Kojení - právo nebo povinnost?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymni  07.05.03 20:38
Kojení - právo nebo povinnost?

Ahoj holky!

Právě jsem si přečetla jeden nejmenovaný časopis pro maminky,nedalo mi to,tak píšu.Všude se na nás valí informace,že kojení je to nejlepší,co svému děťátku můžeme dát.S tím souhlasím,ale za jakou cenu?Když je mlíčka málo,tak se všechny stresujeme,což neprospívá jak laktaci,tak nikomu kolem a už vůbec ne našemu drobečku.Podle mně je mnohem důležitější být spokojenou maminou a nekojit,než být nervózní a unavená a kojit a kojit a kojit.

Co vy na to?Čauky HanaZana :-)


Reklama

Stránka:  1 2 Další »

Reklama

Reakce:
 
Anonymni  07.05.03 21:27
Kojení - právo nebo povinnost?

Ahoj Hanko,

i ja patrim k te nekojici skupine. nasemu chlapeckovi jsou 2 a pul mesice a od 14-ti dnu prikrmujeme. Musim rict, ze jsem z toho nestastna,ale mam pocit, ze jsem udelala vse proto, aby to slo - bohuzel. Musim ti dat za pravdu, ze v posledni dobe jsou vsichni „zmasirovani“ vyhodami kojeni a ja se opravdu stydim priznat, ze ja nekojim plne. Ve sve rodine mam plnou podporu, ale staci, abych se pripojila na e-mimino a precetla si denicky a jsem zase zoufala z toho, ze to u nas nejde. Neni vecera, abych kvuli tomu nebrecela. Jako kdyby na tom zalezelo veskere byti naseho chlapecka. Nejak nemohu najit silu se s tim vyrovnat. Hrozne si to vycitam, protoze pak nemyslim na nic jineho nez na kojeni a krasne dny s miminkem mi utikaji mezi prsty.

Vsem nekojicim maminam drzim palce

Dana

 
Anonymni  07.05.03 22:17
Kojení - právo nebo povinnost?

Ahoj Dano!

Málem mám slzy v očích,já jsem se s tím už srovnala,ale úplně tě chápu.Taky mám pocit,že je ostuda přiznat před známými,že už nekojím,ale jak říkám,není to to nejdůležitější na světě.Hlavně,že máš miminko ráda a věnuješ mu dost času.

Drž se a nedej na ostatní,spousta z nich ještě určitě mimčo neměla a neví,jestli jim zrovna kojení nebude dělat problémy

 
Toffifee
Zasloužilá kecalka 622 příspěvků 07.05.03 22:58
Kojení - právo nebo povinnost?

Ahoj!

Taky se mi nelíbí to přílišné prosazování kojení. Jistě, že je to lepší, každá máma by jistě ráda dala miminku to nejlepší, ale když to nejde, tak to nejde!!! Některé časopisy to ženou do extrémů. Nic se nemá přehánět. Danuš, přestaň nad tím brečet, pro tvé miminko je nejdůležitější tvoje láska!!!

Jen si holky uvědomte, že naše maminky nás skoro nekojily. V té době to nebylo tak diskutované téma a spousta žen nekojilo vůbec. Dokonce se polemizovalo o škodlivosti kojení! A žijeme? Jistě. A máte pocit, že jste špatně vyvinuté? Já tedy ne.

Už brzo se mi narodí mimčo. Taky bych ráda co nejdéle kojila. Přiznám se, že i z důvodů ekonomických. Ceny dnešní umělé výživy jsou příšerné. Bohužel budu muset ve třech měsících začít miminko dvakrát v měsíci na dva dny opustit (dělám dálkově školu). Starat se bude manžel. Třeba se mi podaří odstříkávat, třeba taky ne. Nějak to snad zvládneme.

Holky, hlavu vzhůru a raději zasypte svá miminka pusinkama než slzičkama!

Toffifee - Zuzka 34.t.t.

 
tyrkysova
Nováček 7 příspěvků 07.05.03 23:10
Kojení - právo nebo povinnost?

Zrovna předevčírem jsem popsala své zkušenosti po porodu v Olomouci ve VYSVĚDČENí (ještě tam není,ale bude asi pod č.21) a přitom tam nebylo tolik místa,abych se dotkla tohoto tematu podrobně. Tato porodnice se přímo honosí propagací kojení,tuším,že patří do nějaké asociace a personál oplývá neuvěřitelným sebevědomím. Já jsem po císařském řezu měla mléko až čtvrtý den,ale zato neuvěřitelně moc. Nevýrazně vystouplé bradavky ještě zploštěly,ale žádná ze sester mi neporadila,že mám nejdříve trochu odsát,aby se miminko mohlo zachytit měkkého konce,to jsem si uvědomila až doma při návštěvě porodní asistentky,kdy mi nechala ke zhlédnutí jednu kazetu,kde to bylo zmíněno. Všechny sestřičky jen dokázaly mé dítě agresivně tlačit k prsu a ono se odtláčelo ručičkama jak jen mohlo a řvalo jak o život. Kojení bylo den ode dne nemožnější.Po tomto zápasu mě nechaly samotnou a zdeprimovanou a pak mi dokrmily dítě v zákulisí flaškou a předhazovaly,jak moje dítě v klidu a s chutí vypilo 60ml. To bylo pro mě to největší trauma-dítě odmítá mé prso…Dnes vím,že to bylo jinak a příště… A tak jsem si tu flašku vymohla na závěr taky a odsávala jak o život, nosila sestrám své mléko do ledničky po 100ml. Spolumaminka v pokoji mi množství mléka záviděla,protože sama měla velmi málo. Přesto jsem o něj doma přišla velmi brzy,protože byl prcek na tahání z prsa už příliš líný,z flašky to šlo lépe,ale odsávání v noci,když dítě pláče také nejde a já nestačila udělat zásoby. Je mi moc líto,že jsem si kojení neužila aspoň půl roku,ale neuznávám ho za každou cenu. Krmení z flašky mělo spoustu výhod,hlavně možné zahušťování kašemi,prcek byl dlouho sytý a v noci krásně spinkal. Teď má 15 měsíců,je velmi odolný proti nachlazení a nemocem,moje kojící kamarádka už měla 2× dcerku nemocnou,takže těm výhodám kojení proti nemocem až tak nevěřím. V porodnici mi tvrdili,že je flaška „studená“ a přitom mi podstrkovali na bradavku „teplý“ klobouček.Nám stejně nefungoval. Svoje miminko při krmení jsem vždy hladila nebo položila dlaň na líčko,někdy sklonila svůj obličej a ucho přiložila na jeho hlavičku,abych jeho hlty cítila a i dnes je to to nejhezčí souznění… i bez kojení…

 
Anonymni  08.05.03 00:19
Kojení - právo nebo povinnost?

Ahojte!

Jsem tak ráda, že jsem padla na tuhle diskusi! Hlásím se do klubu nekojících maminek. Ve 4. týdnu jsem dostala ošklivý zánět prsu, řezali mi to a musela jsem přestat kojit. Před tím jsem měla skoro 14 dní horečky okolo 39 - 40, nezabíraly mi žádné prášky (zánět byl totiž zapouzdřený, což doktor zjistil až po těch 2 týdnech), bylo pro mě vyčerpávající si jen dojít na záchod, natož se starat o třítýdenní miminko. Přesto jsem se pořád snažila uhájit si, aby mi doktor nezastavil laktaci. Přesvědčil mě až chirurg v nemocnici, kdy už to opravdu jinak nešlo.

Tak si myslím, že jsem udělala maximum. Mojí holčičce je teď 10 týdnů, krásně roste, na umělou výživu přešla bez problémů. A taky se setkávám s udivenými a pohrdavými otázkami typu: Vy máte dvouměsíční miminko a nekojíte??? A už mě unavuje pořád vysvětlovat, že jsem měla zánět a …blablabla. Pak mám na sebe vztek, proč se vlastně před skoro cizími lidmi mám obhajovat a stydět, co jim je do toho? Jsem ráda, že jsem našla někoho, kdo je na tom podobně. Jak se cítíte Vy? Jak odpovídáte „zasloužilým matkám“, které kojily 2 roky a na Vás koukají skrz prsty?

Já mám teď špatný pocit ne z toho, že nekojím, ale z toho, že mi umělá výživa vyhovuje víc než kojení - nemusím se omezovat v jídle, můžu nechat mimčo tatínkovi víc než ty 3 hodiny mezi jídlem, nic mě nebolí… prostě je mi fajn. Tak to mě, trochu iracionálně trápí.

Jo a viz předchozí příspěvek: taky malou při krmení mám přitulenou k sobě, dokonce usíná v „kojící poloze“ (nos u prsu, na boku) s dudlíkem v puse, nezdá se mi, že by nějak citově strádala.

Tak se držte! Petra.

 
Anonymni  08.05.03 12:40
Kojení - právo nebo povinnost?

Ahoj!

Jak je krásné, po těch až fanatických výrocích o kojení, které se tu snesly na moji hlavu, ale i jiných, číst tyhle řádky. Mojeho Kubíčka jsem kojila jen 14 dní. Mám vpáčené bradavky a vůbec nic nepomohlo. Nepřisával se. Ani kvalita mléka nebyla dobrá. Stále jen plakal a hubnul. Pak to manžel nevydržel a přinesl Nutrion. Jako zázrakem začal můj brouček růst a přibývat na váze.

Že by byl ochuzen o něco si nemyslím. Usínal na mém nahém těle a já jsem ho hladila po hlavičce a zádíčkách. Dnes jsou mu dva roky. Nemocný byl jen jednou. Má sice ekzém, ale to je po manželovi. S kojením nemá nic společného. Je to vada genů.

Neustále se mě někdo ptal proč nekojím, vžyť je to to nejlepší, právo dítěte a další kecy, které mě dostávaly do deprese.Nejradši bych těm fanatičkám jednu švihla. Když to nejde, tak to nejde a nikdo do toho nemá právo druhému kecat.

Jsem opravdu ráda, že ještě existují maminky, které nejsou kruté fanatičky, vysmívající se všem nekojícím maminkám.

Přeji vám mnoho radostí s dětmi, a dětem lásku rodičů. To je to jediné a nejdůležitější. Michala

 
ajka
Zasloužilá kecalka 761 příspěvků 08.05.03 21:48
Kojení - právo nebo povinnost?

Ahoj holky,

možná si říkáte proč tu píše kojící maminka, ale nedalo mi to. Je mi moc líto, že vás okolní lidičky tak trápí protože nekojíte. Je to věc každé maminky a myslím, že většina nekojících maminek udělala vše proto aby kojila. Z mojí zkušenosti bych chtěla říct, že mi příjde, že během kojení dávám své dceři čistě najíst. Nezdá se mi, že by v tom pociťovala něco víc. Prostě tuleníčko a mazleníčko máme zvlášť. Kojení je prostě papání. A musím souhlasit, že pro miminka je důležitější spokojená maminka a ne maminka plná deprese, protože nekojí nebo nekojí plně.

Když se mluví o tomto tématu, vždycky si vzpomenu na por. asistentku, která nám těhulkám na kurzu říkala: „Neplánujte si jak dlouho budete kojit. Buďte vděčné za každý den který jste kojili.“

Přeju vám zdravé spokojené miminka a chápavé okolí.

Ajka + Lenička (8 měs)

 
ro
Ukecaná baba ;) 2159 příspěvků 09.05.03 03:11
Kojení - právo nebo povinnost?

Otěhotněla jsem před patnácti lety v době, kdy mi gynekoložka tvrdila, že jsem sterilní a kdy jsem byla již čtvrtý rok v invaliďáku s chronickou hepatitidou B. Do poradny jsem šla až ve čtvrtém měsíci, protože jsem se chtěla vyhnout nucené interupci, vyprávěli mi, jak mimčo bude v pořádku, ale já umřu. V průběhu těhotenství se můj stav konečně začal rapidně zlepšovat. Porod proběhl v pořádku, ale poporodní péče katastrofální, všichni se mě štítili (byla jsem stále infekční), synka mi přinesli až po čtyřech dnech (museli ho očkovat proti mamince) a samozřejmě nakrmeného tenkrát Feminarem, mně začali hned zastavovat laktaci, ovšem nedařilo se, protože mlíka bylo přebytek. Když jsem se vrátila domů, tak pediatr, který za mnou zašel, prohlásil, že kojit klidně můžu. Trošku zblblá jsem na dva dny vy:,–(ila v nadšení léky, aby mě poté gynekolog upozornil, že už se u:,–(ili v těle a rozkojovat by nebylo pro mimčo dobré. Chytla jsem z toho pěkný zánět - 2 týdny vyvazování a zabalování do mokrého prostěradla, fuj. Noční vaření Feminaru - hezky přes sítko, protože všechny sušiny tenkrát cuckovatěly - to je dodnes moje noční můra - výhodou bylo, že jsme se mohli s taťkou střídat. Současné miminko jsem kojila přes půl roku a bylo to hrozně pohodlné, tudíž jsem nepotřebovala střídání - na druhou stranu básnění o báječném pocitu je přehnané, mám přecitlivělé bradavky a každé přisátí jsem odbyla slzičkou, až po chvíli to bylo příjemné. Obě dítka jsou zdráva, kluk nikdy netrpěl častými angínami a chřipkami, jak bylo vyhrožováno a myslím, že jsem pro oba udělala v oblasti výživy maximum.

Myslím, že dětem je jedno, jak jsou krmena, důležité je, že jsou krmena s láskou, kdykoli mají hlad. A tělesný kontakt potřebují vždy - nejen při krmení. Romana s puberťákem Filipem a 9,5měsíční Johankou

[ Tento příspěvek byl upraven uživatelem: ro dne 09.05. 2003 03:14 ]

 
Anonymni  09.05.03 11:32
Kojení - právo nebo povinnost?

Ahoj maminky, i nastávající!

Patřím stejně jako Ajka ke kojícím maminkám (teď už tedy 4 měsíce nekojím, dcera už se v 10 měsících sama odstavila). S kojením jsem za celou dobu neměla problém, jen na samém začátku kdy se mi po CS udělalo mléko až šestý den. V porodnici jsem si připadala jako neschopné, nemožné idividium, když se mě sestry pohrdavě ptaly kolikátý že den jsem po porodu že ještě nemám mléko. No pak ale všechno probíhalo naštěstí bez problémů.

Proto chci říct všem maminkám, které z jakéhokoliv důvodu nemůžou nebo nechtějí kojit, ať nesouhlasné poznámky okolí pouští jedním uchem tam, druhým ven. Pro mimčo je nejdůležitější, aby jeho maminka byla v pohodě, spokojená a šťastná, protože jenom tak bude v pohodě, spokojené a šťastné i její dítě. Že je mateřské mléko důležité kvůli imunitě dítěte - těžko říct jestli to tak je na 100%. Naše kojené dítě tedy nemocné nikdy nebylo, ale ve svém okolí znám kojené děti které jsou nemocné každou chvíli. A dnešní umělá výživa myslím obsahuje dostatek vitamínů a jiných důležitých látek.

Takže - nenechte se otrávit a mnoho šťastných chvil s vašimi dětmi :-)

Katka

 
ifm
Kecalka 118 příspěvků 10.05.03 14:22
Kojení - právo nebo povinnost?

Jsem také „kojící“ maminka a souhlasím, že kojení je pro dítě nejlepší, ale… Určitě je důležitější klidná a láskyplná maminka, než vynervovaná a zničená. Ono totiž záleží na důvodu, pro který svoje dítě nekojí. Jsou i jiné důvody než nemoc a nedostatek mléka… Znám například obavu o hezké poprsí (fakt je, že mě „tam“opravdu mnoho nezůstalo po 13-ti měsících kojení), nestíhání „důležitějších“ věcí jako úklid, zahrada, známí atd. A to je podle mého rozhodující pro můj názor na maminku, která nekojí.

Iva

P.S. Já jsem zase byla označována za ne úplně normální, když jsem tak dlouho kojila, to si holky nevyberete!!!

 
ro
Ukecaná baba ;) 2159 příspěvků 12.05.03 04:07
Kojení - právo nebo povinnost?

Ivo, absolutně souhlasím. Ale zjistila jsem, že kojení je pro stíhání jiných „důležitých“ věcí mnohem pohodlnější, můžeš vyrazit na celý den třeba do přírody a nemusíš se tahat s flaškama plnýma KM a bát se, že se mléko zkazí (vydrží ve správné konzistenci tak tři hodiny, 5 hodin v ledničce, pak už ztrácí na chuti a začínají bakterie). Pro pracující matku je to úplně ideální. Proto mají nekojící matky můj obdiv, protože to mají mnohem obtížnější. Navíc musí začínat mnohem dříve s příkrmama, a to je taky obrovská zátěž na čas, peněženky a nervy. A ty, co nekojí pro krásu poprsí, (pakliže je neživí - modelky a prostitutky - neplést :-) ), jsou zkrátka blbé a nemá cenu o nich mluvit - já takovou ještě nepotkala. Ale potkala jsem jednu, která nekojí a je nešťastná, protože si v mládí neinteligentně pořídila silikon, zmoudření někdy přijde pozdě.

Romana

[ Tento příspěvek byl upraven uživatelem: ro dne 12.05. 2003 04:08 ]

 
Anonymni  12.05.03 23:19
Kojení - právo nebo povinnost?

Souhlasím s názorem, že lepší je odpočatá maminka, která je v pohodě třebaže nekojí, než utahaná mamina, která je vyčerpaná a unavená a chtě nechtě se to projeví v jejím přístupu k mimču. Já sama kojím 13-timěsíční dcerku, ale jen proto, že se mi nedaří jí odstavit. Neskonale toužím po tom, až se zase jednou vyspím! ;-) Kriss

 
Anonymni  22.05.03 21:10
Kojení - právo nebo povinnost?

Ahoj holky!

Právě jsem dočetla komentáře k anketě o kojení.Bylo to dost hrozné,myslím si,že některé komentáře si autorky mohly odpustit.

Taky si myslím,že většina maminek je ze svého „nekojení“ zoufalá,třeba jako já.Ale určitě by nás- nekojící matky ,neměly ty šťastnější kojící hned odsuzovat.Ovšem názory typu"zvadnou mi prsa,tak nekojím"taky nechápu.

Držím palce všem maminkám,i těm nastávajícím,ať jim kojeníčko vydrží co nejdéle a pokud to nepůjde,tak se nenechte otrávit.

Čau Marcela :-?

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 24.05.03 09:02
Kojení - právo nebo povinnost?

Rozkošný nadpis, který mi nedal, abych se nepřipojila.

V generaci našich dědečků a babiček (v případě většiny z vás jde spíš o pradědečky a prababičky) byla povinnost věcí cti. Jenže takové právo může být zároveň i povinností. Nevím proč, ale často máme povinnost spojenou s něčím nepříjemným, čeho je třeba se co nejrychleji zbavit, zatímco svých práv se domáháme velice hlasitě a jsme rozhořčeni, když jsou nám odpírána. Ale povinnosti mohou být i velice příjemné, když vezmeme namátkou třeba ty manželské? :o)

Nebudu tu rozebírat, jestli je kojení právem či povinnosti. Myslím si že je to ohromná vý:,–(a, která je svěřená jen nám maminkám… Díky kojení jsme nezastupitelné. Je to naše prodloužená pupeční šňůra. Nikdo nám ji nevezme, pokud se o ni nepřipravíme předčasně samy. Můj skromný názor je, že kojení je stejně důležité pro matku, jako pro dítě. Kojení matku vychovává, dává jí poznat její nezastupitelnost a pomáhá rozlišit podstatné od nepodstatného. Podat láhev může každý, ale cítit, jak dítě saje z mého těla ? to můžu jen já a nikdo jiný.

Ale když už máme ten rozkošný nadpis ? řekla bych, že každé dítě má právo na tu nejvhodnější stravu a každá maminka má povinnost mu jí zajistit. Dítě má svá práva, ale nemůže je pro:,–(it. Je vydáno ?napospas? svým rodičům. Bohužel i rodiče se mohou často rozhodnout v neprospěch svých dětí.

Přiznám se, že této diskusi vlastně nerozumím. Píší tu maminky, které by rády kojily, ale nemohou. Ty si opravdu nemusí nic vyčítat, i když chápu, že je to právem mrzí. Ale u dalšího dítěte se to může podařit. Mrzí mě, když vidím maminky, které kojení odkládají z pohodlnosti nebo kvůli kariéře. Důvody: ? když já na to néjsu? nebo ?mě už to nebavilo? jsem slyšela dost často. Mrzí mě, když vidím neprofesionalitu zdravotních pracovníků, kteří to maminkám nejen neulehčí, ale někdy i pěkně zavaří.

Ale o čem si tu vlastně píšeme? Pomůže to nějak ostatním? Spíš než nadáváním do fanatiků bychom mohly pomoct ostatním budoucím maminkám, aby mohly kojit a s těmi, které z nějakých důvodů kojit nemohou, se podělit o své zkušenosti se zaváděním umělé stravy. Jsme přece na jedné lodi, máme děti, kojily jsme dva týdny nebo dva roky, ale zbytek života budou jíst děti stejně něco jiného. Všechny se potýkáme se zaváděním pevné stravy, snažíme se zorientovat v moři rozdílných názorů a máme zcela jistě jedno společné ? chceme pro své děti to nejlepší.

Takže navrhuji založit v SOS maminek Poradu pro kojící a Poradnu pro nekojící.

Alice

Stránka:  1 2 Další »

Reklama

 Váš příspěvek

Reklama

Poslední články

Zpěv dětí, který vás ohromí

Všichni doma máme nadějné talentované hvězdy, které svým vybroušeným hlasem... číst dále >

Kouzelné Jeseníky: S rodinkou na rozhlednu i do galerie soch pod širým nebem

Léto je perfektním ročním obdobím pro objevování krásných koutů naší... číst dále >

Články z Ona Dnes

Čech Dubovický má nejhezčí tělo v Evropě a druhé nejkrásnější na světě

Bronzový Muž roku 2016 Miroslav Dubovický (25) uspěl na světové soutěži... číst dále >

Láska se zajíčkem. Velké rozdíly vztahu neprospívají, tvrdí psycholog

Muž si najde partnerku mladší o generaci, a nikoho to nenadzvedne. Zato když... číst dále >


Reklama