Zkoušeli jste si představit, co byste dělali, kdyby za vámi přišlo vaše dítě s tím, že se cítí být přitahováno osobami stejného pohlaví? Přijmout takovou informaci není vždy jednoduché. O tom, jak to tzv. nezvorat, jsme si povídali s Oldřichem Kunderou ze spolku Prague Pride.
Pro dětskou nebo dospívající duši musí být hledání vlastní sexuální identity složité. Jak ten proces uvědomování si sebe sama probíhá?
Sexuální orientace je vrozená věc, kterou si nikdo z nás nevybral, a uvědomit si, že jsem gay, lesba, trans a podobně, je pro většinu dětí složitý proces. Není to tak, že by se dítě jednou ráno probudilo a vědělo to. Často to trvá dlouho. Dítě během hledání cítí, že je s ním něco jinak, ale nechápe co.
Proces, během kterého si dítě uvědomuje, že je gay, lesba, nebo má jinou genderovou identitu je tzv. vnitřní coming out. To je první fáze. Jakmile ji dítě dokončí, je teprve poté připraveno o tom informovat svoje okolí. To je potom vnější coming out.
Vy můžete v rámci projektu sbarvouven.cz dítěti s oběma fázemi pomoci?
Ano. Většina našich klientů nám píše buď proto, že prochází právě vnitřním coming outem a potřebují, abychom jim pomohli tímto procesem projít. Nebo nám píší v momentě, kdy už si přiznali, že mají jinou sexuální orientaci, a nevědí, jak to mají svému okolí říct a velmi se bojí reakce. Proto od nás chtějí pomoci.
Máte pro rodiče nějaká obecná doporučení, jak se pokusit coming out svého dítěte přijmout? Za jakou reakci bude dítě v tuto chvíli nejvíc vděčné?
Žijeme stále ve světě, kdy jsou LGBT+ lidé zesměšňováni a nemají rovné podmínky. Pokud dítě prošlo vnitřním coming outem a rozhodlo se vám o své jiné sexuální orientaci či identitě říct, oceňte ho za jeho odvahu. Ujistěte ho také, že je jedno, jestli se mu/jí líbí kluci či holky, že to na vaší lásce k němu nemůže vůbec nic změnit.
Konfrontace s odlišnou sexuální orientací není pro každého jednoduchá, natož v případě vlastního potomka. Jak postupovat, aby nás eventuální negativní emoce nepřeválcovaly a nepokazily tak vše, co se pokazit dá?
Samozřejmě to může být informace, kterou nečekáte a ze které jste přinejmenším zaskočeni. Není žádná ostuda požádat dítě o trochu času. Rodič si tak může srovnat myšlenky a s novou informací se vypořádat. Mezitím si také může o odlišné sexuální orientaci najít trochu informací. Velkým zdrojem je samozřejmě internet, ale tady je třeba dávat pozor na to, z jakých zdrojů čerpáme.
Doporučíte tedy nějaké relevantní zdroje, kde se nejen rodiče mohou informovat?
Doporučuji zavítat na naše stránky www.sbarvouven.cz. Tam je dokonce možnost zaregistrovat se, spojit se s některým z našich mentorů a celou situaci s ním probrat. Stejně tak v naší sekci „články“ je spousta textů, ve kterých rodič zjistí nejednu zajímavou informaci. Mimo jiné také právě rady rodičům, jak se s coming outem svých dětí vypořádat co nejlépe.
Přečtěte si také Coming out aneb Když jde dítě s barvou ven »
Jak postupovat dál, když už jsem novinku o svém dítěti vstřebal a mám dostatek informací, které jsem potřeboval?
Rozhodně je třeba se k tématu vrátit a vyjádřit svému potomkovi podporu. Dát mu najevo, že s vámi může otevřeně řešit cokoli a že na vašem vztahu se nic nemění. Nebojte se ptát se. Vaše dítě jistě ocení váš zájem a rádo uslyší, že jste si o tématu hledali informace a že mu chcete pomoct.
Co když člověk pojme podezření, že je jeho dítě gay/lesba dříve, než se samo svěří? Je vhodné zkoušet z něj přiznání dostat, nebo je lepší vyčkat, až dítě přijde samo?
Myslím, že každé dítě uvítá ujištění, že doma může být otevřené a řešit s rodiči všechno bez obav a výsměchu. Osobně bych ale nedoporučoval dítě přímo konfrontovat, může se pak vyděsit a zablokovat.
A jak tedy dítěti pomoci, aby se nebálo „jít s barvou ven“? Čeho se naopak v každém případě vyvarovat?
Může pomoct pustit si třeba společně film s gay postavou a dát najevo, že nás to nepohoršuje, že nám to naopak přijde normální. Například velmi pěkný film je Modlitby pro Bobbyho. Znám dokonce několik případů, kdy tento film pustilo dítě svému rodiči, aby mu po shlédnutí mohlo o své jiné orientaci říct.
Ze zkušenosti klientů víme, že nepříjemné je, když se v domácnosti používají nadávky typu „buzna“ a jiné, například při komentování sportovních zápasů. To se pak dítě doma otevřít bojí, i když taková slova rodiče nemusí myslet vážně.
Jak obecně rodiče odlišnou sexuální orientaci svých dětí přijímají?
Bohužel se stále i v ČR najdou případy, kdy jsou rodiče schopni svoje dítě vyhodit na ulici jen kvůli tomu, že má menšinovou orientaci nebo identitu. Věřím ale tomu, že díky osvětě, na které se podílíme, takových případů ubývá. I když reakce rodičů může být někdy rozpačitá, nakonec převládne láska k dítěti.
Hraje roli i věk, kdy s tím dítě přichází?
Dá se říct, že u mladších dětí mají rodiče častěji tendence odlišnou sexuální orientaci či identitu zpochybňovat a více se o dítě samozřejmě bojí.
Je rozdíl v tom, jak coming out dítěte přijme máma a jak ho přijme táta?
Správná otázka. Víme, že tátové se smiřují hůře. Dítě většinou s informací přichází právě za mámou a tátovi to pak říkají společně. Někdy dokonce máma sdělí otci dítěte nově zjištěnou pravdu raději sama, aby dítě uchránila od bezprostřední reakce.
Co prarodiče? Jak je na tom s přijetím odlišné orientace nejstarší generace?
U starší generace je to mnohdy komplikovanější. Dříve se o LGBT+ lidech nemluvilo, byli dokonce trestáni a plno gayů i leseb se raději zapřelo a žilo v heterosexuálním vztahu, než aby čelili reakcím okolí.
Z toho důvodu mohou mít naši prarodiče pocit, že je to pouze současná věc, která nikdy dřív neexistovala. Hodně z nich žádného gaye ani lesbu osobně vůbec nezná. Oproti tomu jsou ale i pokrokové babičky, které využívají internet, sledují svá vnoučata na sociálních sítích, a těm taková informace dříve nebo později neunikne.
Dítě má v případě prarodičů výhodu v tom, že to může konzultovat s rodiči, kteří prarodiče znají lépe a dokážou jejich reakci odhadnout. I tady se někdy stává, že informaci sdělují prarodičům raději sami rodiče.
Říkám si, jestli to prarodič potřebuje vědět…?
To je správná úvaha… Já se například u své starší babičky reakce bál, tak jsem se jí jednou zkoušel zeptat, jestli ví, že její oblíbený moderátor je gay. Její reakce byla popudlivá. Rozhodl jsem se proto, že v jejím věku devadesáti let raději nebudu náš vztah riskovat a tuhle část mého života jí odtajňovat nebudu, i když mě to samozřejmě mrzelo. Oproti tomu druhá babička, které je sedmdesát, vzala moji orientaci úplně bez problémů a občas k ní chodím s partnerem na večeři.
Oldřich Kundera
manažer poradny Sbarvouven.cz
V projektu Sbarvouven.cz působí nejen jako mentor již od jeho vzniku v roce 2015. Činný je také v brněnské neziskové organizaci STUD, kde se po svém coming outu v osmnácti letech zapojil do organizování zážitkových táborů pro mladé gaye do 26 let. Organizuje také ples Queer Ball pro LGBT+ lidi a jejich přátele.
Sbarvouven.cz je snadnou cestou, jak poskytnout všem zájemcům bez rozdílu informace o coming outu a přímo je spojit s těmi, s nimiž si chtějí popovídat. Nabízíme bezpečné a vstřícné prostředí – především pro ty, kdo váhají.Mezi mentory a mentorkami, jimž se můžete skrze internetové stránky projektu ozvat, najdete lesby, gaye, transgender osoby, psychology i příbuzné LGBT lidí. Web tedy není určen jenom gayům a lesbám, ale zkrátka všem.
Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.
eMimino kartička
