Život je někdy opravdu boj

Lajka09  Vydáno: 09.12.11

V životě jsem byla snad jenom šťastná, všechno vždy vycházelo a já mohla jeho dary užívat plnými doušky. Sem tam sice přišly slzy nebo kopanec, ale to nebylo nic proti tomu, co přinesl rok 2011.

Náš miminek ve 13.tt

Jak jsem se již zmiňovala, vše v mém dosavadním životě stálo za to a vycházelo podle předem stanoveného plánu. VŠ, skvělý partner, práce, která mě baví, svatba, rekonstrukce bytu, nadstandardní vztahy v rodině. Vše se začalo lámat ve chvíli, kdy jsme si do toho našeho blahobytu chtěli pořídit vytoužené miminko (celý život se na něj těším).

Že jsem neotěhotněla hned po vysazení HA mě nepřekvapilo. A ani jsem to nijak neřešila, jen jsme na tom pilně pracovali. Po půl roce mi to už začalo vrtat hlavou. Proč to nejde? Pomalu jsem vše svalovala na své dlouhé cykly. Ale všechna má vyšetření dopadla dobře. Tak chudák manžel popadl kelímek a vyrazil na spermiogram. Přišel smutný a s chabým výsledkem. Ale dle lékařky na kožním a následně i mé gynekoložky, bylo vše Ok a mělo by se to podařit i s těmi několika málo bičíkovci, kteří nám zbyli.

Tak jsme oba zobali poctivě vitaminy, některé opravdu za hříšné peníze. Po třech měsících kontrola a výsledek opět nic moc. I když drobné zlepšení tam bylo. Tak chudáka manžílka čekaly výlety po urologiích, sonech a Dopplerech, abychom našli příčinu snížené plodnosti - spíš neplodnosti. Trpěl, ale šel do toho po hlavě. A tehdy na urologii to zaznělo poprvé… „S tímhle výsledkem se přirozeného početí nejspíš nedočkáte. Proč vás ještě nikdo neposlal do CARu?“ Jakou měl ten urolog pravdu.

V dubnu jsme navštívili CAR. Smutný výsledek ze spermiogramu nám jenom potvrdili. Od té doby se však jenom horší. Takže jediná možnost IVF ICSI, co možná nejdříve. Bylo to těžké období, plné smutku s každou přicházející menstruací, s každou další těhotnou kamarádkou či kolegyní z práce. To jsme netušili, co nás ještě čeká. Cesta k IVF bohužel nebyla tak rychlá, jak se zpočátku zdálo. Zádrhely, cysty, pojišťovna, prostě pořád něco a byl srpen. Ale konečně to zaznělo… „Tak na to vlítneme a začneme s dlouhým protokolem!“

A v tuto dobu nás začal osud fackovat přímo neskutečně! Můj táta, můj jediný a skvělý táta, sportovec a člověk plný života, vážně onemocněl. Ze dne na den. Modlili jsme se, aby nám ho ten nahoře nebral, že je ještě brzy (51 let). Přežil, k úžasu lékařů, které překvapilo už to, že se živý dostal do nemocnice. Přežil, ale za cenu upoutání na lůžko a ochrnutí půlky těla. Dodnes se svým hendikepem bojuje - úspěšně.

Chtěla jsem dítě o to víc, aby byl dědečkem. Už se to blížilo. Vše šlo a jedničku, stimulaci stačilo 8 dní. OPU šla hladce, oplodněno 5 vajíček, které se vykultivovaly do krásných morulek, které obdivovaly laborantky i lékaři. Dvě putovaly ke mně, tři do mráčku. Teď jen 14 dní čekat. V práci jsme měla dovolenou, tak jsem si plánovala, co všechno stihnu a jak budu za taťkou obden jezdit do rehabilitačního ústavu… Zase chyba lávky.

Už pátý den po ET mi začalo být zle, břicho se nafouklo jako balón, nestačila jsem s dechem. Verdikt - ovariální hyperstimulační syndrom jako víno. Skoro 3 týdny v nemocnici, na kapačkách, na injekcích, které samozřejmě nepomáhaly. Ale když jsem na ultrazvuku viděla dvě bublinky, rozplakala jsem se jako malá. Radost ovšem netrvala dlouho. OHHS sice začal postupně odeznívat, ale jedno mimi to vzdalo, doktorka to uzavřela jako syndrom prázdného plodového vejce, tehdy jsem začala poprvé krvácet. Že já musím vždycky všechno…

Po propuštění z nemocnice, v 7. tt, jsem se doma radovala jen jeden den. Opět krvácení, pohotovost, ale než jsme dojeli, uklidnilo se to, poslali mě ležet domů. Ne nadlouho. Přesně na týden a krvácení se vrátilo v takové míře, že jsem nevěřila, že tam mimin ještě je. Když sestřička na ambulanci volala lékaře, shrnula to: „Máme tady potrat v 8. týdnu“. To už jsme nezvládla a rozbrečela se.

Ale pan doktor byl skvělý. Snažil se mě uklidňovat, jak jen to šlo. Mimin plaval v krvi, ale srdíčko bilo a brouček se držel. Tehdy jsem nabyla přesvědčení, že čekáme holčičku. Tohle může zvládnout jedině baba! S hematomem jsem si poležela (že já zase musím mít všechno!) týden v nemocnici a pak klid na lůžku doma. Cesta na WC je pro mě dodnes stresující. I když jsem od té doby nekrvácela, špinění se u mě střídá s dny, kdy je „čisto“ jako ponožky. Dnes jsme ve 14. tt a přišla jsem o iluzi, že baba vydrží všechno, protože na dnešní kontrole mi pan doktor ukazoval něco, co holčičky nemají :D

Jestli jste dočetli tento deníček až do konce, klobouk dolů. Byl dlouhý. Já vím, že jsou na tom lidé hůř a my se snad ze všeho vyhrabali. Sice si neužívám těhulkování, úplně na 100 %, ale věřím tomu broučkovi, že to zvládne. On to vlastně ví od počátku. Od doby, kdy můj tatínek onemocněl, mi něco říkalo, že vše bude v pořádku. Vnitřní hlásek, který mi při každé návštěvě pohotovosti šeptal: „Neboj, zvládneme to!“ Byl to určitě náš vysněný brouček! A já mu přeji, ať je silný a zvládne to se mnou až do porodu. Stejně tak přeji všem, co jsou na tom podobně jako já, aby měli to pověstné štěstí v neštěstí!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
cher  09.12.11 08:26

Držím palce, ať vše dopadne na jedničku :kytka:

 
Petra2829
Kelišová 7390 příspěvků 09.12.11 09:03

Teda dočetla jsem ho.Vím jaký je to boj .Sice ne až tak.Ale IVF atd atd…I já mám v bříšku bojovníčka a pevně věříme v dobrý konec.Hodně štěstí Vám posílám.A věřím že to vše bude dobré a porodíme obě krásné a zdravé kluky. :hug: :kytka: :kytka:

 
Mignone
Povídálka 44 příspěvků 09.12.11 09:04

moc držím pěsti!!! :hug:

 
Štuclíček
Zasloužilá kecalka 600 příspěvků 09.12.11 09:06

Určitě to zvládnete. :palec: Už kvůli dědovi. Všem vám držíme palce a přejeme brzy krásného kluka - buka v náručí. :srdce: :kytka:

 
Dany82
Kecalka 375 příspěvků 09.12.11 09:15

Dočetla jsem do konce i se slzama v očích…držím palečky ať už je zase jenom dobře a máte své krásné miminko brzy v náručí :hug: :kytka:

 
zzuzzinda
Kecalka 264 příspěvků 09.12.11 10:54

Nemáte to jendoduchý, vím, jaké to je - z druhé strany, pracovala jsem v IVF centru a všechny rodiče, kteří do toho jdou obdivuju. Nám se poštěstilo 2× spontánnně, i když to taky nebylo úplně jednoduché, hlavně podruhé, ale nejdůležitější je výsledek. Tak se držte a brzy budete mít svého chlapíka u sebe.

 
Lily2011
Ukecaná baba ;) 2233 příspěvků 09.12.11 11:35

Držím palce, ať všechno dobře dopadne!!!!

 
maminka 28
Kecalka 310 příspěvků 09.12.11 12:36

Hooooodne stesti.....

 
werunkaw123
Extra třída :D 14091 příspěvků 09.12.11 15:50

Dočetla jsem… přemáhaly mě jak slzičky tak mě pobavilo, to s tou babou :lol: Přeju hoodně hoodně štěstíčka aby jste to zvldáli a příště čekám další deníček jak vám těhu jde krásně a bez jakýchkoliv komplikací :kytka: :hug: ;)

 
Romiša
Ukecaná baba ;) 1517 příspěvků 09.12.11 17:46

Přeji vám hodně štěstíčka :kytka:

 
suchoš
Stálice 87 příspěvků 09.12.11 21:45

Dočetla jsem i se slzama,moc gratuluji a držím pěsti ať to všechno zvládnete na jedničku.Hodně zdravíčka i budoucímu dědečkovi!!

 
jellyy
Stálice 89 příspěvků 09.12.11 21:58

moc moc vám držíme všechny palce co máme, aby to dopadlo všechno jak má a vy jste se dočkali toho vysněného voňavého uzlíčku štěstí :kytka: :kytka: :kytka:

 
petulaaa87
Ukecaná baba ;) 2072 příspěvků 10.12.11 16:17

Moc moc držím palečky!!
Taky mám v bříšku bojovníčka,taky jsme měli hematom,taky masivní krvácení,špinění do 25tt,a taky můj taťka onemocněl ze dne na den,už nejspíš zůstane upoután na lůžku,je po mrtvičce,téměř nevnímá:-((( a tolik si přál vnuka!V rodině máme samé baby a já teď čekám chlapečka po neuvěřitelných 24letech..

Moc držím palečky,Tvůj bojovníček to vše zvládne uvidíš!
Pak už budete jen šťastní,zasloužíte si to!

 
Martrich
Extra třída :D 11909 příspěvků 10.12.11 22:14

ahoj, hezky napsaný deníček a koukám, že vám život přinesl mnoho překážek, některé dost podobné našemu osudu, také mam dítě po IVF, dobře vím, jaké to je každý měsíc čekat zda se mrcha dostaví či ne( u mě se teda nedostavovala ale to z jiného důvodu), slyšet jak kolem mě těhotní snad každý a přemáhat se, nám taky vyšlo první Ivf, také jsem masivně krvácela, vůbec jsem nevěřila, že při takovém krvácení, kdy prakticky člověk čůrá krev může mimi přežít, ale povedlo se, tři týdny v nemocnici a pak ještě na konci prvního trimestru týden, pak už bylo těhu víceméně bez problémů a dnes mam téměř 9 měsíčního raráška a už jsem na všechno špatný zapomněla a děkuju bohu, že existuje varianta Ivf ICSI, pač bez ní bychom se vlastního dítěte nikdy nedočkaly. Omlouvám se za román, přeji ti abys už měla těhu také bezproblémové, hodně zdraví tobě a tomu malému (velkému) bojovníkovi :srdce:

 
fialína
Závislačka 4531 příspěvků 10.12.11 22:25

A´t je všechno ok, řeknu ti, že až po ten ohss to bylo úplně stejné jako u nás, na chlup :-). Tak ať je už vše ok.

 
katja376
Zasloužilá kecalka 799 příspěvků 12.12.11 01:30

Moc držíme pěstičky s mým bojovníčkem Marečkem.Taky to zvládnete a budete brzy spolu.Uvidíš ;-)

 
Lajka09
Závislačka 4562 příspěvků 20.12.11 22:19

Děkuji všem za krásné komentáře!!!! :kytka:

Vložit nový komentář