Život naruby

pia  Vydáno: 20.01.13

Vím, že jsem byla v pár diskuzích ohledně psychicky týrané přítelkyně apod. Ale nedá mi to. Buď mám nervy ze železa, nebo žádné nejsou a při tom všem jsem ztratila sama sebe. Uvedu tu kus svého života. Důvod? Nechci se nakonec dozvědět, že jsem nevděčná a ničeho si nevážím, podle mě to tak není. Zajímá mě, zda si ten sloh někdo přečte.

Před pár lety to začala velmi nevinně. Seznámili jsme se přes ICQ :) A stále si psali, psali a psali. Nechtěla jsem dlouhé týdny napsat ani ahoj, ale jednoho dne se to zlomila. Kdykoliv jsem otevřela notebook, bylo tam okénko a tam stálo „ahoj“, po mém zdolávání jsem si s neznámým začala psát, svěřovala mu můj život, jaký byl, je a snad někdy bude. A on mě utěšoval a i na vzdory věku mě velmi chápal, podporoval mě a mě s ním psaní velmi bavilo, ale též jsem si vedla svůj běžný život.

V 17 letech jsem byla nucena odejít z domova. Jelikož matka mi dala takový ultimata, že to bylo za celý můj život po jejím boku už moc. Nikdy se ke mně jako k matce nechovala a je pravda, že jsem nebyla svatoušek :) Ale možná jako každé děcko a já se na sebe takhle alespoň snažila upozornit, když už jsem byla pro ni jen jako služka. Od 6 let umím uklízet, prát, vařit, žehlit. Mezi 7–8 rokem jsem začala hlídat mého bráchu. Nevlastní otec zavedl fyzické tresty, a to velmi drsné. A moje matka se toho velmi rychle ujala. Půlku věcí, za které jsem dostávala hůř než pes, dodnes nepochopím. Když se mě jednou v létě ptal děda, odkud jsem vzala ty jelita na stehnech, tak jsem mu tenkrát pověděla, že jsem upadla na schodech. Je to víc než 13 let, ale pamatuji si to do dnes, tak živě. Věčně jsme se stěhovali, věčně se moje matka s nevlastním otcem hádali o prachy. Měli jsme mega barák, byl to majetek jeho rodiny, která byla velmi po kraji bohatá, ale pak přišel krach a bylo to všechno v háji. A ten krach se táhl velmi pomalu. A já jako děcko jsem všechno věděla. Chápete to?! Věděla jsem o všem :( Myslím, že tohle by dítě vědět nemuselo.

Tak nás čekalo další stěhování, v mých 12 letech jsem se na to těšila, ale nikdo mě v místě bydliště nepřijal za kamarádku. Ano okolí ani třída, tak jsem se snažila zapadnout všelijak. Ale zmohla jsem se jen na vymyšlení :D A do dnes toho lituji, ale zase vymyšlení, jak v čem, když jsem přinesla ukázat něco, co bylo skutečně, aby zavřeli pusu, tak si zase vymysleli, že jsem si to vyrobila atd. (to je jiný) příběh. :) A jaké to bylo doma? Hrozné, hrozné, hrozné, neustále tresty, fyzické tresty, ponižování. Vždy, když jsem něco udělala, vzala nůžky a ostříhala mi vlasy a jednou jsem před něčím takovým utekla do lesa a už se nevrátila. Šla jsem s pomocí kamarádky na sociálku, kde moje matka vtipně poznamenala, že proč sedím tak daleko, jestli se jich bojím. No bála jsem se, doma mi vyčítali, že jsem nevděčná, že mi matka děkuje, že jsem o nich založila spis.

To bylo ve velmi stručné zkratce, aby to vůbec někdo četl. Po letech stejných jako předešlých se nevlastní otec rozhodl rozvést, že s takovým člověkem jako je moje matka nebude žít. A pro mě to byla další rána, jelikož sice byl zlý atd., jenže byl jediný, kdo mi aspoň vtloukal, že mám mít školy:( Jenže doma začalo peklo. Bohužel z jiných důvodů jsem neprošla ve škole z chemie, tak mě čekal reparát. Bývalý přítel mi tenkrát hodně pomáhal, doma bylo peklo a máma byla nezvladatelná. Já v 16 musela vařit pro bráchu, starat se o barák, uklízet věčně roztřískané věci, střepy byly i venku. A bylo toho na mě moc. Ona se sbalila a jela randit s jejím současným německým zajíčkem, kterému bylo v té době 22? :D A mě tam nechala, a když jsem radši chtěla žít s nevlastním otcem, tak se najednou bránila, že jsem její dítě a nemá na mě nikdo právo. Jo jo po měsíci odchodu už u nás bydlel Němec. On je hodný a proto nechápu, že si vybral později za ženu ji. Na týden jsem dostávala na intr 200, z toho mi 150 stála cesta, tak mi nic jiného nezbývalo, než jít na brigády. Ale cítila jsem, že se to moc extra nedá. A nakonec mi zakázala chodit na víkendové brigády, které byly tak skvěle placené. Protože jí doma neměl kdo otročit.

No a jednoho dne se rozhodla k vůli kravině mě vzít ze školy a řekla, ať si studuji ve volném čase, najdu si práci a budu jí dávat peníze na domácnost. Což podle mě byla mega částka. Kde bych v tom kraji našla slušnou práci bez školy nevím. Tak jsem odešla do velkoměsta. Je pravda, že jsem bydlela s přítelem, starala jsem se o něj, co to šlo a on po tolika letech, no zjistila jsem, že jsem mu ukradená, že mi nepomáhá. Já se snažila pracovat, co to šlo. Tak jsme se po ten čas jen rozcházeli a scházeli. Když jsem měla v realitce první slušný plat 20 tisíc. Což ve městě není problém. Tak na oslavě dědovo narozenin jsem jí to říkala a ona se je otočila a nic neřekla :( S přítelem jsme se od sebe odstěhovali od odešel tenkrát na intr a já zůstala sama.

Kolikrát jsem řešila, co budu jíst, né vždy to bylo růžové. Věčně s bydlením byly problémy. Jednou jsem měla domácího úchyla, pak zase feťačku. A takhle jsem se všelijak plácala. Ale i přes to jsem se snažila pomáhat, ale vracelo se mi to tak, že já jsem ta zlá :( A dodnes to nemůžu překousnout. Přítel po škole nehodlal nic dělat proto, abychom byli spolu i, když jsme to měli všelijaké, ale přeci jsem si nemohla „vydržovat“ já jeho. Pak mě podvedl, pořád hulil a kamarádi byli lepší. Tak jsem přilnula k pisateli na ICQ.

Jak já doufala, že to bude všechno konečně fajn. Začala jsem studovat opět školu, krásný vztah moje milované město. Ale! Náhle jsem přišla o práci a teď jakou, kde by byli tolerantní, že studuji. Tak přítel přišel s návrhem bydlení u něj, že mají dům a rodiče budou rádi. Taky tak působili. Ale chyba lávky. Máme zrekonstruované horní patro. A s přítelem jsme se začali hádat. Věčně mi předhazoval, jak nejsem skromná, že mu nejsem vděčná za to, co pro mě dělal, že tohle a tamto. A já byla zoufalá, jelikož nemám kam odejít. Jsem daleko a nikoho nemám a on to ví. Tak jsem si stěžovala jeho mamince, ale teď vím, že to byla blbost. Přece je to její nejmladší synáček. Přece neexistuje, abych jela někam za svým jediným kamarádem.

Nakonec to rýpaní obou a věčné tchyniny narážky já se o syna umím postarat líp než ty. Už jsou ubíjející. Rok a kus tady bydlím, jsem na práškách na spaní. Chodím k psychiatričce a psychologovi. A nevím, co jsem, kdo jsem a co chci. Ale kolikrát mi přítel tvrdil, že to bylo ve mně, že je to k vůli mému životu. Bydlím tu rok a půl, nikoho tu nemám, jsou tu jen lesy a mám psa, kterého mi tchyně zničila :( Přítel je cholerik a asi je mu jedno všechno. Jede se jen podle jeho pravidel. Od blbostí až po sex. Já už si přijdu jako děvka, když jsem hodná a podržím, můžu si pak něco koupit. Nepopírám, ze začátku se o mě staral, dával mi peníze, platil školné, nájem. A sotva jsem odešla za ním, měla jsem to na talíři. Omluvám se je to asi zmatené a s chybami :) Ale je to jen setina mého života, jen to stručné a stejně to asi nikdo nebude chtít ani číst :)

Pěkný den!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 2.7 bodů
 Váš příspěvek
 
Máma21
Závislačka 3755 příspěvků 20.01.13 11:30

Docetla jsem dokonce, ale jak pises je to zmatene a celkem dost chyb :-)

 
verulicek  20.01.13 12:18

Být tebou, tak někam odjedu…někam dost daleko. nemáš co ztratit. asi bych zkusila něco jako dobrovolník někde v zemích třetího světa…může to být hodně naplňující práce. třeba se v tom najdeš a možná se i s někým seznámíš. vypadáš na člověka, který rád pomáhá. někam odcestuj, spal mosty a začni od nuly :hug: ať se na tebe usměje štěstí ;)

Příspěvek upraven 20.01.13 v 12:21

 
Pejtsna
Zasloužilá kecalka 826 příspěvků 20.01.13 12:19

Taky sem dočetla..a nezávidim ti to…ale co na to říct..pokud máš plat tak prostě odejdi a jdi někam do pronájmu! jaký si to uděláš.. :nevim:

 
Wink
Kecalka 263 příspěvků 20.01.13 12:20

No tak nějak vesměs jsem pochopila, co tím chtěl básník říct a je mi lítoze, že jsi to neměla a asi ještě nemáš v životě jednoduché…ale je to opravdu hodně zmatené. Dvě věty k sobě nejdou…Každopádně ti přeju, ať se vše nějakým způsobem obrátí k lepšímu, protože si to po tomhle dětství určitě zaslouzis!

 
Mal
Závislačka 3740 příspěvků 20.01.13 12:22

Ahoj, teda Tvoje matka by zasloužila :evil:.Ale už je třeba, abys za tím vším udělala tlustou čáru. Myslím, že u přítele tě nic nedrží, dokážeš se o sebe postarat a žít sama, tak proč tam jsi?
A že je deníček zmatený se mi ani nezdá, je to pochod tvých myšlenek a vypsání se z toho, čím sis prošla.
A seš kus statečný ženský :palec:,tak buď konečně šťastná, vybodni se na přítele, na jeho i svojí mámu a jdi si žít svůj život, ketrý si uděláš lepší, než byl doposavaď.

 
Kamča.dalmatinka
Hvězda diskuse 46984 příspěvků 20.01.13 12:41

No strašná slátanina ale já to teda pochopila :palec:
Akorát co znamená zničila mi psa? :think:
Asi to nemáš jednoduché a jsi dost rozpolcená. Chtělo by to hodit se do klidu a začít se chovat dospěle a žít jen sama ze sebou ;)

 
Mikejla_a
Extra třída :D 11964 příspěvků 20.01.13 13:57

Omlouvám se, ale já z toho nepochopila do kupy nic :( Na začátku píšeš o nějakém klukovi z ICQ…pak o nějakých dalších…s tím z ICQ ses někdy viděla nebo ne? Teď pořád bydlíš u toho cholera a jeho rodičů?
No to je asi jedno, jisté je jen to, že jsi měla velmi težký život a já ti přeju, aby se ti vše srovnalo, našla jsi pořádného mužského, který tě bude milovat a budeš v životě šťastná! :kytka:

 
mamaho
Kecalka 398 příspěvků 20.01.13 15:27

Ach holka, máš za sebou pěkně utrápený kus života…Ale jednou, až budeš mít dost síly se tomu všemu postavíš a utneš to. A bude lépe, uvidíš. Přeji ti, aby to bylo brzy, aby jsi mohla začít žít a konečně zhluboka dýchat. :hug:

 
pia
Povídálka 36 příspěvků 20.01.13 16:16

Všem co mi zde odpovídají : Trpím nespavostí a je to boj! Proto jsem možná už měla na krajíčku a potřebovala jsem to ze sebe dostat. Je pravda, že o pravopisu to tady snad není. A někdy jsou myšlenky o dost rychlejší, než psaní :) Nemám tu nikoho komu bych se mohla svěřit. Tak se za chyby MOC omlouvám. :roll:

 
pia
Povídálka 36 příspěvků 20.01.13 16:18

Hih, když to po sobě čtu, připadám si jako školáček :lol: Fakt se slečny, paní omlouvám..Pokud by Vám nevadilo dopsala bych zbytek příběhu… :think:

 
pia
Povídálka 36 příspěvků 20.01.13 16:23

@Kamča.dalmatinka
Děkuji za názor, ale musím s ním nesouhlasit. Možná dle „slátaniny“ je to hůře pochopitelné to uznávám :( Jenže účel to splnilo a já se mohla otevřít. Myslím, že psát mi, že bych se měla začít chovat dospěle není zrovna na místě. Ale to je zase jen můj postoj k věci

 
pia
Povídálka 36 příspěvků 20.01.13 16:30

@Mikejla_a
Ono se to má tak, že jsem měla jednoho dlouholetého přítele, jenže při mé situaci, kdy jsem potřebovala někoho mít, kdo by při mě stál..Dal přednost hulení, kamarádům atd…A ten z ICQ…no ten se jevil jako princ z pohádky. Přes rok jsme si psali, skypovali…a nakonec jsme spolu. Jenže! Jak jsem přišla v Praze o práci, vše šlo jednoduše do…kytek…ale přítel z ICQ se o mě krásně staral. Když mě srazilo auto nelenil a přijel druhý den za mnou. Byl pozorný a prostě jsem byla štastná. Později se to nedalo zvládat, tak že se přestehuji k němu, že si zrenovujeme patro a i jeho maminka se zdála fajn. Jenže nic není tak krásné, jak se zdá. Díky životu tady, jsem na antidepresivech a dalších bezva prášcích, ale všichni mi říkají, že je to k vůli mé minulosti. Jenže já cítím něco jiného :roll: Včera jsme se opět hádali :nevim: pokaždé mi říká, jak mu na mě nezáleží a, že já budu moc dělat bez školy jen kurvu..

 
Mikejla_a
Extra třída :D 11964 příspěvků 20.01.13 16:37

Takže ten kluk z ICQ je ten choler, u kterého ted bydlíš? :(

 
pia
Povídálka 36 příspěvků 20.01.13 16:44

@Mikejla_a ano je :( Nevyznám se v něm má super práci, studuje vysokou školu…ale podle mě asi neví co je láska. Za všechny jeho prohřešky mi něco koupí, nevím jestli to moje úvaha, ale podle mě to jsou „odpustky“ Ráda bych vzala nohy na ramena, ale jsem na takové škole kde mě drží smlouva :( A nic nemám. Jak mi to věčně přítel připomíná. Často říkám, že půjdu a bude klid všude. Jenže pak nastoupí ty výčitky svědomí, že se o mě starali a starají :,( Minulý rok byl opravdu hrozný nezvládala jsem opravdu nic.

 
pst007  20.01.13 17:11

V tvé situaci bych šla asi na internát té školy, co studuješ, nebo na nějakej, kde berou sudenty i cizích škol a živila se brigádama. Šlo by to? Jinak tyhle stavy potřebujou dlouhodobou přinejmenším psychologickou pomoc, ale dá se to řešit.

 
ertz  20.01.13 20:12

Můžeš si za všechno sama, s takovým chybami

 
ertz  20.01.13 20:12

Můžeš si za všechno sama, s takovým chybami

 
pia
Povídálka 36 příspěvků 20.01.13 21:04

Prosím?! Myslím, že i Vám/Tobě tam chybí písmenko. A pokud je mi známo výše jsem vysvětlila důvody chyb…A deníčky snad nejsou o pravopisu :dance:

 
Kamča.dalmatinka
Hvězda diskuse 46984 příspěvků 20.01.13 21:27

@pia no ale děláš věci co nedospělé prostě jsou.
Jak koukám na fotku tak si hezká ženská, nemyslim si že je nutné setrvávat s někým kdo tě má pouze na sex a neváží si tě ;)
bejt tebou začnu uplně od začátku. si mladá, hezká, bezdětná a máš spoustu šancí si zařídit život tak abys byla štastná a moc ti to přeju

 
pia
Povídálka 36 příspěvků 20.01.13 21:36

@Kamča.dalmatinka Já vím, že tedy nejsem dokonalá, ale tak nějaké ty roky se snažím bojovat. Učený z nebe nespadl, že :) Jinak děkuji za podporu, ale podle mě si musím uspořádat myšlenky a pak začít konat. Já ani nevěděla, zda se pouštět do takového psaní čí ne, ale po 24 hodinovém deficitu spánku, jsem se asi musela rychle vypovídat

 
Káka74
Zasloužilá kecalka 920 příspěvků 20.01.13 22:29

Jestli jsou tvé myšlenky tak neuspořádané, jako ty v deníčku (ono to nevyspání taky dost vysvětluje) :lol:, pak je to přesně tak, jak jsi napsala. Zastav se, zamysli se nad tím, co v životě chceš a pak podle toho něco udělej. Vypovídat nebo vypsat se dost pomáhá, hlavně to chce si to ale pak po sobě přečíst, a to i s odstupem (den, dva). Ne kvůli chybám, ale spíš kvůli pochopení sama sebe. Užila sis dost, tak vycházej z toho, že jsi silná žena, která toho zvládne dost, aniž by k tomu někoho potřebovala. To, co popisuješ v současném vztahu, mi zní dost jako psychický teror. To pak bývá jen otázka času, kdy se k tomu přidá i bití. Chceš si teď za každou cenu dodělat školu? Chceš si prostě jen v klidu žít bez toho, aby ses musela někomu zpovídat, podřizovat nebo být za něco vděčná? Určitě se ti v hlavě honí i jiné otázky. Jen si je formuluj, třeba i na papír. Až si na ně odpovíš, budeš vědět, co dál. Hodně štěstí.

 
Mamango
Ukecaná baba ;) 1165 příspěvků 20.01.13 22:40

Tvůj deníček je smutný a plný emocí, je cítit, že potřebuješ pomoct, poradit a podpořit v rozhodnutí, které budeš muset udělat - a to je změna v životě. Nenechej se využívat a ničit psychiku, pokud máš sílu zkus začít nový život nezávislý na takových lidech. Takoví lidé většinou vycítí slabého jedince a dále tě budou srážet k zemi. Prostě jsi vše ze sebe chtěla vychrlit :hug:
to ale pomůže jen na chvíli. Držím palečky při správných rozhodnutích :kytka:

 
pia
Povídálka 36 příspěvků 21.01.13 00:22

@Mamango Nejhorší je, že jsem vybuchla. Jelikož jsem usoudila, že při nehorázném vzteku na přítele není vhodné ničit věci (tedy, nic jsem ještě nezničila) ale párkrát jsem to nevydržela a bohužel dala jsem mu facku :( Stydím se za to, ale když se vám jediný člověk, kterého máte, při Vašem zoufalství směje do tváře a nakonec se dozvíte, že ať už se konečně vypakujete, že mu na Vás nezáleží, že jediné co bez školy budu moci dělat je kurva?! Ne, to už bylo i na mě moc. A takhle je to stále. Má své nálady, tak kdo nemá, že. Jenže jednou je takový a pak zase, jak ho to mrzí, že mě miluje. Dnes se ze mě opět pokoušel udělat totálního debila s prominutím… A bohužel, byla to právě ta zmíněná facka!! A on tam stál a smál se mi, tak jsem se chtěla prát, ale mám sílu jako vrabčák a on je karatista, takže bych mu nic neudělala. Ale byla jsem opravdu vzteky někde, nevím kde…a praštila jsem mu do jeho skvělého nového XBOXU…nebyla to rána, nic jsem nerozbila, ale otočila jsem se a najednou jsem ležela uzemněná fackou :zed: Teď mě suďte..za moje zoufalé činy

 
Pejtsna
Zasloužilá kecalka 826 příspěvků 21.01.13 10:56

Holka ty od něj uteč, neřeš tu co ti udělal nebo co ty si udělala jemu. Tohle jednou dopadne daleko hůř to mi věř!! To neskončí u facky, nikdy to tak neskončilo!!!Takže opravdu si pořádně promysli jestli ti záleží na svym životě a zdraví a vem si tašku a upaluj od něj!!

 
pia
Povídálka 36 příspěvků 21.01.13 14:16

@Pejtsna Upaluj¨od něj, ono se to jednoduše řekne, ale hůř udělá :( Chodím tu do školy, nevím kam jinam bych třeba šla…A mám ho ráda, když nemá ty jeho stavy, tak je opravdu hodný

 
Pejtsna
Zasloužilá kecalka 826 příspěvků 21.01.13 15:01

@pia Určitě se to hůř dělá, jenže pokud to neuděláš bude to horší. Promiň ale pomoct se ti nedá, už z důvodu, že sama nechceš. Vždycky je i jiná možnost. A pokud by si někdy do tohodle vztahu přivedla dítě.. :zed: Sama za sebe ti můžu říct, že zničíš život nejen sobě ale i dítěti. Můj otec je to samé co tady popisuješ, matka ho nikdy neopustila a věř, že já jim to zas nikdy neodpustim, za to dětstí co sem měla..on pak nebude bít jen tebe chápeš?

 
LUDINKA888  21.01.13 15:38

Ahoj Pio, upřímně řečeno, máš za sebou sice hodně, ale co potřebuješ - VZCHOPIT SE, NEPLAKAT NAD SEBOU JAKA JSI CHUDINKA A JAKE JSI MELA DETSTVI A VZIT TO ZA JINY KONEC. sama jsem si taky prosla silenym zivotem - tragicka smrt rodicu, nevydarene vztahy, despoticka vychova prarodicu - ochod z domova po 18 narozeninach, ale nebrecim nad sebou, dostudovala jsem si i bez zazemi vysokou skolu, u toho pracovala abych se uzivila, zadny med.. nezhroutila jsem se a neskoncila na drogach nebo praskach jen proto, ze to chce vnitrni silu a nebat se jednoho dne si rict DOST a treba utect, odejit a zacit jinak - kazdy zije jak umi a ve vetsine pripadech si za svuj zivot lide mohou sami (nepocitam tragicke okolnosti, nemoci atd.) rozhodne mi neni lito tyranych zen ani jinych chudinek, protoze to BYLA A JE JEJICH VOLBA! POPREMYSLEJ JAK A ZE DNE NA DEN SE ROZHODNI A ZACNI RESIT SVUJ ZIVOT A UZ NAD SEBOU NEBREC, V DNESNI DOBE TE UZ NIKDO OPLAVAT NEBUDE!

 
pia
Povídálka 36 příspěvků 21.01.13 15:49

@Pejtsna Já to chápu..jen to chce nabrat potřebnou odvahu…a níže co slečna nebo paní píše…Já nad sebou nikdy nebrečela a nebrečím. Jen jsou to slova, která čekají na odpovědi. A, že jsi vystudovala vysokou bez zázemí to je chválihodné. Ale myslím, že nelitovat týraných žen…to jsou už silná slova, tedy podle mě. Nejsem týraná, jelikož týrané ženy vypadají daleko, daleko hůř. Měla jsem s těmito případy čest. Ale je to můj názor. Podle mě ti chybí cit na pravém místě :nevim:

 
Pejtsna
Zasloužilá kecalka 826 příspěvků 21.01.13 15:57

@pia Naber jí dost rychle, protože podle mě týraná jsi. Nejtěžší je si to přiznat. Snad se dočkáme tady na emiminu od tebe šťastnějšího deníčku. Budu ti držet palce, nic jinýho ani nejde..tohle musíš zvládnout sama..(rychle :))

 
pia
Povídálka 36 příspěvků 21.01.13 16:06

@Pejtsna Tady jde i mnoho jiných faktorů než jen..nebreč nad sebou a jdi :) Jinak děkuji všem co mi něco přispěli :hug: Třeba i na mě ta pohádka někde čeká :dance:

 
pomenkova
Generální žvanilka 24082 příspěvků 21.01.13 17:31

Jsi uzavrena sama v sobe a uz ted vidim, ze nepujde nic, poradit, nic…reknu ti proc, mas strasne nizke sebevedomi kvuli tve matce, neveris si a bojis se znovu zacit..
Ted si namlouvas, ze tvuj pritel te vlastne zachranil, ale on je ten, ktery toho nakonec vyuzijhe nejvic…
takhle to zacina prave s tyranymi zenami a takhle to dopada…
nebudu ti radit na svoji cestu se musis vydat ty sama az k tomu dozrajes, ale ver ze vim o cem pisu…
hodne stesti :kytka: :kytka: :kytka:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček