom důkaz prostřednictvím deníku na rodinných stránkách http://www.smart-web.cz/nachiel/ . Chcete-li, přijďte mě navštívit. Těším se !

Tomáš

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Bibina
Zasloužilá kecalka 741 příspěvků 07.02.07 20:02

Bezva článek ! Vaječní lidi? To mě pobavilo. Já sem zase kreslila hlavonožce (z hlavy nohy), vlastně tak kreslím doteď… :o)

Bibina

Vložit nový komentář