Život jedné holky

Denpry  Vydáno: 30.06.12

Ahoj, jmenuji se Denisa. Chtěla bych vám popsat můj život. Není to nic lehkého, ale taky nic težkého, protože můj život byl velmi komplikovaný a doufám, že teď už takový nebude.

Narodila jsem se 18. října roku 1983. Moje máma byla Američanka, bylo jí 18 let a jmenovala se Susan. Můj táta byl Čech, bylo mu 25 let a jmenoval se Jan. Ani nevím, kde se seznámili. Abych řekla pravdu, ani bych nevěděla, že moje nevlastní máma není moje vlastní. Táta si ji našel, když se mnou zůstal sám. To on mě pojmenoval jménem Denisa. Moje „macecha“ se jmenovala Jana. Později se s tátou vzali a narodila se jim má sestra Adéla. Byly jsme od sebe o 5 let. Doteď se moc nemusíme. Táta měl mě a Adélku měla její maminka, jak ráda podotýkala. Své dětství jsem prožila v klidné vesničce, se svou rodinou. Nevlastní máma mě brala jako vlastní a měla mě ráda.

Blížila se léta, kdy jsem se měla rozhodnout, na jakou střední školu jít. Rozhodovala jsem se mezi zdravotní a průmyslovou. Na obě jsem přijímačky udělala a rozhodla jsem se, že půjdu na zdrávku. Moje sestra mě začala tuplem nenávidět, protože se teď všechno točilo kolem mě. Jestli mám nachystané pomůcky, jestli jsem naučená, atd. Samozřejmě jsem patřila mezi jedničkáře a tak trochu i mezi šprty. Chtěla jsem něco dokázat!

Ve druhém ročníku střední školy se našim narodil brácha Honza. Nevlastní máma při porodu zemřela, táta zase zůstal na sám, tentokrát už na tři děti. Rozhodl, že se nastěhujeme k babičce. Jenže já jsem nemohla. Měla jsem tam školu, musela bych dojíždět desítky kilometrů, a tak jsem se rozhodla, že půjdu na internát nebo-li kolej. Táta souhlasil, barák, kde jsme všichni bydleli, prodal a nastěhoval se k jeho mámě, naší babičce.

Na kolejích to všechno začalo. Zamilovala jsem se tam do Jarka. Byl to můj kamarád ze základky. Studoval na zemědělce a měl koleje hned naproti nám. Viděli jsme si do oken. Takže teď si můžete představit, jak to všechno pokračovalo dál. Škola byla to poslední, co mě zajímalo. Šlo to se mnou z kopce. Málem mě nepustili k maturitě, ale táta ukecal profesora, ať mi dá šanci. Maturu jsem složila vcelku v klídku a dál si užívala života. To už jsem žila s Jarďou. Moc jsme se milovali.

Až jednou nastal den, kdy mi oznámil zprávu, na kterou jsem zareagovala příliš přísně. Oznámil mi, že jede na půl roku na misi na Kypr. Řekla jsem mu, že se s ním rozcházím, že mi na něm nezáleží. Pořád mě přemlouval, že to je jen na půl roku, že to uteče jako voda, ale já byla tvrdohlavá a nemínila jsem se o tom s ním bavit. Jarek asi za týden odletěl na Kypr. Já jsem zůstala sama. Docela sama. Nikoho jsem neměla, jen tátu, který v té době ležel v nemocnici s leukemií, které po měsíci podlehl.

Jednu noc jsem to nevydržela a vyrazila na místní dýzu. Tam jsem ho potkala. Jmenoval se Jonáš M. Byl o dva roky starší než já. Než jsem se pořádně rozkoukala, bydlela jsem s ním v bytě, který jsem ještě před několika týdny sdílela s Jarkem. Asi po měsíci našeho „vztahu“ jsem neplánovaně otěhotněla. Jonáš mi říkal, ať jdu na potrat, ale já jsem byla zase tvrdohlavá. Zdravotní sestra a půjde na interrupci. Hahaha. Nešla jsem. To byl důvod k tomu, aby mě Jonáš požádal o ruku, a v červenci 2009 jsme se vzali. Řekla jsem ano, i když nevím proč. Vůbec jsem ho nemilovala. Všechno jsem házela na Jarka. Kdyby se mnou zůstal a nejel na misi, nemuselo se to stát! V podstatě jsem se vdávala z trucu. Všechno kolem svatby jsem ale zařizovala sama. Mudr. mi říkala, že se nemůžu takhle namáhat, když jsem těhotná, ale já jsem ji neposlouchala.

V říjnu téhož roku se nám narodila dcera Magdaléna. A jak probíhal porod? Všechno začalo 6. října večer. Nebylo mi moc dobře, tak jsem si šla lehnout. Probudila jsem se ve 22:30. Prostěradlo nepříjemně studilo. Jonáš byl v obýváku na počítači. Zavíraly se mi oči. Posunula jsem se na Jonášovu půlku postele a zamhouřila oči. Vzbudila mě nepříjemná bolest. Na digitálních hodinách blikalo 22:43. Vždyť jsem dlouho nespala, řekla jsem si. Otočila jsem se na bok, že zase zkusím usnout. Ve 22:52 mě vzbudila ta stejná bolest, jako před 9 minutami. Pochopila jsem, že to jsou asi kontrakce, ale termín porodu jsem měla až za čtyři dny, čili 10.10. Vstala jsem, že si dám horkou vanu. Z lehu jsem si sedla na postel. V tom něco prasklo a najednou teplo. Hbitě jsem vstala. Byla to plodová voda. Tekla mi po nohou, až na zem, byla na prostěradle od Jonáše. Rychle jsem z nočního stolu vytáhla plínu, hodila ji na mokrou kaluž, že se ohnu a utřu tu vodu.

Když jsem si čupla a natáhla ruku pro plínu, šíleně mě píchlo v zádech. Nemohla jsem se ani pohnout. Začala jsem volat na Jonáše: „Jony! Jonáši, pojď sem!“, ale Jonáš nic. Měl asi zrovna sluchátka v uších a díval se na film. Tak, a co teď? Přišla další kontrakce. Ta mi pomohla vstát :-D Zapřela jsem se o postel a nějak vstala. Krůček po krůčku jsem opatrně kráčela ke dveřím od ložnice. Pomalu jsem je otevřela a zavolala opět na Jonáše: „Jonáši, kurňa!“ z obýváku se ozvalo: „No, co je? Hoří snad?“ „Nehoří, asi rodím, jdu si dát vanu a uvidím, co to se mnou udělá!“ „Hmm.“ odvětil. Zalezla jsem do koupelny, která byla naštěstí hned naproti ložnici. Napustila jsem si horkou vanu. Podle odhadu měla minimálně 37°C. Opatrně jsem si tam vlezla a sledovala páru, která vedle mně „tancovala“.

V tom se rozletěly dveře. „To vážně jako rodíš, jo?“ zeptal se vyplašeně Jonáš. Asi mu to konečně docvaklo. „Tak né asi.“ odvětila jsem naštvaným hlasem, protože jsem neměla náladu odpovídat na nějaké otázky. „Tak jedeme nebo ne?“ zeptal se znovu Jonáš, když jsem mlčela. „Můžeš alespoň počkat, než vylezu?“ odvětila jsem. Zmlkl. Podal mi osušku a donesl oblečení. Ve dveřích jsme se ještě vraceli pro tašku do porodnice a v 0:08 jsme vyrazili. Za 5 minut jsme dorazili. Doktor mě vyšetřil a řekl, že jsem na 5 prstů otevřená a že to každou chvíli půjde ven. Jonášovi vrazili do rukou moji kabelku a hnali mě na sál.

V 0:25 mi dali klystýr. Mezi kontrakcemi jsme si s doktůrkem povídali, co je nového, a vtipkovali jsme :-D V 0:50 jsem začala poprvé tlačit. Tekly mi slzy bolestí, ale sestřičky, které zrovna měly, službu byly mé kamarádky, a tak mě utěšovaly: „Deni, už jenom chviličku. Jak jsme se to učili ve škole, pamatuješ? :-)“** No a v 1:17 hod už jsem v náručí držela svou krásnou dceru Magdalénku. Narodila se 7. 10. 2009 ve 39+5 týdnu těhotenství v 1:17 hod s mírami: 50 cm a 3200 g :-)

**

Jonáš byl moc pyšný. Magďu s kamarády pořádně zapil. Když si nám obě přivezl domů, Magdalénku neustále choval v náruči a mě objímal a líbal, jak je šťastný, že nás má. To už ale nevěděl, co bude Majda v noci dělat. Kvůli tomu jsme se taky neustále hádali. Jonáš spával v obýváku a já jsem byla sama s Majdou v ložnici a sledovala televizi. Byla to úleva. Když jsem si představila, že jsme tady zplodili Majdu, že tady jsem dostala kontrakce, a že tady teď spí náš uzlíček, rozbrečela jsem se. Vzpomněla jsem si na Jarďu. Jak bych se asi měla, kdybych byla s ním? Kdybych půl roku počkala? Nebyla bych určitě vdaná, neměla bych svou milovanou dcerku. Šíleně jsem se s ní pyšnila, nikomu jsem nechtěla půjčovat kočár :-D

Blížily se naše první Vánoce. Majdalénka dostala své první štěrkátko a já jsem dostala chůvičky. Prý, abych nemusela pořád na Majdě lpět. To mě teda odradilo, protože každá máma na svém dítěti lpí, ale tak měl to být vtip :-P

Psal se leden 2010. S Jonášem jsme se rozhodli, že chceme ještě jedno miminko, abychom měli děti po sobě, a tak jsem v únoru našla dvě červené čárky na těhotenském testu. Celé těhotenství jsem proležela v nemocnici. Byla jsem na rizikovém, od 27. tt mi hrozil předčasný porod. Roční výročí svatby jsme „oslavili“ v nemocnici. Koncem září mě pustili domů, stihla jsem si akorát nachystat tašku do porodnice. Začátkem října si mě zase nechali v porodnici a 19. října 2010 mě v 7:00 hodin vzali „pod skalpel“ a ve 37. týdnu se nám narodila Kristýnka. Měřila 47 cm a vážila 2580 g :-)

To už to s Jonášem nebylo k vydržení už vůbec. Přes noc nebýval doma, na všechno jsem byla sama. Vánoce jsem prožila sama s Magďou a Kristýnkou, „táta“ jim nic nedal. V březnu dostala Kristýnka zápal plic. Skončily jsme v nemocnici, pustili nás v září. Ihned jsem podala žádost o rozvod. Za tu dobu, co jsem byla s Kiki v nemocnici, se Jonáš ani nezastavil, neinformoval se, co se děje, jestli má malá Magdička kde být. Prostě normální ignorant. Celý půl rok ji hlídala sousedka Vlaďka, které touto cestou děkuji! Moc mi všechno ulehčila. V říjnu oslavily holky narozeniny. Magďa druhé, Kristýnka viděla hořet svíčku na dortu poprvé. Oslavu jsme si užily ve třech.

V prosinci nás konečně rozvedli. Jsem za to ráda, byt je napsaný na mě a všechno v něm taky. Teď jsem ale švorc. Nemám nic. Před časem jsem potkala Jarďu. Je pořád sám. Pozval mě na kafe a holky na pohár :-) Moc jsme si i po letech rozuměli. Domluvili jsme se, že na Vánoce bude s námi. Jonáš se odstěhoval se svou milenkou do Čech, alimenty posílá pouze 300 Kč na každou. Jak to s ním bylo ze začátku krásné a teď?

24. 12. 11 – Jarďa na Vánoce opravdu přišel. Dokonce holkám a mně donesl malinký dáreček. Přespal u nás. Holky mu říkají tati. Kristýnka vlastně tatínka ani nepoznala. Viděla ho pouze dvakrát. Na druhý den jsme měli jít jako každý rok na procházku a současně odprovodit Jarďu. Kristýnka ale dostala 40 horečky, tak šel Jarek sám. Prý, že kdyby se cokoli dělo, mám mu zavolat. Večer mu volám, jestli nás odveze do nemocnice, že horečka neklesá. Ihned přijel. Zůstala jsem tam s Kristýnkou přes noc. Postaral se o Magdalénku.

Ráno přišla ta hrozivá zpráva. Chtěla jsem se jít podívat za Kristýnkou, jak to s ní vypadá. „Počkejte paní M.,“ zavolala na mě doktorka na chodbě, když jsem mířila k pokoji, kde Kristýnka v noci ležela. „Vaše dcera tam není.“ „A kde je? V noci jste ji tady hospitalizovali.“ „Já vím, pojďte se mnou“, pobídla mě prstem. Zavedla mě k ní do kanceláře. „Vaše dcera Kristýna M.“ „Ano, co je s ní?“ přerušila jsem ji. „Je mi to líto.“ „Líto? Ne, že vy mě jenom strašíte?“ „Ne, bohužel. Dnes ráno zemřela.“ Zhroutila jsem se. Vzbudila jsem se na nějakém pokoji. Nade mnou seděl Jarďa: „Je mi to líto Denisko, nechtěl jsem, aby to takhle skočilo.“ Ještě ten den mě pustili domů. Odešli jsme spolu. Jarďa u nás s Majdou zůstal celý zbytek týdne. Dohlížel na mě. Nový rok jsem neměla ani chuť slavit.

V lednu se k nám Jarďa nastěhoval i s jeho psem Bessie. Žijeme spolu. Kristýnce je v nebíčku líp.

Květen 2012

Jonáš se vůbec nezajímá, alimenty neposílá, čeká dítě s nějakou „babou“. Jarďa si mě chce vzít, aby si mohl Majdu osvojit, ale já se bojím. Nedokážu to všechno hodit za hlavu. Máme se stěhovat do rodinného baráčku, tak uvidíme, jak to vyjde. Každopádně vím, že jsem udělala velkou chybu ve svém životě: potkala jsem Jonáše!

Tímto chci dodat kuráž všem, kterým se něco podobného stalo. Nebylo to lehké to sepsat, pobrečela jsem si, ale je to venku, ulevilo se mi.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.1 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
dasjana
Kecalka 296 příspěvků 30.06.12 06:33

No já Ti řeknu tolik-byla jsi mladá a nevěděla co od života chceš :nevim:.S Tvou dceruškou mi to je líto :hug:.Čas rány léčí-vím o čem mluvím-před půl rokem jsem ztratila Svou maminku :,( (bolí to stejně, ale už néé tolik :andel: )…

Ted Své štěstí popadni za „pačesy“ a nenech si ho uniknout :kytka:

SEŠ SILNÁ..DRŽ SE :) :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:

 
dasjana
Kecalka 296 příspěvků 30.06.12 06:34

Mim..jmenuji se také Denisa :lol:

 
darla
Kelišová 5035 příspěvků 30.06.12 07:36
:hug: :hug: :hug: :hug:
 
Hamalka82
Kecalka 323 příspěvků 30.06.12 08:58

Hodně „divný“ deníček. Vůbec bych neřekla, že ti bude 30cet.. :nevim:

Je mi líto tvé dcerky, ale vůbec nevím, proč na konci píšeš, že je jí v nebíčku líp??? :?: Vždyť přeci nebyla nemocná…

Celé to na mě působí hodně nedůvěrihodně…

 
petka86
Závislačka 3792 příspěvků 30.06.12 09:54

Deníček mi příjde chladný na to, kolik lidí tě z rodiny opustilo, hlavně když píšeš o dceři, tak stroze, bez emocí a přitom je to krátká doba :( Proč by jí mělo být teď líp než u své mámy? Nechápu a příjde mi to celé dost divné i to, že nejsi mladá holčina, tak tak píšeš :think:

 
Ferrie
Stálice 68 příspěvků 30.06.12 10:17

Denisko,
máme určitou známost a vím, co Tě všechno potkalo.
Chtěla bych vzkázat maminkám, které nepíšou „kladné“ komentáře: Denisa neměla lehký život. Dnes se vdává za Jardu a bude s ním šťastná!

Je mi jedno, co si kdo o ní myslí, ale tohle je pravdivý článek, tento příběh se na 110% stal, takže nebudeme rozebírat ničí život.
Deníček byl napsán za účelem přečtení toho, co může v životě člověka potkat.
Děkuji za pochopení.

 
Granda
Ukecaná baba ;) 2432 příspěvků 30.06.12 10:26

Já nechápu, co tu řešíte, to má za každou větou dělat plačícího smajlíka? Prostě jsou lidé, kteří to berou takhle, nevím fakt, co je vám do toho, jak kdo co prožívá. Taky jsem zažila děsný věci a ani si neumím představit deníček napsat, dopadlo by to asi taky hodně chladně.

densis tobě přeji at už vezmeš svoje štěstí do vlastních rukou a dáš vám fungující rodinu. Myslím, že toho pravého partnera máš hodně blízko u sebe, jen si to uvědomit. Ale to musíš vycítit sama. Taky čekám dítě s dost podobným týpkem. Nikdy se na malého nezeptal, nezajímá ho. Důležité pro něj je prosedět celý den s partou v KFC. Vím, jaké to je. Ale máš štěstí, že máš vedle sebe někoho, kdo při vás stojí. Drž se! :hug:

 
jirulka
Zasloužilá kecalka 776 příspěvků 30.06.12 10:28

A jak bys takovou ránu chtěla utišit jinak? ono to ani nejde, kdoví, jak by nemoc probíhala, jaké by měla následky… mě přijde chladná a necitlivá tvoje reakce. Denisa ztratila dítě, jsou to"jen" slova útěchy.

 
e-lili
Echt Kelišová 9310 příspěvků 30.06.12 10:28

Tolik smrti v zivote. Holka pokud to je pravda obdivuju Te ze jeste stojis na nohach.
Denicek je napsany tak ze to na me pusobi vymyslene a ani slza neukapla. To u jinych bulim jak zelva.
Presto vse drzim pesti at je lup.

 
Kamča.dalmatinka
Hvězda diskuse 46984 příspěvků 30.06.12 10:29

Nepochopila sem proč je malé v nebíčku lépe? ona byla nemocná?
Nikde si neprojevila kousek citu tak nevím zda je to pravdivé a nebo jsi taková.

Malé je mi moc líto

 
petulle
Kecalka 339 příspěvků 30.06.12 10:42

Ani nevím co ti na to mám napsat, je mi moc líto tvé dcery, snad jsi si už svojí dávku smůly vybrala a teď tě už bude čekat jen štěstí :hug: jen mě také zaráží že píšeš že jí je v nebíčku lépe, vždyť nebyla nemocná, nebo snad ano???

 
Veronika82
Ukecaná baba ;) 1565 příspěvků 30.06.12 10:47

No jestli je to pravda, tak je mi to moc líto. Bohužel to doopravdy moc důvěryhodně nevypadá, celé tk nějak splácané, deníček vyšel dnes a píše, že si jí chce vzít, ale že neví, a najednou tam někdo (asi kamarádka) do komentářů píše, že je to pravda a že dneska mají svatbu :zed: :zed: :zed: :zed: - tak to je trošku na hlavu postavené, neee?

 
e-lili
Echt Kelišová 9310 příspěvků 30.06.12 11:04

A podle profilu ceka autorka mimi. Ale o sve zesnule dceri ani zminka.
Cele mi to nesedi, ale muzu se plest a pokud ano je to silena smula co v zivote ma.
Autorko. Chtelo by to doplnit info. Treba proc mala zemrela. A jak to je aktualne s tebou..

 
e-lili
Echt Kelišová 9310 příspěvků 30.06.12 11:07

Desjana: v rijnu bude autorce 29. Ma trilete dite. V 25-26 mi to neprijde jako mlaficka nerozvaznost..

 
pst007  30.06.12 12:04

Tak ono je to zmatené celé, třeba jak měla s nevl. matkou dobré vztahy a zároveň macecha měla její nevl. sestru a tatínek ji - tak jak to teda bylo? A Jarda je jednou zemědělák a z toho jede na misi - to jako sklízel brambory ve válečné zóně? :-) Tskže těžko říct…

 
averys
Nováček 3 příspěvky 30.06.12 12:18

Proč píše autorka, že je dceři v nebíčku líp? Třeba se tím chce utěšit? To má myslet na to, že s ní by jí bylo nejlíp, ale nejde to? Některé komentáře taky nechápu…

 
Kamča.dalmatinka
Hvězda diskuse 46984 příspěvků 30.06.12 12:41

Pohybuju se bohužel v klubu maminek co ztratili své děti a věř mi že tohle sem v životě neslyšela pokud dítě nebylo nemocné a netrpělo bolestí.
Jestli sis založila novej nick aby si napsala že to nechápeš tak to nebyla potřeba

 
berry4
Nadpozemská drbna 28051 příspěvků 30.06.12 12:53

Nějak to celé nechápu, ve vší úctě, deníček na mne působí jako výplod fantazie nějaké 17 ti leté pohádkářky.

 
IkaT
Kelišová 6020 příspěvků 30.06.12 13:03

Pro mě osobně, je deníček též zmatený a chladný :nevim: když čtu jiné deníčky kolikrát se rozbrečím a neumírá v nich dítě, tento deníček mě nechal uplně bez emocí, jen trocha lítosti nad umrtí maličké. Nejsem tu od toho abych soudila, pokud je pravdivý je mi moc líto malé Kristýnky :( a přeju do budoucna více štěstí. A pokud není tak mě napadá jen jedna otázka a to proč tohle některé maminky dělají nechápu to :nevim: :roll:

 
petka86
Závislačka 3792 příspěvků 30.06.12 13:22

@jirulka

Jak vidíte, deníček působí nedůvěryhodně na více uživatelek :nevim:

 
milena13
Závislačka 4133 příspěvků 30.06.12 13:27

Je mi malé Kristýnky hodně líto :(

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8375 příspěvků 30.06.12 13:53

:srdce: Denisko,
každý dělá v životě chyby! Už sis prožila v životě mnoho zlého a já věřím, že tě čeká ještě spousta dobrého. Jsi moc statečná a zvládneš to. Už na to nejsi sama. Jarek se zachoval jako správnej chlap, když se hlásí ke své holčičce. I když se Ti stalo podle mého názoru to nejhorší, co se lidem může stát, že přežijí vlastní dítě, každá bolest jednou přebolí a půjdete dál. Jsi ještě mladá, třeba budete mít ještě jedno děťátko, aby Magdalénce nebylo smutno.
Držím palce :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: MartinaIrena

Příspěvek upraven 30.06.12 v 13:55

 
jirulka
Zasloužilá kecalka 776 příspěvků 30.06.12 14:13

Muj nazor je, ze je lepsi nereagovat. pokud je to vymyslene, je zbytecne na komentar plytvat energii, pokud je to opravdu realita, alespon „necitlivou“ reakci nezpusobite dalsi skodu… uz zase dlouho nikam nic psat nebudu :mavam:

 
Adriapia
Ukecaná baba ;) 2120 příspěvků 30.06.12 14:24

@jirulka souhlasím

 
marra  30.06.12 15:15

No. Proc pises, ze nedokazes jen atak neco s Jardou hodit za hlavu? vsak ti podle tveho psani nic neudelal :nevim: A proc je miminku pepe v nebicku? vsak nebylo nijak nemocne, netrapilo se ne? nebo jo? Celej denicek mi prijde jako naprosty fake, ale jestli se pletu tak promin. Kazdopadne uzivej rodinneho stesti ktere mas. Na tricitku sluyn vykon,.

 
vodolejka
Vesmírná mluvilka 30480 příspěvků 30.06.12 15:33

Deníček na mne taky působí tak nepříjemně divně…a co bylo Kristýnce? Zlváštně popsané… :nevim:

 
elenkazed  30.06.12 16:22

Jen mi není jasné, že uživatelce je údajně třicet let ale psala o tom jak udělala maturitu a hned po té odjel Jarda na Kypr, vyrazila na diskotéku a potkala Jonáše s kterým po měsíci otěhotněla..a v roce 2009 se jí narodila dcera. teď je rok 2012 a ať počítám jak počítám tam mi tam do těch třiceti haprujou roky ;-) Dál píše, že byla hospitalizována s holčičkou v nemocnici a byla s ní přes noc, ale hned na to píše že se šla ptát ráno na dceru a kde leží..tudíž musela vědět pokud byla s ní hospitalizována že se něco děje…;-) Možná se mýlím, možná sem článěk špatně pochopila a chyba je na mé straně- to se autorce omlouvám..Pokud je to smyšlené tak klobouk dolu, autorka se asi jmenuje Esmeralda…

 
jan1610
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 30.06.12 16:44

Nikdy bych nenapsala, nepustila z úst větu, že největší chybou bylo potkat otce svých dvou dětí! Ať je otec dětí, jaký chce! On Vám dal to co máte v životě nejdražší a to jsou děti! To co Vás potkalo s mladší holčičkou mě moc mrzí!!Ale myslete na to z té druhé stránky…Máte s ním Magdalenku! Ona je ten poklad z něho… a to, že Vám to nevyšlo…to se prostě stává! Vrátil se k vám bývalý přítel, tak užívejte štěstí…ale až zase budete chtít brečet, že ste kdy Jonáše potkala! Zavolejte na svoji dceru! :hug:

 
Iuliana  30.06.12 16:46

Jen mi příjde divné, že se všichni narodili v Říjnu :nevim: Jak autorka tak i děti 8o

 
Lizbeth
Extra třída :D 12981 příspěvků 30.06.12 16:49

Deníček je zvláštní..Některé věci nesedí - jak logicky, tak emočně..ale všichni lidé nejsou stejní.
Pokud by zakladatelka nenapsala svůj věk, hádala bych dle projevu dvacet..a podle toho jak vnímá okolnosti tak sedmnáct.
Nemyslím, že byla chyba potkat nezodpovědného Jonáše, ale začínat si s ním, mít s ním děti..Takže zklamání pokud nějaké je, tak snad jedině sám nad sebou.

 
Baruna123456  30.06.12 17:35

Projevem mi pisatelka přijde neskutečně nevyzrálá osobnost, ale zase pokud dospívala bez matky, něco jí prostě bude pořád chybět. Nekritizovala bych to. Možná i proto ten zdánlivý chlad. Jen mi fakt taky nesedí ta noc v nemocnici, jednou tam zůstala, pak tam až ráno jela…mno, nevím. A hlavně mi přijde trochu divný, že zdravotní sestra nechá díte se čtyřicítkama doma a až když to neklesá, nechá se odvézt do nemocnice večer. Takhle extrémní horečka se u ročního dítěte snad řeší okamžite pohotovostí.. ale já nejsem zdravotnice…

 
Kallkapa
Echt Kelišová 8566 příspěvků 30.06.12 18:05

Je mi moc líto, všech úmrtí ve tvé rodině, především tvé dcerky.. :hug:

Jarďa je tedy opravdu formát, že se k Tobě vrátil, chce si Tě vzít a adoptovat tvou dcerku, po tom co si ho po (nejméně) pětiletém vztahu opustila kvůli jeho půlroční stáži - asi o Tebe opravdu stojí..(více než si stála Ty o něj). Přeji aby se Ti špatné věci už jen vyhýbaly a abys byla konečně šťasná.

 
Suzienna
Kecalka 397 příspěvků 30.06.12 18:51

Nezlobte se na mě, ale tohle je podle mého vymyšlený deníček, prostě tam hrozně moc věcí nesedí ani ty roky. Autorka je podle mě mnohem mladší než se uvádí…

 
Kallkapa
Echt Kelišová 8566 příspěvků 30.06.12 19:10

80 % věcí na internetu je vymyšlených. Nevím proč se všichni tak podivujete :nevim:. Může být vymyšlený, stejně jako může být vymyšlených dalších 50 deníčků či diskuzí. A že je napsán divně? To je, ale stejně jako se rozčilujete, když někdo řekne o nějakém dítěti, že je rozmazlené - může být přeci nemocné, měly byste vzít v potaz, že i dospělí lidé jsou mnohdy -primitivní, hloupí, bezcitní, bezpáteřní, zákeřní, nemocní, přechytralí, nemocní, psychicky labilní, nevyrovnaní, nevyzrálí, zaostalí a já nevím jací. S tím, že může jakýkoli v příběh zde (a kdekoliv na netu) být vymyšlený snad každý počítá. :nevim:

Příspěvek upraven 30.06.12 v 19:10

 
cihajda87
Ukecaná baba ;) 1376 příspěvků 30.06.12 19:29

Ahoj, nevim, jak vyjadrit co citim…brecim… :srdce: nedavno jsme prisli s manzelem o syna :srdce: :srdce: :srdce:
Jsem ale rada, ze jsi potkala svou pravou LASKU zivota, zivot bohuzel neni jen vesely, ale ruku v ruce s tim pravym veskere rany na svete, ktery zivot prinasi zvladnete (alespon urcite lepe). Nasi andilci na nas cekaji a shledame se s nimi za druhym brehem jen pozdeji :srdce: :*

 
BertaCek  30.06.12 21:03

Mam z toho hodne rozporuplne pocity, nejsem si jista, zda se tomu celemu da tak uplne verit…

 
Daniela PB
Kecalka 191 příspěvků 75 inzerátů 30.06.12 21:12

…Silná to žena…

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29290 příspěvků 61 inzerátů 30.06.12 21:16

Nemyslím si, že by zrovna tento deníček nutně musel být vymyšlený. S tím, že je Kristýnce v nebíčku líp, jsem to pochopila spíš tak, že je jí líp než její mámě :nevim: přijde mi to celé hodně bezcitné a apatické, možná tím líp, autorka i přes to všechno, co zažila, projde životem bez větších šrámů na duši.

 
e-lili
Echt Kelišová 9310 příspěvků 30.06.12 22:18

Ja cely den cekam na vyjadreni autorky. Skoda no

 
averys
Nováček 3 příspěvky 01.07.12 10:40

Když se podíváš na můj profil, tak zjistíš, že jsem si opravdu nezaložila nový nick kvůli tomu komentáři :)

 
Miťulka
Ukecaná baba ;) 1287 příspěvků 01.07.12 12:56

Noo, mě připadá šokující samej začátek, kdy autorka píše, že její život nebylo nic lehkého, ale ani nic těžkého.

Nevím, nevím, ale mě kdyby umřeli oba rodiče, měla hnus manžela a nakonec mi umřela i dcera, tak to je podle mě hafo těžkej život :nevim: :think:

Celé mě to připadá napsané strašně chladně, bez citu a docela dost nesrozumitelně. Ale o tom už psaly holky /viz potkání manžela po ukončení střední, přitom je autorce 30 - to 10 x propadla nebo co? 8o /

Moc nechápu.. kolikrát když tu maminky píšou o úmrtí dětí, pláču u toho jak želva. Ted ale nic, měla jsem pocit, že čtu článek v novinách :roll:

Je vidět, že spousta lidí asi nemá nic moc na práci :roll: :roll:

 
Miťulka
Ukecaná baba ;) 1287 příspěvků 01.07.12 12:59
:potlesk: :potlesk:
 
Elynka
Povídálka 40 příspěvků 01.07.12 16:18

Zarazil mne i ten úvod, který totálně nedává smysl: Nebyl nic lehkého, ale ani těžkého, přitom byl velmi komplikovaný.

Nevím, jak vy, ale podle mně je to buď slátlanina několika deníčků nebo to autorka špatně napsala. Každopádně tento deníček je mimo mé chápání.

***Elynka**

 
e-lili
Echt Kelišová 9310 příspěvků 01.07.12 20:43

Opet bez vyjadreni autorky. Ale to mozna bude ou svatbou

 
Karla765  02.07.12 13:58

V deníčku bylo psáno:
V březnu dostala Kristýnka zápal plic. Skončily jsme v nemocnici, pustili nás v září.

Takže 7 měsíců se zápalem plic je dle mého trošku hodně. Bud byla tedy malá nemocná jinak - a proto psala že je jí „tam“ lépe, nebo tomu nerozumím…

 
eginka
Kecalka 455 příspěvků 02.07.12 14:53

Holky, nechapu preco ste vseci vyjeli na nu ze vymysla. Ona tu napisala iba fakty a inym stylom, a to este stale nemusi znamenat ze nema city. Svoje city skryva medzi radky. Mozno ani nepotrebuje lutovania od ostatnych a chcela iba podelit sa svojim zivotom.

@densis, aj tak na tvojom mieste nevidela bysom chybu v tom, ze si potkala otca svojej cery. Je to tvoja minulost, a treba to vazit. Proste zivot tak nam namiesa. Inac mas moj obdiv, si velmi statecna zena, a mas velmi silny pribeh.
A prajem ti vela stastnych dni, at uz budes stastna zo svojim staronovym partnerom :kytka:
PS: Moja 3mesiacna cera sa vola Denisa Zaya :-)

Příspěvek upraven 02.07.12 v 15:18

 
juchinka
Zasloužilá kecalka 721 příspěvků 03.07.12 12:32

Nechápu, nechápu, :nevim: některé komentáře tady. Kde je psané, že nemůže být deníček vymyšlený?? Kolik deníčků je tady psaných třeba jenom jako úvahy a kde co jiného i vymyšleného. Autorka rozhodně nečeká politování, prostě chtěla psát, nebo se pořádně vypsat. Pokud je příběh pravdivý, nedivte se, že je málo emoční. Když jste si ničím takovým neprošli, nemůžete vědět jaké to je, postavit se na nohy a ještě jít dál… naučit se z něčím takovým žít, není jen tak, kolik hořkosti a bolesti musí člověk mýt v sobě a někdo ještě soudí, že příběh je bezcitný?? Ano, je tam pár nesrovnalostí, ale kdo z nás si občas něco nepřikrášlí… Psát takovéhle komentáře k takovému příběhu bych se musela stydět :oops: to jako pardon. Pokud je pravdivý, tak jste autorce musely celkem ublížit, nebo si ublížila sama, že sem vůbec psala!!

 
Olesja
Kecalka 328 příspěvků 03.07.12 14:23

Hmm..Je mi líto Kristýnky :,( :(

 
Luminex
Závislačka 3276 příspěvků 05.07.12 21:51

Já jsem si napřed říkala, že reagovat nebudu, ale nějak mi to nedalo :mrgreen:
Mohla by jsi nějak vysvětlit co se stalo s Jonášem? Chtěli jste druhé dítě, nikde ani zmínka, že by byl Jonáš nějaký špatný otec a manžel, pak se Kristýna narodila a najednou to s Jonášem nebylo k vydržení už vůbec… Chybí mi tam pasáž o tom co se dělo s Jonášem, jak se změnil :nevim: A když jsi byla s Kristýnkou přes noc a druhý den jsi se na ní šla ptát, to je taky zvláštní :nevim: Ztráta dítěte je neskutečně bolestivá, ale mohla by jsi mi vysvětlit na co zemřela tvá dcerka? Dostala 40tky horečky a druhý den konec, musela jsi mít přeci od lékařů nějaké vysvětlení :nevim: Já tady nebudu nikoho obviňovat že lže a ani si to nemyslím, že by to bylo vymyšlené, ale dle mého názoru chybí dost podstatná fakta!!! Nerouhej se a nelituj, že jsi potkala Jonáše a prožila to co prožila, patří to ke tvému životu. Raduj se, že máš teď toho pravého, který ti byl zřejmě souzen…už tenkrát si na něj asi měla půl roku počkat, ale nepočkala. Nicméně osud si to zařídil po svém a zase svedl Vaše cestičky dohromady :andel:

 
Alani
Závislačka 3319 příspěvků 07.07.12 23:16

Nějak nechápu, kde v deníčku vidí tolik holek nesrovnalosti? :think: Je to prostě jen do krátkého textu nacpaných 15 let různých událostí a kdo čte pozorně, všechny souvislosti a návaznosti jasně vidí. A naprosto souhlasím s Juchinkou, že kdo si něčím takovým projde, musí se setsakramentským způsobem obrnit, aby to mohl vůbec sepsat a nezhroutit se z toho - a pak se z toho prostě může stát pro někoho málo emotivní a příliš racionální popis událostí… Nevidím na tom ale nic špatného, zač by bylo nutno Denisu pomalu pranýřovat? 8o

Densis, doufám, že už sis jak se říká „vyžrala“ všechno to zlé a už bude jen to dobré, to ti přeju jak nejvíc můžu… :hug:

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »