U příležitosti 30. výročí kliniky GENNET jsme si povídali s jejím zakladatelem MUDr. Davidem Stejskalem. O tom, kam se za tři dekády posunula reprodukční medicína i genetika, proč je důležitá komplexní péče a co by si podle něj měl pacient z kliniky odnášet především.
Klinika GENNET slaví 30 let. Když se ohlédnete zpátky, co se podle vás změnilo nejvíc?
Změnilo se toho opravdu hodně. Dnes jsme součástí skupiny s více než padesáti IVF centry po celé Evropě a genetika, která v GENNETu vždy hrála důležitou roli, pracuje skutečně v evropském prostoru a na evropské úrovni. GENNET vlastně kopíroval historii genetiky. Začínali jsme chromozomálním vyšetřením a dnes jsme technologicky opravdu daleko.
A co naopak zůstalo stejné?
Stejný zůstal podle mě charakter GENNETu. Pořád jsme multidisciplinární zařízení, kde spolu lidé různých profesí přirozeně komunikují. Potkávají se nejen při práci, ale klidně i u oběda. To je strašně důležité. Ambulantní lékaři bývají často zavření ve svých ordinacích, ale u nás ten kontakt mezi obory funguje. Máme genetiky, gynekology, imunology, urology a další specialisty, kteří spolu mluví. Ta pospolitost je podle mě velká výhoda.
Těšíte se na novou vizuální identitu, která po letech nahradí tu původní? Nebojíte se změny?
To původní logo jsme si vlastně dělali sami. Vytvářel ho můj syn, který není grafik, takže to mělo takový hezký lidský rozměr. Dnes už je všechno profesionálnější a samozřejmě i víc korporátní. To je trochu jiný svět, než ve kterém GENNET vznikal.
Nová identita je moderní a povedená. Měl jsem jen drobné připomínky, jinak se mi líbí. Jsem spokojený.
Často se mluví o komplexní péči. Co si pod tím má běžný pacient konkrétně představit?
Komplexní péče začíná už před samotným těhotenstvím. Dnes máme prekoncepční genetické testy, které dokážou odhalit skryté nosičství závažných chorob. Víme, že každý třetí člověk v sobě nese určitou genetickou zátěž, která může výrazně ovlivnit zdraví budoucího dítěte.
Ale nejde jen o laboratorní výsledky. S pacienty mluvíme i o jejich rodinné historii. Genetik je trochu „specialista bez specializace“. Musí rozumět celé řadě oborů. Zajímá nás všechno: od neurologických potíží až po psychická onemocnění nebo pohybové vady v rodině. Hledáme souvislosti, které na první pohled nemusí být vidět.
A pokud se objeví riziko genetického onemocnění?
V takovém případě následuje preimplantační diagnostika embryí. Díky moderním technologiím dnes dokážeme vyšetřovat prakticky jakoukoli genetickou chorobu. Naše laboratoř pracuje na velmi vysoké úrovni. Spolupracujeme s klinikami z Estonska, Španělska nebo například s jednou z největších londýnských IVF klinik.
Setkáváte se dnes i s páry, které chtějí předejít nemocem projevujícím se až v dospělosti?
Ano, je to čím dál častější. Velká část žádostí o preimplantační diagnostiku se dnes týká chorob, které se projeví až v pozdějším věku. Typicky například dědičných forem nádorů prsu nebo dalších onkologických onemocnění.
Když rodina sama zažila velmi těžký průběh takové nemoci u svých blízkých, je pochopitelné, že nechce tuto genetickou zátěž přenášet na další generaci. Jsou to choroby, které sice neovlivní inteligenci člověka, ale mohou velmi krutě zasáhnout druhou polovinu života.
Díky preimplantační diagnostice dnes dokážeme podle přání rodičů tato rizika výrazně omezit a vybrat embryo bez dané genetické zátěže.
Pojďme přejít ještě k asistované reprodukci. Hraje genetika v neplodnosti velkou roli?
Dnes má problémy s plodností téměř dvacet procent párů. Jen malá část je čistě genetická. Velkou roli hraje i dnešní životní styl. Lidé řeší vztahy, kariéru, odkládají rodičovství a často přicházejí později.
Takže k vám nechodí jen páry, které řeší početí, ale i těhotné ženy?
Ano. A právě tam navazuje prenatální péče. Už od devadesátých let jsme byli jedním z průkopnických center prenatálního screeningu vrozených vad. Dnes kombinujeme velmi citlivé ultrazvukové vyšetření s genetickým testem z krve matky, kde vyšetřujeme DNA plodu. Tyto metody jsou mimořádně účinné a česká prenatální péče má díky nim velmi dobré výsledky.
Historicky byl screening hlavně biochemický, vyšetřovalo se několik látek z krve matky. Postupně ale začal hrát velkou roli ultrazvuk. To je velmi náročná metoda, která vyžaduje zkušenost, rutinu i kvalitní techniku. Hodně záleží na zkušenosti lékaře.
Dnes už část screeningů provádějí běžní gynekologové, ale GENNET dál funguje jako specializované centrum pro složitější případy nebo konzultace.
Vy jste byli jedním z prvních center v Česku?
Začínali jsme v roce 1996 nejprve jako genetické pracoviště. Ve chvíli, kdy se začala rozvíjet preimplantační diagnostika, nám ale dávalo smysl propojit genetiku i s IVF. Už tehdy jsme si uvědomovali, že nejlepší je mít celý proces pod jednou střechou.
Když přijde rodina s konkrétním genetickým problémem, nestačí jen samotné laboratorní vyšetření. Je potřeba propojit práci gynekologů, embryologů i genetiků. Od přípravy pacientky přes odběr vajíček až po genetické vyšetření embryí.
Pacient pro nás nikdy nebyl jen vzorek nebo výsledek, který někam odešlete. Nesete za něj odpovědnost a sledujete celý jeho příběh. A právě tahle komplexnost byla od začátku jednou z největších výhod GENNETu.
Empatie je v medicíně často zmiňovaná. Co pro vás znamená v praxi?
Genetika je hodně o naslouchání. Těhotné ženy i páry přicházejí často ve velkém stresu. U lidí, kteří dlouhodobě řeší neplodnost, jde vlastně o jednu ze základních životních potřeb. Je to jiný typ zátěže, než když člověka bolí noha nebo jde na operaci slepého střeva.
Ta práce je citlivá a člověk musí umět vnímat, co pacient opravdu potřebuje. Někdy stojíte před velmi těžkým rozhodnutím a víte, že špatný odhad může ovlivnit celý život rodiny. Lékař nesmí pacientům vnucovat svůj pohled. Pro doktora je nemocný i postižený plod, ale rodina to může vnímat jinak. A právě v tom je empatie. Umět naslouchat a respektovat hodnoty konkrétní rodiny.
Nabízíte pacientům také psychologickou podporu?
Ano, psychologická podpora je součástí komplexní péče. Máme psychologa a spolupracujeme i s externími odborníky, kam některé páry docházejí.
Změnili se podle vás pacienti za posledních 30 let?
Určitě. Dnes přicházejí velmi informovaní, i když ne vždy správně. Velkou roli hraje internet a dnes už i umělá inteligence. Lidé si hledají informace sami a často přicházejí s konkrétními otázkami.
Myslím si ale, že dobrý lékař a kvalitní poradce o práci nepřijdou. Medicína není jen soubor dat. I když jsme rozklíčovali lidský genom, pořád o něm nevíme všechno. Osobní zkušenost a rozhovor budou mít vždycky svou hodnotu.
Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.
eMimino kartička
