Život pro život

Erynie Kleió  Vydáno: 28.08.13

Náš příběh o tom, jak jsme ke štěstí přišli, aniž bychom to čekali, a velkých volbách, které okolo toho proběhly. :)

9. týden

13. týden

22. týden :)

O svém pokladu jsem se dozvěděla v dubnu, kdy se mi po dlouhé době nedostavila pravidelná „návštěva“. Tou dobou jsem se nacházela uprostřed vlny nervů, příprav, stěhování, ale i radosti a štěstí. Zrovna jsem se trmácela do rodné Prahy, kde bylo v plánu přestěhovat babičku a dědu z jejich 40 let obývaného bytu do nového domova důchodců, ale hlavně jsem se po 4 měsících jela ukázat rodičům, se kterými jsem byla do té doby na ostří nože, protože těžko překousávali volbu mého nového partnera.

Můj nový partner je úžasný člověk, který mi po 10letém předchozím vztahu vlil krev a radost do života a naučil si mě, abych si sama sebe vážila. Do té doby jsem byla jen loutkou dané situace a otrokem lidí v mém okolí. Když jsem v kruhu rodinném oznámila, že jsem někoho potkala, zvedla se vlna nevole a odporu. Nikdo ho nechtěl poznat a přicházela jen kritika. Já jsem si dupla a odvrátila se od své rodiny, abych konečně ukázala, že se nenechám ovlivňovat. Všeho a všech jsem zanechala ve svém rodném městě a odjela 190 km do neznáma za novým životem.

Z celé situace jsem se těžko dostávala, hlavně psychicky, ale můj partner mi stále stál po boku a ukazoval mi, jak krásný může život být. Co bohužel nikdo nechce pochopit a uvěřit, že celé to odvrácení bylo z mojí strany a stále viní jeho. Což mě mrzí, protože on sám mě vždy nabádal, abych se rodině ozvala, že jsem v pořádku. Já byla ale zatvrzelá.

Rozhodla jsem se, že si v novém městě podám přihlášku na vysokou školu, protože jsem z jednoho studia utekla a zde jsem mohla ve svém dávném snu pokračovat. Ke studiu jsem si vybrala kombinaci Historie a Archeologie a byla jsem připravená, i s podporou partnera, plně se tomu věnovat, abychom spolu jednou mohli odjet do Středomoří, kde se nachází část jeho rodiny a kořenů.

Nicméně jsem po přestěhování prarodičů navštívila kamarádku, tou dobou těhotnou. Pěkně jsme si poseděly a mezi řečí jsem se svěřila, že mám teď asi 14 dní zpoždění, ale vzhledem k tomu stěhování, nervům a předešlým zkušenostem je to normální. Při pohledu na její bříško mě ale trošku zamrazilo. Při cestě vlakem jsem na opožděné měsíčky čím dál tím víc myslela a říkala si, že je to hloupost, že to není poprvé a že by to stejně nešlo, protože máme teď nějaké plány a cíle a nechceme je měnit.

Další 2 dny jsem byla jak na trní a svěřila se i partnerovi. Ten byl v klidu a řekl, že jestli jsem to měla i v minulosti, tak že to tak může být. Nedalo mi to a ještě ten den jsem letěla do lékárny pro testy. Aby vše bylo přesné, počkala jsem na ranní moč. Přítel tou dobou ještě spal, tak jsem ještě rozespalá letěla na záchod načůrat na proužky. Asi si to většina z Vás, co neplánovaly miminko, pamatuje. Těch pár sekund je jako věčnost. Objevil se první proužek, tak jsem si oddychla, že začátek dobrej, pak jsem si odběhla pro něco k pití a vrátila se.

ŠOK!!!

Na papírku se objevila i druhá čárka. Začala jsem panikařit a řekla si, že to je určitě chyba a udělala si dalších 6 testů. Všechny pozitivní. Co teď? Celá zoufalá jsem volala kamarádce a svěřila se. Ta se jen smála a na její „Ty vole, to je bomba…“ jsem nebyla schopna říct ani prd.

Na její radu jsem začala obvolávat místní gynekologie. Všude měli plno, nebo nepřijímali nové pacientky nebo neměli čas. Nakonec jsem sehnala jednu menší soukromou ordinaci, kde mi paní doktorka řekla, ať přijedu hned nebo za 14 dní. Jela jsem hned. Přítele nechala spícího doma, sebrala odvahu, testy, moč…atd. a řítila se do ordinace.

Bylo to nekonečně čekání (asi 5 min), než jsem se zaregistrovala. Pak už jsem jen slyšela své jméno a šla. Připadala jsem si jak před maturitou, celá zpocená, s tlakem 150 a natlakovanou hlavou. Paní doktroka, rázná, ale milá žena, se vyptala na nutné údaje, zkontrolovala mě na koze a pak odvedla na UTZ.

Dlouho mlčela a nic neříkala, až pak se usmála a řekla: „No, vidím to tak na 4. až 6. týden.“ A otočila obrazovku na mě. Než jí otočila, zastavilo se mi srdce a v hlavě problesklo „Jste těhotná.“

Vždy jsem byla vychovávaná spíše ke kariéře a úspěchu, ale jakmile jsem viděla tu malinkatou kuličku, které uprostřed raketově buší miniaturní srdíčko, tak mě zalil zvláštní silný pocit, který jsem nikdy nezažila. Teď už vím, že to byl impulz lásky, která se ve mě v tu chvíli zrodila. Už jsem paní doktorku ani nevnímala a jen tupě zírala na UTZ obrázek, který jsem dostala, jak malé dítě za statečnost.

Než jsem vyrazila domů, ještě jsem chvilku seděla venku na lavičce, koukala na obrázek a nevěděla, co dělat. Kamarádka čekala na telefonu a když jsem volala, s brekem jsme jí řekla, že jsem v tom. Nevím, jestli to bylo radostí nebo smutkem. Ale naštěstí její duchapřítomnost mě vrátila zpátky do reality. Musela jsem si vybrat. Buďto sny a plány nebo miminko, radosti a starosti.

Přijela jsem domů, kde přítel stále sladce spal. Seděla jsem a přemýšlela, jestli říct nebo neříct. Co dělat? Nakonec jsem se rozhodla, že to řeknu, ale že připravím něco dobrého k jídlu, až se vzbudí. Obrázek jsem vložila do obálky a přiložila k talíři s jídlem. Přítele jsem polibky vzbudila a byla připravená, že vše oznámím s úsměvem, ale nějak mě přemohly emoce a já začala popotahovat. Přítel se mě z polospánku ptal, co se stalo? A já, že mu musím něco říct. A on mě předběhl a řekl: „Já to vím. Slyšel jsem tě, jak nadáváš z koupelny a voláš doktorce.“ :D :D :D

Ten zlobivec mě v tom nechal a spal dál. Což je na jednu stranu dobře. Dlouho jsme pak seděli a mluvili o tom, že volba je na mě a že ať se rozhodnu jakkoliv, on mou volbu podpoří. Že pochopí, když budu chtít jít na přerušení, i když si miminko necháme. Přeci jenom už je to zralý muž a ví, jak se postavit k určitým záležitostem.

Měla jsem na to měsíc, abych si vše řádně promyslela. Mé konečné rozhodnutí bylo Život pro život. Kulička mě prostě na první pohled dostala a já jsem se nedokázala vzdát něčeho, co jsem získala jako bonus k nádhernému životu, co mě potkal.

Minulý týden jsem se dozvěděla, že čekáme chlapečka. Když jsem pohlaví volala partnerovi, tak se rozbrečel štěstím, protože si chlapáka moc přál. U první dcery, kterou miluje, mu tvrdili do poslední chvíle, že to bude kluk. Teď si to vynahradí a jsem na rukou nošená. :)

Termín porodu máme 23.12., ale kdo ví, jak se mu bude chtít. Třeba to bude dáreček pod stromeček a nebo Silvestrovské překvapení. Ať tak či tak, moc se na Davídka těšíme a rozhodně vím(e), že ho nikdy nedáme. :)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.8 bodů
 Váš příspěvek
 
Ninesen
Stálice 80 příspěvků 28.08.13 00:31

Pekny denicek… hlavne at jste zdravi :-) Dcerku ma take s tebou? Nebo z predchoziho vztahu? Mame take Davidka je to krasne jmeno…

 
Makovice
Povídálka 45 příspěvků 28.08.13 03:41

Co na to říct?! Snad jen, ze gratuluji k tvému rozhodnutí, a jsem rada, ze jsem u toho mohla byt :hug:

 
Kalla1412
Echt Kelišová 8528 příspěvků 28.08.13 07:23

Grautuluju, já jsem zastánce nechávání si miminek, pokud to je alespoň trochu možné, akže tomu fandím..akorát teda dr řekne, že jsi 4-6tt a má už srdíčko…ve 3+cokoliv, což 4tt je, není vidět dle mého nic, tak to je trochu ústřel od té mudry, ne? :nevim: ;) Moc gratuluju ale ke klukovi ;)

 
Dice
Extra třída :D 10044 příspěvků 28.08.13 08:57

Taky moc gratuluju a taky mě zarazila věta od dr…4 a 6 týden je dost rozdíl v tom co na utz vidí :)
Ale přeju pohodový porod a jen radost z Davídka :)
A ještě teda by mě celkem zajímalo co na to Tvoje rodina, zda změnila postoj? Ale samozřejmě nemusíš odpovídat :) :kytka:

 
Erynie Kleió
Zasloužilá kecalka 972 příspěvků 28.08.13 11:00

@Dice rodina to prozatím neví. Tím, že vztahy jsou napjatější, tak se chystají na návstěvu za 14 dní, kde se teprve vše dozví :)

 
Erynie Kleió
Zasloužilá kecalka 972 příspěvků 28.08.13 11:01

@Ninesen Ne ne, dceru má z předchozího vztahu. V našem je to náš první přírustek :)

 
hanzy
Kelišová 7308 příspěvků 1 inzerát 28.08.13 12:02

Gratuluju. Ale.. vanoce, narozeniny a jeste Davidek? Nebude mu lito, ze ma vsechno tak hodne po sobe? :mrgreen:

 
JaniLavi
Ukecaná baba ;) 1289 příspěvků 28.08.13 13:10

Gratuluji, přeji ať všechno probíhá hladce. odstavec o tom, jak jsi uviděla UTZ, mě dojal :hug:

 
svycarka
Kelišová 6340 příspěvků 28.08.13 14:26

Moc pekne napsane! Tak hodne stesti rodinko :kytka:

 
lucka83
Hvězda diskuse 45851 příspěvků 112 inzerátů 28.08.13 16:05

Krasny denicek, gratuluji k chlapeckovi :kytka:

 
berri
Kecalka 162 příspěvků 28.08.13 17:04

Gratulace k Davidkovi, hodně zdravíčka přeji a ať se s rodinkou vše urovná 8o

 
pomenkova
Generální žvanilka 24168 příspěvků 28.08.13 18:29

@Erynie Kleió no tak to bude prekvapeni :lol: :lol: myslim pro navstevu :lol:

 
Elficek
Kecalka 110 příspěvků 28.08.13 21:54

Gratuluji :-) Moje malá je narozena 23.12 :-)

 
ZuzulikB
Závislačka 3014 příspěvků 29.08.13 07:29

Gratulace. at se vám daří. reakce chlapa super, hlavně s tím jak te slyšel. někdy mají chlapi na to čuch.
já mám dle ms termín taky 23.12, ale dle utz až 31.12 :D

držte se :)

 
Tableta
Ukecaná baba ;) 1927 příspěvků 29.08.13 09:33

Moc pěkný deníček :) Jsem uplně dojatá :hug: Přeju rychlý a ne moc bolestný porod :hug:

 
Erynie Kleió
Zasloužilá kecalka 972 příspěvků 29.08.13 10:53

Všem bych moc ráda poděkovala za gratulace a pochvaly k deníčku. Jsem ráda, že moje zkušenost s těhotenestvím potěšila, pobavila i dojala :D

S rodinou se to pokusím nějak urovnat, aby náš malý poklad byl milován nejen námi, ale i širším okruhem rodiny bez předsudků. :)

Zdravím všechny a po porodu se přihlásím s opakováním :D :)

 
Erynie Kleió
Zasloužilá kecalka 972 příspěvků 29.08.13 10:54

**** s pokračováním :D :D :D

 
břízka
Povídálka 48 příspěvků 29.08.13 15:52

Moc držím palce a gratuluju k miminku :kytka: Takdy doufám, že se to v širším kruhu rodinném dá dohromady. Začátek tvého deníčku je přesná kopie situace u nás. Malé už jsou skoro tři měsíce, prarodiče jí nade vše milují, ale tváří se, že šlo zřejmě o neposkvrněné početí… :( Tak snad to u vás dopadne lépe ;) :mavam:

 
Toxocara
Neúnavná pisatelka 17253 příspěvků 15 inzerátů 02.09.13 14:01

Krásný deníček :kytka: Držím pěsti, ať se rodina umoudří ;) A tobě a Davídkovi přeji hodně zdraví :kytka: :hug:

 
Erynie Kleió
Zasloužilá kecalka 972 příspěvků 02.09.13 21:39

@Toxocara ;)

 
Elinečkaaa
Kecalka 473 příspěvků 1 inzerát 03.09.13 19:22

Krásné.. Opravdu moc.. Přeji mnoho štěstí a radosti do života :) A také usmíření s rodiči, aby jim vnouček dělal jen a jen radost :)

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele