Už delší dobu se odborníci zabývají myšlenkou, že děti spí méně, než potřebují. Mnoho z nich pravidelně chodí spát večer později a ráno mají pak problém vstávat včas. Spánkový deficit se postupně projevuje i na jejich fyzickém a duševním zdraví.
Večerka ve 20 hodin je spíše výjimka
Možná si říkáte, kde jsou ty časy, kdy jsme my, rodiče, chodili jako děti spát po Večerníčku. Tehdy byl režim jasně daný – ve 20:00 už většina dětí ležela v posteli a rodiče neměli tolik starostí s tím, jak je přesvědčit, aby šly spát. Doba se ale změnila. I přes snahu nastavit dětem pravidelný režim se stále více rodičů potýká s tím, že jejich potomci jednoduše nemohou nebo nechtějí usnout včas.
Dětský organismus je v neustálém vývoji a pokud nemá dostatek kvalitního spánku, dochází k jeho postupnému vyčerpání. Spánek hraje klíčovou roli v regeneraci mozku, posilování imunity i emoční stabilitě a jeho nedostatek se dříve či později začne viditelně projevovat.
Čím to je, že děti usínají později než my v jejich věku? Vina nemusí být pouze na straně rodičů. Ovlivňuje to jejich přirozený biorytmus, ale také současný životní styl, který se výrazně změnil.
V usínání jim brání příliš mnoho vjemů
Modré světlo z obrazovek telefonů, tabletů a počítačů narušuje produkci melatoninu, hormonu zodpovědného za usínání. K tomu připočtěme časté mimoškolní aktivity, domácí úkoly a sociální sítě, na kterých si děti s kamarády píší dlouho do noci. Ranní vstávání kvůli školním povinnostem je pak čím dál náročnější a děti často začínají den unavené.
Navíc z kolotoče nedostatku spánku se velmi těžko vystupuje. To můžeme pozorovat i u malých dětí – jakmile jsou přetažené, večer se jim nedaří usnout a častěji se pak budí v noci. Druhý den jsou opět unavené, a tak to jde stále dokola.
Spánkový deficit se neprojevuje jen ospalostí, ale také zhoršenou koncentrací, podrážděností, častějšími nemocemi, a dokonce i problémy s váhou. Děti, které spí méně, než potřebují, mají vyšší riziko vzniku obezity, protože narušený spánkový režim ovlivňuje hladinu hormonů zodpovědných za pocit hladu a sytosti. Klesá také jejich schopnost zvládat stres a emoce, což se může projevit zhoršením školních výsledků nebo častějšími konflikty s vrstevníky i rodiči.
Pravidelný režim a pozdější začátek vyučování
Řešení přitom nemusí být složité – odborníci doporučují omezit elektroniku alespoň hodinu před spaním, zavést pravidelný spánkový režim a vytvořit dětem klidné prostředí pro usínání.
V některých zemích se dokonce diskutuje o tom, zda by škola neměla začínat později, aby respektovala přirozené biorytmy dětí a jejich skutečnou potřebu spánku. Ačkoliv změna nepřijde ze dne na den, je důležité si uvědomit, jak zásadní dopad má spánek na celkové zdraví našich dětí – a začít s tím něco dělat. Ostatně, to platí i pro nás dospělé.
Zapojte se do souvisejících diskusí
| Téma | Poslední příspěvek | Reakcí | ||
|---|---|---|---|---|
Školní děti - nespavci :) | Anonymní 19.1.25 22:13 | 26 | ||
Dítě strašně málo spí | 16.11.24 22:01 | 24 | ||
V kolik chodí spát předškolní a školní děti? | 26.10.20 07:38 | 65 | ||
Je hrozně unavený, ale nechce spát | 2.11.17 13:38 | 18 | ||
Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.
eMimino kartička

