Zoufalé matky dělají zoufalé věci II

Šárka  Vydáno: 13.07.06

Aneb: Všude dobře, tchýně doma

Na téma tchýně by se dal napsat mnohasetstránkový román.
I já má tchýni. Je moc hodná a starostlivá. Je taaaaaaaaaaak hodná a starostlivá, že mě to leze pořádně na nervy.

Když jsem se vdala byli jsme docela kamarádky. Bydleli jsme a bydlíme od sebe asi 15 kilometrů a to byla vzdálenost, která podporovala přátelské vztahy mezi námi.

Problémy začali až po narození prvního dítěte. Začala se ke mně chovat jako k nesvéprávné a nezodpovědné matce (bylo mi 28 let). Moje dítě „mělo" neustále studené nožičky, dostávalo málo jíst a bylo pouze kojeno (chudinka malá nikdy neochutnala umělé mlíčko), muselo nosit oblečení po jiných dětech, mělo úplně blbý kočárek, málo bylo chováno, nedopřáli jsme mu chodítko a hraní se v blátě, muselo dlouho čekat než dostalo první čokoládu, …

Problém nebyl jen v odlišných názorech na péči o miminko, ale i v tom, že u nich bydlela jejich druhá snacha s jejich asi dvouletou vnučkou a ta „naštěstí" byla vychovávána podle představ tchýně - podívej na Zuzku ta dostala ve třech měsících rajskou s knedlíkem a jak je krásně rostlá, podívej Zuzka už v pěti měsících chodila v chodítku a víš jak tam byla spokojená, …

Dříve jsem se snažila obhajovat svoje postoje, dnes už jen mlčím a dělám si to po svém. Jen dvakrát jsem to psychicky neustála a pustila se do tchýně tak, že se z toho asi půl roku vzpamatovávala.
Poprvé to bylo, když odmítla slavit dceřiny narozeniny u nás doma, a vyžadovala, že se budou slavit u nich a podruhé, když začala dávat dětem peníze za to, že jí přišli popřát k narozeninám.

Při poslední „perličce" naštěstí zasáhl manžel. Naše děti prý citově strádají. Oba s manželem prý máme náročnou práci a oni (děda s babičkou) nemají možnost se starat o ně tak jak o druhé vnoučata, kteří bydli od nich o dvě ulice dál. Bohužel se na dětech už projevuje, jsou vyspělé a samostatné a to není dobře.
Ach jo.

Nejlepší na tom všem je, když si chci na svoji tchýni postěžovat kamarádkám, tak se ony přidají a nakonec máme pocit, že mluvíme o jednom člověku. Ony jsou snad všechny tchýně stejné. Já na to říkám, že tchýně to je DIAGNÓZA.

Nejsem sice věřící ale modlím se aby mě tato tchýní nemoc nepostihla. Přece se z té skvělé ženské, která si vzala skvělého chlapa a má skvělé děti nemůže stát ježibaba.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
vendelina
Kecalka 473 příspěvků 13.07.06 11:00

Jojo všechny jsou si podobné!! Moje se i zase pořád vnucuje, že přijde hlídat, že si malou vezmě na několik dní k sobě (je jí 7 měsíců) a že bych si od ní měla odpočinout. Nechápe, že nechci!:o)

Venda

 
Gabinka1
Kelišová 6489 příspěvků 13.07.06 11:06

K tomu se nedá říci víc, než že to mam doma taky. Doslova a do písmene stejný. Jen peníze za přání nás nejspíš čekají:) Rozhodně mi však nikdy neřekne, že moje dcera snad citově strádá - leda z její stránky.

G

 
matiee
Ukecaná baba ;) 2238 příspěvků 13.07.06 11:38

Šárko,

musela jsem se smát

Příspěvek upraven 14.07.15 v 12:13

 
Piia
Nováček 2 příspěvky 13.07.06 12:16

Tak u nás je to trošku naopak, do všeho se snaží mluvit moje mamka a tchyně je naprosto v pohodě. Podle mamky se nedokážu o své dítě postarat, špatně ho oblíkám, špatně ho krmím, špatně ho vychovávám atd. A to jenom proto, že se odmítám řídit radami typu: když ty jsi byla malá tak já jsem ti dávala… Snažím se dodržovat rady dětské doktorky a moderní postupy, navíc mám téměř vystudované vychovatelství na vysoké škole a tak si myslím, že o tom jak má výchova na dítě působí vím svoje.
Naproti tomu tchyně se snaží radit jedině tehdy když jí o radu opravdu požádám. Jinak přesně dodržuje pravidla která jsme s miláčkem pro růst a výchovu našich dětí určili (až na občasné rozmazlování) a je to babička, kterou nám všichni známí závidí.

 
Marketa182
Zasloužilá kecalka 876 příspěvků 13.07.06 13:26

Tak u nás to je jinak. Moje tchýně je v celku fajn, když se malá narodila, tak ji manžel rázně upozornil, že pokud mi bude dávat jakékoli rady (příkazy) typu „Musíš…“, tak tam nebudeme chodit a je klid. Často mi malou hlídá, což je fakt pomoc. Moje mamka měla z počátku taky tendence typu „Musíš…“, ale už ji to přešlo (taky bylo potřeba rázně zakročit). Jediný, kdo mě svými radami fakt vytáčí, je babička, takže omezuji její návštěvy na minimum.

 
stepinka
Nováček 5 příspěvků 13.07.06 14:25

Koukám,že všechny tchýně jsou opravdu stejné(ještě,že nemám syna).Ta naše nejdřív strašně visela na svých dětech-my jsme se kvůli tomu přestěhovali 60km od ní a ejhle!Přede rokem si naše milá tchýně koupila byt ve stejném městě jako my a tráví zde veškerý volný čas.A jelikož pracuje ve školství,má ho víc než dost-6 týdnů vkuse v létě,každý víkend,každé prázdniny a svátky.Je to noční můra.Její další synové děti nemají(asi dobře vědí proč),takže se upnula na ty naše.S vysvětlo­váním,hádkami…už jsem skončila(nějak se všechno mihlo účinkem).Takže nás nejspíš čeká další stěhování.St.

 
laura
Zasloužilá kecalka 902 příspěvků 13.07.06 15:53

nejde nereagovat-moje tchýně je taktéž jedna z těch,co je snachy přímo zbožňují…když jsem jí řekla,že všechno,co mi radila, platilo pro dobu 30let zpátky a na její argument,že vychovala 2 děti jsem odpověděla stjeně tak,že to bylo před 30 lety, tak začala ještě v porodnici:!tak schválně, když tedy tolik víš, odkdy se malýmu stahuje kůžička na pindíku?" no moje odpověd zněla,že to mě nezajímá,když se malej teprve narodil a řešit to budeme s manžou po svým,až to bude aktuální.Toto téma omýlala pořád dokola, jednou nám taky řekla,že jelikož malej nebyl coby 2měs.spící mimčo v 19h vykoupán a v posteli, nýbrž v kočárku na zahrádce, tak že nám ho sebere sociálka…čekáme druhé mimi a její dcera pořád žádné,takže doufám,že ji aspon naštvu tím,že by to mohl být zase kluk-její reakce na kluka byla:jé, my budeme mít kluka jo, já si chtěla rozmazlovat holčičku…děsím se holčičky a díky bohu,že bydlí 150km daleko.Je mijen lůíto,že tchán je skvělý ale nenáme návštěvu bez hádky s tchýní
 laura

 
Zanka
Ukecaná baba ;) 1615 příspěvků 13.07.06 18:09

Ghíííí jsem tak ráda, když čtu tyhle články, že v tom nejsem sama. Ano tchýně to je diagnóza a jak už některé psaly, nejlepší obrana je útěk, takže my se přestěhovali 550km daleko, v rámc ČR už to moc dál nejde:-) Čekáme narození našeho prvního miminka( tchánovců druhého vnoučete) a ty kecy, které ostatně mají k čemukoliv co jsme udělali nebo se chystáme s manželem udělat mě ubíjejí. A ikdyž to může znít sebehnusněji, tak jediné, co mě drží nad vodou je to, že přece již nejsou nejmladší a časté cestování na Moravu nebudou zvládat, takže časem budeme rozhodovat my jak často je uvidíme a přes telefon se už vytočit nedám!:-)
V každém případě, všem přeji pevné nervy a taky doufám, že mě partnerka mého Kubíka nebude jednou takhle vnímat a psát o tom jak jsem příšerná do podobných diskuzí.

 
HankaB
Ukecaná baba ;) 1009 příspěvků 13.07.06 21:00

Jé, holky, to jsem ráda, že si to tady mohu pročítat a jen kývat hlavou. Nechápu to, ale tchýně jsou fakt na zabití. Ta moje je fixována na synáčka (mého muže) a řeší s ním věci, které by měla řešit s manželem. Nesnáším jí! Jé - to je supr to jen tak napsat. Je „přehodná“ až běda, asi 10× za hodinu mi řekne, jak jsem šikovná, že mám tak krásné dítě (a dodá, že nechápe, po kom může být tak krásné ;-) a když manža řekl, že po mamince, bylo hrobové ticho. No, nejsem modelka, ale ošklivá tedy taky nee). Chválí úplně mimo mísu a hrozně přehnaně, divně. Ta moje tchyně je prostě jiný živočišný druh. Žel bydlí tak 400 metrů od nás :-( Má muže diabetika a já se děsím, až on jednou „odejde“ (má problémy), tak se bude fixovat na syna ještě víc a bude tu chtít být pořád. To asi umřu. Diagnóza: smrt z tchýně.
Tak jsem si postěžovala a je mi líp.
Držte se!

Hanka

 
sandrik
Neúnavná pisatelka 19208 příspěvků 18.07.06 10:01

Zrovna jsme řešili téma tchýně v našem deníčku - opravdu je většina tchýní přesně takových, tedy: myslí všechno „dobře“, ví všechno nejlíp, však vychovala minimálně syna a protože jsme si ho vzaly, tak přece nemůže být vychovaný špatně, pokud má další děti a vnoučata, tak se nevyhne srovnávání, předhazování toho a onohle … však to znáte samy.
Naštěstí má tchýně je relativně v pohodě, ikdyž pár hádek a ostřejších debat už bylo a o spoustě věcí jsem jí prostě „přesvědčila“ .. tj. zatím to dělá podle mě, ale běda, jak hlídá naší dcerku pouze ona … nejvíc mi vadí stravováví, pořád by jí něco cpala a když zrovna nechce, tak hned hledá co jinýho by jí chutnalo … mám zá:,–(u, nechceš k obědu to, co ti nabízím, dobře - nutit nebudu, ale nic jinýho k obědu nebude.
Protože za ní jezdíme každý tři týdny na víkend, tak jsem se naučila zatnout zuby a pouštět spoustu věcí uchem sem a hned zas ven, ty dva dny si přece nenechám zkazit … podle ní se to rovná týrání, ale taky druhá vnučka je vybíravá až hrůza a může za to z velké části ona, protože švagrová bydlela s dcerou dlouhou domu u ní doma.
uf,jsem se vypsala a taky je mi hned líp

Vložit nový komentář