Život nám stále hází klacky pod nohy

nelka123  Vydáno: 27.02.13

Jeden deníček jsem už tady na eMiminu psala, je to delší doba. Teď cítím, že potřebuji napsat další, abych se vypovídala a dostala ven tu zlost, kterou v sobě mám.

Začnu tak, že se s přítelem se snažíme o mimčo už přes tři roky. Přítel je naprosto zdravý a já bych byla také nebýt té hrozné nemoci endometrióza. Bohužel vím, že nejsem jediná, která touto nemocí trpí. Zpočátku jsem nevěděla, že ji vůbec mám. Lhala bych, kdybych tvrdila, že nemám bolestivou menstruaci, mám, ale nikdy ne tak, že bych byla v křečích, jak jsem četla. Bolelo mě břicho a v kříži, ale dalo se to první dva dny s 1 Ibalginem vydržet, bolesti při milování také nebyly. Tak mě tato nemoc zaskočila až při vyšetření laparoskopie, kde byla trochu odstraněna, ale dle kontroly je stále aktivní. Mám ji na vaječnících, dle ultrazvuku o ložiskách nějakým 2–3 mm, ani nevím, jaká forma to je.

Abych to upřesnila, máme za sebou 2 IUI a 2 IVF (krátký protokol), které nedopadly. Cvičím 4 měsíce mojžíšovku (chodím k fyzioterapeutce na mobilizace), vyšetření imunologické v Plzni na nějaké protilátky či co pro nás dopadlo výborně, genetika u nás obou zjistila Laidenskou mutaci v heterozygotním stavu, ale já mám pořád pocit, jako kdyby mi život házel klacky pod nohy a já si vždycky, když upadnu, říkám, že už na to nemám síly, nedokážu vstát a dál trpět ty neúspěchy, které nás stále provázejí. Zatím vždycky vstávám a dál bojuji, ale bojím se dne, kdy už to opravdu nedokážu a zůstanu ležet.

Teď čekám, jak dopadne třetí IUI, na kterém jsem byla minulou sobotu, ale jako bych věděla, že to zase dopadne špatně a to i přesto, že se opravdu modlím a prosím někoho tam nahoře, aby nám pomohl, protože my dva si to zasloužíme. Vlastně ani nedokážu popsat, jak hrozně se cítím a jak se bojím dalšího neúspěchu. Obdivuju všechny, které toto musely absolvovat víckrát, protože je to něco hrozného. Pokud nám nedopadne 3. IUI, vrhám se znova do IVF s dlouhým protokolem, i když z něj mám docela strach, ale chci vědět, že jsem opravdu udělala všechno možné, abychom se toho miminka dočkali. Nechápu, proč je život tak strašně nespravedlivý.

Strašně moc bych si přála, abych to nemusela podstupovat znovu a abych byla těhotná. V životě bych nemohla být šťastnější, kdyby to dopadlo dobře, ale jak to tak vidím, život se asi baví tím, když mi ubližuje a zkouší, co ještě všechno zvládnu. Možná se moc lituji a měla bych se sebrat a bojovat za to, co tak moc chci, nelitovat se, protože vím, že tady na eMiminu je nás takových spousta, ale je nás tady taky spousta těch, které to dokázaly a svého zázraku se dočkaly. Doufám a dál budu věřit, že až mi život zase hodí klacky pod nohy, že tentokrát nespadnu, ale překročím je a budu konečně tou nejšťastnější ženou na světě, která bude mít pod srdcem život vytouženého miminka.

Nechci ztrácet naději, protože vím, že ta umírá až naposledy a vím, že i ty zázraky se dějí. Mnoho z vás tady je toho důkazem. Všem snažilkám držím pěsti do dalšího boje a věřím, že i my se jednoho dne dočkáme těch // čárek na testu a potom vytouženého miminka v náruči. Jsem ráda, že jsem se tady trochu vyzpovídala a je mi lépe. Psychika je někdy mrcha, ale já nevím, jak bych na to neměla myslet. Kdyby jste měla některá radu, budu za ni vděčná :) Děkuji!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.6 bodů
 Váš příspěvek
 
petanah
Zasloužilá kecalka 622 příspěvků 27.02.13 00:20

Preji hodne stesticka :kytka:

 
pomenkova
Generální žvanilka 24074 příspěvků 27.02.13 00:43

Nevdavej se a vyjde ti to opravdu ;) Co by jsme vsechno pro deti neobetovaly a jednou se uz nad tim budes usmivat, protoze s prichodem ditete a je jedno jestli po dlouhe dobe cekani nebo ne, prijdou jine zkouzky odvahy, porad to nejak pokracuje :D
cekala sem dlouho a me pomohl dlouhy protokol, alespon natolik, ze uz tam nejake HCG bylo :D sice se nevydarilo trikrat, ale nakonec jsem otehotnela prirozene, na to ze manzel mel 1 procento spermii v poradku dost veliky zazrak ;)
Vim jen, ze mi asi hodne pomohlo antibiotikum v kapacce hned po odberu oocytu,,nekdy je to hloupost uplna a leci se vse mozne, ale hodne neplodnosti zpusobuje zanet mocoveho mechyre, casto jsem o tom cetla rikala si je to blbost, ale nejak to myslim zabralo spolecne s hormonama, takze asi jen takova rada, kterou uz mas mozna vyzkousenou, presto se nevzdavej a drz se…
:kytka: :kytka: :kytka: :kytka: :hug: :hug: :hug:
drzim palecky, aby uz brzy jsi mela dve dalnice :hug: :hug: :hug: Treba uz tam skoro jsou co ty vis ;) ;) ;)

 
pomenkova
Generální žvanilka 24074 příspěvků 27.02.13 00:46

Oprava :mrgreen: ne nevdavej se :mrgreen: ale nevzdavej se :hug: :lol:

 
alda
Kecalka 285 příspěvků 27.02.13 06:43

Je mi moc líto že se nedaří. Nedávno jsem četla článek o možném spojení endometriozy a špatné snášenlivosti lepku. Zkus držet chvíli bezlepkovou dietu, zkazit tím nic nemůžeš a třeba to pomůže. :kytka: :kytka:

 
nelka123
Kecalka 169 příspěvků 27.02.13 06:53

Děkuji :) já doufám, že se dočkáme, ale jsou dny kdy tomu fakt nevěřím a pak dny kdy vím, že to vyjde:) je to dlouhá cesta a doufáme, že na konci bude uspěšná.. Mám strach z toho 3 ivf dlouhy protokol, že budu muset jít do umělého přechodu, aby zastavil tu endometriozu a toho se bojím.. Kéž by nám vyšlo tohla inseminace a nemusela bych to řešit..
Děkuji moc za podporu:)

 
marca46
Neúnavná pisatelka 19497 příspěvků 27.02.13 08:16

Věřím, že to třetí IUI dopadne a nejdéle za 9 měsíců se vám narodí zdravé miminko. :) Moc vám to přeju. :hug: Moje kartářka mi už mockrát řekla, že člověk v životě dostane naloženo jen tolik, kolik unese. Někdy mi to tak nepřipadá, ale zatím taky furt vstávám, když upadnu. Ale někdy bych se na to vyprdla. V životě asi člověka nejvíc složí, když jeho blízcí trpí a když nejde otěhotnět. Nic víc ně zatím na kolena nedostalo. Takže držím pěsti. :hug:

 
Mandarinka01
Zasloužilá kecalka 501 příspěvků 27.02.13 08:23

@nelka123
Nelko vydrž, podaří se. Víme přesně, jak ti je. Nám se povedlo 5.IVF a je tu spousta holek, které jsou na to podobně. Paradoxně, čím více jsme měli za sebou pokusů, tím jsem to snášela líp. Vždycky jsem se těšila na další stimulaci, aspoň se něco dělo, protože to byla šance, že teď už se to povede. Řekla jsem si, že to nevzdám, dokud to nevyjde, a ono to vyšlo.

 
Maja23
Ukecaná baba ;) 1688 příspěvků 1 inzerát 27.02.13 08:33

Opravdu neztrácej naději, ty zázraky se fakt dějí-sem toho příkladem. Sest let trvalo, než se mi podařilo otěhotnět a udělala sem pro to opravdu co se dalo.Moc se mi líbí že to bereš taky tak.Je to náročný, ale taky sem si říkala že udělám všechno co se dá a pak sama sobě nemůžu nic vyčítat. Jak říká můj doktor:jednou se to prostě zlomí. Pomohlo mi tohle:Plavání+ma­sáže+super doktor+dlouhé procházky+zdravá strava+delší super dovolená u moře kde už sem se připravovala na další ivf.Po návratu z dovči odpočatá a štastná ivf a výsledek-dvojčátka která se mi mají v pátek narodit :)
Moc ti držím palce :hug:

 
lilia81
Extra třída :D 14647 příspěvků 1 inzerát 27.02.13 09:00

Ahoj, možná ti bude připadat to, co napíšu bláznivé, ale potřebuješ dát dohromady psychiku a tělo připravit na těhotenství. To, že si to sice moc přeješ je fajn, ale to, že „víš“, že to nedopadne je kámen úrazu!

Zkus si přečíst knížky Jak si správně přát nebo Tajemství, pokud se ti nechce, tak jediná rada, o které jsem přesvědčená, že funguje: Kdykoliv pomyslíš na to, že by to nemuselo vyjít, každé ráno a každý večer si opakuj toto: „jsem připravená být těhotná, jsem připravena být matkou“ - do zblbnutí! Věřím, že další IVF vyjde… :hug:

 
nelka123
Kecalka 169 příspěvků 27.02.13 09:20

Já opradvu doufám, že to vyjde. Snažili jsme se pro to udělat maximum a stále dělame. Vím, že moje psychika je na tom ted blbe, ale to je protože každej okolo nás mám mimčo nebo je těhotnej a bez jakýkoliv problému. Ne že bych ji to nepřála, přeju ale i zavidím.. Já jsem taky byla u kartářky a ta mi řekla, že my miminko mít budeme a to nic nevděla a dokonce říkala že i dvojčátka:D ve spousty věcí se trefila což jsem fakt koukala, tak doufám, že tohle ji vyjde:) ja vím, že tělo oklomat moc nejde, když člověk není psychicky v pohodě. Já se snažím na to nemysle a brát život, tak jak to přijde, ale připada mi to takové chude bez toho miminka… Dělala jsem si test 11 den po IUI a bl negativní, tak nevím jestli to vyšlo ale pořád doufám. Dokud nedorazí menstruace je pořád naděje:))))

 
Vermilion
Kecalka 305 příspěvků 27.02.13 11:36

Nekdy se tak upneme k vidine urciteho vysledku, ze si neuvedomujeme, co vsechno uz mame. Zapominame si uzivat pritomny okamzik.
Psychiku snazilky neznam, neprozila jsem, ale prozila jsem starost o vazne nemocne dite, kdy hrozilo postizeni a byl potreba okamzity chirurgicky zakrok s nejistym vysledkem. Takova zkusenost te nauci najednou vsechno prehodnotit a hlavne, pokoru pred osudem. Stat se muze cokoli a komukoli, kdyz pises, ze si zaslouzite miminko a ze mas pocit, ze ti to zivot dela schvalne - tak te muzu ujistit, ze urcite ne. Ja na tvem miste bych prestala vsechno vztahovat na sebe, soustredila se na to hezke, co uz v zivote mate a treba diky tomuhle novemu uhlu pohledu se ti podari se psychicky trochu uvolnit a to v neplodnosti hodne pomaha. Drzim palce.

 
lifava
Povídálka 29 příspěvků 27.02.13 11:45

@nelka123 Budeš se divit, ale ne všichni mají děti, nebo nějaké čekají. Já už si kolikrát i zakazuju chodit na e-mimino, aby mi totálně nehrabalo. Myslím, že vím docela dobře, jak se cítíš, i když mě za nějakých 14 dní čeká první stimulace na IVF. Ale poslední dobou mi dost pomáhá myšlenka na moji kamarádku. Je nám 31 a když jsme se na chvíli potkaly, vždycky říkala, že má na dítě do 35 dost času. S přítelem se nám nedaří už druhý rok a vždycky jsem si na ni vzpomněla s myšlenkou „doufám, že až se rozmyslí, že jim to klapne hned“.
No a teď na Silvestra se za mnou zastavila a mezi řečí povídá: „tak co, rodina nic, neplánuješ?“ a já jí odpověděla, že plánuju, ale že příroda má asi jiné plány. A až v tu chvíli se rozpovídala, že už se taky rok snaží a že právě začínají absolvovat různá vyšetření…
Od té chvíle si vždycky, když je mi nejhůř říkám, že i ti zdánlivě bezstarostní mají trable, každý jiné, jen o nich prostě nevíme.
Možná Ti to nedává moc smysl, ale mě to pomáhá a myslím, že nový život stojí za všechny bitvy, které musíme vybojovat, i když někdy je tím největším soupeřem člověk sám sobě.

 
ditasss  27.02.13 12:16

Úplně tě chápu a nevzdávej to! Ono nemyslet na to je ta největší blbost, kterou někdo napíše…mě se to nikdy nepodařilo! A po dvou letech snažení, mimochodem první IVF, taky jsem dostala antibiotika v kapačkách, mi bylo hrozně. Měla jsem šílené depky, že se to určitě nepodařilo, byla jsem úplně na dně. Nastal ten den kdy jsem si měla udělat test…a říkám, má to vůbec cenu…no jo mělo, protože byl pozitivní…do teď to nemůžu pochopit. Takže to nevzdávej, bojuj i když je ti do breku, tak bojuj, stojí to za to. A až ti to vyjde, tak stejně ten maraton myšlenek neskončí, budeš čekat na test, pak výsledky krve, pak ultrazvuk…to čekání je děs…ale patří to k tomu :-)

 
Sopttíček
Závislačka 3303 příspěvků 27.02.13 14:01

Přeji hodně štěstíčka a posílám sílu a trpělivost. Nám se zadařilo při prvním IVF, měla jsem dlouhý protokol a bojovala s endometriózou také a podařilo se, prostě jsem věřila, že to vyjde a nepřipouštěla jsem si, že by to mohlo dopadnout jinak. moc držím pěsti ať najdeš brzo //
a kam chodíš, do jakého centra? Já chodila do IVF institutu u náměsí v Plzni k doktoru Vlčkovi, byl úžasný a moc nám pomohl

 
pomenkova
Generální žvanilka 24074 příspěvků 27.02.13 14:12

Hlavne k IVF pristupuj optimisticky, ber to tak jak je, protoze je to vzdycky nadeje, ja to tak brala, ze sem se i na ty injekce pak tesila, zni to blaznive, ale vedela jsem, ze pro sebe delam maximum ;)
never vsem co rikaji, ze k diteti prisli lehce nekdy jsou to nekdy leta, ktery maji za s sebou a ne kazdy o tom mluvi rad..
Plno zen z okoli co jsem tu znala meli i 4 deti mi pak nakonec rekli, ze je maji po IVF, samozrejme ne vsechny ale dost tech, kterym bylo pres 30 let ;)
Ikdyby to ted nevyslo ber to pozitivne, proste nebyl jeste cas, ty se docakas neboj se :kytka: :kytka: :kytka:
Kazdy kdo to nevzda, jak rikaval muj doktor :kytka:

 
nelka123
Kecalka 169 příspěvků 27.02.13 14:27

Děkuji za podporu. Vy všechny, které jste to dokázaly nám tu naději dáváte:) Já tomu věřím, že jednou se povede :)
Soptííček: mohla by jsi mi stručně napsat jak ten dlouhý protokol vypadá? Vím, že mi doktorka říkala, že mě dá do umělého přechodu na zastavení te endošky:( toho se bojím:( vím, že je to potřeba, když je ta mrcha aktivní. A ty jsi měla nějaké bolesti nebo tak? Děkuji a díky Vám mám hned lepší náladu a budu bojovat… my se nevzdáme:)))

 
lulul
Nováček 8 příspěvků 27.02.13 16:01

Ahoj souhlasím, ze psychika muže za hodně nezdaru. Pracuji na klinice čínské medicíny a máme mnoho pacientek, ktere maji problémy s otěhotnění, ale díky léčbě se jim daří přijít do jiného stavu. Necekej zázraky, chce to čas, ale věřím, ze by ti bylo mozné pomoci. Pokud bys měla zájem, napíši více info. Hlavu vzhůru :)

 
lilli.c
Zasloužilá kecalka 630 příspěvků 27.02.13 18:16

Ahoj! Moc a moc ti držím palečky, nech sa vytúženého miminka dočkáš.

Myslím ale že by si sa mala dať dokopy čo sa týka psychiky. Ja viem, že ak ti niekto povie „nemysli na to“ že máš chuť ho rozštvrtiť alebo prinajmenšom mu skočiť po krku. Viem to z vlastných skúseností. Snažili sme sa takmer 2 roky a s každej strany som len počula nemysli na to. Ale ono to nešlo. Nakoniec som to vzdala. Sústredila sa na úplne niečo iné a hneď na ďalší mesiac tam boli //. Hoci to nedopadlo dobre (to ale sem nepatrí). Skús si prečítať niečo od LOISE L. HAY. Alebo ak na to nemáš čas jukni na film „Miluj svoj život“.
Možno ti to pomože. Mne to pomohlo sa zmieriť zo všetkými „klackami“ čo mi život pod nohy hádzal.
Moc na teba myslím, posielam hodne pozitívnej energie a verím že ďalší tvoj denníček bude o tom jak pod srdcom nosíš malého človiečika! Moc držím palečky! Drž sa!

 
nelka123
Kecalka 169 příspěvků 27.02.13 18:51

Moc děkuji… vím že to může být běh na dlouhou trat, ale dokud nebudu psychicka ok, tak to pujde mnohem hůř:) Pokusím se zaměřit i na jiné věci než mimco.Ted bude teplo, tak začínám jezdit na koni, tak snad mě to odradí od myšlenek na prcka… Děkuji za podporu :hug: :hug: :hug:

 
cupino  28.02.13 21:32

Mně se líbí přípěvek vermilion. Upínáme se k možnosti dvou čárek…ale to je přeci jen začátek. začátek ŽIVOTA / pokračování našeho života/ a…v životě přijde hodně věcí, o které se musí bojovat, které musí překonávat…aby dítě bylo zdravé, aby překonalo horečnatý stav, aby nemělo meningitidu, aby nesklouzlo k drogám…abychom mezitím neztratili práci…aby si vybralo správného patnera atd…
Stále je o co se bát, event. za co se modlit.
přeji to ze srdce jen to dobré a jestli mimi máš mít, tak to bude :kytka:,jestli nikoliv, tak ne :nevim:
Pevně věřím že ano :srdce:

 
Luminex
Závislačka 3276 příspěvků 28.02.13 21:45

@pomenkova také jsem otěhotněla přirozeně a manžel měl jen 1% dobrých spermií, sice jsme si počkali dva roky, ale zázraky se dějou ;)
Zakladatelko, tobě přeji, aby se povedlo a dočkala jsi se svého štěstí. :*

 
pomenkova
Generální žvanilka 24074 příspěvků 28.02.13 22:15

@Luminex taky sem bojovla s cukrovkou jako ty ;) ale dobry ;) taky mame holcicku. Preji vse nej tobe a malinke, mozna malemu:kytka: :kytka: :kytka:

Cupino taky souhlas, s prichodem ditete teprve strach zacina a to o vsechno, jak uz sem psala, pokracuje to dal a ten strach uz nezmizi…
clovek to pozna az po diteti jak bylo jednoduche obdobi snazivosti ikdyz se to ted vsem co se snazi nezda ;)
ja sem taky tvrdivala staci mi ty dve carky na testu, ale pak sem videla, ze se bojim jestli bude v poradku, jestli az se narodi budu schopna matka, pak kdyz byla na svete byl zmatek kolem, strach, uzkost, je to proste jen pokracovani a s vetsima detma i vetsi starosti..
Ale stoji to za to bojovat :srdce: :srdce: :srdce:

 
estrea
Zasloužilá kecalka 992 příspěvků 01.03.13 16:55

I na tebe si jednou štěstí sedne :hug: nevzdávej to

 
Luminex
Závislačka 3276 příspěvků 01.03.13 19:36

@pomenkova děkuji, také přeji hlavně zdraví celé rodince. Ta cukrovka, nějak to neprožívam, mám jí naštěstí velice slabou a můžu jíst defakto cokoliv a cukr ok, ale stejně jsem hlídaná ;) Tak já pevně věřím, že je to malá, protože jsem viděla na posledním UTZ buchtičku :mrgreen:

 
pomenkova
Generální žvanilka 24074 příspěvků 01.03.13 20:01

@Luminex Tak jestli si jista, ze tam buchticka byla :mrgreen: tak gratuluji k Vasi holcicce.. :kytka:
Ja mela inzulin, ale byla to brnkacka, je to slaba jehlicka :lol: :lol:
bylo to v poradku ;) ;) ;)
jen mala mela pak 4 kila skoro 8) 8)

 
Luminex
Závislačka 3276 příspěvků 01.03.13 20:04

@pomenkova no mě na tu buchtičku upozornil gyndař, já sama bych to nepoznala :mrgreen: ale už mě 4× ubezpečoval, že je to holka, tak uvidíme :mrgreen: Jejda, to jsi si užívala teda, já úplně lituju ty co jim to fakt lítá a musí hodně striktně dodržovat jídelníček apod. Já to naštěstí můžu i flákat :lol:

 
pomenkova
Generální žvanilka 24074 příspěvků 01.03.13 21:39

@Luminex No ono to nebylo tak spatne, litalo to sice, ale po inzulinu sem si prave sem tam nejakou tu sladkost mohla dat :lol: :lol: :lol:
denne sem si pichala do prstu a zapisovala, ale zadna prisna dieta se nekonala, to zase ne.. :D
Ono pak uz nemuzes ani jablko, ze je tam cukr, no dokud sem nevedela o cukrovce snedla sem i kilo jablek :mrgreen:
ja na tucnem nikdy neujizdela, tak sem se divila z ceho to mam, ale slo to dobre..
Po porodu to hned zmizelo ;)

 
Skytafka
Závislačka 4164 příspěvků 01.03.13 22:09

Držím palečky! :hug:

 
nikil
Extra třída :D 13844 příspěvků 02.03.13 09:37

Moc moc držím vám palečky a hodně štěstíčka :kytka: :hug: :hug:

 
nelka123
Kecalka 169 příspěvků 02.03.13 11:17

Děkuji:) :hug: :hug:

 
Sion
Závislačka 4080 příspěvků 04.03.13 13:51

Přeju ti, aby si na testíku našla // :hug: Ale také ti přeju víc optimismu a určitě nic nevzdávaj před tím než se dovíš jak to dopadlo :)
Neboj se určitě dopadne vše dobře a miminka se dočkáš :palec: :hug:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele