Bez pravidel není klid: Co dětem chybí, když vládne výchova bez mantinelů

Proč se rodiče hranic bojí?

Mnoho rodičů vyrůstalo v prostředí, kde hranice znamenaly rozkazy a tresty. Teď se snaží jít opačnou cestou, být spíš přáteli než autoritami. Jenže v tomhle úsilí často chybí jedna zásadní složka: vnitřní pevnost. Dnešní rodiče chtějí být laskaví, ale nejsou vždy důslední. Chtějí dávat svobodu, ale neumí ji vyvážit odpovědností. A dítě, které vyrůstá bez pevných mantinelů, se pak učí svět chápat jako místo bez opory a jasných pravidel.

Studie z Velké Británie sledující tisíce dětí po dobu několika let přináší jednoduchý závěr: děti se nejlépe rozvíjejí tam, kde se mohou opřít o lásku, ale i o jasně daný řád. „Dítě bez hranic může působit svobodně, ale často se v něm odehrává zmatek a nejistota. Chybí mu pocit, že svět má strukturu a že některé věci jsou dané,“ říká psycholožka Šárka Miková, autorka konceptu Teorie typů.

Pro nastavení správné výchovy je důležité znát osobnostní typ dítěte. Zdroj: Canva

Ne všechny děti potřebují totéž

Jedním z klíčových poznatků Mikové je, že neexistuje univerzální styl výchovy. Každé dítě je jiné, a tím pádem potřebuje jiný přístup k hranicím.

• Děti, které touží po svobodě a spontánnosti (tzv. SP typy), mají tendenci hranice testovat . Ne ze vzdoru, ale protože reagují akčně na to, co se kolem nich děje.
• Děti zaměřené na stabilitu a řád (SJ typy) naopak potřebují jistotu. Bez ní snadno propadají úzkosti.
• Typy hledající logiku a efektivitu (NT typy) potřebují znát důvod. Bez smyslu přestávají pravidla respektovat.
• Děti orientované na vztahy a autenticitu (NF typy) citlivě vnímají atmosféru. Když chybí emoční bezpečí, ztrácejí důvěru, přizpůsobují se, nebo se uzavírají.

„Bez znalosti osobnostního typu dítěte může i sebelépe míněná výchova napáchat škody,“ upozorňuje Miková. Podle ní není cílem držet se stylu výchovy, ale budovat vztah, takový, kde se pravidla dávkují s ohledem na to, co konkrétní dítě skutečně potřebuje.

Děti, které zají pravidla a řád lépe zvládají školní povinnosti. Zdroj: Canva

Hranice jako základ psychické odolnosti

Výzkum potvrzuje, že tam, kde děti znají pravidla a vědí, co se od nich očekává, se rozvíjejí rychleji. Nejen akademicky, ale i emočně. Děti s pevně danou rutinou byly klidnější, lépe zvládaly školní povinnosti a měly vyšší sebevědomí.

Jenže struktura sama o sobě nestačí. Jak říká Miková: „Hranice nesmí dítě připravit o možnost rozhodovat samo za sebe. Právě ta vnitřní kontrola je zásadní pro psychickou odolnost.“ Proto je důležité dávat dětem přiměřený prostor, ať už si samy vyberou, co si obléknou, nebo rozhodnou, čím začnou úkol.

Zajímavý postřeh přinesla i britská studie SEED: Děti, které pravidelně navštěvovaly školky nebo kroužky, se lépe orientovaly v pravidlech a přirozeněji přijímaly autoritu dospělých. Kolektivní prostředí s jasně daným řádem a očekáváními jim totiž pomáhalo vnímat hranice jako přirozenou součást života. Ne jako hrozbu, ale jako bezpečný rámec, ve kterém se mohou svobodně pohybovat.

Umění výchovy je najít rovnováhu mezi řádem a láskou. Zdroj: Canva

Není to režim. Je to láska s rámcem

Mnoho rodičů se bojí, že pevné vedení sklouzne k přílišné tvrdosti. Ale rozdíl mezi autoritářstvím a autoritativním stylem je zásadní. Zatímco jeden staví na moci a kontrole, druhý na respektu a otevřenosti. „Rodiče by měli být důslední, ale ne diktátorští. Dítě potřebuje cítit, že jeho hlas je slyšet, i když ne vždy rozhoduje,“ dodává Miková.

A právě v tom spočívá umění výchovy: najít rovnováhu mezi láskou a řádem, mezi svobodou a odpovědností. Protože dítě, které ví, že ho vedete s respektem, se nejen snáz podřídí, ale i roste – ve své síle, samostatnosti i důvěře ke světu.

Mgr. Šárka Miková (Psycholog), Teorie typů

Po ukončení studia psychologie na FF UK pracovala v PPP Český Krumlov, od roku 2010 provozuje soukromou psychologickou praxi zaměřenou na poradenství v oblasti výchovy. Od roku 2010 je také členkou vedení projektu Pomáháme školám k úspěchu.

Je autorkou Teorie typů – typologie osobnosti vycházející z poznatků C. G. Junga. Je autorkou a realizátorkou vzdělávacích programů pro firmy, neziskové organizace a školy, pořádá webináře a semináře pro širokou veřejnost.

Je také autorkou knih:

• Nejsou stejné: Jak díky Teorii typů porozumět dětem i sami sobě (2018)
• Ani mámy nejsou stejné. Jak si mateřství užít, ne ho jenom přežít (2019)
• Milovat nestačí. Cesta k sebehodnotě s Teorií typů (2022)

Přečtete si také:

• Jak nastavovat hranice u batolat
• Období vzdoru
• Pubertu ovlivníte už v batolecím věku

Mgr. Šárku Mikovou najdete také na stránkách:

• Teorie typů
• Mea Gnosis

více