Život byl, je a bude těžký

weruuunka  Vydáno: 01.10.11

Vlastně ani nevím, jak začít, ale pokusim se o shrnutí mého dosavadního života. Všechno to začalo, když mi bylo 14 let a měla jsem se rozhodnout, jakým dalším směrem se bude ubírat můj život.

I když jsem měla na základce pár dvojek, chtěla jsem jít „jenom“ na učňák na servírku. Rodiče byli samozřejmě proti, tak mi podali přihlášku na stavebku. Vím, že to mysleli dobře, ale nechtěla jsem mít od nich nalinkovaný život a dělat to, co nechci. Na škole jsem vydržela ani ne půl roku a studium ukončila. Jelikož mi na další školu odmítli přispívat, tak jsem začala chodit na brigády s tím, že si na školu našetřím a nastoupím od září znovu. A v té době začaly výmysly mojí matky.

Ve svých skoro 16 letech jsem se dostala do diagnosťáku. Matka si vymyslela krádeže, drogy, útěky z domova a spoustu podobných nesmyslů. Když jsem si přes diagnosťák našla školu, tak mě vzala zpátky domu a já nastoupila na soukromou hotelovou školu, abych jí ukazála, že na maturitu mám. První rok jsem si zaplatila sama. Prvák jsem ukončila jenom s jednou trojkou.

Místo toho, abych si užívala prázdnin, tak jsem je celé propracovala. Stejně jsem měla peníze jenom na první pololetí. Po něm jsem přešla na státní hotelovou školu, obor cestovní ruch. Můj každý den vyplňovala škola, práce, spánek a tak pořád dokola. Skoro jsem ukončila druhák, kdyby mi nebylo v červnu 18.

Začátkem června jsem přijela domu z intru a měla jsem zabalené všechny věci. Máma mi řekla, ať vypadnu, že jsem přece dospělá. Měla jsem 2 roky partnera, se kterým jsem se seznámila pár dní před nástupem do diagnosťáku. Naštěstí měl a má hodnou babičku, která nás vzala k sobě do baráčku.

V té době jsem nechodila do školy, protože bylo hodně věcí na zařizování a školu jsem měla na posledním místě. Když jsem si dojela pro vysvědčení, tak na mě koukalo docela dost neklasifikovaných předmětů, protože jsem chyběla na zkoušky. Nic jsem si z toho nedělala, tak si to v září dodělám.

O prázdninách jsem sehnala bezvadnou práci, kde jsem byla 12 hodin denně a o víkendu si užívala s přítelem. Blížilo se září a já si říkala, že si musim skočit pro prášky. Jinak na to nebudu mít čas. Došla jsem do ordinace a poprosila sestru o recept. Ta mi řekla, ať se jdu ukázat doktorce, protože jsem u ní dlouho nebyla. Prohlédla mě a řekla, že mi žádné prášky nepředepíše, protože jsem těhotná, ve 3. měsíci. Celou tu dobu jsem brala HA pravidelně a MS jsem měla normálně, nevím, jestli třeba nebyl na vině stres.

Jedno jsem věděla stoprocentě, toho malého tvorečka se prostě nevzdám. Přijela jsem domů, přítel byl ještě v práci. Doma byla jenom babička, které jsem řekla, že jí musim něco důležitého říct. Ona se na mě podívala a řekla, že ví, že jsem těhotná. Prosila mě, ať si to nechám a když jsem ji řekla, že jsem ani o jiné možnosti neuvažovala, byla nadšená. Přítel moc nadšený nebyl, ale vzal to docela dobře a začal nám shánět bydlení.

Koukám, že už je toho moc, tak to zkrátím. V listopadu jsme sehnali krásný byt a zároveň jsme se dozvěděli, že čekáme vytouženého chlapečka. 4. dubna v 5:05 se nám narodil Honzík a s přítelem jsem se před měsícem rozešla, ale o tom budou až další deníčky.

Děkuji za dočtení do konce :hug: Chyb si nevšímejte a kdo chce rejpat, tak ať si rejpe jinde :kytka:

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.3 bodů
 Váš příspěvek
 
čoudovaanet
Zasloužilá kecalka 805 příspěvků 01.10.11 07:18

Mas docela podobny osud jako ja,ale u me nakonec vse dopadlo trosku jinak..za 2mesice se nam narodi nas prvni chlapecek Filipek,uz se na nej moooc tesime :-) .Tobe preju at to vsechno zvladate ze synem co nejlepe a ceka vas jen to nejlepsi!!!

 
lucka.Kr
Zasloužilá kecalka 825 příspěvků 01.10.11 07:27

Život se s tebou nemazlil :hug: , ale teď už přijde jen to dobrý uvidíš, všechno špatný sis už vybrala, přeju hodně sil, líbí se mi, že si dokážeš jít za svým :kytka:

 
Monny
Hvězda diskuse 36574 příspěvků 01.10.11 09:42

Hezky napsané… :wink:
Každý máme svůj osud, a jak víme tak život se s nikým nemazlí. Ty jsi skvělá ženská a matka, obdivuji, že to zvládáš sama :kytka:

 
Sarisek1
Echt Kelišová 9218 příspěvků 01.10.11 10:12

Taky ji moc obdivuju jsi sikula a zvladas to uplne na jednicku :palec: Jen tak daaaaal :huban:

 
vodaziva
Echt Kelišová 9918 příspěvků 01.10.11 10:49

Moje mila Verunko :huban: Mela jsem to tak nejak podobne, byla jsem mlada, mela pocit, ze je vse na me hlave, ze co si nevydelam, nezaridim, to nikdy nebudu mit. Musela jsem byt hodne statecna a tvrda sama k sobe, abych nekdy ten osud ustala. Dneska je mi 32 let a mam pocit, ze to byla ta nejlepsi skola, kterou jsem od zivota mohla dostat. Vazim si skutecnych hodnot, vazim si dobrych a srdecnych lidi, jsem vdecna za kazdy den meho zivota, jsem stastna z malickosti. Potkala jsem uzasneho chlapa, mam s nim druhe dite, protloukla jsem se i k vysnene praci a k vysokemu postu a ver mi, ze nic z toho by me kdysi ani nenapadlo, mela jsem totiz pocit, ze jen co jsem trosku vydechla, jsem zase musela vstat a bojovat, o sebe, syna, nas domov, nasi budoucnost a v neposledni rade penize, to je hrozne dulezita vec.

Preji ti z celeho srdce, at te tato zivotni skola provede taky k necemu dobremu, k zivotu, ktery ma smysl, at ti nadeli spoustu lasky a hrejiveho objeti :hug: :hug: Jsi statecna holka, malo ktera by tohle zvladla tak dobre, jako ty :kytka:

 
jaja84
Kelišová 6791 příspěvků 01.10.11 11:31

opravdu to nemas jednoduche :-( dojala mne ta hodna babicka,musi to byt fajn zenska :palec: a ja jsem se taky narodila 4.dubna :lol:

 
turny
Závislačka 4875 příspěvků 01.10.11 12:53

jsi statečná, přeju tobě i malýmu do života už jen to nejlepší :hug:

 
Ananta
Ukecaná baba ;) 2487 příspěvků 01.10.11 16:21

Kdyby mi toto udělala matka, tak ji už nikdy nebudu chtít vidět, navíc na to neměla právo, 18 narozeninama nekončí vyživovací povinnost na dítě pokud pokračuje v přípravě na budoucí povolání, mohla jsi ji uažalovat. Budeš muset být ještě hodně silná, bez vzdělání se budeš celý žvot jen protloukat a spoléhat na pomoc okolí a to není žádný med, zkus začít hledat cestu jak dostudovat, držím palce, máš krásné miminko :kytka:

 
j.s.
Extra třída :D 11529 příspěvků 01.10.11 20:19

já myslela, že to bude pokračovat a žili spolu šťastně a ty to tak utneš a že s přítelem jsem se rozešla 8-o 8-o 8-o to mi nedělej :hug: :hug: :hug: ať už čeká jenom to příjemné, zdravé hodné mimi a nějaký fajn chlap a dodělala sis maturu? doděláš ? :hug: :hug: :hug: :hug: :mavam: :mavam: :mavam: :mavam: :mavam:

 
Ropuška_M
Zasloužilá kecalka 720 příspěvků 01.10.11 21:01

Hezky napsáno, ikdyž konce jsou vlastně dva - ani jednoho nelituj… ikdyž nevím, proč jste se s přítelem rozešli, vždy máte možnost zkusit to znovu a když ne, tak si prostě řekni, že to nebyl ten pravý, ale že Ti aspoň něco hezkého zanechal… toť ten druhý konec - máš krásného syna… ke kterému Ti ze :srdce: gratuluji a přeji Tobě i jemu, ať máte život co nejjednodušší a co nejvíce v pohodě… Hodně štěstí…

 
hojta-míma
Stálice 87 příspěvků 01.10.11 21:46

Máme stejný osud" Matka"také mám deníček,…držím palečky :hug: :hug:

 
werunkaw123
Extra třída :D 14091 příspěvků 02.10.11 13:34

Páááni 8-o jako kdybych četla o svém životě 8-o tak ted jsem naprosto v šoku, taky se mi nepovedlo na školu si vydělat mamina se zachovala stejně krom teda toho diagnostáku jsem se odstěhovala v patnácti školu jsem bohužel nedodělala skončila jsem ve druháku v pololetí s vyznamenáním ale práce musela mít bohužel přednost. Otěhotněla jsem v 18cti a nikdy toho nelituji :-) Akorád tě těda obdivuji, že to zvládáš sama :kytka:

 
miakap
Nováček 8 příspěvků 04.01.12 23:50

Tak to mne moc mrzi takovyto slozity zacatek zivota… nekteri lide(rozumej rodinni clenove) dokazou byt zli a plni zasti a vybijeji si jejich zivotni neuspechy na svych detech (ci jinych rodinnych clenech). Ono je jednodussi utocit, nez se probirat svym vlastnim zivotem a zamest si pred vlastnim prahem.
Vas pritel i jeho babicka byli zda se takovi zlati strazni andele, kteri se Vam dostali do zivota, aby Vam na nejaky cas pomohli, i kdyz to nebylo na dlouhou dobu.
O to vice mne ted mrzi, ze se vanocni darecek pro Vas zpozdil… ci respektive se ztratil a cestu k Vam nenasel. Avsak to napravime a novy darecek vymyslime a zasleme.
Preji hodne stesti, zdravi a spokojenosti do Noveho Roku 2012 a doufam, ze se Vam podari skolu dostudovat, aby jste to mela v zivote (s maturitou) jednodussi. :andel: ;)

Příspěvek upraven 04.01.12 v 23:54

Vložit nový komentář