obavy ze sebe sama

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymni  03.11.03 13:05
obavy ze sebe sama

Ahojky milé těhulky, maminky, snažilky,

dlouho jsem se rozmýšlela, jestli mám napsat. Mám problém, o kterém se mi nechce s nikým mluvit, protože už jen za položení otázky se stydím.

Jsem ve 12 tt. Miminko si s mužem přejeme, podařilo se nám otěhotnět tak, že jsem byli překvapení z toho, jak brzo to vyšlo. Od začátku mám ale smíšené pocity, kterých se bojím, se kterými si nevím rady. Pořád se sama sebe ptám, jestli budu mít pro miminko dost mateřského citu, jestli budu dostatečně trpělivá, až budeme mít obyčejné problémy třeba s nespáním. Zkrátka, jestli to všechno zvládnu a jestli tenhle podivný strach nemůže vyústit třeba v to, že bych miminku ublížila. Už jen když to píšu, běhá mi mráz po zádech a snažím se to všemožně zaplašit. Mám strach, jestli miminko bude zdravé. Když na těchto stránkách čtu, jak všechno maminky trpělivě zvládají, je mi ze sebe do pláče. Proč mně tohle vůbec napadá, zasloužím si mít takové štěstí, když vůbec dokážu myslet na to, že drobeček by u mně mohl být nějak ohrožený?

Vím, že je to odsouzeníhodné, ale jak se stím mám vyrovnat?

Moc Vám děkuju za případnou odpověď. :-[


Reklama


Reklama

Reakce:
 
Koculka
Kecalka 225 příspěvků 03.11.03 13:34
obavy ze sebe sama

Mila anonymko.

Ja sice jeste deti nemam, ale presne chapu tve pocity. Asi je uplne normalni to, co popisujes. Mas obavy, protoze chces byt tou nejlepsi mamou a nechces delat chyby. Mivam stejne pocity, napr. kdyz se mi po ranu nechce vstat a reknu si, co budu delat az budu mit deti a nevyspim se, co budu delat, kdyz budu nemocna a budu se muset starat nejen sama o sebe, ale jeste o mimi, ktere bude zrovinka protivne a ja budu zoufala, atd.

Myslim, ze pokud budes sve dite milovat, pujde to. Drzim ti palecky at te opusti chmury, treba zacina zajimavejsi cast tveho zivota ;-) .

Koculka

 
Magrata
Kelišová 7461 příspěvků 03.11.03 13:35
obavy ze sebe sama

ahoj,

neboj se,mám pocit,že je to úplně normální a přirozené. I my jsme si s manžílkem prdolku přáli,povedlo se a teď jsem v 21 t.t.

I mě občas přepadnou pochybnosti,jestli to zvládnu,jestli to utáhneme finančně a tak vůbec.Potom jedu za švagrovou a tam si pomuchluju její uzlíček štěstí ( 9 měsíců) a všechny obavz jsou fuč.

tak se ničeho neboj a pohlaď za mě pupíka

pa Magráta a Kryštůfek 21 t.t

 
Anonymni  03.11.03 14:12
obavy ze sebe sama

Ahoj,

Musim taky reagovat na Tvuj prispevek. Mam syna, ma 8 mesicu a neni to zrovna lehkle miminko. … Silene jsme si mimi prali, po pul roce jsem otehotnela a v unoru privedla na svet zdraveho chlapecka.. nas klucik ovsem hodne, hodne mooooc plakal, chtel se neustale chovat a ja se do dneska poradne nevyspala…:-))

Ted bude mit brzy 9 mesicu, uz to neni jako na zacatku, ale oproti jeho vrstevnikum, kteri si vydrzi treba hodinu hrat velmi narocny.........

Kolikrat bych ho zakousla, jak je protivnej, ale kdyz se na nej podivam, jak ke me vzpina ty svoje rucicky, je to k nezaplaceni…

On je dite a nevi proc to, ci ono dela, ty jsi dospela a mas za nej zodpovednost. On je na tebe v kazdem ohledu odkazany…

Meli bychom se chovat ke svym detem tak, jak bychom si prali, aby se oni, az my budeme odkazani na jejicho pomoc, oni chovali k nam.....

Co se tyce jeho ( jeji) zdravi, muzes spoustu ovlivnit sama, jiste ne vse, ale rozumna zivotosprava a pod, vse dobre zname je to nejmensi, co muzes pro svojeho drobecka udelat. Odsuzuji matky, ktere v tehotenstvi huli a chlastaj, takove by vubec nemeli mit deti… delat takovy svinstvo nekomu, kdo se nemuze branit…

Nic, tak jsem se nejak zapovidala. Preji Ti, abys porodila zdrave miminko a preji Ti take hodne trpelivosti a lasky. Jo a pokud muzes, naspi neco dopredu!!!!!

Martina

 
evelinka
Nováček 5 příspěvků 03.11.03 16:12
obavy ze sebe sama

Ahojky,

nevím, možná by Ti měl na Tvůj dotaz odpoveďet někdo fundovanější.. :-W

Ale já myslím, že je normální, že o sobě člověk pochybuje..zvláště, když se jedná o něco tak důležitého jako je MIMI.

Já jsem ve 30tt. A sama přemýšlím, jestli ten maličký drobeček bude v pořádku (všechna vyšetření jsou zatím OK -a přesto se těmto myšlenkám nevyhnu.. :-( ) Snažím si takové myšlenky nepřipouštět k tělu, ale někdy jsou prostě silnější… Když pak dá o sobě mrně vědět a začne mi lašovat v bříšku, říkám si, že je určitě všechno v poho… :-D ale stejně se už moc těším, až si jej budu moci sama osahat a přesvědčit se, že je miminko zdravé! S blížícím se termínem porodu mě přepadají myšlenky typu - zvládnu to všechno? porod? dobu po porodu,kdy se budeme vzájemně „poznávat“ a hledat si nějaký režim? a poslední dobou mě napadjí taky myšlenky jak vůbec zvládnu výchovu? v dnešní době, kdy je tolik „nástrah“ :-( A pak si řeknu, že když to zvládli jiní, zvládnu to taky! Asi je to přirozené, kdyby mi to bylo všechno jedno, bylo by to špatné! Takže hlavu vzhůru! Určitě to všechno zvládneme! :-) Měj se krásně a užívej si těhotenství :-P

Evelínka+ ?

p.s. možná je taky důležité, jak často Tě TY myšlenky pronásledují? pokud je to hodně často, zkus o tom říct svému lékaři…

 
Anonymni  03.11.03 18:12
obavy ze sebe sama

Proč si kazíš to krasné čekaní? Nemysli na takové věci! Mám doma čtyř měsíčního indiána je to pytel blech a velká osobnost .Protože vím , že nervy jsou pouze jedny mám jednu radu.Až budeš s nervama u konce,polož mimi do postýlky ,přivři dveře.Potom si zařvi ,prašti třeba do stolu ,kopni do polštaře,nech vyhrknout slzy,zhluboka se nadechni a řekni si ,že to nedělá schválně a že tě potřebuje a bež za ním (ní). Nejsem blázen,jsem vystresovaná a nevyspalá máma sladkého uličníka.Nejlepší terapie je pohled na spící miminko! Přeju , spící a nekřičíci , ale hlavně zdravé miminko! Ema

 
Ariana
Zasloužilá kecalka 595 příspěvků 03.11.03 19:51
obavy ze sebe sama

Vůbec se tím netrap. Pamatuj, že miminko v bříšku se trápí s Tebou. Já měla taky takové pocity. Myslím, že u prorodičky je to asi tím, že neví pořádně do čeho jde. Vždycky, když to přišlo jsem se snažila myslet na něco pěkného a to ošklivé zaplašit. Věř, že Tvoje nádherné miminko Ti to vrátí hned jak ho poprvé uvidíš. Neboj se, ono se to během šestinedělí všechno spraví a budeš šťastná. A nemysli si, že všechny maminky to zvládají s přehledem a trpělivostí. Jsou stejně unavené a nervózní jako budeš Ty, ale příroda nás dobře vybavila a zvládáme to. Aspoň ta větší část. Jinak by lidstvo už dávno vymřelo.:-) Tak nevěš hlavu. To, že Tě to trápí určitě znamená, že budeš perfektní máma.

Ariana

 
Nikky
Kecalka 336 příspěvků 03.11.03 21:53
obavy ze sebe sama

Vůbec se tím netrap, nejsi zdaleka jediná kdo má takovéto pocity.

Říká se tomu „Úzkostný stav“ a u těhotné ženy je to naprřosto normální zvláště v prvních měsících těhotenství. - mám to z chytré knihy a taky od doktora.

Já tyto stavy měla při obou těhotensvích!!! Neboj to přwejde.

Nejlíp když si o tom s někým promluvíš (s doktorem, partnerem, kamarádkou a nebo s námi … ;-) ) pak tě to přejde.

Já jsem vždy zavřela oči prudce zavrtěla hlavou, abych ty zlé myšlenky zahnala a snažila se něčím zabavit a myslet na něco jiného. :-D

Tak hlavu vzhůru a krásně prožité těhotenství s úžasným koncem :-]

Nikol (Jareček 3 roky a Vendulka 4 měsíce)

 
Anonymni  08.11.03 22:26
obavy ze sebe sama

Ahoj tehulko,

bud v klidu, citila jsem se v tehotenstvi uplne stejne, navic jsem si pripadala, ze jeste nejsem pro materstvi dost zrala, prestoze mi bylo 27. Uz jenom to, ze si tuto obavu pripoustis, predznamenava, ze budes dobrou matkou. Zalezi Ti na tom, abys byla co nejlepsi a lames si s tim hlavu. Bud v pohode. Moje dcera oslavila 2 roky a prestoze jsem si sama sebou nebyla jista, je to fajn. Taky jsem nevedela, jestli budu dostatecne trpeliva, ochotna - vse je jak ma byt. Uzivej si ocekavani, vsechno prijde samo. Tech nekolik tydnu po porodu je opravdu velmi vycerpavajicich, ale zvladnes to. Dulezite je, ze chces.

Mej se.

Eva

 
Anonymni  11.11.03 20:30
obavy ze sebe sama

Ahoj,

jako vsichni ostatni bych Te take chtela podporit..Opravdu je to normalni, ja jsem to resila tak, ze jsem obcas nechala slzicky pustit proudem a hlavne si dopravala velice prijemnych chvil.Napustila si vanu a pridala trosku levandule, neco jsem si koupila jen pro sebe, zasli jsme si s manzelem na dobrou veceri nebo jeli na vylet..snazili jsme se vyuzit jeste casu, kdy se muzeme venovat jenom sami sobe (i kdyz bylo obcas tezke si ho najit..), protoze jsem mela pocit , ze takove, jake to bylo uz to nikdy nemuze byt..Dnes mame dvoumesicniho Krystofa a je uplne skvelej..sesti­nedeli bylo tezky, ale pak se to uklidnilo..Uz jsme se vzajemne poznali a postupne prichazime na to, jak si vzajemne porozumet. Nekdy je to drina, ale my zensky to preci zvladnem..Krystof uz dokaze spat od osmi do vecera do peti do rana..Neni to pohadka? (V sestinedeli jsme vstavali kazdy dve hodiny, pokud to neprobrecel do dalsiho jidla a nikdo se nevyspal)Asi jsem se moc rozpovidala, ale chci Ti poprat hodne sil a hlavne pohodu. Zkus se na porod tesit, hodne to pomuze…

Mej se krasne

Zuzana a Krystof

 
Šárka
Kecalka 418 příspěvků 14.11.03 22:08
obavy ze sebe sama

zkopírováno z došlé pošty:

Poděkování za odpovědi

Protože mně zlobí počítač a nevím, jak jej popohnat, využívám tuhle možnost k tomu, abych všem těhulkám, maminkám a snažilkám poděkovala za odpovědi na diskuzní téma „Obavy ze sebe sama“. Neuměla jsem si se sebou poradit a byla jsem zoufalá. Když jsem četla všechny ty citlivě a mile napsané odpovědi, měla jsem co dělat, abych se ubránila slzičkám:-) Opravdu mi to v té chvíli hodně pomohlo a vážím si toho. Teď už jsem ve 13tt a stav se zlepšil, i když ne úplně bezezbytku.

Díky všem, které mi odpsaly. Je fajn mít všechno komu říct.

Přeju jen to nejlepší! G.

 
Anonymni  15.12.04 15:09
obavy o miminko a z tehotenstvi

Ahoj,
jsem v 17tt a ackoliv jsem si mimi prala, tak jsem ted z toho pekne vyplasena. Od zacatku tehotenstvi jsem na rizikovem, protoze kdykoliv mam trochu vice pohybu, zacnu krvacet a lekari mi vzdy naridi klid. Takze uz mam opravdu strach udelat vetsi pohyb, takze jsem porad doma. Nekdy se muj psychicky stav zlepsi, ale jindy me prepadne hrozny strach (az si nekdy rikam, ze se z toho asi brzy zblaznim), jestli vse bude v poradku, mimi bude v poradku a jestli vse zvladnu. Asi mi i chybi kontakt s lidmi, protoze se do spolecnosti vubec nedostanu. Nastesti mi vzdy psychicky povzbudi muj manzel, ale ten chodi z prace az vecer, takze cely dnu jsem tu sama.
Tak se chci zeptat,jestli Vas taky prepadaly pocity neznadeje, strachu a jindy radosti.
Vsem preju krasne bezproblemove tehotenstvi a zdrave miminko.
 Ilca

 
Komka
Kecalka 202 příspěvků 15.12.04 16:01

Ahoj,

vyplašené jsme nejspíš všechny. Taky aby ne, čeká nás obrovská změna a neskutečně velká odpovědnost. Mám taky strach a ne malý, bojím se abych třeba miminko nezanedbala, s tím že jen pláče a ono bylo nemocné, nebo když bude mít teplotu a já nebudu vědět co s ním. Ale od toho máme maminky, babičky, kamarádky a některé i hodné tchýně. Vím že mají spoustu rad, které nechceme poslouchat a taky nemusíme, ale jsou zkušené, děti odchovaly a teď nám mohou být velkou pomocí. Pak taky máme doktory a doktory a hodné sestřičky a prostě spoustu lidí kolem, kteří nás v tom nenechají. A to jsem úplně vynechala mužské plémě. Které nás také bude jistě podporovat jak jen to půjde. Takže hlavu vzhůru, nechme instinkt ať nás ovládne a mateřské pudy nechť se probudí. Příroda ví co dělá.

Vše bude ok.
Komka

 
Lysinka
Kecalka 151 příspěvků 15.12.04 16:28

Ahojky,
ja mam takovy pocit, ze prave ten strach je znamkou toho, ze uz je clovek dospely a pripraveny na to, aby vychovaval deti. Vzdyt je prece samozrejmosti, ze se kazda mama o sve dite boji. Bojime se v tehotenstvi, chceme, aby se miminko dobre vyvijelo, aby se narodilo bez komplikaci a bylo zdrave a spokojene, bojime se, aby se mu neco nestalo, aby se nezranilo, neonemocnelo. Ja nevim, jak to bylo a mozna jeste je u vas, kdyz jste napr. nekam vyrazily ven a rodice vas zahlcovali radama a pripominkama typu „prijd vcas“ apod. Oni to prece nedelaji proto, aby sve deti otravovali, ale proto, ze maji strach, aby se jim neco nestalo. Ja mam treba od narozeni dcery krome tech vsech strachu, co jsem vyjmenovala taky jeste jeden strach a to, ze se stane neco me a ja tu necham tu svoji princeznicku samotnou bez maminky. Proste byt mamou je jeden velky strach a tak to bylo, je a bude. Takze zapomenme na strachy a radujme se z toho, ze mame to stesti byt mamou.
Pa Lucka a Niky (9m)
 http://nikolasek.wz.cz

 
zuzkap
Povídálka 24 příspěvků 15.12.04 23:36

Ahoj, úplně chápu jak se cítíš ..... také jsem měla podobné obavy (a jak jsem četla, nebyla jsem sama ..)
A asi jako plno dalších jsem si nedokázala představit, jaké to bude, až budeme mít miminko, také jsem se ve skrytu duše bála, jestli budu mít ráda miminko a tak prostě jestli to zvládnu být maminkou a také hlavně jestli budu mít trpělivost s mimískem …
A můžu od srdíčka říct, že naší malou Natálku miluju od prvního okamžiku .. pamatuji si jak jsem z ní nemohla oči spustit ( a také jak jsem si pořád dokola četla tu cedulku, která visela na postýlce .. Natálka N. ) ........ opravdu jsou to nezapomenutelné krásné chvilky v životě !!!
Je sice pravda, že té trpělivosti se postupně učím … ono ten náš lumpik dá chvilkama pěkně zabrat, ale za ty nervíky stojí !!!
Uvidíš jak se Ti úplně od základu změní a naplní život ....... hlavně mysli na něco příjemného, poslouchej hudbu která Tě uklidňuje …
Měj se moc hezky a užívej si miminka v bříšku … za chvilku začne kopat (u mě to ze začátku takové šimrání, které se postupně stupňovalo … také to bylo moc krásné …)
Jestli chceš, můžeš se mi ozvat na mail … Zuzka & Natálka (6 měs.)


Reklama

 Váš příspěvek

Reklama

Poslední články

Zpěv dětí, který vás ohromí

Všichni doma máme nadějné talentované hvězdy, které svým vybroušeným hlasem... číst dále >

Kouzelné Jeseníky: S rodinkou na rozhlednu i do galerie soch pod širým nebem

Léto je perfektním ročním obdobím pro objevování krásných koutů naší... číst dále >

Články z Ona Dnes

Láska se zajíčkem. Velké rozdíly vztahu neprospívají, tvrdí psycholog

Muž si najde partnerku mladší o generaci, a nikoho to nenadzvedne. Zato když... číst dále >

Rozčilená Wrightová: Slíbili mi stejné peníze jako kolegovi a dali mi méně

Herečka Robin Wrightová (51) měla za seriál Dům z karet slíbené stejné peníze... číst dále >


Reklama