Prvnáček a čtení

Ahoj, jestli je prvňáček, hádám, že „umí“ M, m, A, a, E, e, S, s v tuto chvíli. Doporučuju číst tímto způsobem – písmenka. Tj. „co vidíš?“ „malé m, velké A, dlouhé á…“ apod. Sice učím na 2. stupni, ale vím, že na pvním to takhle u nás funguje. Nestresovat, trénovat… Základ je poznat písmenka 

No zatím se učí A, E, I, O, U a M a ted mají T. Písmenka umí, ale už je neumí poskládat do slova. Jen ty které má naučené. Jakmile mu dám jiné i když má stejné písmenka jen jinak poskládané, tak to nedá dohromady. Třeba ve slově TETA vůbec neslyší písmeno E a ani A na konci. Má fotografickou pamět a vyřešil to takhle bohužel.

Znám školu, kde učí číst tímto způsobem – čtou po písmenkách „t e t a – co slyšíš? Prostě hláskují. Neučí se slabiky, hláskují vše. Teď abych nekecala, říká se tomu tuším "genetická metoda“. Chvíli to trvá, ale pak se to údajně zlomí a děti prostě čtou. Jakým způsobem to učí ve vaší 1. třídě?

Jo, je to genetická metoda – http://www.detskestranky.cz/…da_cteni.htm

Ještě mě napadá – zkoušet, aby slyšel písmenka. Tj. nejprve první, třeba to „m“, máma, mísa, mouka… pak „a“ auto, Aleš… A pak na konci slova, což je těžší, ale zkuste to hrát jako hru , raději kratší slova, na poslední slabiku dát důraz.

Tvůj syn se sám od sebe učí číst globální metodou To bylo jeden čas za dob našich rodičů, děti se nejdřív učily poznávat celá slova a postupem času teprv došly k jejich rozboru na slabiky a písmenka.
Co s tím, neporadím, jenom jsem tě chtěla utěšit, že to, jak tvůj syn postupuje, je taky možný postup (ale samo nevím, jak bude zapadat do konceptu, který má učitelka) 

@Kikiska30 a ve škole už čtou? jestli po něm nechceš něco, co se neučili. Zajdi za učitelkou a zeptej se, jak to s nim máš dopilovat. Určitě ti poradí.

Já jsem napsala slabiky ma me mi mo mu na velké kartičky, k tomu jsem našla předměty nebo nakreslila obrázky na ty slabiky: med, miminko, motýl, zbytek už si nevybavím. Pak zkoušel přečíst ty slabiky a přiřadit ke slovu.
Slova jsou moc těžká, zkoušejte jen samotné otevřené slabiky. Ma, te atd.
Ještě si pamatuju, že syn slyšel jen souhlásky a samohlásky ne. Třeba napsal TŤNK místo tatínek. Tak jsme zkoušeli to, že si slabiku říkal hodně dlouhou (táááááááá) a říkal si to tak dlouho, dokud to tam neuslyšel. Pak to uměl napsat a až pak přečíst. (Píše tiskacím.)

Ahojky pokud se učí teprve základní písmenka a ještě nečtou, tak ho nech. Oni až budou umět ty základní – samohlasky+p, t,s, j tak budou teprve tvořit slabiky. Pokud se učí slabikováním a ne genetickou metodou.

Myslim, ze hodne prvnacku nevyhlaskuje slovo (teda ten muj prvnacek a nasi kamaradi z prvni tridy take ne) Mozna tak prvni a posledni pismeno. Hrajeme slovni fotbal, to pomaha. Ted zvlada vyjmenovat par dalsich pismen ve slove, ale zmatene, na preskacku… Cte take zpameti!!! Asi maji jeste moc dobrou pamet…:) Nevim, jestli je to spravne!! Je sikovnej, ze si to pamatuje!! Chce to pochvalu!!

Mají klasickou výuku. Chápu dobře, že budeme mít slovo třeba TÁTA a budu si s ním ta písmenka říkat jak píšete. Jenže mám strach, že si to zase jen zapamatuje slovo které nezná zase nezvládne. Když říká písmenka např. ve slově MÁMA, tak je řekne správně, ale ve slově TÁTA už ty áčka neslyší- což je nová látka. Zítra zajdu za paní učitelkou, naštěstí máme celkem rozumnou a poradím se co dál. Je taky pravda, že pedagogické zkušenosti nemám. Je můj první a tudíž vše i pro mě je nové, takže je možné, že dělám něco špatně já. Ale jak říkám, když jsme skládali slova, tak ty které měl, zvládl, ale jiná už ne, i když písmenka stejná jen jinak poskládaná. No jsem z toho taky mnau. A nejlepší nakonec je, že se mi miláček směje do očí tvrdí, že v tom slově slyší U místo A. Musela jsem utéct z pokoje jinak bych ho snad seřezala, a to doma fyzické tresty nevedeme. Ach ta škola. Děkuji Vám za pomoc.

Tak zkoušejte, kde co slyší. Měly by znát pojmy na začátku, uprostřed, na konci. Kde slyšíš A? auto, kytička, prášek…
ale po rozhovoru s učitelkou. Nevim, jak jsou daleko

A ještě mi kamoška elementaristka říkala, že se to nemá hrotit. Každé dítě se to učí jinak rychle, ale na konci 1. třídy čtou všichni.
Navíc říkala, že ať je zvolená metoda ve třídě jakákoli, vždycky se najde dítě, kterému nesedí a které se naučí číst nějakou svou vlastní metodou.
Můj syn zase nechce číst slova a chce číst jenom „pohádky“. Tak jsem mu koupila slabikář (je ve školce) a čte si tam to máma mele maso a je šťastnej, že čte pohádky.
A né že mě budete kamenovat, že ho nutím číst, on se vztekal, že ve Sluníčku nebo někde nepřečte třeba skříň, tak mně přišel lepší ten slabikář, aby se to učil od začátku a ne „od konce“ – nejtěžší slova.

Skoro každý prvňák tápe ve slabikování, až přijde tojslabičné slovo, to je ještě vědší masakr.chce to trpělivost, ještě není ani čtvrtletí, počkala bych do prvních třd. schůzek, a po poradě s učitelkou pak něco pilovala. A slova si vymýšlí ze začátku skoro každé dítě, chce to nad ním stát a opravovat, pořád dokola.

U nás bylo se slabikou MA, říkám je tam M a A tak co to bude? A mladá ME! No taky jsem rostla