na přehled Encyklopedie

Průjem u kojenců a vznik dehzdratace

Kojenci a malé děti jsou více ohroženy vznikem průjmů než dospělá populace – mezi příčiny patří nedokonalá kolonizace střevní mikroflóru, kontakt s vrstevníky v jeslích, školkách, obvykle hůře udržitelná hygiena batolat a malých dětí, které si všechno strkají do pusy atd. ****Průjem s kolikou (silné bolesti břicha) je pro děťátko velmi bolestivé, často v noci nemůže spát, průjem výrazně zhoršuje hygienu dítěte, a v neposlední řadě také významně zaměstnává rodiče. U malých dětí mají tyto infekce často charakter gastroenteritidy – tedy dítě trpí silným průjmem, horečkou a silně zvrací – takovýto průběh vídáme často u rotavirových infekcí, ovšem některé příznaky nemusí být tak zřetelné či dokonce chybět.

U těchto onemocnění je hlavním problémem vznik dehydratace a minerální rozvrat organismu. Dítě ztrácí velké množství vody a iontů průjmem, horečka zvyšuje pocením další vodní ztráty – u zvracení je to obdobné. Problém je však v rehydrataci, kdy dítě intenzivně zvrací, a často v žaludku neudrží ani nápoj, natož cokoliv jiného.

Kojenci a malé děti jsou k rozvoji dehydratace daleko více náchylní ve srovnání s dospělými lidmi. Tělo kojence obsahuje více vody (asi 75% tělesné hmotnosti) oproti tělu dospělého (voda tvoří asi 60% hmotnosti člověka). Kojenec potřebuje denně takové množství tekutin, které odpovídá 10–15% jeho hmotnosti – jedná se cca o příjem 120–150 ml tekutin na kg hmotnosti dítěte (pro srovnání dospělý člověk potřebuje tekutiny, jejichž množství odpovídá zhruba pouze 2–4% hmotnosti těla).

Druhy dehydratace

Dehydrataci dělíme dle její tíže na lehkou, střední a závažnou podle několika základních klinických kriterií. Maminka si u svého dítěte musí všímat především změn jeho chování (matka své dítě zná nejlépe, často první dokáže rozpoznat, že s jejím dítětem není něco v pořádku, neboť se chová jinak, než je obvyklé). Dítě přes neklid, excitaci může projít do stadia ochablosti až spavosti při těžké dehydrataci (rovněž je suchá kůže, při uchopení kožní řasy mezi prsty se špatně vrací, v některých případech dokonce stojí – jedná se o důsledek výrazného snížení kožního turgoru).

Při těžkých průjmech, spojených se zvracením, kde rodiče nejsou schopni do dítěte tekutiny dostat, často nezbývá než neprodleně vyhledat lékaře.

Léčba průjmových onemocnění kojenců

Kojeneckým průjmům je nutno věnovat speciální pozornost. A to z několika důvodů – jedná se o velmi časté onemocnění kojenců, a navíc s možností závažného průběhu při nerozpoznané dehydrataci.

V prvním roce života jsou průjmová onemocnění velmi častou příčinou návštěvy dětského lékaře. Příčin vzniku průjmu může být celá řada, a ne vždy se musí jednat o infekci (zejména u chronického průjmu špatně prospívajícího dítěte je potřeba myslet na celiakii, potravinové alergie včetně alergie na mléko atd.) Naopak u zatím dobře prospívajícího dítěte náhle vzniklý průjem je velmi pravděpodobně způsoben infekcí.

Průjem je definován jako vzestup frekvence stolic se zvýšením jejich objemu a obsahu vody. Dítě do tří let věku dostane průjem 1× až 3× ročně. Infekcí, které mohou způsobit kojenecké průjmy, je celá řada: od virů, bakterií produkujících toxiny přes invazivní bakterie. Hlavní příčinou kojeneckých průjmů v zimním období jsou rotaviry. Rotavirová infekce se projevuje vodnatými průjmy, zvracením a horečkou. Větší část dětí má k tomu příznaky respiračního onemocnění – rýmu, kašel či zánět středouší.

Z bakteriálních původců to je salmonelóza a kampylobakteri­óza. U těchto infekcí jsou typické četné, avšak méně objemné stolice, s možností příměsi hlenu a krve. Někdy má stolice nazelenalou barvu (pro úplnost je nutné dodat, že nazelenalá stolice může být u kojenců, kteří hladoví).

Hlavní zásadou terapie průjmových onemocnění je včasná a dostatečná rehydratace organismu spolu s brzkou realimentací. U pacientů, kteří snášejí příjem tekutin ústy (perorálně), je vhodnější tato cesta před aplikací roztoku do žíly (intravenózně). Pro děti jsou navržené speciální rehydratační roztoky (např. Valíkův) či neslazené čaje (existují speciální čaje pro kojence a batolata) – pít se mají v malých dávkách a často.

Pokud je průjem silný, a rodiče nezvládají doplňovat tekutiny kojenci, je nutná hospitalizace- zde se přesně sleduje bilance tekutin (příjem, výdej močí, ztráty průjmem, zvracením, pocením při horečce) atd.

Vedle dostatečné rehydratace je základním léčebným prostředkem dieta. Názory lékařů na dietu během průjmu kojence se liší – nicméně v prvních dnech průjmu se doporučuje podávat rýžové nebo mrkvové odvary, u dětí starších 6 měsíců můžeme přidat banány.

Dalšími příčinami vyšší náchylnosti kojence k dehydrataci je jeho relativně vyšší tělesný povrch a vyšší sklon ke zvracení.

Máte zkušenost tématem "Průjem u kojenců a vznik dehzdratace"?
TOPlist