Život se podobá knize

dvojmatka  Vydáno: 20.02.13

Život se podobá knize, blázen v ní listuje letmo, zatímco moudrý při čtení přemýšlí, protože ví, že ji může číst jen jednou.

Pohřeb je záležitost, kterou nikdo neabsolvuje s radostí. Byla jsem nedávno na pohřbu, ale rozhodně zde nechci psát o něčem smutném a negativním. Zemřel mi strejda – bratr mého otce. Znala jsem ho hodně dobře, protože rok co rok jezdili s tetou a bratránkem k nám na chalupu a trávili tam téměř celé prázdniny a já s nimi. Vztahy sice v posledních letech značně ochladly, ale stejně tam bylo velké pouto. Navíc před pár lety bohužel pochovali svého prvního syna a krátce nato i druhého – nevlastního, který s nimi sice léta nežil, ale patřil do rodiny. O to víc mě náhlá smrt strejdy zasáhla!

Musím říci, že jsem absolvovala hodně pohřbů a vždy to pro mě byl velmi nepříjemný zážitek. Tentokrát to bylo trochu jiné. Pohřební služba svou práci odvedla dobře – obřad byl takový, jaký se přesně hodí ke starému pánovi, ocenila jsem, jak se obrovští chlapi klaněli před rakví, než ji odnesli, a líbil se mi projev, kterým památku mého strejdy uctili.

Stojím v chladné místnosti a mezi proudy slz pozoruji střídavě rakev, tetu, mojí mamku, tátu a všechny ostatní a poslouchám smuteční řeč. Vždy jsem byla svědkem toho, že smuteční řeč byla spíš zlá. Tentokrát mě dojímá a nutí přemýšlet. Paní říká:“ Neplačte! Odešel a není třeba se ptát, proč a co kdyby. Nic to už nezmění a je třeba jít dál bez něj, ale vzpomeňte si na to, co hezkého jste s ním prožili.“

Víc z té řeči už moc nevnímám a moje myšlenky se začínají toulat kdesi v dáli, o pár let zpátky. Ležím v kovové postýlce. V místnosti je tma, ale mě ze spánku budí otravné mouchy a paprsky ranního slunce, které prosvítají dírou v okenici staré chalupy. Jsem s tetou a strejdou zase celé léto na naší chalupě. Samota mezi lesy, na hrázi dvou rybníků v jihozápadních Čechách. Vylezu z postele a otevřu dveře do kuchyně, tam už u kamen stojí teta, zatápí a chystá se vařit. Strejda štípá dříví na dvoře. Neochotně naberu do hrnku ledovou vodu z kýble, kterou před chvílí donesli ze studánky, a jdu si na dvůr vyčistit zuby. Pak si v lavoru u zrcadla umyji tou ledovou vodou obličej a zasedám ke starému, dřevěnému stolu. Teta mi k snídani servíruje čaj s cukrem a citrónem a rohlík s máslem. Takovou snídani miluji do dneška. Bratránek sedí v okně a usrkává čaj spolu se mnou.

Naláduji do sebe rohlík a běžím ven kouknout se, zda sousedi v chalupě vedle už vstali. Mají otevřené okenice, takže ano. Ťukám na okno a domlouvám se s o rok starší kamarádkou, jak pojedeme na nákup. Dostávám batoh, seznam na nákup a pár vratných lahví a už šlapeme do pedálů našich skládaček - měla jsem oranžovou. Obchod je ve vesnici, cca 3 km vzdálené a cesta vede přes most. Nahoru šlapeme, seč nám síly stačí, funíme a snažíme se to vyšlápnout bez toho, abychom tlačily kolo pěšky. Nahoře na mostě chvíli zastavíme a koukáme se dolů na vlaky.

Z kopce se pustíme s nohama na řídítkách a řevem. A do háje - spolkla jsem mouchu! Řvu ještě víc a snažím se šlápnout do pedálů. Před obchodem v rychlosti zaparkuju kolo do stojanu a vlítnu do prodejny se slovy: “honem limonádu, otevřít, mám v krku mouchu!“, prodavačka s úsměvem otvírá úžasnou žlutou limču a já zapíjím mouchu a nakupuji objednaný chléb a další věci ze seznamu. Cestou zpátky se zastavíme u stromu s letními jablky – malá, zelenožlutá jablíčka mají úžasnou sladkokyselou chuť, kterou už si dneska skoro nepamatuji. Ty umělotiny ze supermarketu se tomu nepodobají ani náhodou.

K obědu máme bramboračku. Fuj – jsou tam houby a tak sedím u talíře a brečím, že to jíst nebudu. Strejda je neoblomný a teta mi nehodlá dělat k obědu palačinky, jako to dělává moje mamka, když nechci něco jíst. A tak sedím 2 hodiny se slzami nad studenou polívkou a nehodlám ustoupit ani přes to, že mi hrozí, že nepůjdu k rybníku. Vzdávají to a k rybníku mě pouští. Brázdíme s kámoškou ten bahňák celé odpoledne. Šlapeme v bahně, kopeme do kaprů a je nám báječně. Dneska bych do něčeho takového nevlezla, ale tenkrát jsem byla na vrcholu blaha. Byla to úžasná svoboda. Ležíme na duši z traktoru a občas se v tom voňavém rybníce vycachtáme.

Přijeli naši a táta na nás ze břehu cosi řve. Moc mu nerozumíme, ale dle jeho posunků chápeme, že se máme co nejdřív vrátit ke břehu. Za chvíli také chápeme, proč. Blíží se bouřka. V těchto končinách bývá dost drsná. Voda v rybníce se začíná houpat a vlny jsou velké. Vítr fičí a dostat se ke břehu je čím dál tím složitější. Začínají lítat blesky a hřmí tak, že se bojí i ti, kteří se bouřky normálně nebojí.

Vylézáme na břeh u sousedů na dvoře a běžíme k nim na záchod. Tam ječíme, protože ze suchého záchoda lítají zpátky nahoru použité papíry, zavíráme poklop a potřebu necháváme na později. Když přebíhám těch pár metrů z chalupy do chalupy, tak kličkuji mezi padajícími taškami ze střechy. Sedíme v chalupě, hrajeme karty a čekáme, až bouřka přejde. Teta s mamkou opékají na kamnech houby. Miluji tu vůni másla, kmínu a hub, i přesto, že je nejím. Radši si dám chleba s paštikou. Po bouřce se jdeme podívat ven – to teda bylo něco. Spadané stromy přes silnici, tašky ze střechy – vypadá to děsivě. Ale přijeli vojáci, co měli v těchto místech cvičný prostor a vše během chvíle uklidili. Vzduch byl tak krásný a strašně hezky se dýchalo a v noci úžasně spalo.

V hlavě se mi těch vzpomínek míhá strašně moc. Pamatuji si, jak mi strejda udělal z vydlabané větve takovou střílečku na bezinky, nebo klasický prak a jak mě s tím učil střílet. Vzpomínám na to, jak jsme všichni chodili do lesa na houby a maliny a strejda mě přenášel přes kopřivy. Taky se mi vybavuje, jak jsem v první třídě vážila 15,5 kg a strejda mi říkal, že o těch dalších prázdninách, až zase přijede, tak chce, abych měla aspoň 20 kg a asi jsem ho musela zklamat, když jsem měla pouhých 17 kg :-)

Taky si vybavuji, jak na chalupu dorazili známí s dvěma dcerkami a všichni jsme seděli na dvorku pod lípou, popíjeli kafe a limonády, hráli karty a pojídali dobroty připravené z nasbíraných hub a lesních plodů (nejlepší byly lívance s jahodovou merendou :-))a strejda si vymyslel takovou legrácku. Nenápadně se ztratil k sousedům, tam se namaskoval tetinými zelenými stíny, nandal si starou rozcuchanou paruku a na ní vytvořil klobouk z rákosí, vlezl u sousedů do rybníka, vynořil se u břehu na našem dvoře a dělal „brekekeke“ :-)Jedna z těch malých holčiček vyšplhala svému otci až na hlavu a šíleně se bála – naštěstí se strejda hned odstrojil, tak bylo po strachu a příhodou jsme se bavili ještě dlouho.

No, jo – nejezdila jsem s rodiči k moři, nebyli jsme bohatí. Ale i tak mám naprosto nádherné vzpomínky na dětství a o naší chalupě se mi do dneška zdává a stýská se mi po ní. Bylo to tak krásné, když jsme se večer scházeli i se sousedy u ohně. Občas se tam zastavili i trampíci s kytarami, a tak jsme si dávali všechny ty dobroty – opravdové špekáčky upečené do křupava, uzený špek, nakrájený na ježka a upečený, brambory v popelu s máslem a pak skvělá lahůdku – kapra v alobalu plněného česnekem, brambory a slaninou a pomalu pečeného v popelu – nikdy víc už jsem si na rybě tak nepochutnala jako tenkrát na tomhle kaprovi. A kdo může jen tak říci, že od rána do večera lítal v přírodě a cachtal se v bahňáku, až toho měl vyrážku? Kdo může říci, že lezl po stromech, padal z nich do kopřiv, že vylezl na silo a měl krásný výhled na rybníky a přírodu okolo?

Kdopak chytal žáby, ještěrky a dokonce jednou i užovku a házel jí do sklenice mrtvé mouchy a divil se, že je nežere? Víte, jak je krásné jít ráno do studánky pro vodu a najít tam nádherné kozáky? Nebo jak je úžasné toulat se s kamarádkou po lese, sem tam sebrat houbu a potkat kolouška, který byl skoro na dotek? Tohle jsou vzpomínky, které mi nikdo nevezme! A děkuji svým rodičům za nádherné dětství a také za to, že nás učili tomu, že rodina je to nejdůležitější a že jsme společně se všemi příbuznými a bratranci a sestřenkami prožili strašně moc hezkého, na co můžeme s radostí vzpomínat.

Tak i takové myšlenky může mít člověk na pohřbu. Ne vždy to musí být nutně traumatický zážitek. Samozřejmě, že to veselé nebylo, ale člověk si uvědomí hodně věcí. Chtěla jsem třeba za tetou a strejdou zajet se všemi dětma – neviděli je naživo, ale pořád jsem návštěvu odkládala na neurčito a takhle to dopadlo. Strejda moje děti prostě neviděl. Někde jsem kdysi četla takové moudro, že bychom měli žít každý den tak, jako kdyby byl ten poslední. Prostě naplno! Protože člověk nikdy neví, co se může stát a nikdo z nás také neví, který den, je ten náš poslední.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.5 bodů
 Váš příspěvek
 
Slečna Ferka
Echt Kelišová 8257 příspěvků 20.02.13 00:08

Deníček je moc pěkný :)

Jen ty vykřičníky mě při čtení strašně rušily :(, takže jsem si ho tolik neužila.

 
gabousek
Ukecaná baba ;) 2228 příspěvků 20.02.13 01:10

Nezklamala, jako vždy.. a vykřičníků jsem si všimla až po upozornění. Rozhodně mi nevadí!!!
Celý deníček je o podstatě života, kterou si málo kdo uvědomuje. Měla si opravdu krásné dětství a věřím, že ho uděláš stejně hezké i svým dětem, i s podporou strejdy, který na vás ze shora bude dávat pozor. ;)
Já bych svoje koupání v kačáku, pojídání žížal, padání ze stromu apod. nevyměnila za žádný počítač, televizy, xbox ani playstation. Škoda, že ta současná generace začíná přicházet o tyhle věci. Na co budou jednou vzpomínat, až budou na pohřbu svých strejdů?

Příspěvek upraven 20.02.13 v 01:11

 
morčák
Ukecaná baba ;) 1618 příspěvků 20.02.13 06:04

Velmi krásný zápisek z deníčku, jako kdybych četla povídku v knížce. Měla jsem podobné dětství a tvůj zápisek mi ho připoměl. Je opravdu škoda, že se dneska takové dětsví nedá zažít(většinou).

 
tejuho
Ukecaná baba ;) 1698 příspěvků 20.02.13 07:58

Pekny denicek. Uplne me prenesl do leta a zavzpominala jsem si u cteni na moje prazdniny.To byly hezky casy.Jen ty vykricniky mne teda rusily taky.

 
Run
Generální žvanilka 20066 příspěvků 20.02.13 08:02

Vykřičníky mě nevadily.. Máš fakt literární talent, umíš pobavit, ale i dojmout! Co nějaká knížka? Samozřejmě až dětičky odrostou :mrgreen:

 
Skytafka
Závislačka 4164 příspěvků 20.02.13 08:36

Moc pěkně jsi to napsala :) Úplně jsem si představovala, že tam také jsem. Super! :mavam:

 
dvojmatka
Kelišová 5278 příspěvků 20.02.13 09:01

Díky ;) @karolina_a_be­tuska @tejuho i za upozornění na vykřičníky :mrgreen: vykřičníky není jedinej zlozvyk mého psaní - jsou to třeba taky „tři tečky“ a určitě by se toho našlo víc. Než jsem měla děti, četla jsem strašně moc a taky psanej projev patřil denně do mýho života. no a pk člověk škončí u ňami, ňami, hají a tak podobně. na knížku už nemá nejen čas, ale ani náladu a takhle to dopadá :mrgreen:

@gabousek hele, taky mě moc mrzí, že děti už nejspíš něco takovýho nezažijou :roll:

@morčák možná někde na vesnici ještě jo, pokud děti radši běhají po venku a nesedí u počítače na chatu s kámošem z vedlejší chalupy :)

@gabriela82 - o knížce uvažuju, ale jak říkáš, až děti odrostou, až začnu zase číst, vzdělávat se a tak. aby to nějak vypadalo :lol:

 
Bauli  20.02.13 09:57

Denicek vypada zajimave a slohove ctive, ale nemuzu se tim prokousat, ty vykricniky sou proste des :nevim:

 
romulkaa
Závislačka 4311 příspěvků 20.02.13 10:04

Moc hezké a vykřičníků jsem si vůbec nevšimla, jak jsem se do čtení zabrala. Prožila jsem něco podobného a byla jsem taky štastná. Cekám své první mimi a budu se ho snažit brát do lesa a na hory jak jen to často půjde, nechci mít skleníkové dítě, které se děsí každého brouka a neví, jak vypadá kozák nebo chutnají lesní maliny:-)

 
dvojmatka
Kelišová 5278 příspěvků 20.02.13 10:08

@LucajdaS nojo, to mě mrzí - mám nový počítač a mám klávesnici trochu jinak a vykřičník je na lepším místě, než tečka a nějak blbě jsem si na něj zvykla :roll: :oops: zkusila jsem napsat adminům, zda by to nešlo opravit ;)

je fakt hrozný, jak člověk získá blbý návyky v psaní, když přestane číst knížky a píše jen sms a krátký příspěvky do diskuzí a tak :zed:

 
Bauli  20.02.13 10:20

@dvojmatka nedelej si z toho tezkou hlavu, zlozvyky ziskany internetovou komunikaci sou des a sama je mam. Zatla sem zuby a snazila se je ignorovat a musim zatleskat, krasnej denicek. Mam podobny vzpominky na detstvi, uplne sem se vratila do toho nejuzasnejsiho obdobi. Takze dekuji a vykricnikum zdar ;) :lol:

Příspěvek upraven 20.02.13 v 10:21

 
dvojmatka
Kelišová 5278 příspěvků 20.02.13 10:38

@LucajdaS zajímavý je, že dokud jste mě na vykřičníky neupozornily, tak mi to nepřišlo a pak jsem to taky nemohla číst - taky mi to vadilo :mrgreen: domluvila jsem s adminama na opravě, tak snad to půjde :oops: :roll:

@romulkaa - jo taky se budeme dětem tu přírodu snažit ukázat, naštěstí máme chatičku - ne na na samotě, ale příroda tam je a na dovolený taky rádi jezdíme do přírody a nesportujeme - máme rádi procházky, manžel rád fotí, tak snad s námi děti tu přírodu trochu objeví :roll: akorát mám pocit, že jsem slkyšela, že snad najít kozáky je dneska strašně složité - prý tyhle houby už nerostou?? 8o

 
Black_Orchids
Závislačka 3685 příspěvků 20.02.13 10:45

Smutně krásné :srdce:

 
romulkaa
Závislačka 4311 příspěvků 20.02.13 10:52

@dvojmatka rostou tam, kde jsou břízky. Ale je fakt, že taky na ně moc často štěstí nemám, zato můj tchán nesbírá nic jiného, ale má svá místa a vždycky nějaké přinese. Už se těším na sezonu.

 
dvojmatka
Kelišová 5278 příspěvků 20.02.13 11:00

@Black_Orchids díky :kytka:

@romulkaa no vidíš, tak s břízama jsem si to nespojila a je fakt, že dole u studánky břízy byly.

 
Cukřinka
Ukecaná baba ;) 2343 příspěvků 20.02.13 11:48

Proc je za kazdou vetou vykricnik? Zvladla jsem akorat prvni odstavec, dal to proste neslo.
Edit: aha, uz jsem si precetla vysvetleni. Tak po oprave se zkusim zacist znovu :)

Příspěvek upraven 20.02.13 v 11:50

 
Michalka92
Zasloužilá kecalka 545 příspěvků 20.02.13 11:55

Nádherný deníček, jak román od Lenky Lanzový :) Jsi talent. Už dlouho jsem si nevzpomněla na mé zážitky z dětství :hug:

 
Mobidick
Závislačka 3235 příspěvků 20.02.13 12:26

Ahoj dvojmatko, mela jsem hodne podobne detstvi, teda chalupu porad mame, ale v jiznich cechach, co se stalo s tou vasi?
K rybniku jsme jezdili starym trábošem, se kterym se muselo zahoupat nez se rozjel :mrgreen: ta duta tycka ta je z bezinky taky jsme s ni strileli :lol:. verim ze moje dite tyhle vzpominky mit taky bude, proc by se to melo menit, kdyz je to fajn.
hezky denicek :mavam:

 
dvojmatka
Kelišová 5278 příspěvků 20.02.13 12:43

@Mobidick jééé, tak to se máte, že chalupu ještě máte :mrgreen: my nejezdili trábošem, ale vlakem - klasika motoráček, ještě dneska si pamatuju takovej ten divnej kovovej pach v tom vlaku, ale milovala jsem to :pankac:

chalupu nemáme, protože jsme byli nuceni ji prodat. jak táta dostal první infarkt, tak už tam nejezdil tak často, jen o prázdninách a z tý nedaleký vesnice dělaly na naší chalupu nájezdy rodiny zlodějů. to, že jí vykrádali by nebylo až tak hrozný, hrozný bylo, že každej jeich nájezd byl devastující - prostě když nám jí vykradli po sedmnáctý, tak už jsme museli rozbitý dveře přitlouct hřebíkama - zamknout se to nedalo! a tak jsme jí museli prodat, protože se to nezvládalo uhlídat. do dneška mě to mrzí a fakt se mi stejská :oops: :zed: :zed:

tak Tvým dětem závidím a přeju - takový dětství je prostě nádhera :palec:

@Michalka92 jooo sladké dětství :hug: i když mnohokrát tady čtu smutný příběhy těch, kteří takový děství neměli a to mě mrzí! každýmu bych takový přála :kytka:

@Cukřinka snad ses prokousala a pokud ne, mělo by to být brzo opraveno. opravený text jsem adminům posílala ;)

 
Zazu
Kecalka 214 příspěvků 20.02.13 12:46

Zase úžasně čtivý deníček. :D Začetla jsem se tak, že jsem vykřičníky vůbec nevnímala. Za knihu se přimlouvám, jsi šikula :lol:

 
Michalka92
Zasloužilá kecalka 545 příspěvků 20.02.13 13:00

@dvojmatka To ano, ale řekla bych že spousta lidí myslí hodně negativně, proto v sobě mají ty špatné zážitky. Myslím, že u každého se najdou špatné zážitky a vzpomínky, ale někdo na to špatné chce zapomenout a někdo se tím chce užírat. :roll:

 
dvojmatka
Kelišová 5278 příspěvků 20.02.13 13:19

@Michalka92 no já mám na mysli třeba děti, který byly tejraný nebo tak! tam pak nejde o užírání, tam prostě šťastný dětství asi nebylo :oops:

ale pozitivní myšlení je základ šťastnýho a spokojenýho života - to zas jo :palec:

 
Michalka92
Zasloužilá kecalka 545 příspěvků 20.02.13 13:26

@dvojmatka jo to je potom hrozný, to by se ani nemělo dít :cert:

 
Gabrielle9
Stálice 93 příspěvků 20.02.13 14:04

Uzasne napsane-uplne jsem si vzpomnela na sve detstvi a rybnik bahnak.Moc dekuji za krasne cteni

 
romulkaa
Závislačka 4311 příspěvků 20.02.13 14:16

@dvojmatka a taky jste se hodně cpali ovocem? Já jo, vím, že babi měla na zahrádce všechno možné od zeleniny přes rybíz, maliny, jahody, třešně. Vždycky jsem si to natrhala do plechového hrnečku, nasypala trošku cukru, rozmačkala a cpala se na dřevěné lavici:) dodneška má velký sud, kde nakládáme zelí, tak jsem s ní chodila do sklepa a do toho plecháčku si nabrala štávu z kapusty:-)dnes už bych to nezvládla, protože mě po té štávě strašně pálí žáha, ale zelí dodneška jím.

 
Petiik
Ukecaná baba ;) 1848 příspěvků 20.02.13 14:42

Moc pěkný deníček :potlesk: Měla jsem stejně úžasné dětství a ráda jsem si ho zase připoměla ;)

 
dana59
Zasloužilá kecalka 648 příspěvků 20.02.13 14:49

Krásný deníček :! Šup tam s vykřičníkem. Tenhle nepřehlédnu. :lol: Já jsem si jich totiž vůbec nevšimla.

 
dvojmatka
Kelišová 5278 příspěvků 20.02.13 15:25

@romulkaa jj, plechovej hrnek a ovoce! v lesích byly ostružiny, maliny a jahody - to sice bylo za cenu požahání od kopřiv a že nám po nohách lezli mravenci - ale stálo to za to :mrgreen: a na zahradě jsme měli veškerou zeleninu, hlavně výborný kedlubny :pankac: a taky rybíz - ten jsem teda nejedla samotnej, ale jen na koláči a šťáva se z toho dělala, šťáva se dělala taky z malin. pasíroval jsme to přes utěrky a byla to dobrota. taky vim, že si naši dělávaly bezinkový víno 8o jo měli jsme za chalupou pole a tam bývaly lusky nebo kukuřice - sranda byla, když jsme s kámoškou sežraly hrozně moc těch zelených kukuřiček a přišla na nás velká potřeba, jenže domů se to nedalo stihnout, tak v poli a teď čím se utřít, že? :mrgreen: no srandy jsme tam zažili hromadu :lol:

@dana59 adminka Monika mi vyhověla a nakopírovala sem opravený text - opravila jsem vykřičníky, bylo jich tam fakt moc :oops: :mrgreen:

@Petiik naše generace si tohle ještě prožila a fakt na to ráda vzpomínám! je super, že jsem to připomněla i ostatním ;)

 
kamiŠ
Generální žvanilka 23518 příspěvků 20.02.13 16:11

@dvojmatka jako vždy :potlesk: Už jsem to vyhlížela pár dní ;) A vykřičníky teda fakt nif mof. Čoveče ale v jiných deníkách je nemáš nebo mi nevadili. To je zajímavý :think: :mrgreen:

 
Uživatel je onlinesvycarka
Kelišová 6330 příspěvků 20.02.13 16:43

Hned jsem si vzpomela na chatu Sohajku v Jesenikach a na me na boruvkach a pri chytani zab…vidis a malem bych na to zapomela..Diky za kousek nostalgie :hug:

 
dvojmatka
Kelišová 5278 příspěvků 20.02.13 16:44

@kamiŠ hele, asi jsem nějak moc rozjela, asi to psaní bylo tak emotivní, že jsem to s vyykřičníkama přehnala :mrgreen: ale už tam nejsou, tak snad je to lepší :lol:

 
dvojmatka
Kelišová 5278 příspěvků 20.02.13 16:45

@svycarka no vida kolika lidem jsem vytáhla vzpomínky :palec:

 
Uživatel je onlinesvycarka
Kelišová 6330 příspěvků 20.02.13 16:49

@dvojmatka prave :palec: zrovna jak koukam na synatora, tak jsem mu oznamila(byt tomu nemuze rozumet :mrgreen: ),ze ho taky posmykam po lese ;) a bez mobilu :mrgreen:

 
TornadoLou
Ukecaná baba ;) 1266 příspěvků 20.02.13 20:05

@dvojmatka Uplne som sa zasnivala a preniesla si ma niekam inam. :srdce:
O to viac lutujem ze som nic take nezazila-chalupu nemal nikto z rodiny a sme vsetci z mesta, dokonca niektori z velkomesta.
Nadherny dennicek. :kytka: Tiez sa snazim na smrt blizkych pozerat podobne-spominat na to dobre a pamatat si zazitky, spomienky-potom mam pocit ze stale su tu medzi nami. :andel: :hug:
Dakujem.
Ps: rovnake zlozvyky pri pisani mam tiez-tri bodky milujem… A vykricniky tiez!!! :oops:

 
Osička
Ukecaná baba ;) 1337 příspěvků 20.02.13 20:34

Krásný deníček :palec: Úplně mi to připomnělo čas strávený u babičky na vesnici :)

Příspěvek upraven 20.02.13 v 20:35

 
mismurka
Závislačka 2821 příspěvků 21.02.13 14:42

Tentokrát mi ukápla i slza, jak jsi děkovala svým rodičům, že Ti takové pohádkové dětství dopřáli, já ho tak pohádkové neměla, necítila od táty nikdy lásku, ikdyž s námi nějaký rok žil, neměli jsme ani žádnou chaloupku, ani žádnou babičku, dědu, nebo strejdu, ale mamka nám (bráchovi a mě) vždy dopřála alespoň každé léto dětský tábor na 14 dní a to je to NEJ (krom našich černých hodinek s bráchou a mamkou, kdy jsme po obědě hrávali dlouho hry a jak se stmívalo, tak jsme nerozsvěceli a zůstali si takto povídat a vyprávět po tmě, když už na hraní nebylo vidět :) ) na co z dětsví nejčastěji vzpomínám, dalo by se do toho alespoň částečně shrnout to, co jsi zažívala Ty, všechna ta kouzelná příroda, někdy s nástrahami, zvířátka, vůně, lesní dobrůtky, pokořování stromů, přeskakování potoků (ne vždy suchou nohou) také různé praky, oštěpi (vyrůstala jsem spíš ve společnosti kluků)
No, budu se za každou cenu snažit, aby tohle všechno poznal můj synek, i přest tuhle divnou dobu plnou elektroniky.
A Tobě děkuju za krásné čtení a připomenutí vzpomínek z dětství. Moc hezky napsáno, deníček jsem vyhlížela už několik dní a pak když tady byl, nebyla jsem já, až dnes :lol:

 
Gina108
Generální žvanilka 23600 příspěvků 21.02.13 17:13

Hezky napsané. Přimělo mne to také zavzpomínat na dětství :srdce:

Příspěvek upraven 21.02.13 v 17:13

 
dvojmatka
Kelišová 5278 příspěvků 21.02.13 20:39

@mismurka to mě mrzí, že máš na dětství vzpomínky nejen ty dobré…ale beztak ty dobré převažují, že? :hug: jsem ráda, že jsem mohla někomu připomenout vzpomínky - ty hezký :kytka: a nejen Tobě, ale i ostatním @Gina108 @Osička

@TornadoLou Ty víš ;) :hug:

 
mismurka
Závislačka 2821 příspěvků 22.02.13 14:43

@dvojmatka jj, ty dobré určo převažují :pankac:

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8376 příspěvků 06.05.13 18:23

Krásné počtení, děkuji.

Vložit nový komentář