Zlá tchyně

kopretinamio  Vydáno: 09.02.12

Je tu hodně vašich zajímavých příběhů a i já patřím mezi ty, kteří je rádi čtou. Představuji si, jaké by to bylo, jak bych se cítila ve vaší situaci, a proto jsem se také rozhodla svěřit. Zajímaly by mě vaše zkušenosti či názory a samozřejmě zkušenosti s něčím podobným. Jinak se všichni držte a buďte silní, ať vám tchyně nerozvrátí rodiny.

Nikdy jsem tu nečetla o problémech s vyženěnými dětmi. Byla jsem rozvedená a sama, našla si přítele a po celkem krátké době jsme se rozhodli uzavřít sňatek, a to z lásky z pocitu, že jsme si neuměli představit být jeden bez druhého (a už v tu dobu vlastně naposledy den před svatbou se tchyně ptala muže, proč si mě vlastně bere), byla jsem kousek opodál a už v tu chvíli mi bylo ouvej a úzko, proč? Prostě jsme se zamilovali, tak jak to bývá :-) Oba jsme věděli, že máme děti a v tu dobu nám to nepřipadalo jako problém, a také proč by mělo?

Já jsem měla svého syna v péči a syn mého muže byl v péči své matky, ale ejhle… Po svatbě se leccos ohledně manželových rodičů změnilo, najednou jsem cítila, že se jim nelíbí vážnost toho kroku, byli zvyklí, že jejich prvorozený syn, který měl syna z nemanželského vztahu, a kterému partnerství ukončila nevěrou jeho ex, je poslouchal a řídil se jejich názory. Když řekli, že pojede na chalupu, jelo se, když řekli, uděláš to nebo ono, udělal to, a najednou…

Muž si chlapce do té doby bral jednou za 14 dní a jezdil s ním ke svým rodičům nebo s nimi na chalupu. Ten další týden byl u matky. Když jsme spolu začali žít, frekvence se změnila, manželova matka si vnoučka začala brát vždy ten druhý týden od pátku do neděle, takže chlapec byl mimo domov matky asi 12 dní v měsíci plus celé letní prázdniny mimo týdne, vánoční prázdniny mimo Štědrého dne a vlastně veškeré volno a začal psychický teror. Jeden týden my a druhý týden prarodiče. Mého syna začali systematicky přehlížet a odstrkovat, a to ve všem, když nám u nich nepůjčili hračky, tak nám je prostě nepůjčili, když jejich vnuk bil mého syna, tak ho prostě bil… snad z pocitu žárlivosti. Z pocitu, že jejich syn bude vychovávat cizí dítě a jejich biologický vnuk je jen s matkou, jim všechny tyto věci unikali, bylo jim to jedno. Nečekala jsem, že ho budou milovat jako já, a čekala jsem, že v této situaci ani oni nemohou čekat ode mě lásku k jejich vnukovi ze dne na den. Ale slušnost, úctu a snahu ano, nebo tedy alespoň u mě ano.

Tchyně s tchánem začali více a více komunikovat s expřítelkyní mého muže, začali s ní komunikovat víc než za celou dobu, kdy byla ještě partnerkou jejich syna. Zvali jí občas na kávičku, i na oběd u nich byla, a třeba na Velikonoce měli dárky i pro její další děti. Začali si s ní pravidelně telefonovat, každý týden minimálně jednou, tchyně se svěřovala ex s mým zdravotním stavem, takže o mně věděla všechno, byly spolu i na výletech. V tu chvilku už jsem si říkala, že je něco špatně, že to přeci není možné, dříve se neměly rády a najedou vycházejí lépe a lépe. Kde se stal ten zlom, že předtím se rády neměly a najednou jdou obě proti mně a proč? Poslouchala jsem řeči typu, jak je někdo šikovný a nadaný, ale co já? Co my? Co dítě, které vychováváme společně? To neexistuje? Co moje a manžela plány do budoucna, co kdybychom také chtěli ještě děcko, poslouchali jsme, že už nemůžeme mít děti, protože co potom to první? Bude odstrčené?

Má švagrová je trošku puberťanda a také rozmazlená, a to, co mi neřekl manžel, mi s radostí povídala ona (ve svatební den mi do očí vmetla, že moje dítě nebudou mít nikdy tak rádi jako jejich prvního vnuka) a dělalo jí to dobře, ráda říkala věci, které mi ubližovaly, například, že bývalka byla se třemi dětmi u rodičů na návštěvě, nebo že babička s dědou udělali vnoučkovi Mikuláše dva dny po sobě a dostal 3 tašky a můj syn? Adventní kalendář ve výprodeji tak za 4 kačky, nebo také neustálé pomlouvání, že manželovi peču, že pak nemá přibrat na váze, nebo že vyhazuji, co jsem upekla, že neumím šetřit. Ať jsem dělala cokoliv, bylo to špatně. Nebo ráda vyprávěla o různých výletech s vnoučkem, ale ani jednou se nestalo, že by si vzali i mého chlapce, i přesto že jsem celou dobu, co jsme s mužem spolu, se já starala o toho jejich, ano, vařila jsem, prala počůrané oblečení, převlíkala pomočené peřiny, uklízela hračky, koupala ho, četla pohádky a brala jako samozřejmou věc nedělat mezi kluky rozdíly.

Ano jsou to běžné věci, ale dělá je každý? Není to moc? Nebo málo? Tolerovat manželovo dítě a snažit se, aby nepocítilo smutek z toho, že k nám jezdí jen na návštěvy. Co víc dělat s dítkem, které je u vás na víkendy? Finančně jsme na tom nebyli nejlépe, ale hračky od nás dostával taky, dárky a výlety jsme platili dvakrát plus výživné. A přesto jsem si vyslechla, že jsem hrozná, že ho nemám ráda a že můj nezájem je do očí bijící a nechtěli slyšet o mých pocitech, mém smutku z toho, že je moje dítě odstrčené. Ne, jen mi máme toho, který je úžasný, chytrý, šikovný. Dělali oslavu narozenin a mému synovi ani nepopřáli. Jsem sobec? V tu chvíli byste asi byli také citově na dně a ztráceli chuť se dál na té šaškárně podílet…

Jak se má člověk snažit vytvořit si vztah k dítěti, když vám ho všichni předhazují a vaše neberou. Jak ho má mít člověk rád, když jeho maminka peče s babičkou a bývalka píše mému muži esemesky typu, jaká já jsem kráva a že mě nikdo nemá rád…, že se stará o cizí dítě a ne o svoje. Proč bývalá může na hory a k moři bez syna a vy ne? Proč ona může na ples nebo na dízu a vy nesmíte mít volný víkend? Proč ho nemůžete vrátit ve dvě odpoledne, ale až po 6 večer. Není to už buzerace?

Nakonec to vše dopadlo tak, že už je nechci nikdy vidět, vyhrála bývalka, a kdybychom se s manželem tak nemilovali, dávno bych utekla, hřát si na prsou hada, svěřovat se lidem a myslet si, že jsou rodina a oni jsou to falešní tvorové, co vidí jen sebe a sebe… Poznali jste někdo takový stav, že vás manželova rodina odstrčila a po x letech manželství vás pořád vynechávala jako byste nebyli?

Je to hrozně těžké, nikdy ani u nikoho jsem se s tímto nesetkala. Je mi z toho smutno, už to trvá pár let a celou tu dobu se s mužem snažíme o miminko, ale ono nepřichází, myslím, že se není ani čemu v tuto chvíli divit. Narazila jsem na tchyni největšího kalibru, na žárlivou, sobeckou a nepřejícnou. Někdy bych to nejradši vzdala a utekla daleko. I do takové situace nás může život postavit.

Všichni, kdo máte takové příbuzenstvo, držte se!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
kaculkadraculka
Ukecaná baba ;) 2388 příspěvků 09.02.12 07:55

ahoj, ani nevíš, jak ti rozumím. Já mám podobný problém ne s tchyní ale s tchánem.
Jeho buzerace, proč nemám koš na prádlo, proč mám ve svém domě hladkou mouku v pravé skříňce a néé v levé. Proč to dělám takto a néé, tak jak to dělá on!!! Vše co jsem udělala, nebylo dost dobré, protože jsem jen obyčejná středoškolačka a jsem z rozvedené rodiny, kdežto druhá švagrová je paní Mgr. a je z doktorské rodiny 8o !
K tomu můj muž, který skákal jak on pískal :cert: Do toho problémy s manželovou nevěřou, svěření syna do mé péče!

Skončilo to tak, že jsem se neskutečně pohádali! Když ho potkám, nezdravím ho, nebavíme se, já je nenavštěvuji… ale tento typ lidí nedá nikdy pokoj! A tak se o sobě dovídám různé pomluvy, intriky atd. A tak doufám, že dojde na pořekadlo, že na každou svini, se voda uvaří!!!!

 
kaculkadraculka
Ukecaná baba ;) 2388 příspěvků 09.02.12 07:56

ahoj, ani nevíš, jak ti rozumím. Já mám podobný problém ne s tchyní ale s tchánem.
Jeho buzerace, proč nemám koš na prádlo, proč mám ve svém domě hladkou mouku v pravé skříňce a néé v levé. Proč to dělám takto a néé, tak jak to dělá on!!! Vše co jsem udělala, nebylo dost dobré, protože jsem jen obyčejná středoškolačka a jsem z rozvedené rodiny, kdežto druhá švagrová je paní Mgr. a je z doktorské rodiny !
K tomu můj muž, který skákal jak on pískal Do toho problémy s manželovou nevěřou, svěření syna do mé péče!

Skončilo to tak, že jsem se neskutečně pohádali! Když ho potkám, nezdravím ho, nebavíme se, já je nenavštěvuji… ale tento typ lidí nedá nikdy pokoj! A tak se o sobě dovídám různé pomluvy, intriky atd. A tak doufám, že dojde na pořekadlo, že na každou svini, se voda uvaří!!!!

 
Kalla1412
Echt Kelišová 8528 příspěvků 09.02.12 08:22

Nenapadá mě co napsat a to se mi stává málokdy…Tohle je věc, kterou může vyřešit, nebo respektive zmírnit jen Tvůj manžel tím, že si rázně a důrazně dupne a udělá tomuto zlu a zlovůly zlých závistivých žen přítrž. Ale nepříjde mi, že by tchán nebo manžel byly ty typy, jakoby u Vás v rodině vládky ženy. Protože Ty, i kdyby ses na nudličky rozkrájela, se nezavděčíš. Přeju Ti hodně síly a trpělivosti, aby ses nad to dokázala povznést a povedlo se Vám miminko, které by dokázalo tchýni otevřít oči. Drž se, nenech si ničit život, už je tak dost těžký.

 
lúlinek
Zasloužilá kecalka 666 příspěvků 09.02.12 08:46

Bože jak já ti rozumím!!! Mám to celkem podobné, ne-li to samé. Když jsme se brali a šli to říct manželovým rodičům, tak ani nehly brvou, prostě nic neřekli. Když na ně manžel houkl jako co to má být, tchán jo že je rád a tchýně:No a není na to moc mladá?(bylo mi 20) Švagrovou mám taky jako ty, s oblibou mi vykládala, co o mě tchýně říká když tam nejsem. Když jsme bydleli u nich, ukazovala mi jak se pere, meje nádobí… jak kdyby mi bylo 5 a né 20 :! Nebo jsme třeba někam jeli a když jsme přijeli tak jsem měla uklizeno a přestěhovanou kuchyň 8o … že jí to tak líbílo víc. Pořád jsme se s manželem hádali, no hrozný!! :poblion: Její druhý syn to je mamánek, mají syna a nad něj není(přitom je pěkně rozmazlenej,ve 3 letech pořádně nemluví, oni bydlí s prominutím jak cikáni ale nad ně není :poblion: ) Můj syn měl ve 4 měsících 7,5kg(kojený) a tchýně všude vyprávěla jak je tlustej a že stejně kecám, že ho přikrmuju. V životě nejela s kočárem a to mu bude rok! Vozí mu věci z hrabáku kt. jsem říkala že nechci! A ona řekne že jsou nové, ku*va tak jsem asi slepá ne? Tak ňák s ní bojuju pořád skrz manžela, pr. se jí furt zastává(i když už to není jako dřív), jsme už odstěhovaní ale … :roll: přidaly se do toho i další problémy a asi se rozvedu :,( Nebudu na dosmrti řešit jeho rodinu a když to neumí utnout on, utnu to já :? :x Važ si svého muže, že stojí při tobě :hug:

 
pomenkova
Generální žvanilka 24098 příspěvků 09.02.12 10:23

Mas to fakt tezke,nechapu lidi,ktery jsou schopny klesnout na takovou uroven,ze vyzdvyhuji jedno dite nad druhym,jen kvuli zarlivosti na syna.Hlavne Tvuj muz by mel zasahnout,nikde jsem necetla od Tebe jak se zachoval on. :?: Je mi Te lito,mlit se mezi byvalkou,sve dite nechat odstrkovat,denne mit na taliri,ze ex je lepsi.NO nevzdavej to-jestli nejsou blby casem jim to dojde!!! A s pomoci Tveho manzela a preju Ti,aby se miminko povedlo,pak uz nemohou tvrdit ,ze to ci ono ditko je lepsi(coz je detinske a hloupe,tak jako tak) :roll: :roll: :roll:
Hodne stesti :srdce:

 
kopretinamio
Povídálka 31 příspěvků 09.02.12 11:36

Děkuji Vám moc za názory asi jsem se potřebovala taky trošku uklidnit, že to někdo vidí zrovna tak jako já…Holky myslím si, že povznést se nad tím vším je to nejlepší co můžeme udělat je to náš život tak proč si ho nechat zkazit někým koho známe defakto jen nějaký ten pátek…Já to zatím ještě neumím hodit za hlavu ale moc se těším až to jednou přijde.Já si jen mohu přát a také Vám všem aby Vaše děti jednou se svými rodinami mohli trávit ty hezké chvíle společně s Vámi.Svěřit se Vám s problémy i radostmi protože mít děti a vnoučátka je to nejhezčí co si mi ženy můžeme přát :) DRŽTE SE !!!

 
Verun83
Kelišová 5053 příspěvků 62 inzerátů 09.02.12 11:42

je až zaražející jak dokáží být někteří lidí ubohý, hloupý, zlý a pěkně jednoduchý. přeju ti hodně síly, pevné nervy. možná by bylo dobré, odstěhovat se někam daleko od nich, omezit s nimi návštěvy na minimum.asi musejí být ve skrytu duše hodně nešťastni, když dělají něco takového.

 
Anonymní  09.02.12 12:13

život je príliš krátky na to,aby sme pohŕdali ľuďmi,ktorí nevedia konať ináč ako konajú…
ale chcem ti napísať,že nie si na tom až tak zle…vieš čo by bolo horšie ? Keby tento tvoj druhý syn bol ich biologickým vnukom a napriek tomu by aj tak uprednostňovali len toho druhého vnuka… (u nás to tak je,svokor sa vidí vo vnukovi od dcéry ale mal problém prísť podať aspoň ruku nášmu synovi k narodeninám…)
ono je toho viacej…a ešte horšie je,ak ti začnú robiť rozdiele medzi tvojimi deťmi… Patrikovi neblahoželali k meninám (on má v júli) ale o pol roka volali,že kedy môžu prísť,že vnučka má dnes meniny …som povedala: neboli ste jednému,nepôjdete druhému… že sa rozdiele robia medzi vnúčatami- kašlem na to,aj keď má to trápi,hlavne keď už Patrik začína toto vnímať…ale aby mi toto robili medzi mojimi deťmi,to nie…

 
kopretinamio
Povídálka 31 příspěvků 09.02.12 12:23

Anonymní..

Ano to co píšeš je opravdu také moc smutné musí Ti být hrozně :( a je pravda, že celou dobu našeho intenzivního snažení jsem manželovi říkala.Umíš si představit až se nám narodí miminko?První vnouče budou mít nejraději protože není moje…To nejmladší budou mít rádi protože je Tvé a moje dítě odstrčí?Těm dalším dvou budou dělat oslavy a zvát celé příbuzenstvo??? To bych nesnesla a proto je možná dobře, že se to takhle přihodilo a mi se rozhádali nikdy a nikomu bych nedovolila aby mezi mými dětmi dělal rozdíly buď bude mít rád a obě a chovat se k oboum hezky a pokud ne tak má smůlu.Nechápu jak může být někdo takový :think: :think: :think:

 
Pirrippi
Závislačka 4960 příspěvků 09.02.12 13:12

:hug:
Jako řešit nějaké spory přes děti je velmi primitivní :pocitac:
Moje tchýně je píp, ale k tomuhle by neklesla ani ona :cert:

 
Anonymní  09.02.12 14:00

Ahoj, ani nevíš jak já Ti rozumím. U nás je ještě rozdíl v tom, že nadnášejí jen dítě od dcery a naše přehlíží - vlastní vnouče. U nás to dělá tchán a úplně se tím bavil, když nadnášel synovce jak je dobrý a kde co a náš at dělál co dělal bylo špatně. I když byl náš v něčem lepší, tak jako že nevidí.
No přestalo mě to bavit, protože ta jejich ubohost byla čím dál horší a stále vysvětlovat dítěti, když se ptá proč děda na něj tak a ten druhý může mě nebavilo. Manžel je s náma, protože to sám viděl co dělají. Tak tam nechodíme a máme klid. I když si myslím, že oni pokoj nedají nikdy, bohužel.
A věřím, nebo chci věřit tomu, že na každého jednou dojde!

 
helbell
Kecalka 463 příspěvků 09.02.12 14:54

ahoj i já jsem vyvdala dceru kterou má její amtka v péči a jezdí k nám jen na víkendy (rodiče manžela bydlí o 14 schodů pod náma :D .ale mne přijala celá rodina (děti jsem neměla) i malá.manželova ex je u nás všech zapovězená protože to co dělá za peklo manželovi a jejích malé… :cert: a našeho syna (jejich biologického vnuka milují stejně jako první vnučku nebo alespon já nepociťuji rozdíl).proto mi příjde tvá situace absurdní (i já bych jednou přijmula jako babka cizí dítě pokud by to můj syn chtěl).ale myslím si že někteří prarodiče to mají nastevené tak že nechtějí aby třeba majetek byl jednou pro všechny děti ale jen pro jejich biologická vnoučata a prostě borou malého jako cizý element a mají tendenci vyzdvihivat své vnouče už je právě proto že manžel je více s tvým synem a né se svým.myslím si že by :roll: měl rázně zakročit tvůj muž a urovnat pravidla ale to si musíte probrat vy dva je to vaše rodina ne prarodičů a vaše společná budoucnost.taky si myslím že ty by jsi měla dál setrvat a chovat se k oběma chlapcům co možná nejvíce stejně (ocení to určitě manžel ale předejdeš tím i mnoha problémům v budoucnosti :nevim: ).vím že je to těžké a že se v tobě jako matce vaří krev ale pokud tě manžel podpoří tak musíte vahrát vy a na takovou tchýni s*r to tam radši nechoď :mrgreen: .

 
Rada32
Povídálka 47 příspěvků 09.02.12 15:39

No moje tchýně,je tchýně.Na začátku jsem se snažila vycházet s manžela rodinou,to znamenalo se přetvařovat a když jste jim pomohli tak vás ještě pomluvili. Dnes jsou jeho rodiče zadlužený jako prase,cpali do manžela sourozenců. Můj muž řeší jejich oddlužení a doma je dusno,protože je nejsem schopná litovat.Prostě mám svou rodinu a jejich mě nezajímá. Každé doporučuji si udělat od začátku vztahu pořádek jinak budete mít peklo.Nejdříve je má rodina a potom jen lidi co nejsou svině. 8)

 
kopretinamio
Povídálka 31 příspěvků 09.02.12 15:46

Jak to tak čtu opravdu je Vás dost co mají s tímto problémy…Jen by to chtělo recept jak se nad tím povznést.Ano život je krátký tak na co se takhle trápit hodně se mi tím co píšete ulevilo nepřipadám si tak sama. I u nás ex nejdříve neměli rádi, říkali že ublížila jejich synovi, že ho podvedla ale nakonec jí bylo odpuštěno pro vnoučka vše i na úkor jeho nové rodiny.
Manžel stojí při mne a doufám, že bude stát i nadále já nechci aby s nimi byl rozhádaný i on přeci jenom jsou to jeho rodiče a ten kdo by se trápil by byl nejspíš on.Od té doby spolu ještě nemluvili a až budou ok ať se stýkají,baví ale beze mne nenechám si ubližovat.Vlastní rodiče stojí při mně a nedovolili by se mi plést do života ano dají mi radu a pomohou,vyslechnou nás(mají rády mého manžela) a já zrovna tak je a s toho důvodu už nevím proč by mě měli řídit rodiče, kteří nejsou vlastně mými…A ještě něco ani nevíte jak ráda bych se odstěhovala daleko a daleko ale když půjdu dál budu daleko od tchánovců ale nejen od nich ale i od svých vlastních rodičů a to bych vážně nerada. Přeci jenom nebudu brát synovi i druhou babičku, která opravdu babičkou je :-)

 
kopretinamio
Povídálka 31 příspěvků 09.02.12 15:53

Nejlepší na tom všem je, že si připadám jako stupidní husa, která tohle všechno měla utnout už dávno.Ale já jsem byla hloupoučká a snažila se vycházet.Pochle­bovala jí a vyslechla…Dělala jsem všechno proto aby nás měli rádi nebo aspoň tolerovali a nakonec zjistíte, že si stejně neváží ničeho.Můj muž s matkou nechtěl mluvil ani po telefonu a já na něj furt tak jí zavolej bude jí to líto :potlesk: :potlesk: :potlesk: to se mi opravdu povedlo !!! Směšné jsou situace když vaříte něco co má rád aby mu chutnalo a byl spokojený a ona o vás řekne jak neumíte šetřit, pečete a ona řekne, že pak nemá být silný, nevaříte a švagrová vám řekne jak Vás maminka pomlouvá, že je silný protože má nepravidelnou stravu… ale víte kdo má ocenění?Ex protože dává děti do 4 hodin do družiny…aby mohla muži uvařit teplou večeři, když přijde domu po práci… :pocitac: :pocitac: :pocitac: :pocitac: :pocitac:

 
R82
Ukecaná baba ;) 2396 příspěvků 09.02.12 18:13

Nechapu,ze to clovek tak dlouho vydrzi.co muz nezkrotil rodice.bych se davno s tchyni nestykala,drzim moc palec at mimo dojde,ale chce to klid na dusi.

 
lúlinek
Zasloužilá kecalka 666 příspěvků 09.02.12 19:35

Jasně, ze začátkku se snažíš být ještě slušná a zavděčit se, ale je to na nic. Pro takovou kr*vu totiž nebude dobré nic, ani když se na hlavu postavíš. Nechápu důvod takové nesnášenlivosti k mé osobě. Nikomu nic špatného nepřeju, ale doufám že jí se to jednou vrátí.

 
Milkiway
Kecalka 427 příspěvků 09.02.12 21:34

Já přesně tohle znám z dětství.Naše nevlastní ‚babička‘před námi schovávala buchtu na skříň,aby jsme na ni s bráchou nedosáhli.A když přišel Michálek její vnuk tak mu ji dala a nám nic.Hlavně že Michálek to měl zakázané,protože už byl dvakrát v lázních na odtučňění. :D To víš že nás to mrzelo,ale říkali jsme si,že stejně není naše.Od puberty jsem ji neviděla,radši jsem byla venku s kamarádkama,je mi úplně volná.A když se narodila ségra tak se moji mamky zeptala,kdy bude mít druhý,že by to chtělo ještě kluka :zed:

Příspěvek upraven 09.02.12 v 21:37

 
Calla
Kecalka 136 příspěvků 09.02.12 23:47

Jak já ti rozumím. Mám to doma v bledě modrém. Už v těhotenství jsem poslouchala, že žádnou chcandu nechce 8o . Máme holčičku, tchýně chtěĺa kluka. Ať jsem udělala cokoliv, vždycky to bylo špatně.S manželem jsme se domluvili, že chceme miminko a několik měsíců se o něj snažili, tchýně to podává tak, že „jsem ho uhnala,abych si ho pojistila“ 8o . Když jsem přišla o mliko, dozvěděla jsem se, že „jsem malou přestala kojit schválně a několik týdnů ji odstavovala. Ona je ženská,takže to pozná.“ :cert: Když jsme se s manželem domluvili, že se vezmem, aby se malá narodila do úplné rodiny, vzniklo z toho, že „jsem si usmyslela,že se chci vdávat“. Atd atd. A výrazy, kterými mě tituluje, to je další kapitola. Odřízli jsme se od nich a to úplně a myslím, že je to to nejlepší, co jsme mohli udělat. A to to máme ještě komplikované tím, že bydlíme vedle sebe :zed: . Já ji ignoruju, přestala pro mě existovat, nezdravím ji a naštěstí ji ani moc nepotkávám. Manžel tam nechodí, s malou jsme styk zatrhli, a máme klid (aspoň zatím, než zas vymyslí, čím by mohla škodit :think: ). A to já husa jí taky dělala kafíčko, když přišla, pořád jsem se trapně snažila a ona jen pomlouvala víc a víc. Malou nikdy nepovozila v kočárku, řekla, že to jí nebaví. Ano, to ji nebaví, bavilo ji k nám chodit a organizovat nám život - ty jdi ven s kočárem, ty na nákup, dělat chytrou a žvancat zde ty svý rozumy. Nakonec mě fyzicky napadla a já jí to vrátila. A víš co ti řeknu, nelituju toho, stejně to bylo ještě málo za to zlo, co nadělala. Nikdo si nebude dovolovat mě fackovat.
Mám štěstí, že mám hodného manžela,ví kam patří, stojí si za náma a brání nás. Být to mamánek už by jsme nejspíš byli rozvedení a tchýně by měla, co od začátku chtěla. Máme hezké manželství a tohle peklo nám ho paradoxně ještě víc upevnilo.
Netrap se zlou tchýní, s tím bohužel nic nenaděláš. Udělej si to tak ať máte klid a malý není vystavován zbytečnému nezájmu, děti jsou na tohle velice vnímavé. Však ono se jim to jednou vrátí. Já taky strašně dlouho přemýšlela, proč mě takhle tituluje, proč mě pořád tak pomlouvá, proč proč proč :think: ? Myslím, že prostě proto, že je zlá a že jí to dělá dobře a má radost, že mě ubližuje :cert: . Teď jsme spokojení, žijem si po svým, máme doma pohodu, spokojené a usměvavé dítě. To je to nejdůležitější. Pomluvy už neřeším, snažím se proti tomu nějak obrnit, protože je mi jasné, že mě řeší stále a nepřestane. Takže pro zachování si duševního zdraví to hážu za hlavu.
Přeju ti pevné nervy a hodně sil, třeba už to, že v tom nejsi jediná ti trochu uleví :D
A všem tady, na kterých si tchýně léčí mindráky, holky nedejte se :cert:

 
kakacko
Povídálka 45 příspěvků 10.02.12 00:46

Někdy si říkám, proč ty tchýně jsou takové :nevim: Zatím jsem se setkala snad jen s jednou, o které říká kolegyně, že je miliónová a nemůže na ní říct špatné slovo. :think:

Přeji nám všem, co něco podobného bohužel prožíváme pevné nervy :hug:

Boží mlýny melou pomalu, ale jistě!

 
kopretinamio
Povídálka 31 příspěvků 10.02.12 12:51

Zlatíčka jste :D všichni !!! A kéž by něco na těch mlýnech opravdu bylo.Číst ty Vaše příběhy je opravdu zajímavé a já vážně doufám, že taková tchýně nikdy nebudu a pokud ano tak ať mě syn profackuje abych se probrala. :) Přece když má někdo rád své dítě tak si přeje aby bylo šťastné a budiž mu přáno :srdce:

 
Anonymní  10.02.12 22:29

Ja jsem jedno z deti, ktere bylo svym prarodicem odstrkovano, narozdil od meho bratra nebo sestrenic. Dekuji sve matce,ktera se k tomu postavila celem. Se svym tchanem nevychazela a ten ji to vracel nejen prostrednictvim me. Kdyz jsme neco s mym bratrem provedli, na zadek jsem dostala jen ja. Mamka to resila tim, ze kdyz jsem se ji s brekem stezovala, ze ja za darebactvi dostala a bracha ne. Dala mu na zadek taky, aby to bylo spravedlive. Kdyz bratr dostal bombonky od dedy, ja samozrejem ne, mel nakazano se semnou nedelit. Mamka mu vzdy pohrozila, ze pokud se nepodeli bombony pujdou do kotle. Stalo se tak 2×, pak se bracha jeste rad delil. Takhle to bylo se vsim. Musim rict, ze diky jejimu chovani, jsem v sobe zadnou horkost necitila. Dnes jiz tu prarodice nejsou, Mam svoji rodinu a velky vzor. Moc si sve mamy za to vazim. :srdce: Problemy, ktere popisuji jsou jen droboucke valky, ktere se svym tchanem svadela. Bylo i hur.
Vsechny, ktere toto zazivate nedovolte, aby vase deti citily litost, ze jsou odstrcene, nechtene… Preji Vam vsem hodne sil a pevne nervy! :kytka:

 
kopretinamio
Povídálka 31 příspěvků 15.02.12 09:16

Tak můj deníček by mohl být na pokračování tchánovci už byli s bývalkou i na večeři co k tomu dodat

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele