ADHD je celoživotní diagnóza, která se s věkem stabilizuje, míní psycholožka

Vzteká se, neposlouchá a neposedí. Okolí si myslí, že je nevychované, ale problém může být jinde. Jak diagnostikovat syndrom ADHD, tedy poruchu pozornosti s hyperaktivitou, a jak s ním dále pracovat? To nám prozradila klinická psycholožka PhDr. Leona Jochmannová, Ph.D.

* K dětem s ADHD je nutný speciální přístup. Zdroj: Profimedia.cz.

Paní doktorko, co si přesně pod syndromem ADHD máme představit?

Syndrom ADHD je podle nových diagnostických klasifikací zařazen mezi neuro-vývojové poruchy. Ty jsou charakterizovány vývojovými deficity, jak ve specifických oblastech fungování, jako je plánování, vnímání času a struktury, až po globálnější dopady. Sem patří zejména nepozornost, například chyby v detailech, problém s udržením pozornosti, dokončením úkolů a s organizováním.

Typické jsou hyperaktivita a impulsivita: poklepávání končetinami, neschopnost v klidu sedět, nadměrné mluvení, přerušování druhých, touha po okamžité odměně a unáhlené reakce.

Je pravda, že dětí s touto poruchou stále přibývá, nebo se o této diagnoze jen tolik nemluvilo?

Dětí se syndromem ADHD jako neuro-vývojovou poruchou objektivně přibývá, například v souvislosti s předčasně narozenými dětmi, které současná medicína dokáže zachránit se stále nižší porodní váhou, nebo s častějšími úrazy například na kole.

Může tento nárůst souviset i s dnešním „rychlým“ stylem života a nezdravou životosprávou?

Dnešní rychlý životní styl a nezdravá strava může příznaky ADHD velmi zhoršovat, ale nezpůsobí je. Mezi typické faktory patří kromě výše uvedeného třeba genetika, kouření matky v těhotenství a další příčiny, které způsobují špatnou regulaci a propojení mozku. Dříve se tato diagnóza oprávněně nazývala lehká mozková dysfunkce.

Co byste doporučila rodičům dětí s touto diagnózou. Jak s nimi pracovat?

Rodičům dětí s těmito obtížemi doporučuji nechat si poradit na odborném pracovišti, které s touto problematikou pracuje. Obecně je vhodné dopřát dětem stálé prostředí s minimem změn, trvat na dodržování určitých pravidel, nepřetěžovat dítě podněty a střídáním různých činností. Dítě má špatnou regulaci svých emocí a se „sebezklidněním“ potřebuje pomoc od dospělých.

Mezi dalšími dětmi je neklidné, protože jeho mozek neustále reaguje na všechny podněty a nedokáže si vybrat jejich prioritu. Neumí rozpoznat, které informace jsou podstatné, a které ne. Jeho mozek nedokáže například zkoordinovat zastavení již započaté akce – například hození předmětu na zeď, na rozdíl od ostatních dětí, jejichž mozek akci zastaví při příchodu učitele. Proto mají děti s ADHD více kázeňských problémů. Obecně platí prevence – nedopustit, aby se dítě něco naučilo, nebo začalo špatně. To se nejhůře předělává.

Výchova dítěte s ADHD je náročná. Zdroj: Shutterstock.com.Výchova dítěte s ADHD je náročná. Zdroj: Shutterstock.com.

Jak probíhá léčba dětí s ADHD a je tato porucha „celoživotní“ nebo odezní v dospívání?

ADHD je celoživotní diagnóza, která se věkem stabilizuje. K určitému zlepšení dochází v dospívání vlivem dozrávání frontálních laloků v mozku. Vždy jsou nutná vhodná výchovně-režimová opatření, může se trénovat pozornost, paměť, koordinace, sociální chování. Rodiče by měli s dítětem docházet na psychoterapii, případně na rodinnou terapii. V těžších případech se nasazuje medikace.

Co mohou rodiče udělat pro to, aby dětem pomohli?

V první řadě musí být jisté, že u dítěte jde opravdu o ADHD. Diagnóza může být zaměnitelná například s projevy traumatu. Na toto téma jsem dělala výzkum, v rámci kterého jsem zjistila, že vysoké procento dětí se závažnými traumaty v osobní historii má diagnózu syndromu ADHD. To je vážné zjištění, protože přístup k traumatizovaným dětem a dětem s ADHD je odlišný.

Mezi další podobné záměny může patřit Aspergerův syndrom nebo jednoduše nevychované dítě, které nemá žádné hranice. Proto by diagnózu v ideálním případě měl stanovit zkušený klinický psycholog na základě neuropsychologických zkoušek.

Pokud jde o rodiče, platí, co jsem už říkala: řád, stálý režim, klidný, trpělivost a stabilita, protože dítě s ADHD je velmi citlivé na reakce okolí. Dítě by nemělo být nikým nuceno do kolektivních nebo agresivních sportů, na druhou stranu potřebuje ventilovat napětí pohybem.

Pozor na přemíru podnětů – například hračky by měly být schované v krabicích, při učení by dítě nemělo sedět proti oknu. Může mu dělat dobře, když má možnost zalézt například do malého stanu. Nezbytná je spolupráce se školou a úpravy v rámci třídy, například to, ve které lavici sedí, možnost se projít, ventilovat napětí pohybem, častější přestávky, pochvala.

Kdy se dá nejdříve zjistit, že dítě trpí ADHD, a jaké bývají příznaky?

Jisté známky jsou pro zkušeného diagnostika nápadné již před třetím rokem. Problémy nastávají s nástupem do školky, kdy dochází k první diagnostice, nejčastěji však na prvním stupni základní školy.

Pokud mám zjednodušeně popsat příznaky, jde většinou o poruchy soustředění, impulsivitu, kdy nejdříve něco udělá, pak o tom přemýšlí, obtíže s koordinací, neklid, hyperaktivitu, s kooperací s ostatními, problémy v jemné i hrubé motorice a mnoho dalších příznaků.

Diagnózu by měl stanovit dětský psychiatr ve spolupráci s dětským psychologem.

Může k rozvoji nebo zhoršení ADHD přispět i používání moderních technologií?

Ano, časté používání mobilů a tabletů je pro dítě s ADHD nevhodné. Podle věku by mělo mít vymezenou maximální dobu, kdy může elektroniku používat. Rodiče si od dítěte odpočinou, protože se nechá vtáhnout do něčeho, co ho zcela pohltí. Následně je pak ještě více unavené a tedy i hyperaktivní, může se vztekat, když mu rodiče zakážou ve hře pokračovat. Agresivní hry pak zvyšují jeho agresivitu.

PhDr. Leona Jochmannová, Ph.D.

Klinická psycholožka PhDr. Leona Jochmannová, Ph.D. Zdroj: Archiv Leony Jochmannové.Klinická psycholožka PhDr. Leona Jochmannová, Ph.D. Zdroj: Archiv Leony Jochmannové.

Na otázky odpovídala PhDr. Leona Jochmannová, Ph.D., klinická psycholožka, odborná asistentka katedry psychologie FF Univerzity Palackého Olomouc, která se dlouhodobě ve své praxi i výzkumu zabývá problematikou traumatu. Disertační výzkum věnovala tématu shod a přesahů následků traumatu s dalšími diagnostickými kategoriemi, zejména se syndromem ADHD.

PhDr. Leona Jochmannová, Ph.D. je také spoluautorkou řady odborných knih: Dítě traumatizované v blízkých vztazích, Psychicky zraněné dieťa a možnosti intervencie, Krizové situace výchovy a výuky. Nyní dokončuje knihu Trauma u dětí a dlouhodobě spolupracuje s Centrem Locika Praha, které pomáhá dětem, co zažily domácí násilí.

Máte doma dítě s ADHD?

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
Anonymní
13.1.20 19:34

Tahle maminka to myslím opravdu vystihla. Opravdu kdo nezažil, nepochopí a nutně si musí myslet, že dítě je nevychované. Taky jsem si to dlouho myslela, než se mi narodil syn s ADHD a bohužel jsem ho pak objevila i u mojí matky a bratra…
Prosím o anonym, rodina

  • Nahlásit
2478
7.1.20 09:20

@denkat přeju ti do života to nejlepší :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
527
6.1.20 22:37

@Veveří naprosto souhlasím, já jsem dítě s ADHD, ale bohužel ročník 94 takže v té době se o tomto problému moc ještě nemluvila takže já si s tím užila svoje bohužel a moji rodiče, zejména mamka, zrovna tak a i když s věkem se to zlepšuje tak bohužel stále mi to v určitých aspektech života přidělává starosti

  • Nahlásit
  • Zmínit
2478
6.1.20 16:20

Můžu jen potvrdit výše napsané a dodávám, že ze spousty dětí s ADHD můžou vyrůst skvělí, oblíbení a chytří lidé. Jako děti potřebují ne tresty za vrozenou jinakost, ale pochopení a podporu, i když to s nimi někdy není zrovna lehké. To, co je spolehlivě posílá ke dnu, je permanentní negativní hodnocení, podceňování jejich inteligence a neochota dospělých v nich vidět to dobré. Při poslední návštěvě syna u psychiatričky mi doktorka říkala: nikdo vám do života nepřinese tolik radosti jako „instabilové“, protože oni se umí spontánně radovat a příjemně překvapovat. Mají srdce na dlani a bývají milí :srdce: Zlatá doktorka, my rodiče dětí s ADHD to potřebujeme slyšet, protože i my trpíme tím, že nás okolí obviňuje z rodičovské neschopnosti „vychovat dítě slušně“.

  • Nahlásit
  • Zmínit