Je špatné brát si dítě do postele?

ahoj tak s náma spal až do ted viz .metřík asi od 9 měsíce. a nevím co je na tom špatného,když to nevadí tobě 

no jasně, ale co je komu do toho.
Obě naše holky večer usínaly ve své postýlce a ráno se budily v naší posteli
Starší Karolínka spí v pohodě od 2 let ve své posteli.

jojo, rikaji, zalezi jen na tobe, jestli ti to nevadi, tak bych to rozhodne nehrotila. My jsme s obema detickama spali a spime a jsme spokojeny. Emcu se nam podarilo v roce dat do vlastniho pokoje, Tomika se mi jeste pryc davat nechce. U kamaradek pomohl v pozdejsim veku vlastni pokojicek, vlastni postylka nebo naka jina vec, proc se dite samo rozhodlo, ze bude spat jinde nez s rodici. Ja jsem pro nehrotit 

Ahoj, já dávám malou od té doby co jsme se vrátily z porodky do postýlky. Občas s námi na žačátku spala, ale rozhodně bych ji bejt tebou do té postýlky dala a když začne plakat, tak bych ji utěšila a nechala ji v postýlce. Děti mají mít své zákoutí…svůj prostor. A šiješ na sebe bič, ale veliký…znám dvě jediné rodinky s 5letými dětmi a obě si ušili na sebe bič, tak že dnes děti spí jen s nimi a i když se snaží je naučit na postýlku, tak jim to nejde…dětský kukučík je fakt ovlivňující. A i já si myslím, že je lepší 3–5dní potrpět s plakáním než pak několik let ne/spát. A hlavně, co budete dělat, když bude další mimi…zas tak velké postele nejsou a ani by se do bytu/pokoje nevešli
Vím jak je krásné spát s mimískem, ale fakt věř mi, že nastanou chvíle, kdy budeš potřebovat usnout sama. Já mám skoro půlroční holčičku a ty chvíle už nastaly. 

Je, ale když ta potvora vždycky přijde a já nemám sílu to s ní 5× za noc řešit. naštěstí postel máme velkou tak se tam poskládáme 

já si teda ndokážu představit jak bych zvládla noční kojení, aniž by malej spal se mnou v posteli. Občas se vzbudím a přenesu ho k němu do postýlky, ale občas se mnou spí celou noc.

Řiď se tím, jak to vyhovuje vám…u nás spal syn a teď spí i dcera, asi by to byl bič, kdyby mi v té posteli vadily, ale k tomu zatím nedošlo (tedy syn už spí ve svém pokoji dlouho, je to už velký kluk, viz metříky).

Je to těžko hodnotit, mě osobně nepřipadá správné nechat dítě vyplakat v jeho posteli a vlastně ho nechat rezignovat…už když jsem si dítě pořizovala, počítala jsem s tím, že je to na plný úvazek.

To rozhodně ne,ale tím,že je to mé první miminko,tak mě každý rád sráží,ale už nikdo neporadí jak na ni,když je tam nešťastná.On se to pak sám odnaučil? Nebo to byl dlouhý boj? 

no je lepší být na mimi přísnější anechat je psát samostatně, pozor na to aby s tebou mimi nehctělo spát až do 6ti let znám takové případy, žádné soukromí… každýpotřebuej vposteli klid , mně spí děti od 9ti měsíců sami celou noc a v pohodě zezačátku samozřjmě zkoušeli, nechaly jsme je vybrečet a spí celounoc bezpotřeby kontaktu, je na každé,ale pokud ti to vyhovuje s dítětem v posteli,tak to je tvoje věc…

My bydleli až do Vénových šesti let v 1+1, takže svůj pokoj dostal jako šestiletý a to byl už samozřejmě v pohodě a rád, že má svůj klid.
Ale svoji postel dostal dříve, asi okolo třetího roku, ale v jedné mísnosti s námi…a přestěhoval se do ní v pohodě.

Taky spí děti s námi a vůbec mě to nevadí. Tak pokud to nevadí tobě ani manželovi, tak bych to neřešila, ostatním do toho nic není. A taky kojím, tak nemám sílu co dvě hodiny vstávat k postýlce.

Ještě k té přísnosti…dítě do jednoho roka potřebuje uspokojení svých základních potřeb, pokud se mu toho nedostává, zadělává se na problémy v budoucnu.
Pokud v postýlce pláče, protože potřebuje blízkost mámy a máma nepřijde, pochopitelně plakat časem přestane, ale mě osobně se nelíbí za jakou cenu ty prospané noci nastanou…co se musí v té malé hlavičce odehrát, aby dítě přestalo plakat.

Samozřejmě udělej to po svém. Vím o případech, nejen co ti tu odpovídají, ale i jiných a tak nějak to do 2let zvládli.

Jinak já Saminku nenechávala vyplakat. Ona byla v postýlce od začátku spokojená a co se týče kojení…no jelikož má sluchovou vadu, tak pro ni musí vstávat manžel. Protože já ji sice slabě slyším(bez naslouchadla), ale spím tak tvrdě, že by mě to nezbudilo. Ale kolikrát byl muž pryč třeba 2dny a to mě malá zbudila v pohodě.

Judycum píše:
Ještě k té přísnosti…dítě do jednoho roka potřebuje uspokojení svých základních potřeb, pokud se mu toho nedostává, zadělává se na problémy v budoucnu.
Pokud v postýlce pláče, protože potřebuje blízkost mámy a máma nepřijde, pochopitelně plakat časem přestane, ale mě osobně se nelíbí za jakou cenu ty prospané noci nastanou…co se musí v té malé hlavičce odehrát, aby dítě přestalo plakat.

S tímhle naprosto souhlasím
Chci, aby mé dítě vědělo, že vždy, když mě potřebuje, tak budu s ním a nechci, aby nějak citově strádalo.