Zvládnu to se dvěma dětmi?

alena36  Vydáno: 31.03.12

Aneb jak může druhé dítě srazit sebevědomí. Od 15. 3. jsem se stala dvojnásobnou maminkou. Prvorozenému synkovi je 15 měsíců, je to naše zlatíčko. Ani jako malé miminko neplakal, a i když jsme si zažili horory s kojením a s tím, že neměl rád mlíčko, tak už je to vše nějak zapomenuto a teď krásně baští a dělá mi radost. A do tohoto blaženého stavu se nám narodila druhorozená dcerka. Už v porodnici byla plačtivější než Daneček, navíc má zeslabený sací reflex a v porodnici nepřibírala. Nakonec nás pustili.

Přijeli jsme domů, já po císaři s bolavou jizvou, do toho mimi, které nepřibírá a Daneček, který byl tou dobou u tchánovců a moc mi chyběl. No depka jak prase. Naštěstí pomoc maminky to trochu zmírnila. Do toho nevyspání, na které jsem už skoro 3/4 roku nebyla zvyklá, neboť Daneček od půl roku krásně celou noc spinká. Po týdnu převážení v poradně Veru nic nenabrala. Zoufalá jsem se vrátila domů s krabicí hyperkalorického mléka. Zoufalá ne kvůli UM, ale kvůli tomu, že mi malá neprospívá. S obtížemi vypije 50 ml co 3 hodiny a já se děsím dalšího převážení. Co když opět nepřibere? Co bude dál, když prostě víc nevypije?

Ještě v těhotenství jsem si dala slib, že už nebudu tak vyšilovat jako u Danečka. Opak je pravdou. Mám děsný strach. Daník zpočátku alespoň nabíral. Neustále Verču srovnávám s Daníkem, když v noci pláče, říkám si, Daník neplakal. Jsem unavená, bolavá a mám strach. Jediné, co mě drží nad vodou, je manžel, mamka a pomoc rodiny. Všichni mi říkají, že se to otočí, že malá začne prospívat. Nadcházející měsíce ve mně vzbuzují hrůzu, jak to vše zvládnu. Daníka nemůžu mít doma bez toho, aby tu se mnou někdo byl. Kvůli jizvě po císaři ho nesmím zvedat – ani z postýlky, ani do jídelní židličky. Pokud ho budu zvedat, hrozí protržení jizvy a z toho mám hrůzu.

Někdy si říkám, zda to byl dobrý nápad mít děti tak brzo po sobě. Ale věřím, že pocity, ze kterých jsem se teď vypsala, jsou dočasné a že za půl roku se tomu budu smát. Doufejme. Doufejme, že malá vyroste a neskončí v nemocnici na kapačkách. Doufejme, že maminka Danečka a Verunky neskončí v Bohnicích.

Díky, že jste to vydrželi až sem.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.8 bodů
 Váš příspěvek
 
maki3012
Ukecaná baba ;) 2338 příspěvků 31.03.12 06:18

Ahoj,myslím si,že tyhle pocity,strach a obavy jsou naprosto normální,uvidíš,že brzy bude dobře. Měla jsi štěsti na první hodné miminko a proto si tak brzy troufla na druhé. Já takové štěstí neměla,mám doma tříměsíčního vzteklouna,který mi dává pěkně zabrat,vstávám k němu tak 6× za noc,přes den je to protiva,jak není po jeho a já si říkám,že druhé mimi už raději nechci

 
ajva
Kecalka 325 příspěvků 31.03.12 07:09

Ahoj, můj syn se narodil jako hodné, úžasné, spokojené a věčně spavé miminko a na základě toho jsme hned zkočili do druhého, které se má za 2,5 měsíce narodit (rozdíl 13 měsíců)…Je mi jasné, že každé dítě je jiné a že nám to druhorozená holčička také může vrátit nočními pláči atd…ale věřím a všichni říkají, že první měsíce jsou mazec - očistec, ale pak je to paráda, když jsou oba zase starší a vyhrajou si spolu… No uvidíme, věřím si, těším se, ale trošku si mě vystrašila :lol: :lol:

 
P.
Ukecaná baba ;) 1952 příspěvků 31.03.12 07:45

ahoj, tak ja mela presne opak, prvni dcera-dnes 3.5 roku-byla desny mimco :-) vubec pres den nespala a porad!!!! az do pul roku rvala, v noci se budila tak 5×, nekdy i na 2 hodky..a rvala :-) mela koliky apod. jediny plus, ze opravdu pribirala.byl a je to otesanek..do druhyho jsme se odhodlali, kdyz byli starsi 2 a 1/4 roku..rozdil je mezi nima presne 3 roky..byla jsem opet pripravena na nejhorsi, ale stal se zazrak a druha dcera je jak nebe a dudy, hodna, stale usmevava, vubec nebreci..mili­onova..a taky pribira :-) proste kazdy dite je jiny..za chvili se to srovna, uvidis, a pak to bude uz jenom krasny..mladsi je ted 7mesicu a uz spilui holky tak nejak blbnou, smejou se na sebe apod. je to fajn!vydrz!

Příspěvek upraven 31.03.12 v 07:54

 
Renata890  31.03.12 08:02

Bude to dobrý, neboj… chce to jen čas, Verunka si zvykne spinkat.

Buď vděčná, že máš tu podporu - já ji neměla. Matce to bylo jedno a manžel mi nadával ať kurva s tím harantem něco dělám. Nebyla jsem daleko od toho se postavit s oběma dětma do okna a skočit.
Buď šťastná a když už nebudeš moct, opři se o ty, co vedle tebe stojí!
 Renča

 
Reggi  31.03.12 08:14

Ahoj, to máš určitě jen takový momentální splín. Člověk si najednou uvědomí co před ním stojí za situace a moc to nepřidá. Ale nic se nejí tak horký jak se uvaří ;) ;). Malá může začít přibírat ani nebudeš vědět jak a všechno se k lepšímu obratí. Taky mám dvě děti roční a pětiletý a vždycky když je něco takovýho náročnějšího -s nima, malá taky málo spí, tak si říkám to je jen období, to přejde a bude líp. Teď jde jen o to se z toho nezbláznit :) :) ale pokud máš pomoc v manželovi a rodině, využij ji, nech si pomoct a hlavně si nic nevyčítej. Ať se vám daří :srdce: :srdce:

 
Stani1701
Kecalka 379 příspěvků 31.03.12 09:09

Neboj bude líp. Náš první syn byl „tarzan“ hned v porodnici, k tomu měl silný reflux jícnu - zvracel a ublinkával jak o život,já jeden žlučíkový záchvat za druhým, v 8 týdnech jsem skončila na operaci - taky jsem ho nesměla zvedat,pomáhali mi naši.První rok byl děsivej,ale pak se to zlomilo a já chtěla druhé dítko. Povedl se až za rok, a byl to zase anděl -sám usnul,krásně jedl -jen jsme 4× denně cvičili Vojtovku,kvůli menší pohyblivosti.Já po klešťovým porodu ani neseděla a k tomu ten starší docela vzteklý a stále ublinkávající…Vy­držela jsem to a představ si,že na to teď už vzpomínám jen v doborém. Všechno se ustálí neboj se, už bude jen líp. A kdyby mi někdo řekl,že po tom všem budu mít ještě třetí dítko, nevěřila bych,že to zvládnu.Všechny 3 děti jsme stihli v rámci „pětiletky“ :D :D a je to úplně parádní, mají k sobě krásně blízko, moc si spolu vyhrají, tu nejmladší mi vzali do školky k bráchovi…Je to moc náročný mit děti rychle po sobě,ale má to svá velká plus. Držím palce. PS: Noční vstávání jsem jela v kuse 6,5 roku pak jsem si 1/2roku zvykala,že bych mohla spát celou noc a teď poslední rok opravdu spím :mrgreen: :mrgreen: Vydrž

 
olliinnka
Kecalka 263 příspěvků 31.03.12 09:17

A i ja si myslim ze se to otoci, prvnich par mesicu je to narocne i kdyz dite je zdrave. Ja jsem taky zazila horor od 3tydnu moje malicka byla nemocna az do dvou mesicu. Byli jsme i na detskem, taky nepribirala, malem jsem prisla o mleko. A to ze tak zoufas, tak to je normalni. Vydrz, kazdy den je vitezstvi. Brzy se to otoci. A ohledne otazky dve deti za sebou, jsou tam plusy kdyz budou dospelejsi, a minusy kdyz jsou malicke…Taky jsem chtela conejdriv druhe, ale radeji par az 3 roky pockam.

 
eVerča
Ukecaná baba ;) 1598 příspěvků 31.03.12 09:38

Ahoj,jsem maminka roční Domči a třítýdenního Ríši a to srovnávání úplně chápu. Počínaje tím, že nemám tak úplně přehled, kolik malý vypije, protože tentokrát se nám daří aspoň něco málo nakojit, plus tedy UM. Myslím, že každá maminka, bez ohledu na věkový rozdíl mezi dětmi, děti srovnává. Neměj strach, určitě vše zvládnete. Až budeš moct „normálně“ fungovat (myšleno zvedat Daníka a tak) a budete mít zmáknutý režim, bude vše hned veselejší.

Taky si někdy říkám, že jsme kaskadéři, že jsme chtěli hned druhé dítko, hlavně večer, když si maluju, jak si dneska konečně půjdu lehnout v devět a stejně se do postele před půlnocí nedostanu, než uložím Domču, malý se dožaduje jídla, mezitím si debilní sousedi začnou v půl devátý večer věšet obrázek, takže malá je auf, tak běžím od hladového Ríši zas do pokojíku utišit vřískající Dominiku…no jak u blbejch :mrgreen: Do toho chci mít uklizeno (nějaké dva neumyté talířky od večere mě nerozhodí) aspoň tak nějak abychom nežili jak prasátka, pověsim prádlo, na které jsem si vzpomněla, že je v pračce od rána a koukám, je po jedenácté, přichází přítel z práce, ohřívám večeři, znovu krmím Ríšu a ejhle-půlnoc :think:

Ale pak vidím, jak Domča nosí Ríšovi dudlíčka a jak mu dělá malá malá a v tu chvíli si říkám, že bych je za nic na světe nevyměnila, ani kdybych měla chodit spát ve tři ráno :srdce:

Takže neboj, zvládnete to, my mámy zvládneme víc, než člověk :pankac:

 
Monjie
Generální žvanilka 22973 příspěvků 3 inzeráty 31.03.12 12:45

Ja myslim, ze je to naprosto normalni stav. Po tom cisari a v sestinedeli,stav vzcerpani. Urcite nehrotit kojeni, kdyz to nejde, nejde odsavackouo tak se to neposere, prece to neni stred Vesmiru:D.Myslim,ze je nas i takovych vic, co to budou muset davat i bez vlastni maminky.Hlavne v klidku, urcite najdete UM po kterym bude pribirat, manzel muze dat nekdy i v noci aby ses mohla prospat, trochu ti ulevit.Bude fajn, pak na to budes jeste vzpominat:)
btw. ja mam pocit, ze skoncim v Bohnicich uz ted:D a to jsem v 26tt a starsi ma dva roky:D a obdobi vzdoru. :lol:

 
alena36
Ukecaná baba ;) 1112 příspěvků 1 inzerát 31.03.12 13:42

no my už na UM jsme, dokonce na hyperkalorickém mléku, ale zda to zabírá uvidíme ve čtvrtek u dr., malá toho moc nevypije, to je ten problém - dá max 50 ml a to její 16 dnů

 
klara123
Ukecaná baba ;) 1505 příspěvků 31.03.12 14:14

Ahoj, to je hrozný, ještě když ti navíc nebaští … je jasný, že musíš mít nervy jak špagáty. Do toho se ještě starat o staršího. Buď ráda, že máš podporu rodiny. Ono se to časem určitě srovná, malá bude klidnější a až začne hezky papat, tak ti to taky spraví náladu. Útěchou ti buď to, že až bude maličká větší, s bráškou si krásně vyhraje a budeš mít čas i sama na sebe :kytka: :kytka:
Držte se a ať ti malá přibírá :srdce: :srdce:
ps: mě vypila do 3.měsíce max. 60ml, s tím asi nic neuděláš … ale přibírala mi, krmily jsme co dvě hodiny-na doporučení mudr. Ale to opravdu člověk pak nic jiného nedělá, než jen krmí a krmí :nevim:

 
Emilie
Generální žvanilka 20268 příspěvků 31.03.12 14:57

Ale to víš, že to zvládneš. Spíš se připrav na to, že každý věk dítěte a zejména sourozenců přináší určité problémy a ty už tu prostě budou, jako tu jsou naše děti - naše starost a naše radost.

 
Anonymní  31.03.12 17:52

Myslím jsi že to je normální poporodní stav…troška hormóny s Tebou cloumají a podobně..není to lehké ale myslím že kvůli tomu se rozhodně zbláznit nemusíš..kolik žen by cokoliv dalo za to aby měli vlastné děti,tak si to važ že je můžeš mít..píšeš že máš podporu manžela a rodiny- MŮŽEŠ BÝT ŠŤASTNÁ JAKO BLECHA někdo nemá nikoho kdo by mu pomohl..tak sundej tý černý brýle a buď šťastná že máš fungující rodinu a manžela a zdravé děti…po cisáři je XY žen a taky to musejí zvládnout… :!

 
ynax
Extra třída :D 12197 příspěvků 31.03.12 19:38

to je normální stav po porodu, taky jsem to zažila - ale naštěstí jsem neměla děti tak moc brzo po sobě - právě kvůli tomu jsem chtěla větši rozestup. Počítej, že to u vás bude jako na tobogánu několik měsíců a bude to pro tebe dost velký záhul. Musíš vydržet, nechávej si starší dítě často hlídat od babiček a manžela, odpočívej, když budou děcka spát a neporovnávej - každé dítě je individualita a co měl jeden nemusí mít druhý a naopak.

 
zuzka84
Kelišová 7267 příspěvků 31.03.12 22:34

Začátky jsou strašný , šílený, nenávidim je, z miminek mám hrůzu doteď , jsem tak ráda, že jsme to přežili a že už bude mít nejmenší za chvíli rok. Nejde nic poradit, jen vydržet, je to pekně na palici. Znám to , a to i s dlouhým odloučením od prvního syna, s poporodní depresí apod. chuťovkami. Jestli ještě někdy , tak nejdřív za 10let :mrgreen: , ale já neměla příliš podporu nikoho - ani manžela , ani rodiny , a to je tak strašně důležité! Tak si toho važ a drž se :)

 
alena36
Ukecaná baba ;) 1112 příspěvků 1 inzerát 01.04.12 10:55

hele moje děti jsou vymodlení, zvlášť Daneček, na něj jsme čekali 5 let. Miluju je, jen jsme se potřebovala vypovídat.

Příspěvek upraven 01.04.12 v 10:56

 
verča 3636  01.04.12 11:25

Určitě to zvládneš!Mám dvě děti, kluka kojit,to bylo nad lidské síly,byl strašně líný.Holka zase hltala jak živá,věčně přejedená,musela jsem kojit doslova na minuty.Holce bude 9 měsíců,kojím pořád,natož s klukem po 4 měsících jsem toho měla plné zuby a ze dne na den jsem ho odstavila a byl na UM.To byla úleva. :).Kluk byl hodně ořvaný a když jsem čekala holku,myslela jsem si,že bude hodná,ale kde pak,to jsem se šeredně mýlila,holka ořvaná snad ještě víc,ale dá se to zvládnout,kluk co vyrostl z miminkovského léta,byl a je i teď klidný a moc hodný.Jsou to někdy nervy s dětmi,držím pal­ce!

 
lamvinek
Zasloužilá kecalka 728 příspěvků 01.04.12 18:38

Ahoj,
nic si z toho nedělej, s tím mlíčkem jsi mohla ještě počkat, já rodila loni v dubnu, malý mi spadl z váhy 600 g do 3 týdnů, pak jsme se rozkojili, přesně jak jsi psala pil po troškách, kojili jsme co hodinu, nutila jsem mu to at se rozpije, dávej častěji. Uvidíš že se to zlomí, zkus to kojení znovu. Zkus třeba laktační poradkyni a odstříkávej. Ted je našemu skoro rok a má přes deset kilo.
Držím palečky at to zvládnete.

 
ladaw
Kecalka 106 příspěvků 06.04.12 23:00

Taky jsem od 15.3. dvojnásobnou maminkou. A stejně jak píšeš, prvorozený syn byl miliónové miminko, které ani neumělo plakat. Zato naše novorozená holčička se umí pěkně ozvat. Je to pro mě nezvyk a v tomhle šíleném období (šestinedělí) to se mnou cloumá. Věř, že po šestinedělí bude líp a všechno se ustálí… I to papání se jistě zlepší.
Manžel je s námi doma a stará se o dvouleťáka. Taky se děsím toho, až budu na obě děti sama doma. Ale my to zvládneme. Uvidíš. :kytka: :kytka:

Vložit nový komentář