Zebřičkový deníček Kaitlin 63. díl - ADOPCE

Kaitlin  Vydáno: 20.06.05

Šok, že nebudeme mít „normálně" děti nakousnul u nás doma hodně otevřenou diskuzi o možnosti adoptovat. To bylo na podzim roku 2003.
Po té, co jsme se smířili s tím, že jediná možnost těhotenství je s darovanými vajíčky = geneticky jiné ženy, už nebylo tak těžké přemýšlet o adopci. Tedy alespoň to tak ze začátku vypadalo. Manžel byl určitě pro a tak řekl termín, že až se necháme zapsat do pořadníku na darované vajíčko, tak si zároveň zajdem na sociálku pro žádost o adopci.
Když na jaře 2004 došlo „na lámání chleba" a byl optimální čas dojít si pro žádost, najednou jsem znejistěla. Opravdu to chci? Jsem mladá a třeba budu mít „své" děti a … Prostě jsem začala krásně zmatkovat. Naštěstí to vzal manžel do svých rukou a první krok udělal on.

Žádost o adopci
Manžel zašel v březnu 2004 pro žádost o adopci na sociální úřad, odbor „sociálně právní ochrany dětí a náhradní rodinné péče" v místě našeho bydliště. Obdržel několik formulářů a pokynů co všechno se má zařídit.
Když s tím balíkem papírů dorazil domů, tahala jsem z něj každé slovíčko, které sociální pracovnice řekla a začala prozkoumávat jednotlivé papíry. (Smál se mi, že nechápe, čeho jsem se tak strašně bála, když se do toho začínám bezhlavě vrhat :-D)
Prozkoumala jsem formulář, který byl o nás. Snad všechno co vás napadne. Další formulář se týkal samotného požadavku na dítě. Trochu mě to zaskočilo, ale budiž… Potvrzení o zdravotním stavu pro každého z nás mě nepřekvapilo. Potvrzení příjmu mi přišlo logické. Zaskočil mě posudek od zaměstnavatele. Cože? Jaký posudek? Osobní a profesní bylo nadepsáno na papíře… To jsem musela rozdýchat.
Původně jsme si mysleli, že o tom nikomu neřekneme, že si podáme žádost a až to za pár let bude na spadnutí, tak to teprve řekneme rodině a pak teprve širšímu okolí. Takže tenhle papír nás posunul dál, než jsem tušila. Díky tomuto formuláři jsme v sobě našli odhodlání a řekli to rodičům. Byli zaskočeni, ale povzbudili nás, vzali to dobře. Bezva. Mají na to dost času se smířit :-).

Podání žádosti
proběhlo v dubnu 2004. Chvilku nám trvalo, než jsme všechno dali dohromady, oběhly doktory a šetrně vymohly posudky ze zaměstnání. Bylo pro nás oba překvapením jak skvěle to všichni vzali. Slyšely jsme jen povzbudivá slova a to od všech včetně zaměstnavatelů :-).
Navíc jsme museli přinést každý 2 fotky a o výpis z rejstříku trestů se postarala sama sociální pracovnice. Prima. Dlouho jsme si o tom celém povídali s ní na úřadě. Měla jsem z toho všeho dobrý pocit.
Dozvěděli jsme se, že na miminko se v našem kraji čeká 2-4 roky a že v každém kraji je čekací doba různá. Nejkratší dobu má Praha.
Překvapením pro nás byla její návštěva u nás doma. Tu musí absolvovat, píše o tom zprávu do posudku na nás. Tak jsme jí pozvali a domluvili se na konkrétní datum.

Návštěva sociální pracovnice u nás doma
Teda řeknu vám, takhle uklizeno jsem snad ještě neměla. Vnitřní strach, že by něco takového jako prach na skříni mohlo ovlivnit můj budoucí život mi nedovolil nic ponechat náhodě. Všechno se jen blýskalo :-D
Sociální pracovnice se projevila jako bezvadná ženská a tak místo prolézání bytu si sedla s námi a povídali jsme si o těch dětičkách co jsou v ústavech. Řekla nám i pár příběhů ze své praxe. Když odcházela, tak se mezi dveřmi zeptala, jak vlastně máme velký byt, což mě pobavilo :-).
Dozvěděli jsme se, že z informací o nás a z podkladů, co jsme jí předali udělá složku, kterou pošle na kraj a další věci budeme už řešit s někým z kraje.

Pozvánka na písemné psychotesty
Z kraje nám asi za měsíc přišla pozvánka na schůzku. Naštěstí jsem už věděla od dalších žadatelů, které jsem kontaktovala přes net, že se jedná o slibované psychotesty. Nejprve tzv. písemné. Trvalo to několik hodin, vyplňovali jsme jeden test za druhým. Šlo hlavně o vztahy v našich rodinách, náš vztah, naše reakce. Opět jsme s paní psycholožkou prošly naše představy o dítěti. Přiznám se, že jsem byla úplně vyčerpaná, cestou domů jsem v autě usnula… Domluvili jsme se, že za měsíc (konec června 2004) přijdeme na ústní psychologické tes­ty.

Ústní psychologické testy
Nejprve jsme měli každý samostatně hodinový rozhovor s paní psycholožkou a rozebírala s námi povahu, která ji podle testů na nás vyšla. Přiznávám, že mi to moc nesedělo a manželovu sama po hodině s ním odvolala. Vyšlo jí totiž, že je nekomunikativní a on se jí z toho pěkně vykecal :-D Mluvili jsme opět o tom, jaké dítě můžeme očekávat. Mně zaskočila informace, že se IQ dědí a proto si máme říct, jestli chceme, aby matka měla nějaké vzdělání (otec je obvykle neznámý). Utřídili jsme naše požadavky na bílé zdravé dítě do 1 roku věku. Pohlaví nám je jedno, stejně jako u dítěte, které bychom sami zplodili.
Bylo nám řečeno, že doporučuje naše schválení a máme očekávat dopis.

Dopis o zařazení mezi schválené žadatele o adopci
Přišel nám v půlce července. I když nám dopředu paní psycholožka řekla, že nás schválí, tak vidět černé na bílém, že jste schválení žadatelé bylo úžasné :-).
Navíc jsme se dočetli, že máme nařízenou přípravu rodičů. Už předtím jsem se dozvěděla, že je to běžná praxe a měli by si tím projít všichni žadatelé, takže mě to nepřekvapilo.
Zavolala jsem své sociální pracovnici (k nám ve městě) a ona řekla, že to zařídí. (vlastně jsem jí tam nechávala jen vzkaz protože byla zrovna na dovolené).

Pozvánka na rodičovskou přípravu
Přišla nám koncem srpna. Město za nás zaplatilo školení, my jsme si dopláceli ubytování a stravu, protože se jednalo o dva víkendy + mezi víkendy návštěva kojeneckého ústavu.

1. víkend rodičovské přípravy
Neočekávali jsem nic převratného a asi i proto nás mile překvapil. Celý víkend moderovala rodina se 3 adoptovanými dětmi a jejich zkušenosti byly to nejcennější…
Překvapilo mě, že nás tam bylo 10 párů… (přišlo mi to hodně)
V sobotu dopoledne jsme si povídali se sociálními pracovnicemi o formálních záležitostech okolo adopce a domlouvali si povinnou návštěvu kojeňáku.
Odpoledne jsme si povídali s psychologem (trochu obava dopředu - leč zbytečná :-).) a v podstatě jsme se celé odpoledne prochechtali , protože se nebál předvést nám klátícího se puberťáka, či otrávenou tchýni… Všichni se uvolnili a povídali jsme si o problémech a obavách, které každý máme. Naprosto otevřeně. Proprali jsme to skrz naskrz. Bylo hodně zajímavé slyšet o problémech jiných. Někdo nevěděl jak říci dítěti, že je adoptované, jiný měl problém s přijetím adopčátka v rodině a já řešila, jak mluvit s dítětem o jeho biologické matce… Na všechny otázky jsme dostali odpovědi! Ale byly tak obsáhlé, že je nereálné to tady vypisovat…
Večer jsem strávili s moderující rodinou a zajímali se o jejich zážitky, zkušenosti a myslím, že nám řekli dost hodně soukromých věcí (pocitů).
Neděle byla hlavně o dětičkách samotných. Povídal nám MuDr. Biskup, dětský pediatr a ředitel dětského domova ve Stránčicích. Úžasný člověk, perfektního vystupovaní a pedagogického nadání :-). Abychom se nenudili, promítal fotky z DD z předchozího průběhu dne v DD, ukázal nám obrázky dětí a jaké následky se dají z jejich kreseb vyčíst, měl sebou kufr plný léků, plínek a nezbytností pro děti a řekl nám, čeho se vyvarovat a co je dobré vědět.
Z tohoto víkendu jsme odjížděli s tím, že z nás opadli veškeré obavy, že budeme mít adoptované dítě a narostla v nás naprostá radost a chuť mít už adopčátko doma.

Návštěva kojeneckého ústavu
Nevěděla jsem, co od toho máme očekávat. Nikdy jsem v takovém zařízení nebyla, takže jsem si představovala velkou nemocnici a desítky postýlek…
Překvapení bylo už z venku. Vilku v zahradě bych nečekala.. Uvnitř mě překvapili menší místnosti a samotné místnosti s miminky. Každé dítě mělo u postýlky kolotoč a my je našly v herně, kde leželi na pěnových puzzlích pod hrazdičkami. Od sociální pracovnice a paní ředitelky kojeneckého ústavu, jsme se dozvěděli příběh každého dítěte a popravdě to byl zlom, kdy mi došlo, že je úplně jedno, že se mi to miminko nenarodí. Měla jsem chuť si rovnou nějaké odnést domů…
Vidět konkrétní tvářičky za těmi dotazníky, které jsme vyplnili, bylo pro nás důležité.
Pochovali jsme si je a já měla pocit, že to, že budu mít jednou miminko, je skutečně realizovatelné :-). A co bylo asi nejdůležitější, od tohoto momentu jsem přestala brát adopci jako zadní vrátka, pokud by nevyšlo IVF…

2. víkend rodičovské přípravy
Opět na nás čekala „naše" moderující rodina a v pátek si pro nás připraveni překvapení v podobě manželů, kteří adoptovali před rokem holčičku. Mluvili jsme o aktuálních zážitcích ze soudů, o reakcích okolí i jejich vlastních.
V sobotu nás čekala přednáška dětské psycholožky.
V podvečer jsme dostali certifikát o absolvování a rozloučili jsme se…

(každý kraj může mít rodičovskou přípravu jinak koncipovanou, někde se chodí jednou týdně na x sezení s odborníky…)

A tímto jsme měli absolvováno všechno nutné k tomu, abychom se stali rodiči.

Zavolala jsem na kraj „naší" paní a jak už jsme se předtím s manželem domluvili, jsem změnila podmínku, že bychom chtěli miminko do půl roku věku.
Také jsme se stavili u sociální pracovnice u nás ve městě a řekli jí čím vším jsme prošli a co to pro nás znamenalo…

Teď už čekáme „jen" na ten vysněný telefon, že jednomu miminku vybrali nás jako rodiče… Tak to totiž je. Nebude se nám vybírat dítě, ale funguje to tak, že se dítěti vybírají rodiče. Připadá mi to fér :-).
V tuto chvíli čekáme už rok od podání žádosti, takže nejdříve příští rok…

Když to vezmu zpětně, tak nevím čeho jsem se bála. Asi toho neznámého co nás čeká. Potvrdilo se mi, že je okolo adopce takové množství mýtů, že si to představujeme jako něco nedosažitelného, deprimujícího, ponižujícího…

Možná jsme měli jenom štěstí, ale opravdu jsme potkali jenom odborníky na svém místě a chápající lidi, kteří nám rádi pomohly, odpověděli na všechny naše dotazy…
Přišlo mi dobré, že jsme mluvili se všemi na rovinu a možná i díky tomu se nám dostávalo upřímných odpovědí.

I kdybychom adopčátko jednou neměli, protože by vyšlo umělé oplodnění a narodili by se nám trojčata (to je jediná varianta, v případě jednoho (oba), dvou (já, ale vysvětlím mu to.. :-).) dětí adopčátko chceme :-D), tak nám to přineslo moc. Naučili jsme se s manželem mluvit o všech pocitech otevřeně. Hodně nás to sblížilo, myslela jsem si, že se už naprosto známe, ale najednou se stalo, že u otázek o adopci odpovídal jinak než bych předpokládala :-).
Samotná rodičovská příprava kterou jsem myslela, že jenom nějak přetrpíme, nám přinesla nevíce :-).

V tuto chvíli řeším nové problémy :-). Dávám si na stranu peníze, protože až TEN telefon přijde, tak se dozvíme, že je pro nás miminko. Dojedeme se na kraj podívat na fotku, dozvíme se o něm veškeré informace a rozhodneme se jestli ano či ne… dojedeme do kojeňáku, kde se na drobečka podíváme a řekneme ano nebo ne definitivně. (vždy je čas si to rozmyslet a bylo nám řečeno, ať řekneme na rovinu, že toto dítě nechceme, že je to lepší, než „trpět" nechtěným…(teď to myslím z pohledu dítěte!) - nebude na žadatele špatně pohlíženo a za nějakou dobu se jinému dítěti vyberou jako rodiče..) Budeme mít 30 dní na to, abychom si miminko přivezli domů.
Myslím, že ho budu chtít domu hned :-D, ale i toto nám bylo rozmluveno. Musí se vyřídit papíry na sociálce v „bydlišti" dítěte, potom papíry na sociálce našeho města, domluvit se v práci a vyřídit si nástup na mateřskou… U toho si doma připravit postýlku, peřinky, pidi věcičky, kočárek, autosedačku (už na první převoz), plíny, dudlíky, umělou stravu a přibližně milión nezbytností…
A tady se vracím k těm penězům. Z něčeho ty nezbytnosti budeme muset koupit a maminy by mohly vyprávět, jak nákladná záležitost to je… Navíc nebudeme mít čas na to sledovat všemožné výhodné akce…
Optimální je, když se to všechno podaří zrealizovat do týdne…

A co to obnáší přivézt si adopčátko domů a jak to všechno probíhá vám doufám, jednou popíšu v deníčku, na který, doufám, nebudete muset dlouho čekat :-))))))

Vaše Kaitlin

PS: Je možné, že po přečtení tohoto deníčku, si některé zaklepete na čelo, proč ještě sháním dárkyni, ale faktem zůstává, že bych si přála prožít alespoň jedno těhotenství…

Pár odkazů, kde najdete právní stránku věci a další věci, které si myslím, že jsou důležité:
www.adopce.com
www.fod.cz
http://www.rodina.cz/…se/novep.asp?…
 www.rodina.cz/snrp/

Knihy, které doporučuji, neb mně hodně pomohly:

Na cestě za dítětem - dvě malá křídla tu nejsou, napsala Hana Konečná, vydavatelství ACADEMIA (doporučuji všem snažilkám, v té knize je prostě všechno o snažení a právě tato kniha mi hodně pomohla se vyrovnat s mou neplodností)

Osvojení a pěstounská péče, Zdeněk Matějček a spol., vydavatelství Portál (vše, co se týká našeho práva a je tam snad úplně všechno, co se vám budou snažit vysvětlit psychologové)

Adopce - vztah založený na slibu, Jayne E. Schoolerová, vydavatelství Návrat domů (tato kniha je napsaná z pohledu adoptivních rodičů, je v ní hodně cenných postřehů, nevýhodou je, že ne všechno je stejné, jako u nás v Čechách..)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
Stránka:  1 2 3 4 Další »
 Váš příspěvek
 
Lesina
Echt Kelišová 9864 příspěvků 20.06.05 01:30

Kaitlin,
je celkem fuk, jestli budete mit doma biologicky svoje nebo adoptovane miminko - potrapi vas stejne a taky vam da takovy kopec lasky a stesti, ze na vsechna trapeni budete vzpominat usmevem.
A ja vam strasne moc preju, aby ten telefon zazvonil co nejdriv!!!
Moc se tesim na pokracovani vaseho pribehu.

Lesina s Dracaty

PS: Zebricky si pravidelne ctu, tak mi snad, holky pruhovany i vy jeste bez prouzku, odpustite, ze jsem vam vzala prvni komentar a neutlucete me svymi kopytky :)

 
Kaitlin
Zasloužilá kecalka 972 příspěvků 20.06.05 07:31

Lesino ahojky!

A děkuju :-)
Neboj, za to, že jsi první v deníčku nebudeš pranýřována :-D Těším mě, že i někdo jiný, kdomě mě, se těší na pokračování tohoto vyprávění :-))))
Kaitlin

 
Anonymní  20.06.05 07:42

Ahoj Kaitlin a zebřičky.

Opět jsi to moc krásně napsala. Nechápu, jak si to můžeš všechno takhle pamatovat a pak to ještě tak obsáhle a od sredíčka napsat. MOc pěkné. My jsme s adopcí skončili u vyplnění papírů zaměstnavatelem:-( Vyplňoval mi je několik měsíců a nakonec dal výpověď. Mězitím manžela vyhodili s práce, tak jsme museli čekat jeslti si nějakou další najde. No a mezitím.....no však víš:-))Asi to byl osud. Když si to tak pěkně napsala, už bych se toho neobávala jako dřív.
Je jedno, jestli máš doma své nebo adoptované dítě, ale taky jsem si chtěla zažít ten pocit, být těhoná.Věřím, že zanedlouho buď zazvoní telefon ze sociálky nebo z centra. Rozehnali jste si to pěkně na všechyn strany, tak není možné aby se to nepovedlo:-)))

Pa Vendelina

 
Lostris
Závislačka 3625 příspěvků 20.06.05 08:08

Ahojky v novém týdnu,

Kaitlin, ty by jsi z fleku mohla být spisovatelkou, čímže se to vlastně živíš? :D Moc hezky napsaný deníček a take jako Vendelína obdivuji, jak si všechno dopodrobna pamatuješ nebo si možná píšeš deníček :D, z kterého čerpáš. Ne vážně, prošli jste toho s manželem hodně a moc vám přeju, aby ten telefon zazvonil co nejdříve a druhé přání je, aby se našla vhodná dárkyně a ty jsi poznala těhotenství na vlastní kůži :), jak si přeješ.

Lesino, tady u nás je vítána každá dobra dušička a nemusí patřit do zebřího stáda :).

Tak se jdu vrhnout do pracovního procesu.

Lostris

 
baruskaII
Zasloužilá kecalka 605 příspěvků 20.06.05 08:24

Milá Kaitlin,

moc jsem se těšila na dnešní povídání o adopci. Celý článek jsem neskutečně hltala a slzičky ronila. Nechápu, proč by si měl někdo ťukat na čelo, že bys chtěla dál zkoušet otěhotnět, protože prožité těhotenství je něco naprosto neopakovatelného. Moc vám oběma držím kopýtka, aby brzo zazvonil vysněný telefon.

Bára

 
Maka
Závislačka 2857 příspěvků 20.06.05 08:30

Moc krásný deníček.o)))

Moc moc ti držím palce ať se toho vytouženého telefonu dočkáš. Můj šéf, se ho dočkal před Vánoci roku 2003… nic nic nic a najednou během týdne - koupit veškerou výbavičku a vecičky a do týdne od zavolání měli drobečka doma… není snad krásnější vánoční dárek. Teď je u nich už rok a půl a má dva roky (plus mínus).

Přeju spoustu šťastného čekání protože to určitě jednou přijde…

Zdraví

Markéta z Jarňulek, která už jedno štěstí má..

 
Martina22
Stálice 95 příspěvků 20.06.05 08:38

Úžasnej deníček!!!!Přeju brzké adopčátko a nebo třeba trojčátka:-)) hooodně štěstí

 
makysek
Zasloužilá kecalka 942 příspěvků 20.06.05 08:56

Kaitlin,
patřím mezi ty šťastné, kterým bylo dopřáno mít vlastní dítě. A strašně moc bych to přála i tobě a ostatním snažilkám. Ale tvůj deníček mě „dostal“. Já nevím, jestli bych se k takovému kroku jako vy odhodlala a vůbec nevím, jak by se k tomu stavěl můj muž. prostě jsme to nemuseli řešit. Ale při čtení tvého deníčku jsem si uvědomila, jak důležité věci jdou mimo nás a jak je úžasné, že existují rodiče jako vy, kteří chtějí dát opuštěnému malému človíčkovi domov a lásku. Takže ze srdíčka ti přeju vlastní miminko, ale zároveň ti přeju, aby vám adopce co nejdřív vyšla, protože vaše děťátko bude mít v každém případě ty nejskvělejší rodiče. jen jedné věci je mi líto. Že to trvá tak dlouho a kojeňáky jsou plné…
Držím palečky a moře štěstí

Makýš z Jarních miminek

 
Lotranda
Zasloužilá kecalka 894 příspěvků 20.06.05 09:13

Ahojda zebrušky,

Kaitlin díky za popis co všechno se děje kolem adopce. Sama jsem o ní uvažovala kdyby mi poslední IVF nevyšlo. A Lostris má úplnou pravdu mohla by z tebe být spisovatelka. Krásně se to čte nemohla jsem se odlepit od monitoru.

Lotranda

 
Rysavka
Ukecaná baba ;) 1473 příspěvků 20.06.05 09:18

Kaitlin,
napsala jsi to zase moc krásně. Moc, moc ti přeju, aby jste na ten vysnený telofonát nečekali dlouho a už brzy jsi měla to svoje štěstíčlo v náručí.
Ryšavka

 
Babu
Stálice 84 příspěvků 20.06.05 09:19

Ahojda zebřundy,

moc a moc vás zdravím z domova - z mojí nemocenské :o) (asi po 5 letech).

Kaitlin - moc děkuju za tak upřímné vyprávění. Mám spolužačku se kterou si pravidelně jako s jedinou píšu dopisy a ta tímhle vším prošla (nikdy mi teda nerozepisovala co všechno museli podstoupit a vyplnit atd.) - ale teď mi psala, že budou adoptovat už třetí děťátko. Aby nemuseli tak dlouho čekat, tak měli požadavek i na starší, ale stejně je strašlivě obdivuju. Pokud by si chtěla, tak napiš - sehnala bych Ti na ni kontakt přes meil a mohla by ses s ní spojit - určitě by Ti moc ráda pomohla a poradila ve všem co by si chtěla.

Já jsem tedy doma - jsem 4 den po ET - o víkendu jsem ležela a odpočívala. Žádně změny na sobě nepociťuju - občas mě píchne a bolí břicho - jinak nic. Jaký jste měly pocity vy? Budu ráda, když mi dáte vědět.

Mějte se moc hezky

Babů

 
jasmine
Kecalka 219 příspěvků 20.06.05 09:37

Ahojky KAitlin,

taky se pripojuju a peju ody na tvuj spisovatelsky um. Vazne jsi to moc pekne napsala a obdivuju Tebe i Tveho manzela, jak jste odvazni. A preju ti obé, aby jsi mela i adopcatko i svoje odnosene miminko. A myslim si, ze ty urcite chces mit velkou rodinu. Protoze tolik lasky v Tvem srdicku si prece nemuzes nechat pro sebe.

Holky snazilky,
co kdybysme Kaitlin udelily imaginarni ŘÁD BÁSNICEKÉHO STŘEVA. Fakt ta NAŠE Kaitlin umi tak pekne od srdicka psat, ze jsem si taky pobrecela.

Ja jsem dneska prvni den na materske dovolene a fakt nevim co budu ty dva mesice do porodu delat. Asi se ukousu nudou. Ja bych vedela co? Nakupovat, ale to se neda praktikovat kazdy den, neb nejsem milionarka. Skoda :-))))

Jasmine

 
zabucha
Zasloužilá kecalka 811 příspěvků 20.06.05 09:46

ahoj, deníček je super.
Kaitlin, moc Ti přeji, aby ten telefon už zazvonil :-)) držím palečky. když jsem po porvé potrartila pak se nám to 2roky nedařilo, tak jsem o adopci také mluvili, a určitě je to jedna z variant jak mít doma děťátko :-)) moc hezky jsi to napsala.
jinka já jsem byla v pátek na UTZ - hematom se vstřebal - jsem šťastná! miminko roste, vychází to na 9tt. na další kontrolu jdeme 29.6. a pak už dostanu průkazku :-))
stále odpočívám…
mějte se hezky
papa žabucha

 
Kati
Ukecaná baba ;) 2263 příspěvků 20.06.05 09:53

Kaitlin,
NÁDHERA, moc krásný deníček, úplně mě dostal. Vůbec jsem netušila, co vše se musí podstoupit. Mám slzy v očích. Věřím, že ten den v kojeneckém ústavu musel být krásný. Já bych tam určitě brečela a také bych chtěla odejít s malý uzlíčkem v náručí.
My jsme se zatím o adopci nebavili, manžel ale asi moc pro adopci není. Já jsem si říkala, že pokud nám nevyjde druhý pokus, tak bych s tím o tom začala diskutovat a pokusila bych se ho přesvědčit, abychom si o adopci zažádali. Nechceme totiž použít sperma dárce, jak nám doporučila doktorka. Takže v případě neúspěchu je adopce naše jediná naděje mít dítě.
Manžel si totiž myslí, že s adoptovanými dětmi bývají problémy. Docela mě překvapilo, že si můžete klást nároky na dítě.

Moc ti přeji, aby vám to vyšlo co nejdříve!!! Jen aby ty vlastní a adoptované děti nepřišli najednou! To by jste měli doma veselo. Určitě by jste to s radostí zvládli. Podle tvých slov jste s manželem ten správný a fajn pár, opravdu vám to moc přeju!!!

Pro ostatní děvčátka - můj manžel začíná s pročisťující kůrou, pokud máte zájem : jmenuje se Metabolik od firmy Ortis. Je to 250 ml, za 300.- Kč. Roztok smícháte s 1.5 l neperlivé vody a popíjíte přes den. Kůra trvá 3 týdny.
Jestli vám budou milejší byliny a koření, tak tady je recept :
Dáte vařit 3/4 litru vody, když začne vařit přídáte koření - 1 čajovou lžičku kmínu, fenyklu, majoránky, 1 bobkový list - spolu s kořením vaříte 7 minut. Můžete osladit medem, nebo pít hořké. Pít šálek denně po dobu 14 dní.

Chvátám do práce, přeji krásný týden!!! Kati

 
Anonymní  20.06.05 10:32

Ahoj Kaitlin,

dekuji za krasny denicek a za dodani trochu duvery. Casto k vam nakukuju, cas od casu i napisu, takze vas tak trochu znam.
Tvuj denicek me dostal tvou uprimnosti a tvou bojovnosti!!! Je uzasne, jak to beres.
Ja osobne se touto otazkou cas od casu zabyvam, protoze na toho naseho mimiska cekame jiz tri roky. Pravda, neprosla jsem si zatim vsim, ale cas od casu se mi do hlavy ta myslenka na adopci vtirne a ja si rikam, ze bych to asi neunesla. Mozna se mylim, mozna se znam, ale kazdopadne cist tve pocity mi dodavaji nadeji, ze se to da zvladnout.
Preji ti co mozna nejdrive, aby u vas zazvonil ten telefon s tou krasnou zpravou a tesim se na tve dalsi denicky ci komentare.
Pa Dede

 
Anonymní  20.06.05 11:05

Ahoj Zebřičky

Nejprve musím pochválit Kaitlin super deníček. Kaitlin četla jsem to jedním dechem a vyřizování adopce je opravdu běh na dlouhou trať. A opravdu zastávám názor , čím dřív tím líp.Nemyslela jsem si, že až tak to bude náročné. Možná si říkáš, že se to dá přežít, ale chce to opravdu poklonu, co všechno máte za sebou.
Přeji ti, aby telefon zazvonil co nejdříve a hurá pro mimi. Tak samo ti přeji, aby se povedl ET s vajíčky od dárkyně. Moc ti to přeji a hodně štěstí.

S adopcí jsem na tom podobně jako Vendelína. Ikdyž nikdy neříkám nikdy a klidně do toho ještě můžeme jít. Proč jsem s adopcí ještě nezačala byl důvod ten, že jsme s manžou byli domluveni, že v případě IVF to nevýjde, tak jdeme na sociálku pro papíry. No a vidíte, ono to vyšlo.Ale musím stále ťukat …ťuk, ťuk

Chtěla bych vám oznámit, že jsem v pátek byla na té kontrole a místo krve mě lékař vzal hned na UTZ a oznámil mi, že čekáme dvojčátka!!! Ano pokud to půjde dobře, budeme mít doma dvě miminka. V té chvíli jsem přestala slyšet a najednou mě přepadla i panika, že budu vypadat jak lokomotiva a vagon a jestli to zvládnu být těhu s dvěma !!! Prostě příjemný pocit ale i trocha paniky. Po UTZ jsem zavolala manžu k lékaři a tam mu lékař znova oznámil, že budeme mít dvojčátka!! Manža mi štěstím drtil koleno pod stolem, aby zahnal slzy dojetím.Při odchodu z CAR jsme oba začali plakat a lidi kolem nechápali. Stejné překvapení to bylo i pro mé rodiče večer, opět se to neobešlo bez slz!! Podle lékaře se chytly obě blastocysty a za 14 dní jdu na UTZ na srdíčka. Aybch pravdu řekla, mám opravdu velký strach, jestli stále žijí, jestli jsem ji, nějak neublížila nebo tak něco. Je to pro mě horší čekání, než čekání po ET.Zvětšené vaječníky po OPU mám stále a těhotenstvím to bude trvat ještě prý cca 10 týdnů.Takže si bolesti v podbřišku užiju až dost. Nicméně vše pro prcky jde prý zatím přes vaječníky a tím že se změnší do původního stavu, bude vše filtrovat už přes placentu. Holky mám velký strach. Mám strach o oba dva, aby to jeden z nich nevzdal ,nechci pomyslet že oba. Nepřežila bych to. Ale život je opravdu hnusný a stát se může ledasco . Nevolnostmi trpím občas, jen při něčem. Nicméně cesta do CAR se neobešla bez objímání mísy a rychlé zastávce i v restce. Cesta autem mi nijak nevadí, ale cestám se snažím ještě vyhýbat a raději být doma a více odpočívat.Podle lékaře mohu dělat vše co před těhu, ovšem odbourat namáhavou práci.Sportovat prý mohu, ale vše od toho jak se cítím. Raději neriskuji a vše odložím na neurčito. Jinak přes den hodně spím, ono to ani s utrogestanem jinak nejde, že? Do práce se už nevrátím, na nemocenské budu do mateřské pokud půjde vše dobře a nic se nestane. Práci si však budu dělat doma a posílat to do práce přes net. Něco dělat chci, jsem zvyklá být v jednom kole a na PC takže si to trochu kompenzuji prácí pro firmu přes net. :-))
No to je asi z našeho stanu vše.
Moc děkuji znova za gratulace, opravdu to moc potěší.
 KATIA

 
zabucha
Zasloužilá kecalka 811 příspěvků 20.06.05 11:11

ahojky. to je paráda - moooc gratuluju. držím palečky, ať na UTZ jsou obě srdíčka a bijí o 106 :-)) opatruj se, nic nedělej a lež, odpočívej, užívej si :-)
papa žabucha

 
Kaitlin
Zasloužilá kecalka 972 příspěvků 20.06.05 11:25

Ahojda zebřule!

Neb mám chvilku, tak se musím juknout, co jste všechno napsali :-)

Vendelíno - děkuju za tu dietku, co jsi mi vložila ještě do minulého deníčku. Uf, je to docela jednostranná strava, uvidím, jestli se do ní pustim :-)

MAKA - strašně ráda čtu, že to jde… :-)) Zatím jsem ve fázi nekonečného čekání :-)

Lostris - chichi, tak spisovatelka.., tak to by toho mýho už vážně ranila mrtvice :-D Jsem cifršpión = účetní :-)

Báro, Martino22, Makysku, Lotrando, Ryšavko, Dede - díky :-)

Babu - opečovávej se, moc ti přeju, aby to klaplo! Já teď nepotřebuju moc včem poradit, protože jsem ve fázi nekonečného čekání. Nedá se dělat nic. Maximálně šetřit :-) A to jde s IVF s darovanými vajíčky taky pěkně těžko…

Jasmine - haha, tak střevo jsem, k tomu se klidně hlásim, ovšem jestli básnické, to si jistá nejsem :-DDD
Gratuluju k nástupu na mateřskou! :-)

Žabucho - jupí, hurá, to mám radost, že se hematom vypařil! Zachoval se jako pořádný chlap a zmizel :-) Tak ať už je všechno v pořádku!

Kati - doufám, že ta částka 300,– je na celou dobu kúry a ne na jeden den :-)
Jinak chápu obavy manžela, na druhou stranu s dětma jsou problémy, ať už k nim člověk přijde jakkoliv :-D

Katio - GRATULUJU KE DVOJČÁTKŮM!!! :-) To je nádherná zprávička :-)

Ani jsem vám nenapsala o víkendu. V sobotu jsem se čirou náhodou dostala do Poděbrad a zrovna tam probíhalo mistrovství republiky mažoretek :-) Manželovi se to obzvlášť líbilo ty krátký sukýnky :-D Ale vážně, fakt to bylo moc pěkný, nikdy mě nenapadlo, že se tím někdo takhle zabývá a soutěží se v tom.

A potom se vám ještě chci pochlubit, že jsem se o víkendu vrhla do tvoření. A z látky, kterou jsem si původně myslela, že vyhodim, jsem si ušila povlaky na polštářky. Protože byly jednobarevné, tak jsem je ještě v neděli pomalovala :-)

A co vy jste vyváděly o víkendu?
Kaitlin

 
Kaitlin
Zasloužilá kecalka 972 příspěvků 20.06.05 11:28

Uf, skleróza je fakt hrozná věc…

Lostris, až budeš psát nástěnku, tak mi tam prosím připiš, že zítra si jdu pro výsledky do Gestu, sebrala jsem odvahu a dnes jsem tam volala… Snad mě nezakousnou, až jim řeknu, že chci s nima skončit…
Pa Kaitlin

 
Berun
Závislačka 4921 příspěvků 20.06.05 11:30

Nádherný denníček, omlouvám se za vpadnutí, nicméně musím reagovat. To, jakým způsobem jsi adopci popsala, mě přesvědčilo v tom, že kdybych se dostala do podobné situace a neměla jinou možnost, adopci bych přijala. Do této doby, když jsem to řešila jen ve svém mozku, jsem si říkala, že ani náhodou, vždyť přeci chci dítě hlavně proto, že ho budu mít s milovaným manželem a ne proto, abych dítě vůbec měla. Teď se na to dívám z jiné strany, je moc dobře že o tom píšeš. Já v podobné situaci nejsem, snažím se s manželem o první dítě teprve krátkou dobu, ale když se to nedaří, člověk prostě začne myslet i na jiné možnosti. Díky za tento denníček, mám zase o něco širší obzory a to je moc dobře.

 
Arka
Zasloužilá kecalka 909 příspěvků 20.06.05 12:32

Ahojky Zebrusky,

moc moc vam vsem drzim palecky,aby jste se vsechny brzy dockaly svych vytouzenych miminek!! A verim,ze se dockate!!Tak neztracejte nikdy nadeji,ta je u vas 100%!!!

Je uplne jedno,jestli miminko budete mit svoje ci adoptovane,protoze ty deti potrebuji tolik lasky,kterou vy vsechny prave mate!!

Moc na vas myslim a vas denicek pomaha i mne prenest se pres horke chvile zivota.

zdravi vas
Arka z denicku Stesticek (Simonek 21mesicu a jeden indukovany porod v 17tt pro tezkou vyvojovou vadu)

 
Lostris
Závislačka 3625 příspěvků 20.06.05 12:43

Babů, pocity? Já necítila nic :O. A je to samozřejmě individuální, uvidíš, co napíšou ostatní. Kdy se chystáš testovat, 14 den po ET, nebo jiný den?

Jasmine, co s časem… buď na netu, potom taky můžeš číst a nějakou tu procházku s Agískem (teď jen doufám, že jsem vám ho nepřejmenovala :D). Uvidíš, ony ty dva měsíce utečou.

Žabucho, to je skvělé, že se hematom vstřebal a vše je v pořádku :).

Katio, jééé, další dvojčátka, blahopřeju :). To věřím, že se hlavou honí všelijaké myšlenky, ale určitě to s manželem zvládnete. Držím kopýtka, aby byli oba v pořádku a za 14 dnů bila srdíčka jako dva zvonečky :o.

Kaitlin, tak to jsem taky nevěděla, že takové MS existuje.
Povlaky na polštářky a ještě jsi si je sama pomalovala, prostě šikovná zebřule :).
Co jsem dělala o víkendu? To ani nemůžu napsat, nebo to bude vypadat, že můj život je jeden velký flám . No jak chceš… :D Celou sobotu jsem proležela a odpočívala po proflámované páteční noci až do rána, brácha slavil narozeniny, tak jsme ho pořádně zapili :D. No a v neděli jsem doháněla, co jsem v sobotu zameškala - česání Bobánka - tuto aktivitu obzvláště miluje, takže mám občas, když včas neuhnu, ruce poznamenaná modřinami, z jeho láskyplného stisknutí zuby, dále pak praní, žehlení… prostě samé oblíbené činnosti :).

Arko, věřím, že ti Simonek dělá samou radost a doufám, že ze brzo až příjde ten správný čas dočkáte svého druhého pokládku :).

Lostris

 
Lostris
Závislačka 3625 příspěvků 20.06.05 12:47

Kaitlin, aha tak ne MS,ale mistrovstvi republiky :). To je jedno, určitě to byla pěkná podívaná.

Nastěnku pošlu zase z domova.

Lostris

 
Lostris
Závislačka 3625 příspěvků 20.06.05 12:51

Katio, napiš datum, který jdeš na utz na srdíčka, hodím ho na nástěnku.

Lostris

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 20.06.05 13:02

Katlin,

čtu Tvůj deníček a brčím u toho jak želva!! Moc vám fandím!! Kdybyste pak rychle potřebovali, prostě mi napiš, mám hodně věcí doma (včetně postýlky), pokud vám nebude vadit, že to není nové, můžete to mít.

Obdivuju vás a hrozně vám to přeju!! Já mám v sobě touhu po třetím miminku. Jenže - vzhledem k věku a poslednímu těhotenství (+ špatné výsledky odběrů a následný odběr plodové vody) mám oprávněné obavy. Ale moc bych chtěla i to těhotenství i to dítě. Ne hned, ale někdy…

Nebránila bych se ani adopci, ale to musí chtít oba. Nestačí, když manžel kývne. U nás by to asi nešlo, chlapovi se do toho nechce, mě bude 40, máme dvě malé děti, doma chlívek a s chlapem se furt o něco dohadujeme.

Myslím si, že u adopce je to nej nej nejpodstatnější dát dítěti domov. Ne splnit si přání. Naši kamarádi měli v pěstounské péči děti. Nebudu psát kolik, bylo jich hodně. Teď už jim zbylo jen těch jejich sedm (není to překlep, loni na podzim se jim narodilo sedmé dítě, sice neplánované, ale o to víc očekávané a chtěné) Slyšela jsem toho od nich hodně moc. Měli dost velké srdce, aby dali domov. Ale stejně… Skoro žádné z těch dětí nezvládlo vstup do života s přijetím zodpovědnosti. Nejen IQ se dědí, i různé dispozice k závislosti. Oni navíc měli děti hodně obtížné, nevybírali si podle inteligence, ale podle toho, co to dítě potřebovalo. To nepíšu, abych někoho vyděsila nebo odradila. Já jsem třeba dlouho věřila, že prostředí všechno změní, pak, že hodně změní, teď říkám, že dobré prostředí a výchova pomůže, ale nepředělá. Je tak moc důležité vmyslet se do toho dítěte, nechtít po něm nemožné, ale dát mu jasné hranice a pomoct mu vydolovat to nejlepší.

Jsem ráda, že vás příprava tolik obohatila. Možná to není ani tak ztracené a nedostižné pro nás. Já jen tiše doufám, že jestli to další dítko má být, tak si k nám nějak doputuje.

Jedno zůstane stejné, ať jsou děti vlastní nebo adoptované - potřebují lásku, usurpují si náš čas, naší energii, dovedou nás vytočit, omotat si nás kolem prstu, je s nimi všechno naruby - byt i zvyky, není tolik času na jiné věci, ale je to moc moc krásné. A výchovné - nemyslím pro ně, ale pro nás!!!

Alice

 
Rysavka
Ukecaná baba ;) 1473 příspěvků 20.06.05 13:57

Co víkend - docela jsem si ho užívala. Už v pátek jsem z práce vyrazila za mojí maminkou - popily jsme popovídaly … V sobotu jsem čekala ty tropická vedra a ony nikde. Přes den jsem plela mamce záhonky a těšila se až bude půl páté abych mohla skončit :-)) Měla jsem sraz s holka ze základky co se občas vídáme - sešlo se nás pět a tři děti. Z toho jedna dvouměsíční holčička. Ta byla tak sladká, že jsem ji nechtě dát z ruky. No když začala natahovat byla jsem ráda, že si ji maminka bere zpět. No moc jsme si to užily.
A v neděli jsme byli u kamarádů v jejich novém domečku - no nový není, ještě tam budou mít spoustu práce. Ale dvě místnosti už mají hotové a místo pro mimi co se za tři týdny narodí tam mají také. Takže se na něj už moc těší. Holky to bříško jsem jí moc záviděla, ale taky jim to moc přeju.

Teda Lostris to byl náročný víkend.

Katio - tak budu držet palečky aby tam byli drobečce dva. To by bylo skvělé.

Žabucho - paráda, takže je vše jak má být.

Ryšavka

 
Hanina
Stálice 71 příspěvků 20.06.05 14:01

ahojky,
Kaitlin :deníček se ti moc povedl a jak už tu holky psali opravdu by si mohla bejt spisovatalka.Umíš to moc krásně podat.
Zítra ti budu držet kopýtka ať to v Gestu vemou sportovně a pak napiš jak to přijali.

KATIO:Bomba tak dvojčátka obrovská gratulace!OPAT­RUJ SE!

Bohunko: Věřím že to bude jen omyl a vše bude v pohodě.Budu držet pěstičky.

Jinak si vás musím pročíst v pátek jsem měla dovču.
S manželem už je to v pohodě ,ale stějně mi sem tam proletí pochybnost.
Jdu vás přelouskat.
Hezký den!
 Hanka

 
baruskaII
Zasloužilá kecalka 605 příspěvků 20.06.05 14:37

Ahoj zebřičky,

Dneska jsem 10+4 (11 tt) a řekla bych, že nevolnosti začínají lehoulince ustupovat, ale nechtěla bych to zakřiknout, takže ťuk ťuk. O víkendu jsem slavili ségřiny narozeniny a bylo to moc fajn, ale zjistila jsem, že už toho moc nevydržím a šla jsem spát jako první. Zítra ráno jdu na odběr krve kvůli testům v 1. trimestru, ale výsledky se dozvím až toho 1.7. na poradně. Taky mě začaly šíleně bolet záda, takže nevím, ale chtěla bych se domluvit s dr. jestli bych nemohla začít chodit na těhotenský tělocvik, tak uvidíme, co na to bude říkat, ale určitě se podřídím jejím „rozkazům".

Katio, tak to posílám obrovskou gratulaci, takže hurá nebudu tu sama s dvojčátky.

Babů, já jsem taky nic moc nepociťovala, jen mě bolela prsa, ale kdy přesně mě začala bole to si nepamatuju, občas mě píchlo v podbřišku, ale jinak vlastně nic. Snažila jsem se hodně spát, abych na to nemusela myslet. Tak ti přeju pevné nervy a kdy budeš testovat?

Jasmine, hurá první den na mateřské, já už bych taky chtěla být na mateřské, ale ještě mám velký kus cesty před sebou. Hezky si to užívej a neboj ty dva měsíce utečou jako voda.

Žabucho, tak to je dobře, že se hematom vstřebal. Já doufám, že ten můj váček bez plodu taky už nebude na UTZ vidět. Já jdu na kontrolu 1.7. a měla bych dostat těhuprůkazku, tak si pak popovídáme o našich pocitech.

Kaitlin, jsi „nechutně" šikovná, tohle bych taky chtěla někdy dokázat - mít fantazii. Jinak držím palečky, aby to v Gestu dopadlo dobře, ale myslím, že s tím žádný problém mít nebudeš.

Lostris, tak to jsi měla fakt pernej víkend. No hlavně, že jsi to přežila.

Ryšavko, taky se brzo dočkáš bříška s miminkem, neboj. Tenhle rok je asi vážně zlomový, tak se na vás to štěstíčko brzo usměje.

Bára

 
Kajdula1
Kecalka 239 příspěvků 20.06.05 15:27

Ahojky zebrušky, zdravím při pondělku.

KAITLIN: Nedá mi to, abych nereagovala…Nád­herně napsaný deníček, měla jsem střídavé pocity a asi i slzy na krajíčku…Smekám před Tebou i Tvým manželem. Především obdivuju Vaši souhru, vaši podporu i úctu jednoho ke druhému…v dnešním světě se tolik vztahů nevidí…Tebe obdivuju za to všechno co dokážeš absolovovat…vím, jak je pro ženské těžké chtít a nemít mimi…Ale neboj beruško, opravdu pro Vaši touhu děláte tolik, že je nemožné,aby se Vám všechno Vaše úsilí nevrátilo…Přeju brzký telefon, já na Tvém místě bych snad ten telefon hypnotizovala od večera do rána…:o)))

JASMINE: Neboj, uvidíš, že si doma zvykneš a najdeš si nějakou zábavu abys ty dva měsíce „přežila“.

ŽABUCHO: Jen hezky odpočívej a pohlaď za nás miminko!!!

KATIA: Moc gratuluji k dvojčátkům!!!Je dobře, že odpočíváš a nic neriskuješ, ono to taky nemá smysl, cokoliv riskovat!!!

LOSTRIS: Tak Ty takhle flámuješ? No to jsme měli hodně podobný víkend, i když mě se to zvrtlo až včera, kamarád měl narozeniny…:o)

A co u mě nového? Jak jsem si psala s Míšenkou minulý týden, tak se nemám moc dobře…můj přítel, s kterým jsem byla od svého rozchodu (a pak i rozvodu) s manželem, se mnou ukončil náš vztah…tedy nevím jak to nazvat…opravdu se v chlapech nevyznám…přes telefon mi oznámil, že si se mnou chce promluvit…ale jezdit k němu prý nemám, přijede za mnou druhý den…tak přijel…prý jsem skvělá, nejlepší ženská, kterou kdy měl a on je opravdu hrozný idiot, ale prostě neví…prý mu mám dát čas…a co bych prý dělala, kdyby si to za měsíc rozmyslel???????Pak odjel…je to už týden…od té doby jsem ho zkusila 3× jemně nakontaktovat, bavil se celkem normálně, dokonce řekl, že děkuje za zavolání, že mě rád slyšel…Omlouvám se, že jsem tak otevřená a píšu to tady, ale nějak nevím, co si o tom všem myslet, takže Vám budu vděčná za každou radu!!!!!Byli jsme spolu víc jak 7 měsíců, tak to docela špatně nesu..spíš mě zaráží, že to zjistil až teď!!!

Krásný den Kajdula

 
Lostris
Závislačka 3625 příspěvků 20.06.05 16:11

Ryšavko, letos budeme mít bříško všechny, ehm, tedy všechny snažilky :), nebo aspoň začínající život v něm.

Hanino, tak přeju, aby to bylo i nadále s manželem v pohodičce a červík pochybnosti přestal hlodat, potvůrka jedna :).

Baruško, to je dobře, že je ti už o něco lépe, tak snad to tak bude pokračovat i nadále :). Těhucvičení by ti snad nemělo ublížit, ba naopak pomoci s bolestmi zad.

Kajdulko, holčinko naše, ten život s tebou dělá kotrmelce. Vůbec nevím, co si mám myslet o chování tvého přítele. Jenom mě napadá, nenaléhala jsi na něho s něčím, jestli se necítil zahnaný do kouta… fakt nevím, nedokážu si vysvětlit jeho chování, ještě když ti říká jaká jsi skvělá, nejlepší - neřekl ti po těchto slovech, že si zasloušíš lepšího chlapa? Za ten měsíc… tím myslel co, že by si rozmyslel zůstat s tebou nebo se rozejít? Posílám virtuální pofoukání na dušičku.

Lostris

 
Anonymní  20.06.05 17:08

Ahoj holky,
jsou to asi dva roky, co jse se po pulroce marneho snazeni prihlasila k vam do denicku. Tenkrat ho take psala Kaitlin. Ted sedim u pocitace a na kline drzim svoji petitydenni dcerusku, Jsem tak strasne stastna, ze ji mam a porad si opakuji jake stesti nas potkalo. Moc dodre si pamatuji vsechny pocity, kdyz to tolik mesicu porad nevychazelo. Tak se vam chci svym miminkem pochlubit, protoze jednou nohou porad patrim k vam. Byla jsem vzdycky moc vdecna za podporu, ktere se mi tady dostalo a jsem rada, ze od Maru porad dostavam seznamky. Moc vam vsem drzim palecky at mate brzy sva miminka v naruci. Na kazdou z nas nekde to prave ceka a adopcatko dokaze rodicum prinest stejne radosti jako dite vlastni.
 Luci

 
misenka
Echt Kelišová 8602 příspěvků 20.06.05 17:14

Ahojky,

Katio - moc gratuluji ke dvojčátkům, to je krásný. budou se na tebe z kočárku smát dvě mimnka.

Vendelina - díky za dietku, pořád na ní koukám a přemýšlím jestli do toho jít, ale za 14 dní odjede přítel na 2 týdny pryč, tak si asi v práci odhlásim obědy a zkusím to. ach jo, jsem hrozná

Kaithlin - moc krásně napsanej deníček, já jsem téže pro udělení řádu. Věřím, že se mimíska dočkáš, ať už jakýmkoliv způsobem a moc ti rozumím, že si přeješ zažít ten pocit být těhotná.

Žabucha - holka jedna, jsem moc ráda, že jste oba v pořádku, však už si to taky moc zasloužíš po všem čím jsi prošla.

Kajdula - no moji radu znáš, radím trošku mu tedy dát čas a uvidíš. Jak my říkáme- všechno zlý je pro něco dobrý.

No já víkend, jela jsem k mamce, takže samozřejmě celý víkend byla hrozná výkrmna, fuj ještě je mi špatně když si na to vzpomenu. No pak dneska ráno, když jsem se oblíkala do kalhot, co jsem neměla asi 4 týdny, tak jsem v nich narvaná jak buřt, ale to mám za to, že tak žeru. A dneska jdu cvičit a nejim( ježiš mě už teď kručí v břiše). Jinak ja to vypadá, tak asi se konec braní HA přesouvá z konce srpna na konec července. Hurá.

Míšenka

 
Kajdula1
Kecalka 239 příspěvků 20.06.05 18:22

Ahojky Lostris,

nemyslím si, že bych s něčím tlačila…týden předtím se mně ptal, jestli si ho vezmu?!?!?A byl uražený, že jsem řekla, že ne!(on si pořád ze všeho dělal srandičky a tak mě nenapadlo, že to myslí vážně).
Dneska jsem se dozvěděla, že jeho kamarádi všude vypraví, že jsme se rozešli, bůhví co kde povídá…asi neměl dost odvahy to ukončit…přijde mi jak malej kluk.

Za ten měsíc myslel to, že by si to eventuelně rozmyslel a já na něj asi celá žhavá čekala, jak se asi rozhodl a zda obstojím, či ne!!!

Pa pa Kajdula

 
Marka
Ukecaná baba ;) 1817 příspěvků 20.06.05 18:23

Ahoj holky.

Kaitlin - super denicek, moc se mi libi, vytisknu si ho v praci a schovam nekde na „horsi“casy.
My zatim o adopci jen mluvime, ale k cinu se nejak nemuzeme odhodlat.

Alice - jeeeee, dlouho jsem te „nevidela“. Jsem moc rada, ze jsi prispela do diskuze - i takovy nazor je potreba vzit v uvahu…

Kajdul - tyhle lidske vztahy jsou desne slozite. Neexistuje dobra rada - proste si to budes muset cele prozit. Tak hodne sily a at to dobre dopadne.

Dneska mi trhali zub. Pulka sla hned, ale druha pulka a jeden koren ne a ne - tahali mi ho ven hodinu..... Nebolelo to, mela jsem to opichany, ale ted to uz trosku procita a poboliva. Vzala jsem si ibalgin 400 a pujdu si brzy lehnout. Chtela jsem na spinning, ale netroufnu si.
Zitra mam volno z prace, v poledne jedeme do Iscare. Uz je to 10 dni co beru estrofem. Tak se uvidi jak na nej reaguje moje telicko. Doufam, ze sliznice budou minimalne na 8 mm :)))) Drzte mi prosim palec!!!! Odpoledne vam sem pisnu, jak jsem dopadla.

Posilam moc pozdravu vsem a at nam to leti a je brzy zase vikend :)

Marka

 
velchi
Kelišová 6955 příspěvků 20.06.05 20:17

Ahojka Ali,
musím říct že mě tvé povídání nadchlo, dneska jsem tenhle deníček přeloskala a trvalo mi snad hodinu než jsem to celé dočetla jak jsem nad tím přemýšlela. Musím říct že nejen kaitlin, ale i ty máš svým způsobem můj obdiv.

Měj se hezky a zaskoč častěji ;)

Míša

 
baruskaII
Zasloužilá kecalka 605 příspěvků 20.06.05 20:39

Kaitlin,
tady je ten recept, ale jsou tam dvě varianty:

ZEBŘIČKOVÉ SUŠENKY BEBE

2 balíčky sušenek BEBE
1 vanilkový pudink
4 lžíce cukru
15 dkg Hery

Vanilkový pudink uvaříte s 200 ml vody a cukrem jako pudink. Do horkého vmícháte Heru dokud se s pudinkem nespojí. Nebo z 250 ml mléka uděláme hustý pudink, který necháme vystydnout a pak do něj přidáme cukr a rozměklé máslo a vše vyšleháme. Polovinu obarvíte kakaem a pak pěkně sušenky mažete střídavě jedním a druhým krémem a slepujete k sobě.. Doporučuji udělat každý balíček sušenek zvlášť aby vám nevznikla dlouhá housenka, která se nevejde do ledničky :-) Až vám vzniknou promazané kvádříky, zabalíte každý zvlášť do alobalu a dáte do ledničky. asi na 12 hodin (nejhorší fáze celé přípravy), aby sušenky pěkně rozměkly. A pak jen šikmo nakrájíte, aby vznikly zebří proužky.

Bára

 
Lostris
Závislačka 3625 příspěvků 20.06.05 21:00

Zebřičky dočasně jednočárkové:

Alex - IUI
Amalie -20.6. nastup na laparoskopii
Babů - 17.6. transfer 2 embryek
Becy
Claudie
Falco - 2.IVF srpen, 23.7. svatba v Hradci n. Moravicí
Hanina
Iveta- 1.IVF květen
Joly - 18.6. odběr oocytů, cca 23.6.transfer po PK
Kacovka - 9.7. svatba
Kaitlin - 21.6. pro výsledky do Gestu
Kajdula
Karla - 5.6.1 DC, 27.6. výsledky krve, červenec IUI
Kati - 24.6. začátek stimulace Synarelem, 30.6. utz, 2.IVF+ICSI červenec 2005
Lenuška- 6.5. zahlášeno, že snažení se bude konat za 1 1/2 roku
Lostris - 23.6. imunologie
LuckaD
Maru - cca 17.6. výsledky genetiky, 10.6. za tři měsíce kontrolní vyšetření na imunologii a snažení o mimi
Marka - 11.6. Estrofem, 21.6. kontrola sliznice - Iscare, cca 30.6. transfer dvou embryi
Marky - 27.5. 1DC, do 24.6. dovolená
Míšenka - do konce srpna antikoncepce
Narcisek
Patricie - diletace čípku-konec května
Rafuska
Rysavka
Sima - IUI, 30.6. Podolí
Tinna
Verča - 1. IVF,začátek stimulace 7.6., 13.6. utz
Zdenca - 7.7. návštěva centra, IVF (červenec-srpen)

Zebřičky dvoučárkové:

Adka007 - 27.5. 21tt, 23.6. porodní kurs, 27.6. poradna
Andrea2 - 13.6. 36 tt, TP 11.7.
BaruskaII - 20.6. 10+4 tt, dvě miminka, 1.7. utz a poradna, výsledky krve v 1.trimestru, TP 13.1.2006
barbucha - bublinka, 6.6. 30tt
Bohun - 16.6. 5+7 tt, 24.6. utz
Bosorka - 2.6. 24 tt, 17.6. kontrola, 9.8. předporodní kurz, TP 11.9.2005
Caprina - TP 7.9.2005
Ed- 28.-29.5 ||
Ivanka- 2.5. 15 tt
Jarča - 7.3. 13+6, TP 6.9.
Jasmine - 7.6. 28 tt, TP Filípka 20.8
Katia - 17.6. utz dvojčátka, 8.8. imuno
Lotranda - 15.6. 12+0 tt (Kikinka),20.6­. návštěva nového dr. v 16 hod., TP 28.12.2005
Olivia - 8.6. 20 tt, 16.6. utz ve 20tt
Slanka** - Marianka
Vendelina - (neschopenka), 16.6. 14 tt, TP „Františka" 16.12.2005
*Wilma
- 13.6. 10 tt, 28.6. utz ve 12 tt ve 12.30 hod.

Žabucha - 17.7. 9 tt, 29.6. kontrola

Zebřičky se zebřičátky:

Monicka - 10.5. v 10,56 hod. se narodila Barborka, měří 56 cm a váží 3680 g
Ajjaa (Adelinka) - 10.5. ve 13.45 hod. se narodil Adámek, měří 54 cm a váží 3950 g

 
Lostris
Závislačka 3625 příspěvků 20.06.05 21:12

Aduš, :D tak mě napadá, jak to po sobě čtu - napsala jsem pěkný blábol, máš tam spíš mít napsaný předporodní kurs a ne porodní, na porod je času dost :))).

Lostris

 
Anonymní  20.06.05 21:14

Ahoj Zebřule,

KAITLIN, ten deníček je naprosto úžasný, opravdu mě dostal. Jsem si jistá, že ty a tvůj manžel budete ty nejlepší rodiče. Opravdu vás strašně moc obdivuju a přeju vám, abyste na ten telefon už nečekali dlouho.

KATIO, mooooc gratuluju ke dvojčátkům, přiznám se, že mě dojalo, jak jsi popisovala reakci tvoji a tvého manžela při odchodu z centra.

BARUŠ, to je dobře, že je Ti už líp, přeju ti, aby sis mohla odteď těhulkovství začít užívat naplno.

RYŠAVKO, neboj, svého bříška se taky brzy dočkáš, tento rok je přece zlomový a zatím to pěkně vychází.

KAJDULO, podle mě jsou někdy chlapi naprosto nečitelní, snad se to u vás brzy vyřeší.

Andrea2

 
stefinka
Ukecaná baba ;) 2304 příspěvků 20.06.05 21:29

Kaitlin … díky, krásně jsi to napsala. Jsem mimo hru, kvůli věku i kvůli manželovi a mnoha dalším okolnostem. Vždycky jsem byla mimo hru, ale dneska chápu proč :-). Ale o tom jsem nechtěla. Držím ti palce, aby ti to vyšlo hezky na obou „frontách“, jedno ve kterém pořadí.
Měla jsem tu nedávno „naše“ paní ze sociálky. Přesně jak popisuješ. Snažila jsem se naklidit, já teda nemůžu říct, že by se to tu lesklo :-). A ony přišly, sedly si v kuchyni a povídaly si s náma. Jsou to fajn ženské a já děkuji osudu, protože to tak není všude.
Přeji ti z celého srdce, abys zažila těhotenství a už jsem slyšela hodně příběhů o tom, že když se pár vydal cestou adopce, narodilo se jim miminko. Tak ať je to taky váš příběh.
Stefinka

 
zdenca1
Ukecaná baba ;) 1999 příspěvků 20.06.05 21:34

KAITLIN pochvala za denicek.Ale dufam ze mna sa to nedotkne a zaberie IVF.Chlap nie je velmi nakloneny pre adopciu a mozno o to menej ak uz jedno mame.

Vikend sme travili v Trencianskych tepliciach nie ale na ART feste ale boli sme na bicakoch krmit kacky a kaprov v rybniku.A nedelu sme zas boli u tety roztancovavat pstrosa :-)To zas bola podivana…musim niekedy zobrat kameru :-) uz si zaplavala aj v bazene ani studena voda neprekazala.

KATIA blahozelam k „vysledku“ dvojita radost aj dvojita starost tak nech vsetko ide pekne hladko!

KAJDULA ja ti asi neporadim vo vztahu…som stale slobodna,ale…moj partner ked sme pred cca 10-timi rokmi zacinali cca po mesiaci chodenia sa na dva ci tri tyzdne odmlcal…neprisiel nezavolal.nebrala som to tragicky byvala som na slobodarke s kamoskami bola svanda tak som to brala tak ze sa chcel len pobavit a uz ho to preslo.Potom prisiel s vysvetlenim,ze mal obdobie ked ma prestal „obdivovat“ a mat rad a ze mu to trvalo par dni kym si „ujednotil“ co chce a prisiel.Dovolila som mu to a sme spolu dodnes.Nehovorim ze sme idealny par…ale prezivame :-))Zelam ti len chapaveho a inteligentneho partnera nech uz je to hoc kto.

 
Karla
Zasloužilá kecalka 934 příspěvků 20.06.05 21:40

Ahojte zebrundy,
Kaitlin - to je opravdu skvělý deníček. Jsi moooc šikovná a máš talent na vyprávění:-D Moc ti přeju, aby už jsi byla brzo maminkou, protože ty budeš patřit k těm nejlepším na světě!!!
Katio - posílám ti gratulace k dvojčátkům. Musíš být teď moc štastná, co?
Míšenko a Vendelíno - taky jsem koukala na tu dietu a moc mě to lákalo to hned vyzkoušet, bohužel jsem dneska nevydržela být o hladu:-((( Tak jsem aspoň jídlo hodně omezila a taky jsem cvičila. No tak uvidíme:-DD
Kajdulo - tvého přítele neznám a taky těžko radit, ale mám s něho dojem, že je ještě nevyzrálí. Ale sama uvidíš. Určitě na tebe čeká nějaké štěstí, podle toho co jsi psala, tak smůlu už sis vybrala.
Lostris - já jsem měla neděli taky uklízecí:-D
Holčinky, přeji Vám příjemný večer.
 Karla

 
zabucha
Zasloužilá kecalka 811 příspěvků 20.06.05 21:53

prosím prosím opravit 17.6., 17.7. už budu úplně jinak :-))) díky :-)
jinak moc děkuji za podporu, potěší to. bříško hladím a odpočívám :-)
papa žabucha

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 20.06.05 22:34

Ahoj holky!

To jsem ráda, že si mě tu ještě někdo pamatuje… Já ráda zavítám, ale většinou nepíšu.

Kajdulo, nevím přesně, proč chlapi nedokážou jednat přímo, proč si potřebují rozmýšlet a uvažovat… Co na to říct? Třeba potkáš jednou nějakého lepšího… Nebo se tenhle chytí za nos…! :o)

Marko, žiju, píšu, děti rostou a zlobí, ale z toho nejhoršího jsme zatím venku. Už si dokážou spolu hrát, ale na celý den to není, musím vymyslet nějakou činnost, abych je odseparovala, jinak je boj. CDčka od Tebe jsou velmi vysoko v kurzu, ještě jednou díky za ně!!!

Míšo, nevím jestli si mě s někým nepleteš, u mě není co obdivovat… :o)

Kaitlin, víš já bych Ti přála oboje - adopčátko i těhulkovství s darovaným vajíčkem. Tak trochu se cítím provinile, že nám se zadařily dvě děti, ani nevíme jak.

Ještě jeden příběh o adopci, když už jsem taková vtěrka…:

Pracovala jsem v nemocnici na vězeňském oddělení, spolu se mnou jedna zdravotní sestřička, už zasloužilá matka. Její dcera přišla do kontaktu s malou Terezkou z dětského domova, nějak se do sebe zakoukaly, ale nevybraly je jako vhodné adoptivní rodiče. Víte jak to dopadlo? Ta kolegyně si s manželem sama Terezku adoptovala, já koukala jako blázen, když si přivedla malou holčičku do práce, myslela jsem, že je to vnučka. Ta kolegyně říkala, že už to nešlo jinak, jak to dítě znaly a jezdily za ní, nešlo nic jiného, než udělat všechno pro to, aby si jí mohly vzít. Vůbec neměli důvod brát si další dítě, vnoučata byla už nadohled, chtěli mít s manželem taky trochu klidu, chlap samozřejmě brblal, hlavně kvůli těm tahanicím… Ze začátku brblal… :o)

A na závěr ještě na dobrou noc:

Nedávno ukazovali v televizi malou Kačenku, byla postižená, měla jen pahýly rukou a nemohla chodit, ve dvou letech skoro nemluvila. Ústav, ve kterém byla, pro ni hledal nějakou rodinu. A přihlásily se manželé, kteří měli své děti a v péči malého chlapečka. Ta paní si prostě četla nějaký letáček, co jim přišel, uviděla Kačenku a už se to rozjelo. Zajeli se podívat, vyřídili všechny formality, ústav i sociálka jim vyšla vstříc a do půl roku měli Kašenku doma. Kdybyste viděli tu změnu!!! Předtím ufkukané smutné dítě v postýlce, teď milá živá holčička s jiskrami v očích. Dokonce se dostala do místní školky a zvládala všechno s ostatními dětmi - kde oni běžely, ona válela sudy, skládala puclíky pusou na zemi, kreslila buď pusou nebo pomocí náramku…

Je spoustu malých radostí, některé hned nevidíme, musí se hodně vybojovat, ale pak to dá sílu…

Dobrou!

Alice

 
Kaitlin
Zasloužilá kecalka 972 příspěvků 21.06.05 06:52

Ahojda zebřule!

Než poběžim do Gestu, tak jsem se na vás musela juknout :-)
V první řadě musím poděkovat Báře - DĚKUJU moc, v podstatě jsi mi zachránila život, manželství, neb jsem měla chuť vraždit a po ruce, krom manžela, nikdo jiný nebyl :-D Ten krém mi netuhnul a netuhnul a po tvém zásahu správným receptem jsem zjistila, že jsem pudink uvařila v moc vodě… :-) Takže ještě jednou děkuju, fakt to máš u mě!!!! Až budeš cokoliv potřebovat, tak se ozvi… :-)

Berun - jsem ráda, že to vyznělo přesně tak, jak jsem zamýšlela a to, že adopce je prostě jen další možnost a ne zcestnost… :-)

Arka - ahojky a děkuju! :-) Uf, koukám, že ty máš za sebou pěkně trpké zkušenosti. Přeju ti už jen samé šťastné zprávy! :-)

Lostris - prý život jeden velký flám :-DDD No a nééé snad? To máme přece všechny!!! :-DD

Hanko - tak ať už je všechno s manželem OK :-)

Alice - vím, že to nebude jednoduché :-) Ale jsem odhodlána se s tím poprat. Na druhou stranu, my máme zažádáno o miminko a tam by měly být deprivační znaky co nejmenší. Určitě se deprivace projeví, ale myslím, že po čase úplně vymyzí. Je obrovský rozdíl vzít si starší dítě, které toho má už hodně za sebou a miminko.
A napsala si moc hezky to o dětech. V podstatě jsou smysl života :-)))

Velchi - ahojda! Jak se máš? Už jsem tě dlooouho neviděla…

Kajdulo - ahoooojda!!!! Tě tu ráda vidim! :-))) Telefon bych hypnotizovala, ale šéf to nějak nechápe a nechápe… :-D
Uf, uf, teda, holka, máš to s těma chlapama trápení.. safra, to je snad zlý sen. No mně tohle přítel říct, tak tam sedim ještě teď s otevřenou pusou… V tomhle ti fakt neporadim, neb nemám vlastní zkušenost. Ale řekla bych - nedej mu pokoj :-))) Nemyslím tím, abys mu několikrát denně volala a otrávila ho, ale jednou za dva tři dny mu brnknout není na škodu :-))) (jen tak, ne hned řešit, jak to bude dál…)

Luci - ahojky! Já si na tebe pamatuju :-) To ráda slyším, že je všechno tak jak má = máš svou holčičku :-) Ráda tě tu uvidím, když nám občas něco napíšeš. Hodně pohody! :-)

Míšenka - jak já tě holka, s tím „žraním“ chápu :-D Vždycky vydržim tak 2-3 dny být vzorná a jim dle zá:,–( zdravé výživy a pak se to sveze..... škoda mluvit, je čas se stydět, tak já jdu někam do kouta…

Marko - fuj, bolesti od zubů jsou hrozný, brrr.. Tak ať už to nebolí a nemůžu se dočkat až napíšeš, jak jsi dopadla v Iscaru! Držim palce!!!!
(safra, pardón, kopýtka :-)

Andreo2 - díky :-)
Kéž by už zvonil. Klíďo, píďo, si dovedu představit, že jdu ode dneška na mateřskou… :-)

Stefinko - přiznávám, že jsem moc nepochopila ten začátek, v čem jsi mimo hru… Ale přesně o těch sociálních pracovnicích jsem chtěla napsat :-) Sama jsem měla představu někoho nepříjemného, samolibého a ať mluvím s kým mluvím, kdo má osobní zkušenost, tak snad vždycky se setkali s dobrým a příjemným vystupováním. Doufám, že Zubátá (z Kolji) je už jenom ve filmu :-)
A ráda podpořím ty příběhy, jak to pořád nešlo a pak najednou dětí jako smetí :-) Už aby to bylo :-)))

Zdenco - přimlouvám se za tu kameru na pštrosa, to bych fakt chtěla vidět :-D

Karlo - díky :-)

Tak jdu něco dělat, abych mohla odejít do toho Gestu :-) Držte mi palce, ať to diplomaticky zvládnu :-D
Kaitlin

 
Lostris
Závislačka 3625 příspěvků 21.06.05 08:02

Ahojda holčiny.

Kajdulo, tak možná se chová tak právě proto, že jsi ho nebrala vážně, když se tě zeptal, jestli si ho nechceš vzít.
Držím kopýtka, aby se vše vysvětlilo.

Míšenko, tak co, byla jsi cvičit? Jak jsi vydržela bez jídla? Tvé pocity jsou jak z mého života, manžel dobře a rád vaří, tak, co jsme spolu šly kila postupně nahoru, ne, že by to bylo nějak hrozné, ale vadí mi, že když sedím, tak vepředu se trochu vyboulí něco nevzhledného, co tam nemá co dělat :D. Teď jsem se na sebe naštvala a snažím se večer nejíst, nebo jenom málo. Jsem zvědavá, jak dlouho mi to vydrží :).

Marko, no fuj, to tě potrápili na zubařském křesle. Tak co dneska? Snad už je to v pohodě.
Věřím, že z Iscare přivezeš same dobré zprávy, sliznice bude ukázková :).

Žabucho, jejda, vloudila se mi tam místo šestky sedmička :o. Náprava bude zjednána.

Zdenco, hlavně, že si to tvůj přítel ujednotil a určitě neudělal chybu, když jste spolu do dneška :).

Alice, já taky :), taky si tě pamatuji. Aby ne, ty a Maru jste mě na chatu přesvědčily, že se mám přihlásit do snažilkovského deníčku. A dobře jste udělaly, je tu prima partička.
Jaká vtěrka, jsi prima ženská :).

Karlo, myslím si, že to úplně postačí, omezit jídlo a cvičit. Snažím se dělat totéž, tak si za čas povíme o svých výsledcích :).

Kaitlin, hladké pořízení v Gestu a dobré výsledky. Ty jsi rozená diplomatka, to zvládneš levou zadní :o.
Jo svatá pravda… život je jeden velkej flám a proto si ho musíme pořádně užít :D.

Lostris

 
Anonymní  21.06.05 08:39

AHoj zebřulky,

Katio: moc gratuluju k dvojčátkům a budu na tebe moc myslet aby se udržely obě!!!!A neboj ty to zvládneš!!!Zvladla už si toho víc, ne?

Kajdulko: nečekej na něj. Vím, že tě to asi bolí, ale zahrává si stebou jak kočka s myší. Je to od něj ošklivé.Napadlo mě, že tě třeba trestá zato, že jsi ho odmítla a po nějaké době se hodlá vrátit, jakože to byl vtip, ale ikdyby to tak bylo, tak je to fakt hnus a nic vtipného v tom nevidím. Začni si žít svým životem, bav se, nevolej mu a čekej jestli se ozve on tobě. Zajdi třeba s kamarádem na večeři a dělej to tak, aby se to dověděl. Uvidíš jak se zachová.

Vendelina

 
Karla
Zasloužilá kecalka 934 příspěvků 21.06.05 08:56

Dobré ránko zebrundy,
to je dneska super počasí, že?
Lostris - já tak normálně s dietou nešílím, ale vidina rychlého zhubnutí mi zastřela mysl:-DD Naštěstí žaludek ne. Taky raději cvičím a snažím se večer nejíst. A výsledky hubnutí můžeme spolu konzultovat častěji, aspoň budu mít větší motivaci. Můj cíl je dostat se na 58 kg, teď mám 65 kg. Jak jsi na tom ty?
Kaitlin - držím kopyta, ať to máš dneska brzo za sebou. A vůbec nemám strach, že bys to nezvládla. Ty jsi totiž rozený diplomat.
Holky, pěkný den
 Karla

 
Bohun
Zasloužilá kecalka 522 příspěvků 21.06.05 09:05

Ahoj holky,
zdravim v novem tydnu, i kdyz az v utery.
Kaitlin, skvely denicek, skvele vsechno sepsane. Ja mam ty formulare taky doma, s vyplnovanim jsem chtela zacit az se prestehujeme a trosku zabydlime. Mozna na ne jeste nekdy dojde, treba i kvuli starsimu diteti. Ja jsem se obcas s kamaradkama o adopci bavila a musim rict, ze vetsina o tom proc ma deti vubec nepremysli. A kdyz se jich zeptas, tak ti vetsinou odpovi, ze jim to prijde jako pokracovani vztahu s partnerem, mit s nim dite. Ale kdyz se zeptas co konretne si predtavuji pod pojmem MIT, tak zjistis, ze vetsinou je to synonymum vychovavat (starat se o nekoho, davat mu lasku a svoje zkusenosti, radovat se z jeho pokroku). A vlastne totez delas s partnerem i u adoptovaneho ditete. Samozrejme rozdily tam jsou (nevidis tam podobu partnera), ale ta hlavni napln zivota, to proc lidi deti maji zustava stejna. Preju ti at se brzo dockate miminka, at tak nebo tak, radost vam urcite prinese.
Katio, blahopreju ke dvema mimcum. Tvuj strach docela chapu, me minuly tyden prepadly presne tytez obavy, jestli se srdicko rozbehne a vsechno bude v poradku. Ja jdu na UTZ v patek a do te doby se snazim na to nemyslet.
Jinak moje priznaky: v sobotu jsem byla unavena a v nedeli mi bylo cely den soufl, takze jsem ji povetsinou prolezela. Ale to mohlo byt z toho, ze jsem si v sobotu vecer opekla spekacek, normalne uzeniny a navic tucne moc nejim. Uz se to zlepsilo, ale zaludek se obcas zhoupne. Prsa stale nic, ani neboli, ani se nezvetsily (velikost 70-75A). Bricho taky neboli, jen obcas mam pocit, jako bych mela zacpu.
Holky preju vam pekny tyden!
Bohunka

 
Lotranda
Zasloužilá kecalka 894 příspěvků 21.06.05 09:29

Ahojda holky,

Katio velká gratulace ke dvoum mimísům a moc držím kopyta ať máš na UTZ dvě srdíčka.

Bohun odpočívej a neboj utz bude v pořádku tobě taky držím kopyta :-)

a zprávičky z domova od nového doktora:
strašně moc hodnej pán takže jsem moc spokojená. Výsledky z krve na protilátky proti toxoplazmoze a ostatnímu máme negativní. Takže další překážka přeskočena :-)))). Další kontrola 4.7.05

Lotranda

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 3 4 Další »