Indukovaný porod

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymni  04.03.03 10:21
Indukovaný porod

Ahoj,

ráda bych věděla jak probíhá indukovaný porod.Je bolestivější než porod normální?


Reklama


Reklama

Reakce:
 
Anonymni  09.03.03 11:38
Indukovaný porod

Ahoj nevím jak bolestivý je porod normální, ale můj indukovaný porod probíhal velmi rychle. V 8 hod mi dali tabletu, v 9 hod mi začala zabírat, takže takové malé bolesti. Horší to bylo za hodinu až mi praskli plodovou vodu, ale pak bylo miminko za 2,5 hodiny na světě. Další moje kamarádka měla indukovaný porod taky krátký 4,5 hod. Tak nevím. Pro mě to určitě nebyl traumatický zážitek na celý život. Takže hodně štěstí a málo strachu. Není lepší vědět, že budu rodit právě v určitý den než se nervovat, jestli už jsou to ty porodní bolesti?

 
Helca
Nováček 7 příspěvků 09.03.03 20:11
Indukovaný porod

Tak nevím, ale mám pocit že čas porodu má plně v kompetenci miminko, to by mnělo rozhodnout kdy. A né doktor, nebo maminka.

 
Anonymni  13.03.03 18:54
Indukovaný porod

Ahoj, já jsem měla indukovaný porod před měsícem. Prvni tabletku jsem dostala v 8 ráno a druhou v poledne. Měla jsem bolesti srovnatelné s očekáváním hodně silné menstruace. Protože tablety nezabíraly úplně tak jak měly, dostala jsem v 16 hodin injekci a ta rozhodla. V 17 mi praskla voda, začaly pravé porodní bolesti a v 18.21 už byla Katuška na světě. Určitě není čeho se bát!!!

 
Anonymni  25.02.05 16:21
Re: Indukovaný porod

Ahoj,
může mi prosím někdo napsat zkušenosti s vyvolávaným porodem? Nastupuji na indukci v neděli a mám z toho obavy :( V neděli už budu přenášet 13 dní…
díky moc

 
Anonymni  25.02.05 16:45
Indukovaný porod

Ahoj, já měla indukovaný porod před 6 týdny a šlo to taky velice rychle. Akorát že já jsem nepřenášela, ale kontrakce, které jsem měla a které mě do porodnice přivedly, se nějak uklidnily, tak jsme se s doktorem dohodli, že tomu trochu „pomůžeme“. Měla jsem den před termínem. Čípek jsem dostala asi v 10.30, v 11.30 mi začaly kontrakce asi po 5 minutách, ve 12.15 jsem šla na přípravu (klystýr, sprcha) a zhruba po hodině hned na sál. Ty opravdové bolesti začaly, až když mi protrhli plodovou vodu - to, co bylo do té doby, byla „pohoda“. Moje původní představa, že to zvládnu bez epidurálu, se velmi rychle změnila, ale mám pocit, že mi snad ani nezabral, protože bolesti byly stále pekelné. Někde jsem četla, že při použití epidurálu se může stát, že rodička necítí pořádně stahy a pak nemůže včas a efektivně tlačit - musím říct, že jsem je cítila až moc dobře!!! A to si myslím, že nejsem žádná třasořitka! No, každopádně, miminko bylo na světě v 16.07, takže to byl velice intenzivní, ale aspoň rychlý porod. Je to asi lepší, než rodit s menšími bolestmi, ale o to déle… Takže se neboj, budeš to mít rychleji za sebou a příště to nebudeš chtít jinak :D Hodně štěstí a drž se!

 
Veronika6
Zasloužilá kecalka 510 příspěvků 26.02.05 00:23

Ahoj,
ničeho se neboj - budeš pod dohledem lékařů. As´poň já jsem měla největší strach právě z toho, že se něco nepovede a my přijedeme pozdě a podobně. Úplně si pamatuju, jaký to byly hrozný obavy a stachy. N
V Pátém měsíci jsem ležela v němocnici, aby se miminko nenarodilo moc brzy.........pak jsem 10 dnů přenášela a průběžně už 14 dní trpěla bolestmi, které jsem považovala za poslíčky. Už mi bylo do breku, že miminko ne a ne se rozhoupat a jen mě všechno a všude bolí.
Doktoři se slitovali a nenechali mě přenášet až do konce (víc, než 14 dní). Pro mě to už v té době bylo taky utrpení - to pro maminky s ostrými názory - myslím, že doktoři opravdu znají důvody, kdy a proč se rozhodnout k indukci.
Když jsme ráno v den „D“ jeli do porodnice i s manželem, dělali jsme si srandu, že je to, jako kdyby jsme si šli miminko koupit :D - že už ho odpoledne budeme držet v náručí.
Byla jsem naprosto (skoro :o)) v klidu a jen se neskutečně těšila.
V 8:00 mě přijali, následoval monitor, sepsání potřebných dokumentů… Pak mě zavedli už na moc pěkně a útulně zařízený porodní sál, který vypadal jako pokoj někde doma (dokonce jsem si mohla vybrat i barvu místnosti :P )
Zároveň se mnou přijímaly i další dvě maminky.
S manželem jsme se pěkně usádlili a čekali, co bude. Přišla vizita, všichni mi podali ruku, řpedstavili se, zeptali se, jak se cítím a jestli mi něco nechybí....... mě se tohle strašně moc líbilo - takový lidský přístup. Zase ze mě opadala postupně nabraná nervozita.
Pak přišla a představila se mi „má“ porodní asistentka, která mě prohlédla, řekla se veselým výrazem na tvári, že Cervix skóre mám 8. Já bláhová jsem si myslela, že to znamená, že už jsem otevřená na 8 :roll: :roll: :roll: .
Dala mi první tabletku a měla jsem vydržet ležet na zádech aspoň 20 minut :? . Nic moc, ale vydržela jsem. Po hodině a půl mi dala druhou, protože se nic nedělo. Zase jsem absolvovala monitor - všechno pěkně na prodním sále - a měla jsem volat, kdyby něco. Nic.
Teď nevím, kdy přesně mi dal klystýr - jestli před nebo po druhé tabletě, ale jsem ráda, že jsem ho absolvovala - mohla jsem pak tlačit o 106 beze strachu 8O :D - jo, ten mi asi prvních 5 minut nezabíral, tak jsem se vrátila z WC a podělila se o pocity s manželem :wink: - chudák -, ale už jsem hodnem běžela zpátky - sotva jsem to stihla :lol: (Takže se záchodu se nevracej :! :D )!
Za další hodinu - protože mimčo si dávalo načas, mi praskla plodovou vodu - ptala jsem se, jestli to nebude bolet, ale ona, že ne, že to jen „lupne“. Bylo to přesně tak. A vypustili jsme kapříkovi bazén - jsme ještě vtipkovali s manželem :wink: .
Potom začaly první větší bolesti - zakázala jsem svému milovanému mě rozesmívat (což do té chvíle dělal neustále), protože už jsem měla bolesti jako při hodně silné menstruaci a smát se prostě nešlo. Jen v mezipauzách, ale těch ubývalo. Tak nějak jsem zvládla hodinu, ale pak už jsem hodně často posílala pro asistentku, že už mě to opravdu bolí. Poradila teplou sprchu, ale ne na dlouho.
Vím, že jsem chtěla vyskočit z kůže, kdyby to šlo. :lol: . Manžel byl celou dobu se mnou, což mi dost pomáhalo.
Půl hodiny před narozením miminka jsem také vzdala veškeré předsevzetí a žádala epidurál. Bylo mi laskavě řečeno, že mi musí odebrat krev a že bude vyšetření krve trvat tak půl hodiny. To mi přišlo neúnosné, že ještě půl hodiny budu takhle skučet, ale byla to jediná vize pomoci od bolesti.
Motala se mi hlava a to proto, že jsem dýchala moc rychle - DÝCHEJ POMALU - bude ti připadat, že to nejde, ale jde a nakonec to pomůže a přinese úlevu.

Mezitím se mi nejlíp sedělo na balónu, jinde jsem nemohla najít žádnou schůdnou polohu.

Za 10 minut přišla asistentka, že mě prohlídne (HURÁ) a měla pro mě ¨radostnou zprávu, že se můžeme chystat rodit. Ochotně jsem se rychle nachystala připravovala na tlačení a skučela, že už musím tlačit.
Chtěla jsem rodit klasicky v leže nebo polosedě a přišlo mi to přirozený a nakonec i nejpohodlnější ze všech nabízených možností.
A pak už to přišlo, konečně vyslovila „tlačte“ (úleva byla pro mě už jen to, že MŮŽU tlačit :) )
Ještě dávám vsuvku, že přišel i doktor - porodník. Byl ale asi začátečník, protože byl zpocenej víc než já s manželem dohromady a spíš přihlížel. Porodní asistentka byla ale velmi zkušená a výborná, takže jsem o nic nepřišla.

Tak jsem konečně mohla tlačit a připadalo mi neskutečné, že JÁ RODÍM, že už je to tady, ten okamžik, na který jsme tak dlouho čekali a kterého jsem se tolik bála. Taky jsem si říkala, že už jsem končeně dospělá se vším všudy, že už si právě prožívám to, so ženu dělá ženou, že budu maminkou.....­.....Taky jsem si říkala, jestli to nakonec nebude kluk, i když všichni předpovídali holčiku, a jak bude asi vypadat...........

Taky ¨jsem se bála a několikrát se zeptala, jestli při výdechu a pauze nemůže miminko „vjet zpátky“ :lol: , protože to byla dřina a já už jsem ji chtěla vidět, tu Barunku nebo Honzíka.
Už mě nic nebolelo, jen jsem cítila velký tlak v oblasti pánve a nucení tlačit. Tlačila jsem ze všech sil, porodní asistentka mi říkala, že už je vidět hlavička, pak, když už byla venku jsem se nadechla a dvakrát zatlačila a Barunka byla na světě.
Ten porod, sám o sobě už vůbec (aspoň mě ) nebolel. To byl už ten pěkný zážitek, o kterém se mluví a píše.
Nejkrásnější ale bylo, když mi Barunku dali na splasklejší bříško a ona se na mě dívala pomrkávajícíma očkama. A věřte nevěřte, v tu chvíli začalo pršet (miluju déšť), i když celý den jinak svítilo sluníčko. Po 10 vteřinách to přešlo…Říkala jsem, že nám prší štěstí a od té doby si ho s naší rodinou opravdu užíváme.

I když porodem nic nekončí a starosti a povinnosti vlastně teprve začínají, jsou to ty nejkrásnější starosti na světě. O váš uzlíček štěstí a lásky, který vás potřebuje a bezmezně vám důvěřuje. A až se na vás poprvé usměje, zapomenete na všechna ta vstávání v noci a únavu a budete si přát, ať je to nejčasťější pohled vašeho života.

Takže ničeho se neboj, zvládneš to a doktoři taky chtějí, aby bylo vše v pohodě. Jen pro úplnost dodávám, že už jsem opět těhotná a těšíme se s manželem a Barunkou na bratříčka nebo sestřičku. A kdyby porod bolel tak, že na to nejde zapomenout, já bych do toho znovu nešla. Aspoň ne tak brzy.
Tak hodně sil a ať vše dobře dopadne

 
Anonymni  26.02.05 02:51

Ahoj! Podle me je to ruzne, holky prede mnou to mely vesmes „rychle“. Me porod vyvolavali injekci ve 20:00 vecer, protoze v 10:00 dopoledne mi praskla plodova voda a od ty doby se nic nedelo. Po vyvolavacce se prvni kontrakce dostavila kolem 22:00. Hned od zacatku byly dost silne a caste. Kacenku jsem porodila az v 11:43-tedy druhy den dopoledne. Takze nic moc rychlyho. Bolest byla velka, ale brzy se na ni zapomene. A i kdyz jsem si hned po porodu rikala, ze uz snad po druhe rodit nechci, hned po par dnech jsem se tomu smala. Jasne, ze budou dalsi miminsci. Tedy jedno jeste urcite. Pokud se zadari… :)
Niceho se neboj, prezily jsme to vsechny, prezijes taky!! :)

 
sarks
Povídálka 42 příspěvků 05.03.05 16:25
porod

ahojte mě začaly vyvolávat porod v neděly večer kvůli tlaku a že jsem byla otevřena na 3cm,ale nic se nedělo.Tak mě nechaly .Rano jsem na stoupila na kapačku ,daly mi dvě a nic ,to jsem byla na pokoji,pak se rozhodly že budou pokračovat na porodním boxu a daly mi další kapačku oxyc..začala jsem mít kontrakce po deseti minutách ,ale malý měl málo vzduchu ,praskly mě plodovou vodu zavedly sondu na hlavičku malého a otevřela jsem se na 5 cm a tím to skončilo ,tak to trvalo celé dopoledne .Odpoledne mě vyletěl tlak,bilkovina ,jatra,špatná sražlivost krve ,ledviny začaly stagnovat a už jsem valila na císaře.Další help syndrom u prvního syyna také.Akorát z tou vyjímkou,že my udělaly císaře hned a nenechaly mě trapit.

 
Anonymni  26.12.08 14:16

Já měla vyvolávaný porod kvůli přenášení, a byla to hrůza. V pátek ráno jsem měla zavedenou první tabletu, o dvě hodiny později druhou, která vyvovala kontrakce, které ale do večera ustali a tak v osm večer jsem doslala třetí tabletu a ta opět spustila kontrakce , ke kterým jsem dostala křížové bolesti, což je mnohem horší nežli kontrakce. Tak to trvalo do druhého dne. Jelikoš jsem byla otevřená pořád jen na 2 cm tak mi v sobotu asi v jedenáct museli prasknout plodovou vodu, a tím že mimi klesne si mysleli, že se začnu otvírat, což se nestalo, až na to , že bolesti se stupnili na maximum a tak ve 2 odpoledne jsme si nechala dát spinál a asi po hodince mi dali oxi v kapačce, což jsem snášela fakt špatné, zvracela jsem a bolesti se vrátili. Ve 4 jsem byla otevřená na 8 cm a šli jsme na sál, tak jsem tlačila asi do 18,00 a nakonec pro nepostupující porod přišel na řadu stejně císařský řez. málá se narodila v 18,35 a měla 4,30kg, takže proto jsem si s ní jako prvorodička neuměla poradit, navíc jsem byla na pokraji sil. Takže já bych pokud bych si měla vybrat,bych chtěla rodit spontálně. Vyvolávání je opravdu dlouhé a dalšího porodu se docela bojím, ale to snad přejde. Za tu radost to stojí.

 
Anonymni  26.12.08 21:04

ahojte nova www o tehotenstvi, porodu atd www.tehotenstviaz.cz

 
Lara DC  31.07.10 15:34

pokud se dite prenasi, je indukovany porod na miste. a pokud je to navic velke dite, je na miste i cisar.
setkala jsem se ovsem s parem, ktery si adoptoval site s Downovym syndromem, ktereho rodicka porodila v 6. mesici, protoze na interrupci jiz bylo pozde…

 
MartinaR831
Nováček 1 příspěvek 03.11.13 08:56
moje zkušenost s indukovaným porodem

Ahoj, chci se jenom v rychlosti podělit o VELMI POZITIVNÍ zkušenosti s indukovaným porodem. Rodila jsem třetí dítě, ty dvě předchozí byly přirozenou cestou a rodily se velmi rychle (3 hodiny první porod a 2 hodiny druhý porod). Poslední měsíce těhotenství jsem se obávala, jestli stihneme se třetím včas dojet do porodnice, která je asi 30 minut od našeho domu. Miminko bylo velké přes 4 kg a já jsem pár dní přenášela. Když tedy doktorka navrhla indukovaný porod, po krátkém zaváhání jsem souhlasila. Doma jsem znejistěla i manžel říkal, že jsem možná mohli vyčkat na přirozený průběh. Našla jsem si tuto stránku a přečetla pár zkušeností s indukovaným porodem a ty mě zcela uklidnily. Díky za Vaše zkušenosti! Fakt pomohly. Proto jsem se rozhodla přispět i já svou zkušeností maminkám, které se na indukovaný porod chystají.
Přijeli jsme v 7:00, po načtení srdečních ozev, vyplnění formulářů a vyšetření doktorem, jsem se dostala asi v 8:00 na porodní sál. Tam jsme byli s manželem a s porodní asistentkou (na tu jsme měli obrovské štěstí - zkušená paní porodní asistentka Blanka Čermáková byla celou dobu zcela úžasná, profesionální a k tomu lidská). Paní Čermáková zavedla Prostin, pak se hodinu nic nedělo (měla jsem hodiny na zdi přímo proti sobě, takže si vše pamatuji na čas), četla jsem si časopis, povídala s manželem, vyřídila jsem dokonce pracovní telefonát :-),měla jsem jenom nepatrné bolesti a tvrdnutí břicha. Asi o půl desáté jsem dostala klistýr, ten působil asi do 11, ve sprše začaly kontrakce, ale pořád slabé. Ještě o půl dvanácté jsem manželovi hrdinsky zmínila, že zatím tohle za porod nepovažuji, nicméně paní asistentka už asi od 10:00 cítila po hmatu, že porod začal a čípek se spotřebovává. V 11:45 jsem dostala infuzi na uvolnění čípku a přesně ve 12:00 praskla paní asistentka vodu. Bylo to podobné protržení hráze, voda se valila jak při povodni a 12:10 to začalo. Nastoupily ty pravé kruté porodní kontrakce, po chvilce jsem cítila, jak mimi sestupuje a 12:50 byl Štěpík na světě. Celkově tedy bolestivý porod 40 minut :-)
Rozhodnutí pro indukovaný porod považuji za nejšťastnější rozhodnutí posledních měsíců (hned po rozhodnutí mít ještě třetí miminko :-)). Jímá mě hrůza z toho, že kdybych to nechala přirozeně, tak jsme to asi nestihli… Velkou roli sehrála taky porodní asistentka, která vše vedla zcela profesionálně, vše mi postupně vysvětlovala a které jsem naprosto důvěřovala. Čtvrté už neplánujeme, ale kdyby se náhodou přihodilo, tak rodíme už jenom takhle.
Držím Vám všem, které jdete na indukovaný porod, palce. Není čeho se bát!


Reklama

 Váš příspěvek

Reklama

Poslední články

Na co se zaměřit při pořizování výbavičky?

Termín porodu se pomalu blíží a vy už začínáte pomalu nakupovat výbavičku?... číst dále >

Průvodce dětským táborem: Jak sbalit a překonat stýskání

Tábory jsou místem, kde děti zažívají ta nejlepší dobrodružství. Jsou... číst dále >

Články z Ona Dnes

Kateřina Emmons: Máme mnohem větší rodinu, než jsme plánovali

Je mistryní Evropy i světa a k tomu má doma tři olympijské medaile. Sportovní... číst dále >

Nalokalo se dítě při koupání vody? Dejte pozor na sekundární tonutí

Sekundární tonutí je celkem vzácný úkaz, o kterém je ale rozhodně dobře... číst dále >


Reklama