Živá panenka II.

Postrach17  Vydáno: 02.11.13

Slíbila jsem, že za nějaký čas dám o sobě vědět. A tak bych vám chtěla napsat pokračování příběhu :)

Dne 17. 6. jsme měli soud, hlavně kvůli otci Samíka. Odmítá posílat peníze na syna a ani zájem po otcovské stránce nemá. Takže peníze posílají jeho rodiče a i s malým mi pomáhají.

Ten den se „bývalý přítel“ Samíka definitivně vzdal. Na jednu stranu jsem ráda, protože když nemá zájem o svoje dítě, nemá právo být zapsaný v jeho rodném listě ani nikde jinde. Jenže na stranu druhou nevím, jak jednou tohle všechno synovi vysvětlím. Doufám, že to příjde co nejpozději nebo třeba nikdy. A právě o tom bych chtěla psát..

Jak už u minulého deníčku jsem se zmínila, že mám přítele, který má rád mě i mého syna. Tak právě náš vztah je o dost silnější než tehdy. Začali jsme si hledat bydlení. A co je nejdůležitější, že se máme všichni vzájemně rádi. A chápeme jeden druhého.

Syn začal od září navštěvovat školku. První týdny byly krušné, přece jenom je to mamánek. Ale zvykl si a už chodí do školky s úsměvem na rtech. :) Já si našla ještě před prázdninami práci, ovšem práce ve skladě mě nedělala šťastnou. A tak jsem hledala dál, až jsem narazila na volné místo v domově pro seniory. Přece jenom jsem ve svém oboru. :)

A také pokračuji dále ve studiu. Jen na pro mě speciálně upravený plán, kdy chodím jen na přezkoušení 2× měsíčně.

Samík už je velký kluk. Oslavily jsme narozeniny - já 18, Samík 4. Máme se skvěle. S přítelem mám úžasnej vztah a pro mě ještě důležitější, že i s mým synem si rozumí až moc dobře. :)

Syn bere přítele jako svého tatínka a za to jsem velmi ráda, že si nás našel, že má o nás zájem, že mám v něm oporu. Miluju ty moje dva kluky. :)
Chtěla bych říct, že ani ve snu mě nenapadlo, že by všechno mohlo dopadnout tak dobře. Pravda ještě všechno může být jinak, ale na to nechci ani pomyslet.

Děkuju tady lidem, co mě podporovali. Děkuji své úžasné mamince, která mi v těžkém začátku pomáhala a stále pomáhá, svému tátovi, který se dokázal změnit k lepšímu a můžu za ním kdykoliv dojít. Svému příteli, který si nás našel a díky němu jsem poznala, co to láska doopravdy znamená.

Ale také závěrem bych chtěla poděkovat bývalému, který mě naučil, že život není vůbec jednoduchý.

Všem přeji, abyste měli co nejmíň trápení v životě, hodné děti, podporující protějšky. Hlavně rodinu, která vás podrží, když to zrovna budete nejvíce potřebovat. :)

Mějte se krásně. :) A třeba zase jednou…

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.5 bodů
 Váš příspěvek
 
Mar__tanka1983
Neúnavná pisatelka 16455 příspěvků 02.11.13 00:58

Četla jsem už tvůj první deníček a klobouk dolů před tebou i tvou rodinou, že jste to zvládli. Jen by mě zajímalo, jak je možné, že se otec vzdal malého? Já myslela, že to nejde, když je biologickým otcem…kdyby to šlo, tak by to udělala polovina chlapů, co maj dítě a nechtěli ho :think:

 
balestra
Závislačka 4476 příspěvků 02.11.13 02:07

Drzim palce.

 
Pája52
Závislačka 2861 příspěvků 02.11.13 04:37

Přečetla jsem i Tvůj první deníček. Kloubouk dolů, na 18 zníš vyspěle a evidentně to máš v hlavě srovnaný (možná že to mateřství tomu hodně pomohlo, protože nechráněný sex ve 13.letech moc vyspělý není ;) :mrgreen: ).Fandím Ti ;)
Co se týče toho, že se biolog.otec Samíka vzdal a jestli mu to někdy řekneš. Za mě bych mu to jednou vysvětlila. Mám jinýho biolog.otce než ten, který mě vychoval, mamka mi to řekla ještě před tím, než jsem šla do školy. Žádný velký vysvětlování prostě mi opatrně sdělila, že mě zplodil někdo jiný, ale že neměl zájem. Když jsem chtěla vědět víc, zeptala jsem se a dostalo se mi odpovědi narovninu, žádný tajnosti. Táta mě vychoval jako vlastní, v životě neřekl ani slovo, že bych nebyla jeho, mezi mnou a bráchou nedělal rozdíly. Po svatbě s mamkou si mě osvojil, takže mám i jeho příjmení a je zapsaný v rodným listě jako otec. A já ho jako svýho tátu beru, ten druhý chlap je pro mě jen „dárce“ a je mi ukradenej ;)
Chci tím říct, že malý má právo na to vědět pravdu a hlavně od Tebe! Nedokážu si představit, jak by mi bylo, kdybych tohle věděla od někoho cizího (což by se klidně mohlo stát, vzhledem k tomu, že si toho chlapa máma v těhu vzala, vědělo o tom dost lidí) :nevim: Prý taky proto mi to řekla ještě před tím nástupem do školy.
Přeju ať to s přítelem klape a ať Vám Samík dělá jen radost :hug:

 
kattkka
Generální žvanilka 24307 příspěvků 02.11.13 07:14

Klobouk dolu. Myslela jsem, ze jsi se upsala.Pak jsem precetla predchozi denicek a opravdu klobouk dolu.
:potlesk: :potlesk:

 
janička_opička
Ukecaná baba ;) 2432 příspěvků 02.11.13 07:29

Ahoj,
To tedy opravdu klobouk dolu jak to zvladas a tva rodina!!Samikovi to urcite rekni, resila jsem ted neco hodne podobneho, jak rict synovi, ze jeho tata neni jeho biologicky tata.rict-nerict.Tak jsem se rozhodla, ze ano. Kubovi je 12.Vzal to skvele a rekl, ze je rad, ze jsme mu to rekli a nedozvedel se to jind3.Takze drzim pesti a at mas stadtnou a spokojenou budoucnost.

 
maca36  02.11.13 08:16

Máš můj obdiv :kytka:, moje dcerka je ve tvém věku a vůbec si nedovedu představit že by byla už teď matkou. I já tobě přeju, aby jsi měla v životě co nejmíň trápení a byla obklopena láskou nejbližších. :srdce:

Příspěvek upraven 02.11.13 v 08:16

 
svycarka
Kelišová 6323 příspěvků 02.11.13 08:17

Mas ohromne stesti, ze to tak dobre dopadlo a ja doufam, ze te bude i nadale provazet :kytka:

 
KlarkaK
Závislačka 2696 příspěvků 02.11.13 09:14

Krasa :-) At se Vas takove stesti drzi uz naporad :kytka: :hug:

 
Postrach17
Kecalka 158 příspěvků 02.11.13 10:30

@Mar__tanka1983 Děkuji :) Já nevěděla že to jde, ale jak vidím tak asi ano. Byl proveden výmaz z rodného listu.

 
Postrach17
Kecalka 158 příspěvků 02.11.13 10:32

@Pája52 Časem se to s malým pokusím probrat, už jen mu bude divné, že bude mít víc prarodičů než ostatní děti, protože rodičům od bývalého ve styku s vnukem bránit opravdu nebudu. :)

 
Baby86
Zasloužilá kecalka 938 příspěvků 02.11.13 11:30

Kolobouk dolů :potlesk: Jsi velice statečná a zodpovědná holka! :palec: Moc ti fandím a přeji jen to nejlepší! :kytka: Ať se ti daří :mavam: Zdravíčko :srdce:

 
scentini
Ukecaná baba ;) 2425 příspěvků 02.11.13 12:37

Teda pecka, když si představím sebe ve 13, jsi šikovná holka

 
Ananta
Ukecaná baba ;) 2487 příspěvků 02.11.13 16:42

Jsi ohromě šikovná holka a na svůj věk vyspělá, moc ti přeji abys všechno zvládla :kytka: Já mám první dítě ve 38 letech a představa že bych po probdělé noci chodila denně někam do školy… to tedy nevím. Ono tě to možná také zocelilo a ve finále si budeš zvládat svůj život žít s mnohem větší vůlí a úspěšněji než bez této zkušenosti.

 
Postrach17
Kecalka 158 příspěvků 02.11.13 16:50

@Ananta Každý máme jinou povahu, jiné možnosti a tak..každý by se k tomu postavil jinak..a já jsem ráda, že jsem měla tu možnost jít touhle cestou..všechno tohle mě strašně moc posilnilo a dodalo dalších sil do budoucna :)

 
Lili5
Echt Kelišová 8596 příspěvků 02.11.13 17:14

@Postrach17 kdybys neuvedla věk, tak si myslím, že to píše třicetiletá druhorodička, klobouk dolů! Zvládli jste to všichni na jedničku, fakt borci. Mé dceři je dnes třináct - umím si představit, že by miminko zvládla - máme hodně dětí, tak je zacvičená, ale budu ráda, když ještě tak pět let počká.

 
juchinka
Zasloužilá kecalka 721 příspěvků 02.11.13 19:25

Je super, jak to vše zvládáš zkloubit i z tou školou :palec: Já teda dítě měla ve 20 a musím říct, že má moje dcera nevlastního tatínka taky za svého. I když ví, že má ještě někde vlastního. Máme velké štěstí, že se takový chlapi najdou. Mohla bys tu vysvětlit, jak to že se mohl vlastního dítěte zřeknout? Myslela jsem, že to nejde.

 
Postrach17
Kecalka 158 příspěvků 02.11.13 20:01

@Lili5 Jen ať se vším počká, na tohle má času dost :) Ono to není vůbec lehké mít dítě takto brzo ani po stránce psychické ani po fyzické stránce. Já musela strašně brzo dospět, převzít zodpovědnost za dalšího človíčka a to nebylo zrovna dvakrát jednoduché. Ale můžu říct, že za pomoci rodičů jsem to snad zvládla jak nejlíp jsem mohla :)

 
Postrach17
Kecalka 158 příspěvků 02.11.13 20:13

@juchinka No já školu po prvním ročníku ukončila a vrátila se tam až letos a to na individuál snažím se to zvládat takto a docela mi to i jde. Chtěla jsem nastoupit na klasickou denní docházku hned jak mi malého vezmou do školky, jenže to bych i tak musela být na rodičích dál finančně závislá a to já už nechtěla. Tak sem si to vyřešila takto po svým :) Sam chodí do školky já do práce a zároveň se učím do školy na zkoušky je to kolikrát složitý, ale jde to :) S přítelem hledáme bydlení on také už dávno pracuje takže si to můžeme dovolit :)
No a teď k tomu otcovství…
On řekl u soudu, že o cizího parchanta se nemá zájem starat takto to řekl do slova a do písmene..všichni jsme koukali, protože to nikdo z nás nečekal a ani nepochopil, jeho maminka se rozplakala a já taky slzy neudržela, protože mi na synovi opravdu záleží.
Tak tohle beru za to zřeknutí se vlastního syna.
Ono to vlastně přes soud ani nejde nějak zrušit otcovství, ale pokud má žena partnera s kterým se rozhodne uzavřít sňatek a partner má o dítě opravdu zájem může si dítě osvojit a přebrat za dítě otcovskou povinnost. A jelikož o tomto jsme s přítelem několikrát mluvili, tedy takto aby si někdo tady nemyslel, že do něčeho někoho nutím to vůbec, přítel syna miluje a opravdu mu věnuje veškerý svůj čas a vše co jen může a přišel s tím on, že nás chce oba a chce abychom byli jedna rodina. Tak jak si najdeme bydlení, usadíme se a chvilku vydechneme tak plánujeme i tu svatbu a přepis otce v rodném listě, ale já už to beru teď že biologický otec je vyškrtnut, protože ten člověk už v mým životě nemá co dělat.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele