Život píše naši cestu

TereuliJa  Vydáno: 24.09.12

A my se musíme naučit ji přijímat a žít s tím, co a jak je, hledat ve vzniklé situaci pozitiva, nové směry, nové myšlenky, hledět dopředu a nestát na místě. Bohužel jako spousta lidí, stojím na místě. Ohlížím se dozadu, dívám se i dopředu a jsem z toho mimo.

Nevím, co chci tímto deníčkem povědět. Jen se tak zamyslet. Vyhodit to z hlavy ven. Jsou totiž chvíle, kdy napřáhnu nohu kupředu, pak se ale ohlédnu a donutí mě to nohu stáhnout. Chtěla bych zpět. Chtěla bych se otočit a běžet zpátky, ale nejde to. Zpět cesta nevede. Je čas se rozejít kupředu, avšak pokaždé, když to zkusím, pořád mě moje srdce a mysl stahují.

Od 4–5. měsíce těhu jsem zůstala sama s 1,5ročním chlapečkem. S přítelem se to rozpadlo. A právě děti a nucený kontakt s ním, vzpomínky, místa, to vše mě nutí stát na místě. Jako bych měla snad možnost jít ještě zpět. Ale nemám! Už měsíc má novou přítelkyni, se mnou jedná arogantně. Pouze když má depresi, problém, krizi, tak zavolá, ozve se, je milý. A já mu v tu chvíli pomáhám a nedokážu se hněvat. Pak je zase v pohodě a já mám zase postaráno o to stát na místě a neudělat ten krok vpřed.

Jak dlouho to bude trvat? Tohle stání na místě mě příšerně psychicky ničí. Odráží se to na mně a moc. Na mém přístupu k životu. Na mém chování k Lukáškovi, k rodině. Jsem protivná a uzavřená. Jenže já s ním budu muset být v kontaktu pořád. Potřebuji kopnout do prd…, abych se opravdu rozešla a začala myslet na budoucnost bez něj, zůstanu jen já děti, starosti. Jestli budu stát na místě ještě hodně dlouho, tak skončím na psychárně :(

Nelze popsat, jak mizerně na tom jsem, jaký jsem magor, když mě popadne největší depka. A to se děsím ještě toho, jak to bude s mojí psychikou po porodu, který už by měl každým dnem přijít. Bude to lepší, nebo spíš horší? Určitě horší…

Musím se snažit, držet, ale nevím, co bude zítra, pozítří. Moje myšlenky jsou totiž tak zamotané. Jednou mám pocit, že to zvládnu a hned zase pocit, že to nezvládnu vůbec. Je to psycho. Asi mi to moc nepomohlo. Buď mám myšlenky mizerné, nebo dobré. Teď mám snad poprvé takové absolutně nevyvážené. Škoda že neumím číst v osudu o řádek napřed.

Dětství jsem měla krásné, šťastné, pohodové, jak o tohle mohu připravit mé děti? :( A jak jim to mohu dopřát? Myšlenkám neporučím, nejde říci: Buď šťastná, za to co máš. Kéž by to šlo! :( Jsem smutná, vydeptaná a depresivní máma. Ach jo.

No, osude, jsem v tvých rukou. Co ještě chystáš? :((

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Lucinatko
Závislačka 4735 příspěvků 24.09.12 07:37

Jednou se to zase musi otocit a bude lepe, uvidis :hug: Urcite to nemas lehke, kdyz budes sama s detmi, ale snad brzy natrefis na fajn muze a byvaleho uz pak budes ignorovat. Dela ti v hlave zbytecne binec. At uz je jen dobre! :kytka:

 
maxi2408
Zasloužilá kecalka 730 příspěvků 24.09.12 07:44

Připojuji se k Lucinatku a více v SZ :hug: :kytka:

 
Miš-El
Závislačka 3063 příspěvků 24.09.12 08:44
:hug:
 
Betty1981
Kecalka 275 příspěvků 24.09.12 21:44

Holka, já se takhle točila na místě kvůli jednomu chlapovi skoro 4 roky…až teď v létě najednou přišel zlom, došlo mi, že už nic necítím. Ale ty 4 roky mi už nikdo nevrátí, škoda času, nestál za to. Jen se uměl vždycky připomenout, nedokázal unést, že bych na něj zapomněla. Rozumově jsem ho ani nechtěla zpět, jenže v takových chvílích rozum vyvěsil bílou vlajku. Takže to můžou spravit jen dvě věci - buď čas nebo nová láska. Uvědom si jen, že jemu dělá v depce dobře, že se z něj můžeš po, povzbudí ho to a může jít s novou energií obšťastňovat svojí novou přítelkyni. Hlavně se kvůli němu nepřetrhni, nezaslouží si to :roll:

 
TereuliJa
Ukecaná baba ;) 2086 příspěvků 24.09.12 21:52

Přesně toho se bojím, že jednou zjistím ten ztracený čas… a nebo že to nezjistím nikdy. S tím že rozumově bych ho už nikdy nechtěla, jenže rozum vyvěsí bílou vlajku tak to je přesně to co se děje u mě… a že pak jde obšťastňovat jinou :,( Děsná představa.. doufám že se vzpomatuji dříve. A tleskám tobě že jsi to dokázala :potlesk: nechci skončit jako zahořklá stará bába s dalekohledem z okna :? :x. Jen umět rozkázat svým citům a bylo by vše snadné… a skákat po hlavě do nové lásky jsem už zkoušela ale zjistila jsem že to stejně nemá žádný význam… Srdci neporučím, nepřebiju rozumem… těžkej život tohle :(. Ze štastný rodiny, je rozpadlá rodina. Záletnej otec, zdeprimovaná matka… takhle to být nemělo. Kde je to A žili šťastně až do smrti… :,(

 
Alenaxxxx
Zasloužilá kecalka 907 příspěvků 24.09.12 22:02

Moje reakce kdysi dávno těhotná ve vztahu, kdy on zjistil, že mě nemiluje byla taky přešlapávání na místě. Tak nějak jsem pořád doufala… a ztratila tím nějaký čas, než jsem to vnitřně „rozsekla“ a rozešla se. Pak jsem cítila šílený hněv, rozčilení, stresy. Pak jsem přešla ve stav lhostejnosti a dnes můžu říct, že jsem ve stavu odpuštění. Jsem ráda, že mě nechtěl a umožnil mi najít si mnohem kvalitnějšího a lepšího chlapa jak pro sebe tak pro dítě :-)
Věř, že bude líp. Neber to tak, že na Tobě zůstala jen starost (o děti). Tobě zůstaly děti a máš pro koho žít.

 
Betty1981
Kecalka 275 příspěvků 24.09.12 22:08

Hlavně, já zjistila, že než toho chlapa, tak miluju nějakou romantickou představu o něm, takové to, jaké by to bylo, kdyby nám to vyšlo a pořád jsem v to věřila. To je děsná blbost, jenže je těžký to přijmout. Teď to ze mně neuvěřitelně spadlo, jsem konečně volná a Tobě přeji v co nejkratší době to samé :hug:

 
TereuliJa
Ukecaná baba ;) 2086 příspěvků 24.09.12 22:21

Když se zamyslím nad tím že by zjistil, vrátil se miloval mě, znažil se.. copak bych mu dokázala proboha odpustit někdy to co mi provedl,? Nevěry? To ano… ale to že mě nechal těhotnou, v hajzlu v pr.. ve chvílích kdy ho nejvíc potřebuju, pár dní před porodem mě posílat do prdele.. copak bych mohla takového chlapa někdy v. životě ještě přijmout, objímat, milovat.. kruci fix! Jsem taková blbka. To určitě ne! Tohle to si musím opakovat do nekonečna že bych mu to stejně nikdy neodpustila. Tohle není pořádný chlap… mluví se to krásně když sem s ním zase nějakou dobu nevolala. Ani jsem ho už 4.měsíce neviděla.. co to se mnou udělá na matrice nebo na soudu až ho uvidim po takové době to si NETROUFAM odhadnout. Jen bych se měla ujistit že sebou nebudu mít nic ostrého… :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

 
Petullka82
Ukecaná baba ;) 1917 příspěvků 25.09.12 15:25

Zlatko, ty nejsi blbka, jen máš strašnej nedostatek sebelásky…nejsi žádnej kus hadru, aby s tebou někdo zametal, jsi lvice bojovnice! makej na tom, abys o sobě mluvila hezky a byla pyšná na to, že tuhle šílenou situaci zvládáš…on je někde hluboko pod tebou a není vyzrálý na vztah s dětmi, jednou, až bude pozdě, pochopí, co provedl…
Jakmile začneš být psychicky silná, bude chtít zpátky, bacha na to.
Držím ti pěsti :hug: :srdce: :srdce: :*

Příspěvek upraven 25.09.12 v 15:25

Vložit nový komentář