Jde to i bez plenek. Se speciální metodou však musíte začít včas

Sledujte signály svého dítěte

Bezplenková komunikační metoda představuje návrat k tomu, co je přirozené. Pokud se ji rozhodnete vyzkoušet, je třeba se naučit sledovat signály dítěte. Miminko už od narození dokáže dát najevo, že potřebuje vykonat potřebu. Při bezplenkové metodě ho rodiče podrží v klubíčku nad nočníkem nebo toaletou. Podle odborníků je vhodné začít co nejdříve, ideálně hned po příchodu z porodnice. Čím je dítě menší, tím výrazněji totiž dává potřebu najevo.

Metoda vyžaduje velkou trpělivost a soustředění. Pokud se rodiče naučí rozpoznávat konkrétní signály, mají vyhráno. Novorozenec dokáže přirozeně uvolňovat svěrače, ale neumí jimi zadržovat. To se musí časem naučit. Při bezplenkové metodě je na rodičích, aby připravili dítěti vhodné podmínky pro vykonání potřeby mimo plenky. Důležité je ho pravidelně sledovat a zareagovat včas.

Podle odborníků je možné tuto metodu přizpůsobit a praktikovat úplně, částečně nebo pouze příležitostně. Bezplenkovou metodu je ideální aplikovat ve dne a v domácích podmínkách, na cestách nebo v noci je praktičtější použít raději plenku. Někteří rodiče bezplenkují pouze v případě kakání, protože velkou potřebu dítě nevykonává tak často a je snazší ji rozpoznat.

Mít miminko bez plenek chce hodně pozornosti. Zdroj: Profimedia.cz.

Co na to maminky?

S bezplenkovou metodou má zkušenosti Kateřina Vávrová, maminka Vojty a Honzíka (8 a 5 let). Metodu vyzkoušela u druhého syna, ale vydržela to jen měsíc. „Moje zkušenost s bezplenkovou metodou byla dobrá, a musím říct, že to občas fungovalo. Problém byl, že jsem se musela starat ještě o staršího syna a neměla tolik času sledovat mladšího. Protože bezplenkování vyžaduje 100% pozornost,“ svěřuje se Katka.

Dodává, že měla občas problém rozpoznat signály a ne vždy se zadařilo. Malému navíc i tak dávala pro jistotu plenku. „Často to dopadlo tak, že plenku měl už lehce počuranou a potřebu sice vykonal do nočníku, ale už jsem plenu musela vyměnit. Paradoxně tím stoupla spotřeba plenek,“ dodává. Bezplenkovou metodu ale nezatracuje a říká, že kdyby ji vyzkoušela už u prvního syna, fungovalo by to nejspíš lépe.

Metodu bez plenek vyzkoušela také Michaela Dvořáková, maminka Josífka a Dorotky (3 roky a 1 rok). „Když jsem čekala první miminko, dostala jsem se ke knížce Bez plenky. Ta mě inspirovala k bezplenkové komunikační metodě. Vyzkoušela jsem to hned po příchodu z porodnice a šlo to úžasně,“ popisuje Míša. Přiznává, že si metodu musela trochu přizpůsobit, aby to jí i malému bylo pohodlné. Látkové plenky i tak používala, ale často malého svlékala, když věděla, že bude potřebovat kakat nebo čůrat. „Asi do sedmého měsíce jsme neměli jedinou pokakanou plenku,“ dodává s nadšením. Na bezplenkovku se pak vrhla i s mladší dcerkou, jenže elánu už bylo méně. Stejně jako Kateřina říká, že u druhého dítěte je to už náročnější. „Podle mě je super, ale nic se nesmí lámat přes koleno. My jsme to pojali tak, aby nám to vyhovovalo a jsem přesvědčena, že u syna to pomohlo i k rychlému odplenkování,“ dodává.

Bezplenkování rozebíráte také na eMiminu

Co si myslíte o bezplenkové metodě?