na přehled Encyklopedie

Očkování kojenců

Očkování je velmi důležitý úkon k ovlivnění výskytu některých infekčních onemocnění. Při podávání očkovacích vakcín je velmi důležité dodržovat správné zásady abychom předešli nežádoucím účinkům. Je nutno zachovat individuální přístup, dodržování kontraindikací a správné techniky. Zhodnocení jestli je u očkované osoby očkování indikováno nebo kontraindikováno přináleží očkujícímu lékaři. Očkování podléhá vyhlášce č. 537, která shrnuje očkování proti infekčním nemocem. Očkovací kalendář začíná první dávkou vakcíny proti tuberkulóze, která se podává od 4 týdnů do 6 týdnů, případné přeočkování ve dvou a jedenácti letech. Podání tzv. hexavakcíny začíná od 4 měsíce. Podmínkou je zhojená jizva po vakcinaci proti TBC. V názvu hexavakcína se skrývá difterie, tetanus, pertuse, hemofilus skupiny B, hepatitida skupiny B a poliovirus (dětská obrna). Druhá dávka hexavakcíny se podává jeden měsíc od předchozí. Třetí dávka se podává rovněž s jednoměsíčním odstupem od dávky druhé, avšak měla by být podána do ukončeného prvního roku života. Čtvrtá dávka je podávána s odstupem šesti měsíců od dávky třetí do ukončeného 18. měsíce života. Následující dávky se nejrůzněji rozdělují, v případě zájmu Vás odkazuji na celorepublikový očkovací kalendář. Další skupinou očkovací látky je vakcína proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Jedná se o živou očkovací vakcínu a proto se podává až v patnáctém měsíci. Přeočkování se děje za 6–10 měsíců po první dávce.

Každé očkování s sebou nese riziko nežádoucích účinků. O vhodnosti očkování rozhoduje vždy očkující lékař.

Máte zkušenost tématem "Očkování kojenců"?
 
TOPlist